Věda a TechnikaKonec nejlepší stíhačky: F-22 se chystá do důchodu

Konec nejlepší stíhačky: F-22 se chystá do důchodu

Lockheed Martin F-22 Raptor je prvním stíhacím letounem páté generace a dodnes je (i v konkurenci F-35) naprostou špičkou leteckých technologií. I proto nikdy nebyl exportován a jeho jediným uživatelem zůstaly od prvního dne pouze Spojené státy. Zdá se však, že dny nejlepšího vojenského letadla všech dob jsou sečteny.

Stíhačky F-22 disponují jedinečnou a ničivou kombinací obratnosti, kinetického výkonu, nízké pozorovatelnosti a situačního povědomí v kombinaci s arzenálem smrtících zbraní vzduch-vzduch a vzduch-země dlouhého dosahu. To vše mu umožňuje proniknout, operovat a ovládnout i ten nejlépe chráněný vzdušný prostor, uprostřed nepřátelských zón protiletadlových řízených střel a nepřátelských bojových letounů.

Mnozí jsou přesvědčení, že F-22 Raptor je jediným skutečným stíhacím letounem páté generace na světě, nabízí pokročilý stealth, extrémní výkon, datovou fúzi a pokročilou údržbu, stejně jako schopnost supercruise (schopnost dosáhnout a udržet rychlost zvuku bez použití přídavného spalování) a extrémní obratnost. Poslední dvě charakteristiky například F-35 postrádá.

Letoun F-22 konstruktéři navrhli tak, aby rychle a na velké vzdálenosti vytvářel vzdušnou nadvládu a následně odrazil všechny hrozby, které by se mohly pokusit o přístup k jednotkám amerických a spojeneckých sil. Raptor je stejně působivý při obranných i útočných operacích. Dokáže bránit určitý bod lépe než cokoli jiného, ale také s nepřekonatelnou schopností udeřit tvrdě a hluboko a s velkou přesností. To vše při poskytování bezkonkurenčního situačního přehledu. Pouze F-22 by USA poskytla schopnost beztrestně operovat v těžce bráněném bojovém prostoru a pouze F-22 by mohla zajistit politicky udržitelný poměr kvality proti špičkovým letounům potenciálních nepřátel.

Opona

Přes to všechno nyní USAF tlačí na vyřazení všech svých F-22 ve střednědobém horizontu v rámci svého plánu racionalizace své stíhací flotily ze sedmi typů letounů na čtyři. Nahrazení stíhaček Raptor programem NGAD (Next Generation Air Dominance) je nesporné. Připomeňme však, že F-22 přežijí F-15 i F-16.

F-22 Raptor je tak jistě nejpřekvapivější obětí plánovaného snížení počtu typů stíhacích letounů USAF na čtyři, F-22 je stále nejschopnějším stíhacím letounem na světě, který poskytuje bezprecedentní vzdušnou nadvládu. Před nástupem Raptoru se hovořilo o vzdušné nadvládě jako schopnosti operovat v daném čase a na daném místě bez nepřiměřených zásahů ze strany protivníka. Vzdušná převaha zajišťuje volnost akce, ochranu před útokem, volnost útoku a volnost přístupu.

Vzdušná nadvláda však jde ještě dál, když nepřátelské letectvo není schopno účinně zasáhnout kdekoli v rámci daného operačního prostoru. F-22 pokročil ve schopnostech, poskytl totiž absolutní vzdušnou nadvládu, díky které mají velitelé úplnou kontrolu nad vzduchem. A proto také schopnost diktovat podmínky jakéhokoli střetnutí.

NGAD armáda nabízí coby náhradu mocného Raptoru. Armáda však plánuje snížit počet letounů F-22 ještě předtím, než připraví jejich náhradu. A to budí ještě větší kontroverze. Ve své žádosti o rozpočet na rok 2024 navrhuje vyřazení 32 letounů F-22 Block 20 z počtu 37. A přestože se letouny varianty Block 20 v současné době používají k výcviku, jsou natolik nesynchronizované s bojovou variantou Block 35, že se piloti musí odnaučit návyky vytvořené na starší verzi, než se z nich stanou zkušení operátoři F-22.

Americké letectvo naroste

Modernizace staršího typu by přitom stála 3,5 miliardy dolarů a dalších 3,5 miliardy by stál jeho provoz do konce desetiletí. To odborníci považují za neúměrně vysoké náklady a nežádoucí přesměrování zdrojů z programu NGAD. Mohlo by to také odvést lidské a inženýrské zdroje od úsilí o modernizaci „Block 4“ letounu F-35. Mnozí s tím však nesouhlasí. Výbory americké Sněmovny reprezentantů i Senátu pro ozbrojené služby (které jménem Kongresu dohlížejí na financování a dohled nad Pentagonem) se snaží přimět americké letectvo, aby si ponechalo a modernizovalo 32–33 letounů F-22 Block 20. Právě ty, které navrhlo vyřadit v rámci svých návrhů rozpočtu na příští rok.

Již nyní totiž panují obavy, že flotila taktických letounů USAF je příliš malá. 48 stíhacích letek (a 9 útočných) znamená přibližně 2 000 letounů. Vlastní studie amerického letectva o požadavcích na taktické letectvo je tajná. Generál Mark Kelly, tehdejší velitel Velitelství vzdušných sil USAF, však podpořil závěry studie „Air Force We Need“ z roku 2018. Ta požaduje 62 letek stíhacího letectva.

Snížení počtu typů ve službě, aniž by se snižovaly celkové počty, je náročný úkol. Vyžádá si velké investice a stálý přísun nových letounů. Americké letectvo spočítalo, že bude muset každý rok nakoupit nejméně 72 nových stíhacích letounů. Jen tak dosáhne požadovaného stavu sil při udržení schopností. Vyřazování letounů F-22 v době, kdy je stíhaček takový nedostatek, by se tak zdálo jako chyba. Zvláště když generálové flotilu F-22 vždy považovali za příliš malou a přetíženou. A to i přesto, že je tento letoun nejschopnějším stíhačem pro vybudování vzdušné nadvlády na světě.

Cesta do muzea

Pokud politici povolí USAF vyřadit letouny F-22 Block 20, letci je budou muset nahradit podobným počtem letounů Block 30/35. Tím se výrazně sníží počet letounů Raptor pro operační úkoly v první linii. Z první linie tak letectvo fakticky vyřadí ekvivalent více než dvou letek.

I konkurenční výrobci dnes uznávají, že jejich výrobky jsou přinejlepším „až druhé“ za letounem F-22 Raptor. Proto bude zajímavé sledovat, jestli se nad dnes již legendárním typem zavře voda. A fanoušci letectví jej budou moci nadále obdivovat pouze v muzeích.

Reklama

Doporučujeme

Rozhovory mezi Íránem a USA v Islámábádu skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory Spojených států s Íránem skončily dnes ráno v Islámábádu po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident J. D. Vance, který stál v čele americké delegace při jednáních v pákistánské metropoli o urovnání vzájemného konfliktu. Podle AFP řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Írán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vance už Islámábád opustil, podle webu BBC tak učinila i íránská delegace.

Izrael zasáhl raketomet v Libanonu, útok v Kaně zabil pět lidí

Izraelská armáda oznámila zásah raketometu na jihu Libanonu, který byl podle ní připravený k odpalu směrem na izraelské území. Úder přišel v době pokračujícího napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se do konfliktu zapojilo na začátku března.

Královská rodina připravuje oslavy 100. narozenin Alžběty II.

Britská královská rodina si připomene významné výročí. Sto let od narození královny Alžběty II. uctí sérií akcí, které nabídnou pohled na její život, styl i odkaz.

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.

Kraken otevřel kryptu cestu k účtu u Fedu

Kryptoměnová burza Kraken získala přístup k účtu u americké centrální banky. Jde o první případ, kdy podobný účet získala firma z kryptosektoru, a otevírá to cestu k užšímu propojení digitálních aktiv s tradičním finančním systémem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama