6.1 C
Czech
Pátek 31. října 2025
Válka na UkrajiněKreml uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale nikoliv do vojenské...

Kreml uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale nikoliv do vojenské aliance

Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Podle ruské státní agentury TASS to dnes prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nezbytné. Moskva zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj před několika dny řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s USA a evropskými lídry.

„Putin sám opakovaně řekl, že bude-li to nutné, bude jednat se Zelenským,“ prohlásil dnes Peskov. „Zároveň právní ukotvení dohod podléhá vážné diskuzi – vzhledem k realitě, která hovoří o možnosti zpochybnění legitimity samotného Zelenského,“ dodal kremelský mluvčí.

Putin koncem ledna uvedl, že jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne se Zelenským. Šéf Kremlu, který je u moci čtvrt století, tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Pětileté funkční období Zelenského vypršelo loni v květnu, a od té doby ruská propaganda šíří tvrzení o jeho nelegitimitě. Ukrajinské zákony zakazují uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův příkaz v roce 2022 napadlo.

Na otázku ohledně vstupu Ukrajiny do EU Peskov odvětil, že to je právem Kyjeva. „Je to svrchované právo každé země. Mluvíme o integračních, ekonomických procesech, a tady samozřejmě nikdo nemůže žádné zemi nic diktovat,“ nechal se slyšet mluvčí ruského prezidenta. „Ale (máme) zcela odlišný postoj v otázkách týkajících se bezpečnosti, obrany nebo vojenských aliancí,“ dodal Peskov.

Mluvčí Kremlu také podle TASS zopakoval, že pro Rusko je hlavní dosáhnout vlastních cílů v takzvané speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá svou rozsáhlou agresivní válku proti Ukrajině. „Dáváme přednost mírovým prostředkům k dosažení našich cílů,“ tvrdil dnes Peskov. Komplexní urovnání války podle něj není možné bez posouzení celoevropské bezpečnosti.

Dnešní jednání mezi delegacemi Spojených států a Ruska v Saúdské Arábii by mohlo podle vyjádření mluvčího Kremlu také vyjasnit okolnosti možného setkání Putina se staronovým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zatím prý ale nic dojednané není.

Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli prezidenta Viktora Janukovyče, který pak uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Putin 24. února 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajině vysláním ruských sil do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva, blíže nedefinované „denacifikace“ napadené země a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska v případě hypotetického vstupu Ukrajiny do NATO.

Kyjev, který se ruské agresi brání i díky finanční a vojenské pomoci ze Západu, ruskou agresi nazývá pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.

Moskva už dříve podmínila ukončení války tím, že se Kyjev zřekne ambicí vstoupit do Severoatlantické aliance a také se – kromě Krymu – vzdá i čtyř regionů, které částečně okupují ruská vojska a které Putin prohlásil za připojené k Rusku. Kyjev to dříve odmítl jako kapitulaci. Případnou dohodu s Ruskem podmínil získáním bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese v budoucnu.

Reklama

Právě se děje

Doporučujeme

Zemřel dostihový jezdec a trenér Pavel Složil

Ve věku 56 let zemřel bývalý žokej a pozdější trenér Pavel Složil. Patřil mezi výrazné postavy českého dostihového sportu a jedenáctkrát se zúčastnil Velké pardubické.

Polské stíhačky znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun

Polské stíhací letouny MiG-29 dnes znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun. S odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze to napsaly agentury Reuters a PAP. Jde o druhý takový incident v jednom týdnu. O den dříve informovala polská armáda, že její stíhačky eskortovaly ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač.

Afghánec, který útočil v Aschaffenburgu, bude umístěn na neurčito na psychiatrii

Afghánec, který letos v lednu zaútočil v parku v bavorském městě Aschaffenburg nožem na skupinu dětí a dva lidi zabil, bude umístěn na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice. Dnes o tom rozhodl soud, informuje agentura DPA. Podle znaleckého posudku muž trpí paranoidní schizofrenií a v době činu byl nepříčetný. Útok, který se odehrál krátce před únorovými parlamentními volbami, vyvolal v Německu pobouření. Politické strany přiměl k dalšímu zpřísnění migrační a azylové politiky.

Testy zbraní Burevestnik a Poseidon nejsou jaderné zkoušky, uvedl Kreml

Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle ruské agentury TASS mluvčí reagoval na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.

Fed snížil sazby o čtvrt bodu, prosincový krok zůstává otevřený

Americká centrální banka (Fed) podruhé za sebou snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů na úroveň 3,75 až 4 procenta a zaujala opatrný postoj. Další snížení sazeb v prosinci není jisté. Zároveň se banka zabývá napětím na peněžním trhu a připravuje opatření ke stabilizaci likvidity.

Po ruském nočním vzdušném útoku se část Ukrajiny ocitla bez proudu

Noční vzdušný útok ruských sil na Ukrajinu zabil dva lidi, 17 jich zranil a část země kvůli němu čelí výpadkům v dodávkách proudu. Vyplývá to z dnešních informací ukrajinských úřadů. Rusové podle energetické společnosti DTEK znovu zaútočili na její tepelné elektrárny v různých regionech a zařízení vážně poškodili. Rusko při nočním útoku na Ukrajinu použilo 705 dronů a střel, protivzdušná obrana zneškodnila 623 z nich, uvedlo ukrajinské letectvo. Podobně Moskva uvádí, že sestřelovala ukrajinské drony nad ruským územím.

Trump přijme Orbána ve Washingtonu. Hlavním tématem budou ruské dodávky energií

Maďarský premiér Viktor Orbán se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem 7. listopadu ve Washingtonu. Cílem schůzky bude podle Budapešti především vyjednání výjimky z amerických energetických sankcí vůči Rusku a hledání cesty k možnému americko-ruskému summitu o ukončení války na Ukrajině.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama