Protext ČTKKonference „Jak sdílet, chránit a prosazovat evropské a demokratické hodnoty v době...

Konference „Jak sdílet, chránit a prosazovat evropské a demokratické hodnoty v době války“

Praha 28. listopadu 2023 (PROTEXT) – Konference Evropského hnutí, Institutu evropských demokratů a dalších partnerů prozkoumá spolu se zahraničními osobnostmi, jak sdílet, chránit a prosazovat evropské a demokratické hodnoty v době války. Hostit ji bude v pondělí 4.12. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

„Českou společnost charakterizuje dlouhodobě zanedbaná debata o významu členství země v Evropské unii. Spolu se Slovenskem Česká republika dlouhodobě vykazuje nejnižší zájem o volby do Evropského parlamentu. Průzkumy Eurobarometru nebo STEMu dále ukazují, že podstatná část veřejnosti jednoduše EU nerozumí. Jde o dlouhodobé selhání elit i médií. Situace se zvolna mění k lepšímu. Na unijní úrovni navíc sledujeme debatu o tom, zda EU nereformovat“ anotuje svůj úvodní příspěvek dopoledního panelu na téma identita zástupce ředitele ústavu pro evropská studia EUROPEUM Viktor Daněk. Na úvod vystoupí mimo jiné i Gábi Schmidt, místopředsedkyně bavorské koaliční strany Freie Wähler a profesor Univerzity La Sapienza Pier Virgiliio Dastoli, dříve poradce bývalého italského prezidenta Napolitana a šéf Zastoupení Evropské komise v Římě.

Záměrem pořadatelů je nastolit témata do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Záštitu nad touto konferencí nazvanou „Jak sdílet, chránit a prosazovat evropské a demokratické hodnoty v době války“ přijali ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák a člen Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, poslanec Jan Berki.

Do Prahy přijedou nebo promluví online zástupci sedmi evropských zemí – Itálie, Francie, Ukrajiny, Chorvatska, Černé Hory, Španělska a Německa. Hlavním organizátorem je Institut evropských demokratů (IED) založený v roce 2005 v Římě Francescem Rutellim a Francois Bayrou. Spolupořadateli jsou Evropské hnutí v České republice pod vedením Vladimíra Špidly, Pavla Trantiny a Edvarda Outraty, Evropský Institut Renaissance, který na pondělní konferenci zastupují Jana Šimková, Petr Fleischmann a Ivo Kaplán, a České centrum Mezinárodního PEN klubu pod vedením spisovatele Ondřeje Vaculíka, který také osobně vystoupí s příspěvkem „Evropa snů a skutečnosti“.

Účastníci budou debatovat o významu evropské integrace a nadějích, které přináší. „Musíme konstatovat, že jsme stále na začátku změny přístupu k tomu, abychom i mimo kulturní sféru dokázali to evropské považovat za naše,“ říká jeden z organizátorů konference Ivo Kaplán z Evropského institutu Renaissance. „Bohužel, ani invaze Ruska na Ukrajinu nezměnila u mnohých našich spoluobčanů postoj směrem k přijetí identity evropské jako rozvíjející tu místní, krajskou, či národní. Stále si mnoho z nás není jisto, nemáme-li stavět výše to, co regiony Evropy spojuje nad to, co je rozděluje a jak vždy připomínal Karel Schwarzenberg, zdali patříme na Východ nebo na Západ,“ dodává.

Debata bude přístupná veřejnosti, z organizačních a kapacitních důvodů je nutná registrace na stránkách pořadatele – Evropského hnutí v ČR, kde naleznete i celý program se všemi řečníky. Přihlášky je možné posílat do 30.11.

 

 

Doporučujeme

Požár na lodi v čínském přístavu si vyžádal nejméně 20 obětí

Minimálně 20 lidí zahynulo při požáru nákladní lodi v čínském přístavu Čching-tao, uvádí místní státní média. Po dalších pěti lidech záchranáři pátrají. Z celkem 42 lidí na palubě se 12 podařilo evakuovat a pět dalších bylo se zraněními převezeno do nemocnice. Jejich stav je stabilizovaný, píše agentura AFP.

Trump nařídil přezkoumat ochranu vlků v USA

Federální ochrana vlků ve Spojených státech se může znovu oslabit. Americké ministerstvo vnitra dostalo tři měsíce na posouzení, zda se jejich populace zotavily natolik, aby mohly být vyřazeny ze seznamu ohrožených druhů.

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.

Ozbrojený muž ve východním Thajsku zastřelil učitelku mateřské školy

Ozbrojený muž dnes zastřelil učitelku mateřské školy v provincii Chonburi ve východním Thajsku, informovaly agentury. Z budovy bylo bezpečně evakuováno 44 dětí, tři učitelé a tři další pracovníci zařízení, uvedly úřady. Střelec, který byl podle prvotních informací manželem oběti, z místa činu uprchl. Motiv útoku zatím není znám.

Klimatická změna vstupuje do geopolitiky. Může rozdmýchat konflikty o potraviny a zdroje

Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější.

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama