4.2 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
Věda a TechnikaKonec nejlepší stíhačky: F-22 se chystá do důchodu

Konec nejlepší stíhačky: F-22 se chystá do důchodu

Lockheed Martin F-22 Raptor je prvním stíhacím letounem páté generace a dodnes je (i v konkurenci F-35) naprostou špičkou leteckých technologií. I proto nikdy nebyl exportován a jeho jediným uživatelem zůstaly od prvního dne pouze Spojené státy. Zdá se však, že dny nejlepšího vojenského letadla všech dob jsou sečteny.

Stíhačky F-22 disponují jedinečnou a ničivou kombinací obratnosti, kinetického výkonu, nízké pozorovatelnosti a situačního povědomí v kombinaci s arzenálem smrtících zbraní vzduch-vzduch a vzduch-země dlouhého dosahu. To vše mu umožňuje proniknout, operovat a ovládnout i ten nejlépe chráněný vzdušný prostor, uprostřed nepřátelských zón protiletadlových řízených střel a nepřátelských bojových letounů.

Mnozí jsou přesvědčení, že F-22 Raptor je jediným skutečným stíhacím letounem páté generace na světě, nabízí pokročilý stealth, extrémní výkon, datovou fúzi a pokročilou údržbu, stejně jako schopnost supercruise (schopnost dosáhnout a udržet rychlost zvuku bez použití přídavného spalování) a extrémní obratnost. Poslední dvě charakteristiky například F-35 postrádá.

Letoun F-22 konstruktéři navrhli tak, aby rychle a na velké vzdálenosti vytvářel vzdušnou nadvládu a následně odrazil všechny hrozby, které by se mohly pokusit o přístup k jednotkám amerických a spojeneckých sil. Raptor je stejně působivý při obranných i útočných operacích. Dokáže bránit určitý bod lépe než cokoli jiného, ale také s nepřekonatelnou schopností udeřit tvrdě a hluboko a s velkou přesností. To vše při poskytování bezkonkurenčního situačního přehledu. Pouze F-22 by USA poskytla schopnost beztrestně operovat v těžce bráněném bojovém prostoru a pouze F-22 by mohla zajistit politicky udržitelný poměr kvality proti špičkovým letounům potenciálních nepřátel.

Opona

Přes to všechno nyní USAF tlačí na vyřazení všech svých F-22 ve střednědobém horizontu v rámci svého plánu racionalizace své stíhací flotily ze sedmi typů letounů na čtyři. Nahrazení stíhaček Raptor programem NGAD (Next Generation Air Dominance) je nesporné. Připomeňme však, že F-22 přežijí F-15 i F-16.

F-22 Raptor je tak jistě nejpřekvapivější obětí plánovaného snížení počtu typů stíhacích letounů USAF na čtyři, F-22 je stále nejschopnějším stíhacím letounem na světě, který poskytuje bezprecedentní vzdušnou nadvládu. Před nástupem Raptoru se hovořilo o vzdušné nadvládě jako schopnosti operovat v daném čase a na daném místě bez nepřiměřených zásahů ze strany protivníka. Vzdušná převaha zajišťuje volnost akce, ochranu před útokem, volnost útoku a volnost přístupu.

Vzdušná nadvláda však jde ještě dál, když nepřátelské letectvo není schopno účinně zasáhnout kdekoli v rámci daného operačního prostoru. F-22 pokročil ve schopnostech, poskytl totiž absolutní vzdušnou nadvládu, díky které mají velitelé úplnou kontrolu nad vzduchem. A proto také schopnost diktovat podmínky jakéhokoli střetnutí.

NGAD armáda nabízí coby náhradu mocného Raptoru. Armáda však plánuje snížit počet letounů F-22 ještě předtím, než připraví jejich náhradu. A to budí ještě větší kontroverze. Ve své žádosti o rozpočet na rok 2024 navrhuje vyřazení 32 letounů F-22 Block 20 z počtu 37. A přestože se letouny varianty Block 20 v současné době používají k výcviku, jsou natolik nesynchronizované s bojovou variantou Block 35, že se piloti musí odnaučit návyky vytvořené na starší verzi, než se z nich stanou zkušení operátoři F-22.

Americké letectvo naroste

Modernizace staršího typu by přitom stála 3,5 miliardy dolarů a dalších 3,5 miliardy by stál jeho provoz do konce desetiletí. To odborníci považují za neúměrně vysoké náklady a nežádoucí přesměrování zdrojů z programu NGAD. Mohlo by to také odvést lidské a inženýrské zdroje od úsilí o modernizaci „Block 4“ letounu F-35. Mnozí s tím však nesouhlasí. Výbory americké Sněmovny reprezentantů i Senátu pro ozbrojené služby (které jménem Kongresu dohlížejí na financování a dohled nad Pentagonem) se snaží přimět americké letectvo, aby si ponechalo a modernizovalo 32–33 letounů F-22 Block 20. Právě ty, které navrhlo vyřadit v rámci svých návrhů rozpočtu na příští rok.

Již nyní totiž panují obavy, že flotila taktických letounů USAF je příliš malá. 48 stíhacích letek (a 9 útočných) znamená přibližně 2 000 letounů. Vlastní studie amerického letectva o požadavcích na taktické letectvo je tajná. Generál Mark Kelly, tehdejší velitel Velitelství vzdušných sil USAF, však podpořil závěry studie „Air Force We Need“ z roku 2018. Ta požaduje 62 letek stíhacího letectva.

Snížení počtu typů ve službě, aniž by se snižovaly celkové počty, je náročný úkol. Vyžádá si velké investice a stálý přísun nových letounů. Americké letectvo spočítalo, že bude muset každý rok nakoupit nejméně 72 nových stíhacích letounů. Jen tak dosáhne požadovaného stavu sil při udržení schopností. Vyřazování letounů F-22 v době, kdy je stíhaček takový nedostatek, by se tak zdálo jako chyba. Zvláště když generálové flotilu F-22 vždy považovali za příliš malou a přetíženou. A to i přesto, že je tento letoun nejschopnějším stíhačem pro vybudování vzdušné nadvlády na světě.

Cesta do muzea

Pokud politici povolí USAF vyřadit letouny F-22 Block 20, letci je budou muset nahradit podobným počtem letounů Block 30/35. Tím se výrazně sníží počet letounů Raptor pro operační úkoly v první linii. Z první linie tak letectvo fakticky vyřadí ekvivalent více než dvou letek.

I konkurenční výrobci dnes uznávají, že jejich výrobky jsou přinejlepším „až druhé“ za letounem F-22 Raptor. Proto bude zajímavé sledovat, jestli se nad dnes již legendárním typem zavře voda. A fanoušci letectví jej budou moci nadále obdivovat pouze v muzeích.

Reklama

Doporučujeme

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama