5.5 C
Czech
Neděle 9. listopadu 2025
ZprávyKrajně pravicoví izraelští ministři vyhrožují rozpadem Netanjahuovy koalice kvůli návrhu na příměří...

Krajně pravicoví izraelští ministři vyhrožují rozpadem Netanjahuovy koalice kvůli návrhu na příměří v Gaze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je pod rostoucím tlakem vlastní koalice i opozice, protože se potýká se sporným návrhem na příměří v Gaze, který podporují Spojené státy. Ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir pohrozili odchodem z vlády, což by mohlo vést k rozpadu vládní koalice, pokud Netanjahu příměří podpoří. Mezitím významný opoziční lídr Jair Lapid přislíbil podmíněnou podporu, čímž zajistil, že vláda nebude v této kritické křižovatce destabilizována.

Dva klíčoví pravicoví ministři, ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, se veřejně postavili proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli návrhu příměří pro Gazu, který podporují Spojené státy. Plán, který oznámil americký prezident Joe Biden, má za cíl zmírnit probíhající nepřátelské akce, ale vyvolal ostrý odpor Netanjahuových krajně pravicových partnerů, kteří trvají na tom, že jakákoli dohoda musí přijít až po úplném zničení Hamásu.

Smotrich na sociálních sítích uvedl, že operace by neměly být ukončeny, dokud nebude Hamás zničen a všechna rukojmí propuštěna. Ben-Gvir varoval, že navrhovaná dohoda by byla nezodpovědná a ohrozila by bezpečnost Izraele, protože by znamenala vzdát se cíle zničit Hamás. Oba ministři prohlásili, že pokud premiér podpoří Bidenův plán, opustí Netanjahuovu koalici, což by mohlo vést k jejímu rozpadu.

Americký návrh zahrnuje šestitýdenní příměří vyžadující stažení Izraelských obranných sil (IDF) z obydlených oblastí Gazy, po němž by následovalo propuštění rukojmích a dlouhodobé zastavení bojů. Návrh rovněž vytváří základ pro rozsáhlou rekonstrukci Gazy. Netanjahu však doposud tvrdil, že takové příměří bude možné uzavřít až po zrušení vojenské hrozby ze strany Hamásu a propuštění všech rukojmích, připomíná BBC.

Vůdce opozice Jair Lapid, který stojí v čele strany Ješ Atid, jež má v parlamentu 24 křesel, přidal další vrstvu složitosti. „Netanjahu má naši záchrannou síť pro dohodu o rukojmích, pokud Ben-Gvir a Smotrich opustí vládu,“ oznámil Lapid a nabídl tak premiérovi záchranné lano, pokud by se jeho koalice kvůli dohodě o příměří rozpadla.

Zdá se, že nálady veřejnosti jsou v této otázce rozdělené. V sobotu se v Tel Avivu sešly desetitisíce lidí, kteří se vyslovili pro to, aby vláda přijala Bidenův mírový plán. Demonstranti obvinili Netanjahua z možného sabotování návrhu a požadovali jeho rezignaci. Zprávy uvádějí, že policie zasáhla pomocí jízdních policistů a vodních děl, aby dav zvládla, přičemž během střetu došlo k několika zatčením.

Mezitím zprostředkovatelé z Egypta, Kataru a USA vydali společné prohlášení, v němž vyzvali Hamás i Izrael k dokončení dohody na základě Bidenova návrhu. Podporu plánu vyjádřil také britský premiér Rishi Sunak, který ujistil, že Spojené království by mohlo do Gazy poslat mnohem více pomoci, pokud Hamás bude souhlasit s příměřím. Vysoce postavený politik Hamásu vyjádřil předběžný souhlas a prohlásil: „Půjdeme na tuto dohodu, pokud na ni Izrael přistoupí.“

Situaci dále komplikuje skutečnost, že pokračující konflikt v Gaze nevykazuje žádné známky zmírnění. Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem hlásí více než 36 000 mrtvých od začátku konfliktu 7. října 2023, kdy Hamás zahájil smrtící útok na Izrael, při kterém zahynulo přibližně 1 200 osob a 252 rukojmích.

Vzhledem k pokračujícím bojům v Rafáhu a ve městě Gaza stojí Netanjahu před zásadním rozhodnutím. Jeho úřad zopakoval, že podmínky pro ukončení války zůstávají nezměněny: zničení vojenských a vládních schopností Hamásu a osvobození všech rukojmích. Tón prohlášení však ponechal určitý prostor pro interpretaci, což Netanjahuovi potenciálně umožňuje prohlásit misi za úspěšnou a zároveň se přizpůsobit Bidenovu rámci příměří.

Reklama

Doporučujeme

Tornádo v Brazílii si vyžádalo životy nejméně šesti lidí a přes 400 zraněných

Nejméně šest lidí zahynulo a přes 400 bylo zraněno při tornádu, které v pátek zpustošilo část města na jihu Brazílie. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovaly agentury AFP a AP. Živel podle portugalského webu G1 zničil asi 80 procent města.

Při požáru v tureckém skladu parfémů zahynulo šest lidí

Požár skladu parfémů v severozápadním Turecku si vyžádal šest obětí. Plameny se začaly rychle šířit v sobotu kolem 9:05 místního času v průmyslové zóně ve městě Dilovası, zhruba 70 kilometrů od Istanbulu.

Ve Spojených státech bylo dnes zrušeno více než 800 letů kvůli shutdownu

Ve Spojených státech dnes bylo zrušeno více než 800 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píše agentura AP.

Ukrajina hlásí masivní ruský útok na energetickou infrastrukturu

Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské útoky poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková na Telegramu. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně 12 dalších utrpělo zranění.

V Norimberku vrcholí přípravy na vánoční trhy, které jsou mladší, než se myslelo

Přípravy na vánoční trhy v Norimberku vrcholí. Na Hlavním náměstí už stojí několik desítek dřevěných stánků a další desítky dělníci v příštích dnech postaví. Odložit naopak město muselo přípravy na oslavy 400. výročí trhů, které chystalo na rok 2028. Nový výzkum totiž ukázal, že jsou o 50 let mladší, než se původně myslelo. Norimberský Christkindlesmarkt patří navzdory tomu k nejstarším a největším vánočním trhům v Německu. Milionům návštěvníků, včetně mnoha českých, se otevře už 28. listopadu.

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodla soudkyně

Americký prezident Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergut, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu. Rozhodnutí soudkyně nahrazuje její předchozí prozatímní příkaz, který dočasně zabránil nasazení gardistů v Portlandu v reakci na protesty proti imigračním raziím, píše agentura Reuters.

Maďarsko dostalo podle Orbána výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Student vyvraždil v Kanadě celou rodinu, dostal doživotí

Kanadský soud poslal na doživotí do vězení dvacetiletého studenta Febria De-Zoysu, který v březnu 2024 zavraždil v Ottawě šest lidí, včetně čtyř malých dětí. O podmínečné propuštění může požádat nejdříve po 25 letech.

Trump chce s Orbánem mluvit o schůzce s Putinem, Orbán ocenil mírovou snahu USA

Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Francie doporučila svým občanům co nejdříve opustit Mali

Francie dnes doporučila svým občanům, aby co nejdříve opustili Mali. Bezpečnostní situace v hlavním městě Bamako i v dalších oblastech země se podle francouzského ministerstva zahraničí již několik týdnů zhoršuje, přičemž hlavní silnice jsou terčem teroristických útoků. Francouzští občané mají podle ministerstva opustit zemi komerčními lety, napsala agentura AFP. Mali od začátku září čelí blokádě dovozu paliv, kterou zavedli tamní džihádisté.

Musk slaví. Akcionáři mu otevřeli cestu k tomu stát se prvním světovým bilionářem  

Elon Musk získal, co chtěl. Platový balíček v hodnotě až jednoho bilionu dolarů, pro který hlasovalo během valného shromáždění přes 75 procent akcionářů. Miliardář, možná budoucí bilionář, tak zaznamenal drtivé vítězství. Výsledky vzbudily různorodé reakce, někteří investoři je kritizují. Musk však bude muset dosáhnout náročných milníků, aby peníze získal.

Generální tajemník OSN na COP30 varoval před morálním selháním lidstva

Klimatická konference COP30 v Brazílii začala ostrými slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Označil neplnění cíle udržet oteplení pod 1,5 °C za „morální selhání“ a varoval, že svět stojí na pokraji nevratných změn.

Meghan se po osmi letech vrací k herectví

Vévodkyně ze Sussexu po několikaleté herecké pauze míří zpět na filmová plátna. Čtyřiačtyřicetiletá Meghan, známá především ze seriálu Suits, získala menší roli ve filmu Close Personal Friends.

EK bude jednat s Belgií o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur

Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama