menu

12.7 C
Czech
Neděle 15. června 2025

Izraelci se připravují na odvetu Íránu, z obchodů mizí jídlo a voda

Izraelci se připravují na íránskou odvetu za noční izraelský útok. Ze supermarketů mizí voda a jídlo, nemocnice propouští pacienty, kteří nevyžadují okamžitou péči, píše server BBC. Několik hodin byla v platnosti instrukce, aby se civilisté drželi v blízkosti krytů.

Slavia získala slovenského beka Javorčeka, podepsal na čtyři roky

Fotbalová Slavia hlásí další letní posilu. Do Edenu přichází dvaadvacetiletý slovenský obránce Dominik Javorček. Mládežnický reprezentant přestupuje z Žiliny a podepsal smlouvu do června 2029.

KOMENTÁŘ: Je dobře, že Evropa zbrojí. Obavy jsou na místě nejen kvůli Trumpovi

Reklama

Kanárské ostrovy vydaly varování před požáry. Chystají se tam miliony turistů

Kanárské ostrovy jsou s blížícím se létem léta opět pod tlakem – hrozí lesní požáry a další příval turistů. Oblíbená destinace zůstává na vrcholu zájmu cestovatelů, zároveň ale čelí zvýšenému riziku požárů. Místní úřady proto vyhlásily preventivní stav pohotovosti.

Americký prezident Donald Trump vede vůči Evropské unii (EU) konfrontační politiku, což vzbudilo obavy z konce přítomnosti Spojených států v Evropě a o budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Zůstaneme na Rusko sami, Američané nám nepomohou, obávají se evropští lídři. Trump však s největší pravděpodobností starý kontinent neopustí. To by mohl až příští šéf Bílého domu.

Trump již v předvolební kampani dával najevo, že bude chtít větší samostatnost ze strany EU ohledně obrany a bezpečnosti. Současně také opakovaně kritizuje blok za nespravedlivou obchodní rovnováhu a zdanění amerického zboží. Do své administrativy přitom přibral odpůrce Evropy, kteří pochybují o smyslu NATO.

Republikánský prezident opakovaně vzbudil obavy západních lídrů svými výroky na adresu aliance a o americké roli v tomto paktu. V prosinci 2024 pro televizi NBC News nevyloučil, že z něj USA odejdou. Jedním dechem ale dodal, že pokud budou evropské země platit dostatečně za obranu, Amerika si v obranné alianci své místo zachová. To a mnohá další vyjádření ukazují, že Spojené státy nemají s Trumpem v čele cíl vyvázat Ameriku z NATO.

Že zůstávají Spojené státy věrny obranné alianci, naznačují i slova kandidáta na amerického vyslance při NATO Metthewa Whitakera. Trump mu podle jeho slov zůstává oddaný. Whitaker se zavázal k posílení potenciálu kolektivní obrany. I on ovšem podotkl, že bude s partnery jednat o navýšení výdajů na obranu na 5 procent HDP.

Dalším důkazem snahy přimět alianční členy platit více na obranu, nikoli vyvázat USA z NATO, je vznikající americká základna v Rumunsku.

Trump chce „spravedlnost“

Americký prezident několikrát pohrozil, že USA nepřijdou na pomoc zemím s nedostatečnými výdaji na obranu. Jeho slova zděsila západní lídry i vojenské experty, protože byla nebezpečná pro stabilitu celé aliance.

USA nicméně mají v tomto ohledu dobré vztahy třeba s Polskem, které v roce 2025 pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu vynaloží. Americký ministr obrany Peter Hegseth navštívil zemi letos v únoru. Prohlásil, že ostatní evropské státy by si z ní měly vzít příklad a označil ji za věrného spojence USA.

Polsko je jednou ze zemí, kterým by Američané přišli na pomoc v případě hrozby, sama přitom značně militarizuje. To platí také o pobaltských zemích, které dávají už teď na obranu více než ostatní členové aliance (kromě Polska), přičemž se podle serveru Novinky zavázaly vynaložit v příštích letech do tohoto odvětví až šest procent HDP. To znamená přítomnost amerických vojáků v Polsku i Pobaltí, což značně snižuje pravděpodobnost, že by Rusko za Trumpovy vlády na tyto alianční partnery zaútočilo.

I kdyby Trump snižoval počty amerických vojáků v Evropě – dokonce i v Polsku nebo Pobaltí – útok na americké síly znamená zatažení Spojených států do širšího konfliktu.

Hegseth uvedl, že americké síly nebudou v Evropě navždy. O tom však rozhodnou budoucí američtí prezidenti.

Demokraté jsou v koutě

Je ovšem otázkou, kdo usedne za již necelé čtyři roky do Bílého domu. Tomuto tématu se věnovala například televize Sky News. Ta upozornila na znepokojivý fakt, že Trump upevňuje svou moc transformací úřadů a snahou omezit soudy, přičemž se dopouští nebezpečné ekonomické politiky. Opoziční demokraté se navíc nestaví na odpor, jak by se očekávalo.

Na roztržku v Oválné pracovně mezi Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským sice někteří demokraté zareagovali, jenomže bývalý prezident Joe Biden mlčel. Stejně tak bývalá viceprezidentka a kandidátka na post do Bílého domu Kama Harris, jež se připravuje na kandidaturu za necelé čtyři roky. Mezi odborníky je jejich mlčení považováno za de facto porážku demokracie, což se dá říct celkově o slabém odporu demokratů.

Podle Sky News je navíc problém i fakt, že demokraté mají v Senátu i Sněmovně menšinu, tudíž nemají takovou moc zvrátit Trumpova rozhodnutí.

Není však pravda, že mlčí všichni. Senátor Bernie Sanders a kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez vedou kampaň nazvanou „boj proti oligarchii“, ve které varují před porušováním americké ústavy. K nim se připojil i guvernér Illinois J. B. Pritzker, který Trumpovu politiku označil za „zlomyslnou krutost několika hlupáků“.

Někteří demokraté však mají z těchto radikálních progresivistů obavy, protože jsou až příliš levicoví a „woke“. Nemusí proto dostat v roce 2028 při prezidentských volbách dostatek hlasů.

Kam se poděla Harris?

Jako možní kandidáti na příštího amerického prezidenta se zatím jeví kalifornský guvernér Gevin Newsom a Tim Walz, kandidát na viceprezidenta Harris. Ta mezitím potichu posiluje svůj vliv v Demokratické straně a formuje svou politickou budoucnost. Také se soustředí na veřejná vystoupení, publikační činnost a aktivnější zapojení do občanských iniciativ.

Podle serveru Variety zahájila Harris spolupráci s agenturou Creative Artists Agency (CAA), čímž se jí otevírají dveře k lukrativním přednáškám, knižním publikacím a diskusím na prestižních konferencích.

Bývalá americká viceprezidentka konzultuje svou budoucnost s někdejší první americkou dámou Hillary Clintonovou a podle všeho jsou to všechno kroky k přípravě na kandidaturu do Bílého domu. Podle Variety to přímo naznačuje, že hodlá prosazovat témata, která jsou pro ni důležitá, jako je genderová rovnost nebo klimatická změna.

Harris zastává politiku po vzoru Bidena. Podporovala by Ukrajinu i americkou přítomnost v Evropě a NATO. Podobně je na tom Walz, jenž v minulosti podpořil Ukrajinu a odsoudil ruskou agresi.

Větší nebezpečí než Trump

Existuje ale reálné nebezpečí vítězství současného amerického viceprezidenta ve volbách J. D. Vance. Opakovaně se o něm mluví jako o pravděpodobném kandidátovi v roce 2028. Republikáni za ním stojí a podle serveru The Hill by měl i silnou voličskou základnu. Průzkum konzervativní konference CPAC zjistil, že 61 procent respondentů by dalo hlas právě jemu.

Vance se přitom opakovaně hanlivě a pohrdavě vyjádřil k Evropě a obul se v Oválné pracovně do Zelenského. Neustále dává najevo nepochopení nad tím, proč musí USA neustále „zachraňovat“ Evropu. Nelze očekávat, že by v případě jeho vítězství američtí vojáci v Evropě setrvali.

Evropa reagovala na Trumpovu politiku a oznámila masivní zbrojení. To je důležité, ale ani ne tak kvůli Trumpovi, jako kvůli ještě vzdálenější budoucnosti plné nejistoty.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Rusko se tváří jako vítěz, obrázek z bojiště ale vypadá jinak

Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.

ANALÝZA: Rusko o mír nestojí, na pozadí rozhovorů v Turecku spustilo jarní ofenzívu

Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná "koalice ochotných" přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Írán dnes vyslal novou vlnu raket na Izrael a pohrozil útokem na americké základny

Írán dnes brzy ráno odpálil další vlnu raket na Izrael, čímž pokračuje ve válečném střetu, který vypukl po páteční izraelské ofenzivě proti íránským cílům. Podle agentur zasáhly rakety i oblasti poblíž Tel Avivu a Jeruzaléma. Zároveň nejmenovaný íránský vojenský činitel agentuře Fars sdělil, že údery se mohou rozšířit i na americké základny v regionu. Írán podle něj v útocích hodlá pokračovat i v dalších dnech.

Írán odpověděl na izraelské útoky. Rakety zasáhly Tel Aviv i Jeruzalém

V noci na sobotu dopadly na Izrael desítky raket z Íránu. Výbuchy otřásly Tel Avivem i Jeruzalémem a obyvatelé se v panice schovávali do krytů. Írán tak reagoval na rozsáhlé izraelské údery na svém území, které zasáhly přes sto cílů včetně jaderného zařízení Natanz.

Írán odpálil na Izrael asi 150 raket, podle Teheránu šlo o reakci na útoky

Írán dnes večer odpálil na Izrael přibližně 150 raket, uvedla izraelská média s odkazem na armádu. Po celém Izraeli zněly sirény, záchranáři hlásí zraněné. Podle íránské agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok Izraele. O něco později agentury uvedly, že z Íránu byla vypuštěna druhá a poté také třetí vlna střel. Na jejich zneškodňování se podle zdrojů serveru Axios spolu s Izraelci podílely Spojené státy.

Německý kancléř Merz vyzval Írán a Izrael, aby zabránily další eskalaci

Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyzval Írán a Izrael, aby zabránily eskalaci, která by mohla ohrozit stabilitu celého regionu. V prohlášení pro tisk zdůraznil, že Německo podporuje právo Izraele se bránit. Izrael v noci na dnešek podnikl rozsáhlý útok proti Íránu, který podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil na cíle související s íránským jaderným programem a programem vývoje balistických raket. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul řekl, že íránský jaderný program představuje ohrožení pro celý blízkovýchodní region.

Rozvojový svět už není rozvojový, varuje Světová banka

Růst globální ekonomiky bude v letošním roce nejpomalejší od finanční krize v roce 2008, uvedla Světová banka v nové zprávě. Důvodem je obchodní napětí a politická nejistota. Ekonomika by se ale mohla zotavit rychle, pokud se státy zaměří na deeskalaci.

Evropské akcie po izraelskému útoku na Írán kvůli nervozitě oslabují

Evropské akcie zahájily dnešní obchodování poklesem, investory znepokojila zpráva o izraelském útoku na Írán. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce před 11:00 SELČ ztrácel téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 545 bodů.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Rusko se tváří jako vítěz, obrázek z bojiště ale vypadá jinak

Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.

ANALÝZA: Rusko o mír nestojí, na pozadí rozhovorů v Turecku spustilo jarní ofenzívu

Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná "koalice ochotných" přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.

ANALÝZA: Nerostná dohoda je malým vítězstvím pro Ukrajinu a velkou komplikací pro Rusko

Ukrajinský parlament ve čtvrtek ratifikoval nerostnou dohodu se Spojenými státy. Dohoda tak má zelenou. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil její podpis po usilovném jednání o finální podobě. Současná verze je pro Ukrajinu minimálně výhodnější než ty předchozí.

ANALÝZA: Ruská armáda se rychle učí, NATO si toho všímá

Ruská armáda na začátku války šokovala katastrofálními chybami a nedostatky způsobenými sovětskou strukturou velení a způsobem vedení boje i technologickou zaostalostí. To vedlo k prozření, že není tak nebezpečná, jak se myslelo. Na bojišti se však učí a přizpůsobuje. Přestože se můžeme jen stěží bavit o dokonalém fungování ruských sil, v některých ohledech se jejich schopnosti zlepšují, což by neměla brát Severoatlantická aliance (NATO) na lehkou váhu.

ANALÝZA: Rusko není dost silné na to, aby na Ukrajině zvítězilo

Rusko nemá dostatek sil, aby na Ukrajině zvítězilo a obsadilo ji. Nedisponuje totiž dostatkem vojáků a hlavně obrněné techniky. Ruská armáda je zdecimovaná a dochází jí dech, míní americký reportér a dokumentarista David Axe. Jeho tvrzení se shoduje s názory vojenských odborníků a dalších pozorovatelů. Rusko má problémy i na východě země, a to i přes pokračující vojenskou podporu Severní Koreje.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Írán dnes vyslal novou vlnu raket na Izrael a pohrozil útokem na americké základny

Írán dnes brzy ráno odpálil další vlnu raket na Izrael, čímž pokračuje ve válečném střetu, který vypukl po páteční izraelské ofenzivě proti íránským cílům. Podle agentur zasáhly rakety i oblasti poblíž Tel Avivu a Jeruzaléma. Zároveň nejmenovaný íránský vojenský činitel agentuře Fars sdělil, že údery se mohou rozšířit i na americké základny v regionu. Írán podle něj v útocích hodlá pokračovat i v dalších dnech.

Írán odpověděl na izraelské útoky. Rakety zasáhly Tel Aviv i Jeruzalém

V noci na sobotu dopadly na Izrael desítky raket z Íránu. Výbuchy otřásly Tel Avivem i Jeruzalémem a obyvatelé se v panice schovávali do krytů. Írán tak reagoval na rozsáhlé izraelské údery na svém území, které zasáhly přes sto cílů včetně jaderného zařízení Natanz.

Írán odpálil na Izrael asi 150 raket, podle Teheránu šlo o reakci na útoky

Írán dnes večer odpálil na Izrael přibližně 150 raket, uvedla izraelská média s odkazem na armádu. Po celém Izraeli zněly sirény, záchranáři hlásí zraněné. Podle íránské agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok Izraele. O něco později agentury uvedly, že z Íránu byla vypuštěna druhá a poté také třetí vlna střel. Na jejich zneškodňování se podle zdrojů serveru Axios spolu s Izraelci podílely Spojené státy.

Lesy v indickém Gudžarátu ustupují urbanizaci

V indickém státě Gudžarát ubylo za posledních šest let 17 procent lesních ploch – stromový porost se zmenšil z 8 034 km² (v letech 2015–2016) na 6 632 km² (v období 2021–2022). Tento vývoj kontrastuje s ostatními silně industrializovanými indickými státy, kde vegetace naopak výrazně přibyla.

Německý kancléř Merz vyzval Írán a Izrael, aby zabránily další eskalaci

Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyzval Írán a Izrael, aby zabránily eskalaci, která by mohla ohrozit stabilitu celého regionu. V prohlášení pro tisk zdůraznil, že Německo podporuje právo Izraele se bránit. Izrael v noci na dnešek podnikl rozsáhlý útok proti Íránu, který podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil na cíle související s íránským jaderným programem a programem vývoje balistických raket. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul řekl, že íránský jaderný program představuje ohrožení pro celý blízkovýchodní region.

Rozvojový svět už není rozvojový, varuje Světová banka

Růst globální ekonomiky bude v letošním roce nejpomalejší od finanční krize v roce 2008, uvedla Světová banka v nové zprávě. Důvodem je obchodní napětí a politická nejistota. Ekonomika by se ale mohla zotavit rychle, pokud se státy zaměří na deeskalaci.

Evropské akcie po izraelskému útoku na Írán kvůli nervozitě oslabují

Evropské akcie zahájily dnešní obchodování poklesem, investory znepokojila zpráva o izraelském útoku na Írán. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce před 11:00 SELČ ztrácel téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 545 bodů.

Nasazení národní gardy v Los Angeles může pokračovat, rozhodl odvolací soud

Nasazení kalifornské Národní gardy v Los Angeles kvůli protestům proti raziím Imigrační a celní správy (ICE) může prozatím pokračovat, rozhodl ve čtvrtek večer odvolací soud. Učinil tak po vynesení verdiktu okresního soudce Charlese Breyera, že armáda patří na bojiště a ne do amerických měst a Bílý dům neměl na její povolání právo.

Izraelci se připravují na odvetu Íránu, z obchodů mizí jídlo a voda

Izraelci se připravují na íránskou odvetu za noční izraelský útok. Ze supermarketů mizí voda a jídlo, nemocnice propouští pacienty, kteří nevyžadují okamžitou péči, píše server BBC. Několik hodin byla v platnosti instrukce, aby se civilisté drželi v blízkosti krytů.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás