-8.8 C
Czech
Sobota 10. ledna 2026
Protext ČTKKonference „Jak sdílet, chránit a prosazovat evropské a demokratické hodnoty v době...

Konference „Jak sdílet, chránit a prosazovat evropské a demokratické hodnoty v době války“

Praha 28. listopadu 2023 (PROTEXT) – Konference Evropského hnutí, Institutu evropských demokratů a dalších partnerů prozkoumá spolu se zahraničními osobnostmi, jak sdílet, chránit a prosazovat evropské a demokratické hodnoty v době války. Hostit ji bude v pondělí 4.12. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

„Českou společnost charakterizuje dlouhodobě zanedbaná debata o významu členství země v Evropské unii. Spolu se Slovenskem Česká republika dlouhodobě vykazuje nejnižší zájem o volby do Evropského parlamentu. Průzkumy Eurobarometru nebo STEMu dále ukazují, že podstatná část veřejnosti jednoduše EU nerozumí. Jde o dlouhodobé selhání elit i médií. Situace se zvolna mění k lepšímu. Na unijní úrovni navíc sledujeme debatu o tom, zda EU nereformovat“ anotuje svůj úvodní příspěvek dopoledního panelu na téma identita zástupce ředitele ústavu pro evropská studia EUROPEUM Viktor Daněk. Na úvod vystoupí mimo jiné i Gábi Schmidt, místopředsedkyně bavorské koaliční strany Freie Wähler a profesor Univerzity La Sapienza Pier Virgiliio Dastoli, dříve poradce bývalého italského prezidenta Napolitana a šéf Zastoupení Evropské komise v Římě.

Záměrem pořadatelů je nastolit témata do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Záštitu nad touto konferencí nazvanou „Jak sdílet, chránit a prosazovat evropské a demokratické hodnoty v době války“ přijali ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák a člen Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, poslanec Jan Berki.

Do Prahy přijedou nebo promluví online zástupci sedmi evropských zemí – Itálie, Francie, Ukrajiny, Chorvatska, Černé Hory, Španělska a Německa. Hlavním organizátorem je Institut evropských demokratů (IED) založený v roce 2005 v Římě Francescem Rutellim a Francois Bayrou. Spolupořadateli jsou Evropské hnutí v České republice pod vedením Vladimíra Špidly, Pavla Trantiny a Edvarda Outraty, Evropský Institut Renaissance, který na pondělní konferenci zastupují Jana Šimková, Petr Fleischmann a Ivo Kaplán, a České centrum Mezinárodního PEN klubu pod vedením spisovatele Ondřeje Vaculíka, který také osobně vystoupí s příspěvkem „Evropa snů a skutečnosti“.

Účastníci budou debatovat o významu evropské integrace a nadějích, které přináší. „Musíme konstatovat, že jsme stále na začátku změny přístupu k tomu, abychom i mimo kulturní sféru dokázali to evropské považovat za naše,“ říká jeden z organizátorů konference Ivo Kaplán z Evropského institutu Renaissance. „Bohužel, ani invaze Ruska na Ukrajinu nezměnila u mnohých našich spoluobčanů postoj směrem k přijetí identity evropské jako rozvíjející tu místní, krajskou, či národní. Stále si mnoho z nás není jisto, nemáme-li stavět výše to, co regiony Evropy spojuje nad to, co je rozděluje a jak vždy připomínal Karel Schwarzenberg, zdali patříme na Východ nebo na Západ,“ dodává.

Debata bude přístupná veřejnosti, z organizačních a kapacitních důvodů je nutná registrace na stránkách pořadatele – Evropského hnutí v ČR, kde naleznete i celý program se všemi řečníky. Přihlášky je možné posílat do 30.11.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama