ZprávyKybernetický gulag: Jak Rusko sleduje, cenzuruje a kontroluje své občany

Kybernetický gulag: Jak Rusko sleduje, cenzuruje a kontroluje své občany

Když si ruská novinářka a aktivistka Jekatěrina Maksimovová nemůže dovolit přijít pozdě, vyhýbá se jízdě moskevským metrem, i když by to pravděpodobně bylo nejrychlejší. Jak napsala agentura AP, důvodem je, že jen během posledního roku tam byla pětkrát zadržena kvůli všudypřítomným bezpečnostním kamerám se systémem rozpoznávání obličeje. Policie jí vždy řekla, že kamery na ni „reagovaly“, ačkoli se často zdálo, že nechápou proč. A po pár hodinách ji pustili.

„Vypadá to, že jsem v nějaké databázi,“ uvedla Maksimovová, která byla v minulosti zadržena dvakrát: v roce 2019 po účasti na demonstraci v Moskvě a v roce 2020 kvůli svému ekologickému aktivismu.

Pro mnoho Rusů, podobných jako je ona, se stává stále těžší vyhnout se kontrole úřadů. Vláda rovněž aktivně sleduje účty na sociálních sítích a v případě aktivistů využívá často právě sledovací kamery. I internetová platforma, kterou si kdysi uživatelé chválili za snadnou navigaci při řešení byrokratických úkolů, je nyní využívána jako nástroj státní kontroly. Úřady ji plánují používat k doručování vojenských předvolání a zmařit tak oblíbenou taktiku těch, kteří se vyhýbají odvodu, a sice že se snaží osobně si nepřevzít náborové dokumenty.

Podle ochránců lidských práv Rusko za vlády prezidenta Vladimira Putina využívá digitální technologie k tomu, aby sledovalo, cenzurovalo a kontrolovalo obyvatelstvo. Vzniká tak, jak to někteří nazývají, „kybernetický gulag“, což odkazuje na pracovní tábory, ve kterých byli za doby Sovětského svazu drženi političtí vězni.

Nyní jde ale o něco nového, i pro zemi s dlouhou historií špehování svých občanů. „Kreml využívá výhod digitalizace a snaží se využít veškeré příležitosti ke státní propagandě, ke sledování lidí a k tomu, aby odhalil anonymní uživatele internetu,“ uvedl Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda, která bojuje proti restrikcím na internetu a byla Kremlem označena za „zahraničního agenta“ .

Zdánlivá lhostejnost Kremlu k digitálnímu monitorování se podle všeho proměnila po masových protestech v letech 2011 a 2012, které byly koordinovány přes internet. Ruské úřady následně zpřísnily kontrolu internetu.

Některé předpisy jim umožnily blokovat internetové stránky, jiné umožnily, aby si mobilní operátoři a poskytovatelé internetu uchovávali záznamy hovorů a zpráv a v případě potřeby vše sdíleli s bezpečnostními složkami. Úřady, zatím bezvýsledně, tlačily i na společnosti jako Google, Apple či Facebook, aby ukládaly uživatelská data na ruské servery. Rovněž oznámily plány na vybudování „suverénního internetu“, který bude v případě potřeby odříznutý od okolního světa.

Mnoho odborníků označilo v této době tyto snahy za marné a některé i za neúčinné. Zásahy Kremlu do internetového prostředí ale postupně nabraly na síle. Poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, vzrostly cenzura na internetu a rovněž stíhání za příspěvky a komentáře na sociálních sítích natolik, že překonaly všechny dosavadní rekordy.

Podle Net Freedoms, skupiny zabývající se právy na internetu, úřady v roce 2022 zablokovaly nebo odstranily více než 610.000 webových stránek, což je nejvíce během jednoho roku za uplynulých 15 let. 779 lidí pak čelilo trestnímu stíhání kvůli komentářům a příspěvkům na internetu, což je také rekordní číslo.

Přísnější zákony přijaté v roce 2014 se zaměřily právě na uživatele sociálních sítí a jejich projevy na internetu. Kvůli nejrůznějším příspěvkům, lajkům a sdílením byly vyšetřovány stovky lidí. Většinou šlo o uživatele populární ruské sociální sítě VKontakte, která údajně spolupracuje s úřady.

Následně se úřady zaměřily na Facebook, Twitter, Instagram a Telegram. Asi týden po invazi byly v Rusku právě Facebook, Instagram a Twitter zablokovány a uživatelé těchto platforem často začali být vyšetřováni.

Pětašedesátiletá Marina Novikovová byla tento měsíc v sibiřském městě Seversk odsouzena za „šíření nepravdivých informací“ o armádě ve svých protiválečných příspěvcích na telegramu. Byla jí uložena pokuta v přepočtu 12.400 dolarů. Moskevský soud pak minulý týden poslal na sedm let do vězení opozičního aktivistu Michaila Krigera. Obvinění z vyvolávání nenávisti si vysloužil příspěvkem na facebooku z roku 2020, ve kterém podle prokurátora napsal, že prezident Vladimir Putin by měl být oběšen. Známá blogerka Nika Bělocerkevská, která žije ve Francii, pak v nepřítomnosti dostala devět let za své příspěvky o válce zveřejněné na instagramu, ve kterých podle úřadů šíří lži o armádě.

Ochránci lidských práv se nyní bojí, že se cenzura na internetu ještě dále rozšíří díky systémům umělé inteligence, které jsou schopné monitorovat sociální média a webové stránky kvůli podle nich nezákonnému obsahu.

Letos v únoru regulátor mediálního trhu Roskomnadzor oznámil, že spouští Oculus, systém umělé inteligence, který hledá zakázaný obsah ve fotografiích a videích na internetu a dokáže zanalyzovat více než 200.000 snímků za den, zatímco člověk jich dokáže analyzovat pouhých asi 200. Další dva připravované systémy umělé inteligence budou pak prohledávat textové materiály.

Úřady nejspíš pracují i na vývoji aplikací, které dokážou sbírat informace ze sociálních sítí, messengerů a uzavřených internetových komunit, myslí si běloruští hackeři ze skupiny Cyber Partisans. „Nyní je běžné se Rusům vysmívat, říkat, že mají staré zbraně a nevědí, jak bojovat, ale Kreml je velmi dobrý v dezinformačních kampaních a má k dispozici špičkové IT experty, kteří vytvářejí extrémně účinné a velmi nebezpečné produkty,“ uvedla koordinátorka hackerské skupiny Juliana Šemetovecová.

V letech 2017 až 2018 zavedly moskevské úřady systém pouličních kamer s technologií rozpoznávání obličejů. Během pandemie covidu-19 v roce 2020 tak byly schopny vysledovat a pokutovat ty, kteří opouštějí domovy, a porušují tak vyhlášené zákazy vycházení.

Ve stejném roce ruská média informovala, že i školy budou vybaveny kamerami. Ruský list Vedomosti tehdy napsal, že budou propojeny se systémem rozpoznávání obličejů přezdívaným Orwell podle britského spisovatele George Orwella, autora slavného románu 1984. V něm Orwell popisuje život obyčejných lidí v totalitní tyranii, kterou řídí Velký bratr.

Když v roce 2021 vypukly protesty po uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného, systém byl použit k vystopování a zadržení těch, kteří se protestů zúčastnili. Poté, co Putin v září 2022 oznámil částečnou mobilizaci na podporu, jak Moskva uvádí, speciální vojenské operace na Ukrajině, pomohl tento systém najít osoby, které se vyhýbaly odvodu.

V jednom z případů například zastavili v moskevském metru muže, který na výzvu k mobilizaci nereagoval. Policie mu následně řekla, že je upozornil právě systém rozpoznávání obličejů. Agentuře AP to popsala jeho manželka, která si z bezpečnostních důvodů nepřála zveřejnit své jméno.

Jekatěrina Maksimovová, aktivistka, která byla opakovaně zadržena během cesty metrem, si na svá zatčení stěžovala, nicméně neuspěla. Úřady uvedly, že vzhledem k tomu, že byla již dříve zatčena, má policie právo ji zadržet i jen kvůli nezávaznému rozhovoru. Jak Maksimovová uvedla, úředníci jí odmítli vysvětlil, proč je v jejich sledovacích databázích, a označili to za státní tajemství. Ona i její právník se proti rozhodnutí soudu odvolali.

V Moskvě se nachází 250.000 monitorovacích kamer, u vchodu do obytných budov, ve veřejné dopravě i na ulicích, řekl Sarkis Darbinjan. Podobné systémy fungují i v Petrohradě a dalších velkých městech, jako jsou Novosibirsk a Kazaň.

I podle ruské politoložky Tatjany Stanovajové vláda „buduje státní systém totálního digitálního sledování, nátlaku a trestů“. Například v prosinci jeden ze zákonů nařídil taxislužbám, aby sdílely své databáze s FSB, která je nástupnickou tajnou službou po sovětské tajné policii KGB. FSB tak získala přístup k datům o cestujících, jejich trasám a platbám. „Kybernetický gulag, o kterém se během pandemie aktivně hovořilo, nyní nabývá skutečné podoby,“ uzavřela Stanovajová.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama