Částice v kouři z lesních požárů mohou aktivovat molekuly, které poškozují ozonovou vrstvu při vysokých teplotách ve stratosféře. Nově popsaný efekt může podle vědců obnovu ozonu výrazně zpomalit. Lesní požáry jsou totiž kvůli globálnímu oteplování a suchu stále častější a intenzivnější. Napsal o tom list The Guardian.
Studie publikovaná v časopise Nature zjistila, že kouř z lesních požárů v Austrálii, který koloval po celé zeměkouli v letech 2019 až 2020, před třemi lety dočasně poškodil ozonovou vrstvu o 3 až 5 procent.
Vědci zjistili, že aerosoly v kouři mohou aktivovat za vzniku určitých sloučenin ve stratosféře chlór, který pak likviduje molekuly ozonu absorbující zhoubné ultrafialové paprsky ve slunečním záření.
Smoke from Australian bushfires depleted ozone layer by up to 5% in 2020, study finds https://t.co/JkOwEbHFj9
— Guardian World (@guardianworld) March 8, 2023
Hlavní autorka studie a atmosférická vědkyně na MIT Susan Solomon upozornila, že chlóru v atmosféře ubývá od přijetí Montrealského protokolu o látkách poškozujících ozonovou vrstvu v roce 1985.
Stále však představuje pro náš přirozený štít hrozbu. „Zředí a zničí chlór atmosféru rychleji než globální změna klimatu? Myslím, že to bude závod,“ cituje deník The Guardian domněnky vědkyně.
Podobnost s Antarktidou, ale…
Solomon přirovnala poškození ozonové vrstvy k ozonové díře, která se formuje každé jaro nad Antarktidou. Ale nad ledovým kontinentem vzniká při mnohem nižších a v Austrálii naopak mnohem vyšších teplotách ve stratosféře.
„Obzvláště zajímavé v případě Austrálie je rozšíření ozonové díry dále k rovníku, což znamená, že ozonová vrstva se může ztenčit mnohem blíže k místu, kde žijí miliony Australanů,“ doplnil Martin Jucker, profesor na University of New South.
Solomon varovala, že častější a intenzivnější požáry mohou obnovu ozonu oddalovat. „Najednou jsme měli během jednoho roku ztrátu ozonu o 3 až 5 procent,“ upozornila expertka. „Pokud je to jediný rok, obnoví se. Ale ne, pokud se to bude opakovat.“
Nově popsaný proces popsala z vědeckého hlediska jako velmi vzrušující. Spustila jej kyselina chlorovodíková, která se rozpustila v aerosolech kouře. V nich se oproti normální kyselině sírové a stratosférických vodních částicích rozpouští asi tisíckrát snáze.
Solomon poukázala na důležitost zjistit, zda se požáry v australských lesích, v nichž dominují eukalypty, složením nějak odlišují od požárů v jiných částech světa. „Nevidím žádný chemický důvod, proč by tomu tak bylo, ale je třeba se na to podívat,“ řekla.