Věda a TechnikaKonec nejlepší stíhačky: F-22 se chystá do důchodu

Konec nejlepší stíhačky: F-22 se chystá do důchodu

Lockheed Martin F-22 Raptor je prvním stíhacím letounem páté generace a dodnes je (i v konkurenci F-35) naprostou špičkou leteckých technologií. I proto nikdy nebyl exportován a jeho jediným uživatelem zůstaly od prvního dne pouze Spojené státy. Zdá se však, že dny nejlepšího vojenského letadla všech dob jsou sečteny.

Stíhačky F-22 disponují jedinečnou a ničivou kombinací obratnosti, kinetického výkonu, nízké pozorovatelnosti a situačního povědomí v kombinaci s arzenálem smrtících zbraní vzduch-vzduch a vzduch-země dlouhého dosahu. To vše mu umožňuje proniknout, operovat a ovládnout i ten nejlépe chráněný vzdušný prostor, uprostřed nepřátelských zón protiletadlových řízených střel a nepřátelských bojových letounů.

Mnozí jsou přesvědčení, že F-22 Raptor je jediným skutečným stíhacím letounem páté generace na světě, nabízí pokročilý stealth, extrémní výkon, datovou fúzi a pokročilou údržbu, stejně jako schopnost supercruise (schopnost dosáhnout a udržet rychlost zvuku bez použití přídavného spalování) a extrémní obratnost. Poslední dvě charakteristiky například F-35 postrádá.

Letoun F-22 konstruktéři navrhli tak, aby rychle a na velké vzdálenosti vytvářel vzdušnou nadvládu a následně odrazil všechny hrozby, které by se mohly pokusit o přístup k jednotkám amerických a spojeneckých sil. Raptor je stejně působivý při obranných i útočných operacích. Dokáže bránit určitý bod lépe než cokoli jiného, ale také s nepřekonatelnou schopností udeřit tvrdě a hluboko a s velkou přesností. To vše při poskytování bezkonkurenčního situačního přehledu. Pouze F-22 by USA poskytla schopnost beztrestně operovat v těžce bráněném bojovém prostoru a pouze F-22 by mohla zajistit politicky udržitelný poměr kvality proti špičkovým letounům potenciálních nepřátel.

Opona

Přes to všechno nyní USAF tlačí na vyřazení všech svých F-22 ve střednědobém horizontu v rámci svého plánu racionalizace své stíhací flotily ze sedmi typů letounů na čtyři. Nahrazení stíhaček Raptor programem NGAD (Next Generation Air Dominance) je nesporné. Připomeňme však, že F-22 přežijí F-15 i F-16.

F-22 Raptor je tak jistě nejpřekvapivější obětí plánovaného snížení počtu typů stíhacích letounů USAF na čtyři, F-22 je stále nejschopnějším stíhacím letounem na světě, který poskytuje bezprecedentní vzdušnou nadvládu. Před nástupem Raptoru se hovořilo o vzdušné nadvládě jako schopnosti operovat v daném čase a na daném místě bez nepřiměřených zásahů ze strany protivníka. Vzdušná převaha zajišťuje volnost akce, ochranu před útokem, volnost útoku a volnost přístupu.

Vzdušná nadvláda však jde ještě dál, když nepřátelské letectvo není schopno účinně zasáhnout kdekoli v rámci daného operačního prostoru. F-22 pokročil ve schopnostech, poskytl totiž absolutní vzdušnou nadvládu, díky které mají velitelé úplnou kontrolu nad vzduchem. A proto také schopnost diktovat podmínky jakéhokoli střetnutí.

NGAD armáda nabízí coby náhradu mocného Raptoru. Armáda však plánuje snížit počet letounů F-22 ještě předtím, než připraví jejich náhradu. A to budí ještě větší kontroverze. Ve své žádosti o rozpočet na rok 2024 navrhuje vyřazení 32 letounů F-22 Block 20 z počtu 37. A přestože se letouny varianty Block 20 v současné době používají k výcviku, jsou natolik nesynchronizované s bojovou variantou Block 35, že se piloti musí odnaučit návyky vytvořené na starší verzi, než se z nich stanou zkušení operátoři F-22.

Americké letectvo naroste

Modernizace staršího typu by přitom stála 3,5 miliardy dolarů a dalších 3,5 miliardy by stál jeho provoz do konce desetiletí. To odborníci považují za neúměrně vysoké náklady a nežádoucí přesměrování zdrojů z programu NGAD. Mohlo by to také odvést lidské a inženýrské zdroje od úsilí o modernizaci „Block 4“ letounu F-35. Mnozí s tím však nesouhlasí. Výbory americké Sněmovny reprezentantů i Senátu pro ozbrojené služby (které jménem Kongresu dohlížejí na financování a dohled nad Pentagonem) se snaží přimět americké letectvo, aby si ponechalo a modernizovalo 32–33 letounů F-22 Block 20. Právě ty, které navrhlo vyřadit v rámci svých návrhů rozpočtu na příští rok.

Již nyní totiž panují obavy, že flotila taktických letounů USAF je příliš malá. 48 stíhacích letek (a 9 útočných) znamená přibližně 2 000 letounů. Vlastní studie amerického letectva o požadavcích na taktické letectvo je tajná. Generál Mark Kelly, tehdejší velitel Velitelství vzdušných sil USAF, však podpořil závěry studie „Air Force We Need“ z roku 2018. Ta požaduje 62 letek stíhacího letectva.

Snížení počtu typů ve službě, aniž by se snižovaly celkové počty, je náročný úkol. Vyžádá si velké investice a stálý přísun nových letounů. Americké letectvo spočítalo, že bude muset každý rok nakoupit nejméně 72 nových stíhacích letounů. Jen tak dosáhne požadovaného stavu sil při udržení schopností. Vyřazování letounů F-22 v době, kdy je stíhaček takový nedostatek, by se tak zdálo jako chyba. Zvláště když generálové flotilu F-22 vždy považovali za příliš malou a přetíženou. A to i přesto, že je tento letoun nejschopnějším stíhačem pro vybudování vzdušné nadvlády na světě.

Cesta do muzea

Pokud politici povolí USAF vyřadit letouny F-22 Block 20, letci je budou muset nahradit podobným počtem letounů Block 30/35. Tím se výrazně sníží počet letounů Raptor pro operační úkoly v první linii. Z první linie tak letectvo fakticky vyřadí ekvivalent více než dvou letek.

I konkurenční výrobci dnes uznávají, že jejich výrobky jsou přinejlepším „až druhé“ za letounem F-22 Raptor. Proto bude zajímavé sledovat, jestli se nad dnes již legendárním typem zavře voda. A fanoušci letectví jej budou moci nadále obdivovat pouze v muzeích.

Doporučujeme

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama