EkologiePřipravte se na invazi jedovatých hadů, varuje studie

Připravte se na invazi jedovatých hadů, varuje studie

Globální oteplování mění chování zvířat. Jedovaté hady vyhání z přirozených stanovišť směrem k hustě osídleným oblastem. Zvýší se tak zdravotní riziko pro miliony lidí, napsal s odkazem na rozsáhlou mezinárodní studii deník The Independent. Problém je to také v Austrálii, která je domovem těch nejnebezpečnějších hadů. Informuje o tom i server 9News.

Populace hadů se podle nového výzkumu budou přesouvat do vyšších zeměpisných šířek a hustěji osídlených oblastí. Rostoucí teploty je totiž vyhánějí z jejich přirozených stanovišť.

V Austrálii, která je domovem těch nejsmrtelnějších hadů, se očekává, že bude tento posun obzvláště výrazný podél východního pobřeží, kam se hadi přesunou ze suchého centra do hustěji osídlených jižních oblastí.

Studie modelovala biotopy všech 508 lékařsky významných druhů jedovatých hadů a předpovídá jejich posun do let 2050 a 2090. Jako první modelovala všechny lékařsky významné druhy, včetně těch, pro které existuje minimum dat, a to s rozlišením přibližně jednoho kilometru.

Vědci čerpali z veřejných a soukromých databází, platforem pro občanskou vědu, muzejních záznamů, vědecké literatury a odborných pozorování v terénu. Všechna data prověřil mezinárodní panel o 30 specialistech.

Musíme se přizpůsobit

„Před touto studií bylo překvapivě málo známo o přesném rozšíření mnoha lékařsky významných hadů, a to i některých rozšířených, kteří způsobují řadu případů uštknutí,“ píšou experti v publikaci.

Lidé a hadi se nejvíce překrývají v subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii. Právě v těchto regionech pociťuje zdravotnictví největší zátěž kvůli četným případům kousnutí jedovatými hady. Vědci očekávají zhoršení situace s dalším oteplováním.

Nejvíce uštknutí do roku 2090 budou mít podle expertů na svědomí čtyři druhy hadů: extrémně nebezpečná plivající kobra černokrká, bungar proužkovaný, ploskolebec vodní a ploskolebec americký.

Podobné závěry přinesla studie v roce 2024. Vědci v ní upozornili, že do roku 2070 se kvůli změnám klimatu výrazně změní rozšíření jedovatých hadů a miliony lidí se mohou ocitnout v oblastech s vyšším rizikem uštknutí.

Kousnutí jedovatým hadem každoročně podlehne zhruba 138 000 lidí po celém světě a 400 000 lidí nese trvalé následky. Nejvíce incidentů se odehrává v chudých venkovských oblastech v nízkopříjmových nebo středněpříjmových zemích. Světová zdravotnická organizace (WHO) si klade za cíl toto číslo do konce desetiletí snížit o 50 procent.

Nová studie k tomuto úsilí přispívá. Vědci uvedli, že mapováním výskytu jedovatých hadů lze přizpůsobit skladování protijedu ve zdravotnických zařízení pro případ nouze a ochranná preventivní opatření.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama