-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyKrajně pravicoví izraelští ministři vyhrožují rozpadem Netanjahuovy koalice kvůli návrhu na příměří...

Krajně pravicoví izraelští ministři vyhrožují rozpadem Netanjahuovy koalice kvůli návrhu na příměří v Gaze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je pod rostoucím tlakem vlastní koalice i opozice, protože se potýká se sporným návrhem na příměří v Gaze, který podporují Spojené státy. Ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir pohrozili odchodem z vlády, což by mohlo vést k rozpadu vládní koalice, pokud Netanjahu příměří podpoří. Mezitím významný opoziční lídr Jair Lapid přislíbil podmíněnou podporu, čímž zajistil, že vláda nebude v této kritické křižovatce destabilizována.

Dva klíčoví pravicoví ministři, ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, se veřejně postavili proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli návrhu příměří pro Gazu, který podporují Spojené státy. Plán, který oznámil americký prezident Joe Biden, má za cíl zmírnit probíhající nepřátelské akce, ale vyvolal ostrý odpor Netanjahuových krajně pravicových partnerů, kteří trvají na tom, že jakákoli dohoda musí přijít až po úplném zničení Hamásu.

Smotrich na sociálních sítích uvedl, že operace by neměly být ukončeny, dokud nebude Hamás zničen a všechna rukojmí propuštěna. Ben-Gvir varoval, že navrhovaná dohoda by byla nezodpovědná a ohrozila by bezpečnost Izraele, protože by znamenala vzdát se cíle zničit Hamás. Oba ministři prohlásili, že pokud premiér podpoří Bidenův plán, opustí Netanjahuovu koalici, což by mohlo vést k jejímu rozpadu.

Americký návrh zahrnuje šestitýdenní příměří vyžadující stažení Izraelských obranných sil (IDF) z obydlených oblastí Gazy, po němž by následovalo propuštění rukojmích a dlouhodobé zastavení bojů. Návrh rovněž vytváří základ pro rozsáhlou rekonstrukci Gazy. Netanjahu však doposud tvrdil, že takové příměří bude možné uzavřít až po zrušení vojenské hrozby ze strany Hamásu a propuštění všech rukojmích, připomíná BBC.

Vůdce opozice Jair Lapid, který stojí v čele strany Ješ Atid, jež má v parlamentu 24 křesel, přidal další vrstvu složitosti. „Netanjahu má naši záchrannou síť pro dohodu o rukojmích, pokud Ben-Gvir a Smotrich opustí vládu,“ oznámil Lapid a nabídl tak premiérovi záchranné lano, pokud by se jeho koalice kvůli dohodě o příměří rozpadla.

Zdá se, že nálady veřejnosti jsou v této otázce rozdělené. V sobotu se v Tel Avivu sešly desetitisíce lidí, kteří se vyslovili pro to, aby vláda přijala Bidenův mírový plán. Demonstranti obvinili Netanjahua z možného sabotování návrhu a požadovali jeho rezignaci. Zprávy uvádějí, že policie zasáhla pomocí jízdních policistů a vodních děl, aby dav zvládla, přičemž během střetu došlo k několika zatčením.

Mezitím zprostředkovatelé z Egypta, Kataru a USA vydali společné prohlášení, v němž vyzvali Hamás i Izrael k dokončení dohody na základě Bidenova návrhu. Podporu plánu vyjádřil také britský premiér Rishi Sunak, který ujistil, že Spojené království by mohlo do Gazy poslat mnohem více pomoci, pokud Hamás bude souhlasit s příměřím. Vysoce postavený politik Hamásu vyjádřil předběžný souhlas a prohlásil: „Půjdeme na tuto dohodu, pokud na ni Izrael přistoupí.“

Situaci dále komplikuje skutečnost, že pokračující konflikt v Gaze nevykazuje žádné známky zmírnění. Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem hlásí více než 36 000 mrtvých od začátku konfliktu 7. října 2023, kdy Hamás zahájil smrtící útok na Izrael, při kterém zahynulo přibližně 1 200 osob a 252 rukojmích.

Vzhledem k pokračujícím bojům v Rafáhu a ve městě Gaza stojí Netanjahu před zásadním rozhodnutím. Jeho úřad zopakoval, že podmínky pro ukončení války zůstávají nezměněny: zničení vojenských a vládních schopností Hamásu a osvobození všech rukojmích. Tón prohlášení však ponechal určitý prostor pro interpretaci, což Netanjahuovi potenciálně umožňuje prohlásit misi za úspěšnou a zároveň se přizpůsobit Bidenovu rámci příměří.

Reklama

Doporučujeme

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama