Finanční podpora klimatických projektů má změnit svět, ale nedostává se k těm, kteří ji potřebují nejvíc. Peníze směřují hlavně do technologií a velkých projektů, zatímco lidé, na jejichž život má mít změna dopad, zůstávají v pozadí.
O přechodu k udržitelnější budoucnosti se mluví už roky, ale realita zatím pokulhává. Nová zpráva organizace ActionAid ukazuje, že z mezinárodních peněz určených na omezování emisí jdou jen necelá tři procenta na projekty, které skutečně pomáhají lidem přizpůsobit se změnám. Z téměř šesti set padesáti projektů financovaných světovými klimatickými fondy splnila podmínky „spravedlivé transformace“ jen malá část.
Většina financí jde totiž na snižování uhlíkové stopy, ale už ne na podporu těch, kterých se změna týká nejvíc. Pracovníci, ženy a celé komunity často zůstávají mimo rozhodování. Místo pomoci se tak nerovnosti ještě prohlubují.
Když dobrý úmysl nestačí
Typickým příkladem je projekt v Bangladéši. Místní farmáře měl přimět k přechodu z pěstování rýže na mango, aby se omezily emise metanu. Plán ale vůbec nezohlednil situaci sezónních dělníků a žen, které vydělávaly na zpracování rýže. Když se pěstování změnilo, tisíce lidí přišly o příjem. „Lidé byli postaveni před volbu jistoty práce a jistoty pro planetu,“ upozornila Teresa Anderson z ActionAid.
Podle analýzy se za posledních deset let podařilo získat pro projekty zaměřené na spravedlivý přechod jen asi 630 milionů dolarů. Kritici tvrdí, že o rozdělování peněz rozhodují především investoři a mezinárodní instituce, ne lidé, kteří dopady klimatických změn skutečně prožívají.
<3% of global aid to cut emissions supports a“just transition” for workers,warns @ActionAid ahead of @UN climate talks.
— Global Alliance for a Sustainable Planet (@gaspworld) November 4, 2025
“Ppl are being forced to choose between a secure job& a safe planet"-said @1TeresaAnderson,Global Climate Justice Lead.#ClimateFinancehttps://t.co/NOHUUacqSz
Spravedlivá transformace jako základ změny
Podle Programu OSN pro životní prostředí by měla být zelená transformace především o lidech. Znamená to vytvářet důstojná pracovní místa, zaručit sociální jistoty a zapojit komunity do rozhodování o změnách, které se jich týkají. Cílem je přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, která nikoho nenechá pozadu.
Důležitou roli v tom mohou hrát i finanční instituce jako jsou banky, pojišťovny nebo investoři. Pokud začnou vnímat sociální rozměr klimatické politiky jako součást svého rozhodování, může to přinést větší stabilitu i ekonomickou jistotu. Nejde jen o morální povinnost, ale i o praktickou nutnost. Změny jsou úspěšné tam, kde lidé vidí, že jim dávají smysl.
Na nadcházejících klimatických jednáních OSN v Brazílii má být právě spravedlivá transformace jedním z hlavních témat. Aktivisté i zástupci zemí globálního jihu chtějí, aby se stala skutečnou součástí klimatických dohod, ne jen prázdným heslem.
