-10.2 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Věda a TechnikaKonec nejlepší stíhačky: F-22 se chystá do důchodu

Konec nejlepší stíhačky: F-22 se chystá do důchodu

Lockheed Martin F-22 Raptor je prvním stíhacím letounem páté generace a dodnes je (i v konkurenci F-35) naprostou špičkou leteckých technologií. I proto nikdy nebyl exportován a jeho jediným uživatelem zůstaly od prvního dne pouze Spojené státy. Zdá se však, že dny nejlepšího vojenského letadla všech dob jsou sečteny.

Stíhačky F-22 disponují jedinečnou a ničivou kombinací obratnosti, kinetického výkonu, nízké pozorovatelnosti a situačního povědomí v kombinaci s arzenálem smrtících zbraní vzduch-vzduch a vzduch-země dlouhého dosahu. To vše mu umožňuje proniknout, operovat a ovládnout i ten nejlépe chráněný vzdušný prostor, uprostřed nepřátelských zón protiletadlových řízených střel a nepřátelských bojových letounů.

Mnozí jsou přesvědčení, že F-22 Raptor je jediným skutečným stíhacím letounem páté generace na světě, nabízí pokročilý stealth, extrémní výkon, datovou fúzi a pokročilou údržbu, stejně jako schopnost supercruise (schopnost dosáhnout a udržet rychlost zvuku bez použití přídavného spalování) a extrémní obratnost. Poslední dvě charakteristiky například F-35 postrádá.

Letoun F-22 konstruktéři navrhli tak, aby rychle a na velké vzdálenosti vytvářel vzdušnou nadvládu a následně odrazil všechny hrozby, které by se mohly pokusit o přístup k jednotkám amerických a spojeneckých sil. Raptor je stejně působivý při obranných i útočných operacích. Dokáže bránit určitý bod lépe než cokoli jiného, ale také s nepřekonatelnou schopností udeřit tvrdě a hluboko a s velkou přesností. To vše při poskytování bezkonkurenčního situačního přehledu. Pouze F-22 by USA poskytla schopnost beztrestně operovat v těžce bráněném bojovém prostoru a pouze F-22 by mohla zajistit politicky udržitelný poměr kvality proti špičkovým letounům potenciálních nepřátel.

Opona

Přes to všechno nyní USAF tlačí na vyřazení všech svých F-22 ve střednědobém horizontu v rámci svého plánu racionalizace své stíhací flotily ze sedmi typů letounů na čtyři. Nahrazení stíhaček Raptor programem NGAD (Next Generation Air Dominance) je nesporné. Připomeňme však, že F-22 přežijí F-15 i F-16.

F-22 Raptor je tak jistě nejpřekvapivější obětí plánovaného snížení počtu typů stíhacích letounů USAF na čtyři, F-22 je stále nejschopnějším stíhacím letounem na světě, který poskytuje bezprecedentní vzdušnou nadvládu. Před nástupem Raptoru se hovořilo o vzdušné nadvládě jako schopnosti operovat v daném čase a na daném místě bez nepřiměřených zásahů ze strany protivníka. Vzdušná převaha zajišťuje volnost akce, ochranu před útokem, volnost útoku a volnost přístupu.

Vzdušná nadvláda však jde ještě dál, když nepřátelské letectvo není schopno účinně zasáhnout kdekoli v rámci daného operačního prostoru. F-22 pokročil ve schopnostech, poskytl totiž absolutní vzdušnou nadvládu, díky které mají velitelé úplnou kontrolu nad vzduchem. A proto také schopnost diktovat podmínky jakéhokoli střetnutí.

NGAD armáda nabízí coby náhradu mocného Raptoru. Armáda však plánuje snížit počet letounů F-22 ještě předtím, než připraví jejich náhradu. A to budí ještě větší kontroverze. Ve své žádosti o rozpočet na rok 2024 navrhuje vyřazení 32 letounů F-22 Block 20 z počtu 37. A přestože se letouny varianty Block 20 v současné době používají k výcviku, jsou natolik nesynchronizované s bojovou variantou Block 35, že se piloti musí odnaučit návyky vytvořené na starší verzi, než se z nich stanou zkušení operátoři F-22.

Americké letectvo naroste

Modernizace staršího typu by přitom stála 3,5 miliardy dolarů a dalších 3,5 miliardy by stál jeho provoz do konce desetiletí. To odborníci považují za neúměrně vysoké náklady a nežádoucí přesměrování zdrojů z programu NGAD. Mohlo by to také odvést lidské a inženýrské zdroje od úsilí o modernizaci „Block 4“ letounu F-35. Mnozí s tím však nesouhlasí. Výbory americké Sněmovny reprezentantů i Senátu pro ozbrojené služby (které jménem Kongresu dohlížejí na financování a dohled nad Pentagonem) se snaží přimět americké letectvo, aby si ponechalo a modernizovalo 32–33 letounů F-22 Block 20. Právě ty, které navrhlo vyřadit v rámci svých návrhů rozpočtu na příští rok.

Již nyní totiž panují obavy, že flotila taktických letounů USAF je příliš malá. 48 stíhacích letek (a 9 útočných) znamená přibližně 2 000 letounů. Vlastní studie amerického letectva o požadavcích na taktické letectvo je tajná. Generál Mark Kelly, tehdejší velitel Velitelství vzdušných sil USAF, však podpořil závěry studie „Air Force We Need“ z roku 2018. Ta požaduje 62 letek stíhacího letectva.

Snížení počtu typů ve službě, aniž by se snižovaly celkové počty, je náročný úkol. Vyžádá si velké investice a stálý přísun nových letounů. Americké letectvo spočítalo, že bude muset každý rok nakoupit nejméně 72 nových stíhacích letounů. Jen tak dosáhne požadovaného stavu sil při udržení schopností. Vyřazování letounů F-22 v době, kdy je stíhaček takový nedostatek, by se tak zdálo jako chyba. Zvláště když generálové flotilu F-22 vždy považovali za příliš malou a přetíženou. A to i přesto, že je tento letoun nejschopnějším stíhačem pro vybudování vzdušné nadvlády na světě.

Cesta do muzea

Pokud politici povolí USAF vyřadit letouny F-22 Block 20, letci je budou muset nahradit podobným počtem letounů Block 30/35. Tím se výrazně sníží počet letounů Raptor pro operační úkoly v první linii. Z první linie tak letectvo fakticky vyřadí ekvivalent více než dvou letek.

I konkurenční výrobci dnes uznávají, že jejich výrobky jsou přinejlepším „až druhé“ za letounem F-22 Raptor. Proto bude zajímavé sledovat, jestli se nad dnes již legendárním typem zavře voda. A fanoušci letectví jej budou moci nadále obdivovat pouze v muzeích.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama