ZprávyKrajně pravicoví izraelští ministři vyhrožují rozpadem Netanjahuovy koalice kvůli návrhu na příměří...

Krajně pravicoví izraelští ministři vyhrožují rozpadem Netanjahuovy koalice kvůli návrhu na příměří v Gaze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je pod rostoucím tlakem vlastní koalice i opozice, protože se potýká se sporným návrhem na příměří v Gaze, který podporují Spojené státy. Ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir pohrozili odchodem z vlády, což by mohlo vést k rozpadu vládní koalice, pokud Netanjahu příměří podpoří. Mezitím významný opoziční lídr Jair Lapid přislíbil podmíněnou podporu, čímž zajistil, že vláda nebude v této kritické křižovatce destabilizována.

Dva klíčoví pravicoví ministři, ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, se veřejně postavili proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli návrhu příměří pro Gazu, který podporují Spojené státy. Plán, který oznámil americký prezident Joe Biden, má za cíl zmírnit probíhající nepřátelské akce, ale vyvolal ostrý odpor Netanjahuových krajně pravicových partnerů, kteří trvají na tom, že jakákoli dohoda musí přijít až po úplném zničení Hamásu.

Smotrich na sociálních sítích uvedl, že operace by neměly být ukončeny, dokud nebude Hamás zničen a všechna rukojmí propuštěna. Ben-Gvir varoval, že navrhovaná dohoda by byla nezodpovědná a ohrozila by bezpečnost Izraele, protože by znamenala vzdát se cíle zničit Hamás. Oba ministři prohlásili, že pokud premiér podpoří Bidenův plán, opustí Netanjahuovu koalici, což by mohlo vést k jejímu rozpadu.

Americký návrh zahrnuje šestitýdenní příměří vyžadující stažení Izraelských obranných sil (IDF) z obydlených oblastí Gazy, po němž by následovalo propuštění rukojmích a dlouhodobé zastavení bojů. Návrh rovněž vytváří základ pro rozsáhlou rekonstrukci Gazy. Netanjahu však doposud tvrdil, že takové příměří bude možné uzavřít až po zrušení vojenské hrozby ze strany Hamásu a propuštění všech rukojmích, připomíná BBC.

Vůdce opozice Jair Lapid, který stojí v čele strany Ješ Atid, jež má v parlamentu 24 křesel, přidal další vrstvu složitosti. „Netanjahu má naši záchrannou síť pro dohodu o rukojmích, pokud Ben-Gvir a Smotrich opustí vládu,“ oznámil Lapid a nabídl tak premiérovi záchranné lano, pokud by se jeho koalice kvůli dohodě o příměří rozpadla.

Zdá se, že nálady veřejnosti jsou v této otázce rozdělené. V sobotu se v Tel Avivu sešly desetitisíce lidí, kteří se vyslovili pro to, aby vláda přijala Bidenův mírový plán. Demonstranti obvinili Netanjahua z možného sabotování návrhu a požadovali jeho rezignaci. Zprávy uvádějí, že policie zasáhla pomocí jízdních policistů a vodních děl, aby dav zvládla, přičemž během střetu došlo k několika zatčením.

Mezitím zprostředkovatelé z Egypta, Kataru a USA vydali společné prohlášení, v němž vyzvali Hamás i Izrael k dokončení dohody na základě Bidenova návrhu. Podporu plánu vyjádřil také britský premiér Rishi Sunak, který ujistil, že Spojené království by mohlo do Gazy poslat mnohem více pomoci, pokud Hamás bude souhlasit s příměřím. Vysoce postavený politik Hamásu vyjádřil předběžný souhlas a prohlásil: „Půjdeme na tuto dohodu, pokud na ni Izrael přistoupí.“

Situaci dále komplikuje skutečnost, že pokračující konflikt v Gaze nevykazuje žádné známky zmírnění. Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem hlásí více než 36 000 mrtvých od začátku konfliktu 7. října 2023, kdy Hamás zahájil smrtící útok na Izrael, při kterém zahynulo přibližně 1 200 osob a 252 rukojmích.

Vzhledem k pokračujícím bojům v Rafáhu a ve městě Gaza stojí Netanjahu před zásadním rozhodnutím. Jeho úřad zopakoval, že podmínky pro ukončení války zůstávají nezměněny: zničení vojenských a vládních schopností Hamásu a osvobození všech rukojmích. Tón prohlášení však ponechal určitý prostor pro interpretaci, což Netanjahuovi potenciálně umožňuje prohlásit misi za úspěšnou a zároveň se přizpůsobit Bidenovu rámci příměří.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama