ZprávyKrajně pravicoví izraelští ministři vyhrožují rozpadem Netanjahuovy koalice kvůli návrhu na příměří...

Krajně pravicoví izraelští ministři vyhrožují rozpadem Netanjahuovy koalice kvůli návrhu na příměří v Gaze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je pod rostoucím tlakem vlastní koalice i opozice, protože se potýká se sporným návrhem na příměří v Gaze, který podporují Spojené státy. Ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir pohrozili odchodem z vlády, což by mohlo vést k rozpadu vládní koalice, pokud Netanjahu příměří podpoří. Mezitím významný opoziční lídr Jair Lapid přislíbil podmíněnou podporu, čímž zajistil, že vláda nebude v této kritické křižovatce destabilizována.

Dva klíčoví pravicoví ministři, ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, se veřejně postavili proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli návrhu příměří pro Gazu, který podporují Spojené státy. Plán, který oznámil americký prezident Joe Biden, má za cíl zmírnit probíhající nepřátelské akce, ale vyvolal ostrý odpor Netanjahuových krajně pravicových partnerů, kteří trvají na tom, že jakákoli dohoda musí přijít až po úplném zničení Hamásu.

Smotrich na sociálních sítích uvedl, že operace by neměly být ukončeny, dokud nebude Hamás zničen a všechna rukojmí propuštěna. Ben-Gvir varoval, že navrhovaná dohoda by byla nezodpovědná a ohrozila by bezpečnost Izraele, protože by znamenala vzdát se cíle zničit Hamás. Oba ministři prohlásili, že pokud premiér podpoří Bidenův plán, opustí Netanjahuovu koalici, což by mohlo vést k jejímu rozpadu.

Americký návrh zahrnuje šestitýdenní příměří vyžadující stažení Izraelských obranných sil (IDF) z obydlených oblastí Gazy, po němž by následovalo propuštění rukojmích a dlouhodobé zastavení bojů. Návrh rovněž vytváří základ pro rozsáhlou rekonstrukci Gazy. Netanjahu však doposud tvrdil, že takové příměří bude možné uzavřít až po zrušení vojenské hrozby ze strany Hamásu a propuštění všech rukojmích, připomíná BBC.

Vůdce opozice Jair Lapid, který stojí v čele strany Ješ Atid, jež má v parlamentu 24 křesel, přidal další vrstvu složitosti. „Netanjahu má naši záchrannou síť pro dohodu o rukojmích, pokud Ben-Gvir a Smotrich opustí vládu,“ oznámil Lapid a nabídl tak premiérovi záchranné lano, pokud by se jeho koalice kvůli dohodě o příměří rozpadla.

Zdá se, že nálady veřejnosti jsou v této otázce rozdělené. V sobotu se v Tel Avivu sešly desetitisíce lidí, kteří se vyslovili pro to, aby vláda přijala Bidenův mírový plán. Demonstranti obvinili Netanjahua z možného sabotování návrhu a požadovali jeho rezignaci. Zprávy uvádějí, že policie zasáhla pomocí jízdních policistů a vodních děl, aby dav zvládla, přičemž během střetu došlo k několika zatčením.

Mezitím zprostředkovatelé z Egypta, Kataru a USA vydali společné prohlášení, v němž vyzvali Hamás i Izrael k dokončení dohody na základě Bidenova návrhu. Podporu plánu vyjádřil také britský premiér Rishi Sunak, který ujistil, že Spojené království by mohlo do Gazy poslat mnohem více pomoci, pokud Hamás bude souhlasit s příměřím. Vysoce postavený politik Hamásu vyjádřil předběžný souhlas a prohlásil: „Půjdeme na tuto dohodu, pokud na ni Izrael přistoupí.“

Situaci dále komplikuje skutečnost, že pokračující konflikt v Gaze nevykazuje žádné známky zmírnění. Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem hlásí více než 36 000 mrtvých od začátku konfliktu 7. října 2023, kdy Hamás zahájil smrtící útok na Izrael, při kterém zahynulo přibližně 1 200 osob a 252 rukojmích.

Vzhledem k pokračujícím bojům v Rafáhu a ve městě Gaza stojí Netanjahu před zásadním rozhodnutím. Jeho úřad zopakoval, že podmínky pro ukončení války zůstávají nezměněny: zničení vojenských a vládních schopností Hamásu a osvobození všech rukojmích. Tón prohlášení však ponechal určitý prostor pro interpretaci, což Netanjahuovi potenciálně umožňuje prohlásit misi za úspěšnou a zároveň se přizpůsobit Bidenovu rámci příměří.

Doporučujeme

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.

EK: Aerolinky kvůli drahému palivu nesmějí zpětně zdražovat letenky

Aerolinky kvůli růstu cen paliva způsobenému válkou na Blízkém východě nesmějí dodatečně navyšovat ceny již zakoupených letenek prostřednictvím palivových příplatků. Dopady války v Íránu na trh s leteckým palivem nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily plošné omezení práv cestujících. Uvedla to Evropská komise v nových pokynech pro dopravní sektor EU vytvořených s ohledem na současnou krizi na Blízkém východě.

Hasiči u elektrárny v Černobylu bojují s rozsáhlým lesním požárem

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. Dnes se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama