Reklama
4.6 C
Czech
Středa 8. dubna 2026
AnalýzyKOMENTÁŘ: Je dobře, že Evropa zbrojí. Obavy jsou na místě nejen kvůli...

KOMENTÁŘ: Je dobře, že Evropa zbrojí. Obavy jsou na místě nejen kvůli Trumpovi

Americký prezident Donald Trump vede vůči Evropské unii (EU) konfrontační politiku, což vzbudilo obavy z konce přítomnosti Spojených států v Evropě a o budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Zůstaneme na Rusko sami, Američané nám nepomohou, obávají se evropští lídři. Trump však s největší pravděpodobností starý kontinent neopustí. To by mohl až příští šéf Bílého domu.

Trump již v předvolební kampani dával najevo, že bude chtít větší samostatnost ze strany EU ohledně obrany a bezpečnosti. Současně také opakovaně kritizuje blok za nespravedlivou obchodní rovnováhu a zdanění amerického zboží. Do své administrativy přitom přibral odpůrce Evropy, kteří pochybují o smyslu NATO.

Republikánský prezident opakovaně vzbudil obavy západních lídrů svými výroky na adresu aliance a o americké roli v tomto paktu. V prosinci 2024 pro televizi NBC News nevyloučil, že z něj USA odejdou. Jedním dechem ale dodal, že pokud budou evropské země platit dostatečně za obranu, Amerika si v obranné alianci své místo zachová. To a mnohá další vyjádření ukazují, že Spojené státy nemají s Trumpem v čele cíl vyvázat Ameriku z NATO.

Že zůstávají Spojené státy věrny obranné alianci, naznačují i slova kandidáta na amerického vyslance při NATO Metthewa Whitakera. Trump mu podle jeho slov zůstává oddaný. Whitaker se zavázal k posílení potenciálu kolektivní obrany. I on ovšem podotkl, že bude s partnery jednat o navýšení výdajů na obranu na 5 procent HDP.

Dalším důkazem snahy přimět alianční členy platit více na obranu, nikoli vyvázat USA z NATO, je vznikající americká základna v Rumunsku.

Trump chce „spravedlnost“

Americký prezident několikrát pohrozil, že USA nepřijdou na pomoc zemím s nedostatečnými výdaji na obranu. Jeho slova zděsila západní lídry i vojenské experty, protože byla nebezpečná pro stabilitu celé aliance.

USA nicméně mají v tomto ohledu dobré vztahy třeba s Polskem, které v roce 2025 pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu vynaloží. Americký ministr obrany Peter Hegseth navštívil zemi letos v únoru. Prohlásil, že ostatní evropské státy by si z ní měly vzít příklad a označil ji za věrného spojence USA.

Polsko je jednou ze zemí, kterým by Američané přišli na pomoc v případě hrozby, sama přitom značně militarizuje. To platí také o pobaltských zemích, které dávají už teď na obranu více než ostatní členové aliance (kromě Polska), přičemž se podle serveru Novinky zavázaly vynaložit v příštích letech do tohoto odvětví až šest procent HDP. To znamená přítomnost amerických vojáků v Polsku i Pobaltí, což značně snižuje pravděpodobnost, že by Rusko za Trumpovy vlády na tyto alianční partnery zaútočilo.

I kdyby Trump snižoval počty amerických vojáků v Evropě – dokonce i v Polsku nebo Pobaltí – útok na americké síly znamená zatažení Spojených států do širšího konfliktu.

Hegseth uvedl, že americké síly nebudou v Evropě navždy. O tom však rozhodnou budoucí američtí prezidenti.

Demokraté jsou v koutě

Je ovšem otázkou, kdo usedne za již necelé čtyři roky do Bílého domu. Tomuto tématu se věnovala například televize Sky News. Ta upozornila na znepokojivý fakt, že Trump upevňuje svou moc transformací úřadů a snahou omezit soudy, přičemž se dopouští nebezpečné ekonomické politiky. Opoziční demokraté se navíc nestaví na odpor, jak by se očekávalo.

Na roztržku v Oválné pracovně mezi Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským sice někteří demokraté zareagovali, jenomže bývalý prezident Joe Biden mlčel. Stejně tak bývalá viceprezidentka a kandidátka na post do Bílého domu Kama Harris, jež se připravuje na kandidaturu za necelé čtyři roky. Mezi odborníky je jejich mlčení považováno za de facto porážku demokracie, což se dá říct celkově o slabém odporu demokratů.

Podle Sky News je navíc problém i fakt, že demokraté mají v Senátu i Sněmovně menšinu, tudíž nemají takovou moc zvrátit Trumpova rozhodnutí.

Není však pravda, že mlčí všichni. Senátor Bernie Sanders a kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez vedou kampaň nazvanou „boj proti oligarchii“, ve které varují před porušováním americké ústavy. K nim se připojil i guvernér Illinois J. B. Pritzker, který Trumpovu politiku označil za „zlomyslnou krutost několika hlupáků“.

Někteří demokraté však mají z těchto radikálních progresivistů obavy, protože jsou až příliš levicoví a „woke“. Nemusí proto dostat v roce 2028 při prezidentských volbách dostatek hlasů.

Kam se poděla Harris?

Jako možní kandidáti na příštího amerického prezidenta se zatím jeví kalifornský guvernér Gevin Newsom a Tim Walz, kandidát na viceprezidenta Harris. Ta mezitím potichu posiluje svůj vliv v Demokratické straně a formuje svou politickou budoucnost. Také se soustředí na veřejná vystoupení, publikační činnost a aktivnější zapojení do občanských iniciativ.

Podle serveru Variety zahájila Harris spolupráci s agenturou Creative Artists Agency (CAA), čímž se jí otevírají dveře k lukrativním přednáškám, knižním publikacím a diskusím na prestižních konferencích.

Bývalá americká viceprezidentka konzultuje svou budoucnost s někdejší první americkou dámou Hillary Clintonovou a podle všeho jsou to všechno kroky k přípravě na kandidaturu do Bílého domu. Podle Variety to přímo naznačuje, že hodlá prosazovat témata, která jsou pro ni důležitá, jako je genderová rovnost nebo klimatická změna.

Harris zastává politiku po vzoru Bidena. Podporovala by Ukrajinu i americkou přítomnost v Evropě a NATO. Podobně je na tom Walz, jenž v minulosti podpořil Ukrajinu a odsoudil ruskou agresi.

Větší nebezpečí než Trump

Existuje ale reálné nebezpečí vítězství současného amerického viceprezidenta ve volbách J. D. Vance. Opakovaně se o něm mluví jako o pravděpodobném kandidátovi v roce 2028. Republikáni za ním stojí a podle serveru The Hill by měl i silnou voličskou základnu. Průzkum konzervativní konference CPAC zjistil, že 61 procent respondentů by dalo hlas právě jemu.

Vance se přitom opakovaně hanlivě a pohrdavě vyjádřil k Evropě a obul se v Oválné pracovně do Zelenského. Neustále dává najevo nepochopení nad tím, proč musí USA neustále „zachraňovat“ Evropu. Nelze očekávat, že by v případě jeho vítězství američtí vojáci v Evropě setrvali.

Evropa reagovala na Trumpovu politiku a oznámila masivní zbrojení. To je důležité, ale ani ne tak kvůli Trumpovi, jako kvůli ještě vzdálenější budoucnosti plné nejistoty.

Reklama

Doporučujeme

Ceny ropy WTI klesly pod 95 dolarů po oznámení příměří mezi USA a Íránem

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel necelou hodinu poté, co Spojené státy a Írán oznámily dvoutýdenní příměří. Pokles činil více než 15 procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel.

Írán a USA i jejich spojenci souhlasili s příměřím v celém regionu

Írán a Spojené státy i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu, uvedl dnes pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. Na pátek 10. dubna pozval zúčastněné strany do Islámábádu na jednání o konečné dohodě. Podle zdrojů z Bílého domu i izraelských médií přistoupil na klid zbraní také Izrael.

Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny

Americký prezident Donald Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv, informovala agentura AFP. Ve svém příspěvku na síti Truth Social Trump také napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody.

Osm týmů, čtyři příběhy. Liga mistrů vstupuje do čtvrtfinále

Osm týmů zůstává ve hře o trofej. Čtvrtfinále Ligy mistrů nabízí tradiční giganty, ofenzivní přestřelky i nejisté formy. Každý duel má vlastní příběh a žádný favorit nemá nic jisté.

Útok na kryptoměnový projekt ukazuje novou taktiku hackerů

Kryptoměnový projekt Drift přišel o 270 milionů dolarů po útoku, který neproběhl klasickým způsobem přes chybu v kódu. Útočníci místo toho několik měsíců budovali důvěru a pronikli přímo do fungování projektu.

Írán po letech propustil Francouze Kohler a Parise

Francouzští občané Cécile Kohler a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X. Podle zdrojů blízkých francouzskému ministru zahraničí oba opustili Írán dnes ráno a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu, píše agentura AFP. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.

Viceprezident USA J. D. Vance dorazil do Maďarska podpořit Orbána

Americký viceprezident J. D. Vance dorazil do Budapešti, aby podpořil maďarského premiéra Viktora Orbána před parlamentními volbami, které se konají v neděli 12. dubna.

Trump hrozí Íránu zničením jeho civilizace, pokud neuzavře dohodu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti pohrozil zničením celé jedné civilizace, pokud Írán nepřistoupí na dohodu. S odkazem na své dřívější ultimátum napsal, že se dnes večer (v noci na středu SELČ) ukáže. Podle šéfa Bílého domu totiž nastal jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách světa. Na konci příspěvku hrozícím Íránu zničením Trump napsal: "Bůh žehnej skvělému íránskému lidu".

Šéfka tchajwanské opozice zahájila cestu do Číny

Šéfka tchajwanské opozice Čcheng Li-wen míří do Pekingu na jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Setkání přichází v době rostoucího napětí mezi oběma stranami a může zásadně ovlivnit domácí politiku na Tchaj-wanu i další směřování vztahů s Čínou.

Při srážce rychlovlaku TGV s kamionem zemřel strojvůdce, řidič je ve vazbě

Při srážce rychlovlaku TGV s kamionem na přejezdu na severu Francie zemřel dnes ráno strojvůdce a na dvě desítky lidí utrpěly zranění. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní prefekturu a železniční společnost SNCF. Podle prefektury jsou dva zranění v kritickém stavu, dalších 14 lidí má zranění neohrožující život. Policie vzala do vazby řidiče kamionu, kterého vyšetřuje pro podezření z neúmyslného zabití. Šéf železniční společnosti SNCF Jean Castex na tiskové konferenci řekl, že signalizace na přejezdu fungovala normálně.

Střelba u izraelského konzulátu v Istanbulu: Jeden útočník je po smrti, další dva zranění

Jeden z útočníků byl zabit a další dva utrpěli zranění při úterní přestřelce s policií před budovou izraelského konzulátu v Istanbulu. Incident si vyžádal také lehká zranění dvou policistů, přičemž v době útoku se na konzulátu nenacházel žádný diplomatický personál.

Íránský ostrov Charg podle médií zasáhly údery a výbuchy

Íránský strategický ostrov Charg zasáhly údery a výbuchy. Podle agentury Reuters to dnes uvedly íránská agentura Mehr a americký server Axios. Podle serveru ostrov, který je zásadní pro námořní přepravu íránské ropy, zasáhly americké údery a jejich cílem byla vojenská infrastruktura.

Připravte se na invazi jedovatých hadů, varuje studie

Globální oteplování mění chování zvířat. Jedovaté hady vyhání z přirozených stanovišť směrem k hustě osídleným oblastem. Zvýší se tak zdravotní riziko pro miliony lidí. Problém je to také v Austrálii, která je domovem těch nejnebezpečnějších hadů.

Povodně v Angole si podle nové bilance vyžádaly více než 30 obětí

Více než 30 obětí už si vyžádaly povodně, které po přívalových deštích v posledních dnech postihly Angolu. Vyplývá to z nové bilance, kterou dnes zveřejnila angolská státní televize TPA. V neděli média informovala o 15 mrtvých, píše agentura AFP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama