Více
    6.8 C
    Czech
    Čtvrtek, 2 prosince, 2021

    Kolik toho sní největší zvíře na světě, plejtvák obrovský? Vědci znají odpověď

    Reklama

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je nejen největším kytovcem, ale i největším současně žijícím živočichem na planetě. Dle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) může jedinec tohoto mořského savce vážit až 200 tun. Vědci spočítali, kolik toho tento gigant a jeho blízcí příbuzní spořádají. O studii publikované v Nature informuje agentura Reuters.

    Vědci se v nové studii podívali na to, jak velké množství potravy denně zkonzumuje 7 druhů kytovců z podřádu kosticovci. Zajímalo je, jaká je jejich současná i historická role v ekosystému.

    Jak název napovídá, tito živočichové mají kostice, jimiž kořist z vody filtrují. Tedy, přestože je plejtvák největším zvířetem na Zemi, neloví žádné velké druhy. Živí se krilem, čili drobnými mořskými korýši. Těch ale za den spořádá kolem neuvěřitelných 16 tun.

    To je zhruba hmotnost jednoho plně naloženého školního autobusu,“ řekl pro agenturu Reuters spoluautor studie Nick Pyenson z National Museum of Natural History ve Washingtonu.

    Celkem vědci sledovali 321 jedinců v Atlantském, Tichém a Jižním oceánu, a to po dobu devíti let (mezi lety 2010 a 2019). Ukázalo se, že tito kytovci snědí až třikrát více potravy, než se dříve odhadovalo na základě obsahu žaludku ulovených jedinců, uvádí agentura Reuters.

    Data sbírali vědci pomocí zařízení, která umístili na hřbet zvířat. Ta obsahovala mikrofon, kameru, GPS lokátor a nástroj sledující pohyb. Drony poté pomohly odhadnout velikosti tlam těchto kytovců. Pro zjištění hustoty kořisti vědci využili akustická měření.

    Kromě velikostního rekordmana vědci studovali ještě keporkaky (Megaptera novaeangliae), plejtváky myšoky (Balaenoptera physalus), velryby grónské (Balaena mysticetus), plejtváky jižní (Balaenoptera bonaerensis), plejtváky Brydeovy (Balaenoptera brydei) a velryby černé (Eubalaena glacialis). I ty spořádají ohromné množství potravy.

    Je to nepředstavitelné množství potravy. Ale velké velryby jsou samy nepředstavitelné. Plejtvák obrovský má velikost a váhu jako Boeing 737, řekl mořský biolog a hlavní autor studie v Nature Matthew Savoca.

    I ostatní zmíněné druhy se živí zooplanktonem – drobnými korýši a rybami. Především větší druhy preferují kril, menší zvládnou i hejno ryb. Většina z nich však nejí celoročně a drží i „půsty“. Období, kdy přijímají potravu, trvá asi 100 dní za rok, obvykle v létě během období rozmnožování. Zbytek roku jedí jen málo.

    Rozdíly i mezi populacemi

    Rozdíly se ale našly i mezi jednotlivými populacemi. Keporkaci žijící v severní části Tichého oceánu, kteří se živili krilem, zkonzumovali 9 tun denně, ti, co se živili rybami zkonzumovali pouze 3,5 tuny denně. Jedinci z další populace specializující se taktéž na kril, ovšem žijící v Jižním oceánu, se dostali pouze na 3 tuny denně.

    Přes 8 tun denně pak spořádá plejtvák myšok. Plejtváci jižní v porovnání se svými většími příbuznými zkonzumují daleko méně, pouze 0,69 tun denně.

    Spořádáním takového množství potravy velryby produkují velké množství výkalů – důležitého zdroje živin pro oceán. Dle Pyensona před průmyslovým lovem velryb ve 20. století podporovali tito mořští savci mnohem produktivnější oceánské ekosystémy.

    Podpora zotavení velryb ve 21. století může obnovit ekosystémové funkce ztracené za posledních sto let,“ dodal pro agenturu Reuters Pyenson.

    Sledujte nás na sítích

    NEJNOVĚJŠÍ

    Zařízení VeCare

    „Chytrá náplast“ dokáže sledovat hojení za pomoci aplikace, ukazuje tým ze Singapuru

    Někdy se vám rána dlouho nehojí a vy nevíte proč. Představte si, že byste se na to mohli podívat v aplikaci. Vědci ze Singapuru nyní testují chytrou náplast, která by to v budoucnu mohla umožnit.
    Korálový útes

    Jak Nobelova cena za ekonomii pomáhá chránit korálové útesy

    Mnohá odvětví vzájemně čerpají ze svých znalostí. Nyní vědci poukazují na to, jak moderní teorie portfolia laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Harryho Markowitze dle všeho pomáhá zachránit ohrožené korálové útesy.
    Lávový proud

    Venuše je možná vulkanicky aktivní

    Nová studie doplňuje rostoucí počet důkazů o tom, že Venuše může být vulkanicky aktivní. Pokud tomu vážně tak je, pomohlo by to vysvětlit, jak sopky ovlivňují vývoj a obyvatelnost planet ve vesmíru.
    Mláďata tuleně

    Mláďata tuleňů mohou měnit tón hlasu, to je mezi savci vzácné

    Schopnost přizpůsobit svůj hlas vzhledem k prostředí má pouze pár druhů živočichů na světě. Nová studie ukazuje, že mezi ně patří i mláďata tuleňů. Dle hlavní autorky práce by tak mohla být dobrým modelem pro studium tajemství lidské řeči.
    Mamut

    Mamutí kel nalezený na dně Tichého oceánu ohromil vědce

    Pilot Randy Prickett a vědec Steven Haddock, výzkumníci z výzkumného ústavu Monterey Bay Aquarium Research Institute (MBARI), objevili v roce 2019 mamutí kel 300 km od pobřeží Kalifornie v hloubce 3000 metrů v oceánu. Tehdy se jim podařilo odebrat jen malý kousek klu, a tak se v červenci 2021 vrátili, aby získali kompletní vzorek.
    Mise DART: NASA testuje planetární obranu

    NASA testuje planetární obranu, v rámci mise DART chce změnit dráhu letu planetky

    NASA zahájila misi DART, která zkoumá možnosti ochrany Země před případným nebezpečím srážky s dalším tělesem. Americká vesmírná agentura vyslala aparát na 11 milionů kilometrů dlouhou cestu, na jejímž konci je náraz do malého měsíce Dimorphos.
    Reklama
    Reklama
    Reklama