-6.7 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
Protext ČTKKybernetické hrozby: skrytá rizika online aplikací pro veřejnost

Kybernetické hrozby: skrytá rizika online aplikací pro veřejnost

Praha 30. května 2024 (PROTEXT) – Veřejné aplikace dnes hrají klíčovou roli při komunikaci firem se zákazníky, partnery a dalšími zainteresovanými stranami. Zahrnují webové stránky spolu s online funkcemi a jejich programovým rozhraním (API), jsou digitálními výkladními skříněmi organizací a poskytují uživatelům po celém světě důležité služby a informace. Společnost Kaspersky však ve svojí nejnovější zprávě Incident Response přichází se zjištěním, že online aplikace pro veřejnost zůstávají nejčastějším prostředkem útoku, který kyberzločinci využívají k průniku do systému obětí. Odborníci na kybernetickou bezpečnost proto vydávají pokyny, které mají uživatelům těchto aplikací pomoci zachovat si odolnost vůči souvisejícím kybernetickým hrozbám.

Podle nejnovější zprávy Kaspersky Incident Response report 2023 zůstává nejčastějším způsobem provádění kybernetických útoků ovládnutí veřejně přístupných aplikací, přičemž třetina těchto aplikací byla napadena prostřednictvím známých zranitelností. Za zmínku také stojí, že více než polovina těchto zranitelností byla objevena již v letech 2021 a 2022. Tento prvotní vektor infekce byl zjištěn ve 42,37 % případů.

V návaznosti na tyto alarmující statistiky zveřejňuje společnost Kaspersky svá zjištění týkající se bezpečnostních rizik veřejných aplikací, na které si organizace musejí dávat pozor.

Funkce aplikací pro veřejnost

Veřejné aplikace jsou softwarové aplikace nebo služby přístupné externím uživatelům prostřednictvím internetu. Na rozdíl od interních aplikací, které obvykle používají jen zaměstnanci v rámci sítě svojí organizace, jsou veřejné aplikace určeny k tomu, aby k nim měl přístup kdokoli s připojením k internetu. Tyto aplikace slouží k různým účelům, mimo jiné jako platformy pro e-shopy, zákaznické portály, sítě sociálních médií a systémy online bankovnictví.

Ohrožení kybernetické bezpečnosti

Veřejné aplikace jsou vzhledem ke svojí klíčové roli v digitálních obchodních operacích častým cílem kyberzločinců, protože jsou napadnutelné zvenčí prostřednictvím internetu. Mezi rizika kybernetické bezpečnosti spojená s veřejnými aplikacemi patří například:

  • Úniky dat: Veřejné aplikace často ukládají citlivé informace, jako jsou údaje o zákaznících, platební údaje a duševní vlastnictví. Úspěšný kybernetický útok na tyto aplikace může vést k úniku dat, což má za následek odhalení důvěrných informací a finanční ztráty.
  • Infekce malwarem: Kyberzločinci mohou do veřejných aplikací vložit malware, aby napadli zařízení uživatelů aplikace nebo jim ukradli citlivé informace. Škodlivé kódy ukryté na webových stránkách mohou infiltrovat připojená zařízení a pak získat neoprávněný přístup k datům nebo spáchat finanční podvod.
  • Phishingové útoky: Veřejné aplikace jsou hlavním cílem phishingových útoků, při kterých se kyberzločinci snaží uživatele přimět ke sdělení citlivých informací, jako jsou přihlašovací nebo finanční údaje. Phishingové útoky prováděné prostřednictvím e-mailu, falešných webových stránek nebo odkazů na sociálních sítích mohou zneužívat zranitelnosti ve veřejných aplikacích a oklamat nic netušící uživatele.
  • Útoky DDoS: Kyberzločinci mohou provádět útoky DDoS na veřejné aplikace, aby narušili jejich dostupnost a odepřeli služby legitimním uživatelům. Útoky DDoS, které přetěžují servery aplikace nadměrným počtem požadavků, mohou zahltit infrastrukturu a způsobit organizaci výpadky a finanční ztráty.
  • SQL injection (SQLi) a cross-site scripting (XSS): Zranitelnosti typu SQL injection (útok pomocí podstrčených SQL příkazů) a cross-site scripting (vložení škodlivého kódu do webové stránky) mohou kyberzločinci zneužít k manipulaci s obsahem stránek nebo ke krádeži dat z veřejných aplikací. Tyto útoky se zaměřují na základní kód webových aplikací a umožňují útočníkům spouštět libovolné příkazy nebo vkládat do webových stránek škodlivé skripty.

Pochopením rizik kybernetické bezpečnosti spojených s veřejnými aplikacemi a zavedením proaktivních bezpečnostních opatření mohou organizace zvýšit svoji odolnost vůči kybernetickým hrozbám a ochránit svá digitální aktiva a dobrou pověst v dnešním propojeném světě.

„Organizace se při podpoře digitálních služeb stále více spoléhají na veřejné aplikace, což má za následek i dosud nejvyšší míru ohrožení kybernetické bezpečnosti v souvislosti s těmito platformami. Incidenty, jako jsou úniky dat a infekce malwarem, mohou mít pro firmy a jejich zákazníky katastrofální následky. Společnost Kaspersky si je vědoma důležitosti rychlé a účinné reakce na kybernetické incidenty, a proto nabízíme příslušné specializované služby, které organizacím pomáhají odhalit kybernetické hrozby, reagovat na ně a zotavit se z nich. S touto podporou mohou firmy posílit svoji kybernetickou bezpečnost a spolehlivěji chránit svá digitální aktiva,“ řekl Konstantin Sapronov, vedoucí skupiny Global Emergency Response Team ve společnosti Kaspersky.

 

Zdroj: Taktiq

 

 

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama