Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je nejen největším kytovcem, ale i největším současně žijícím živočichem na planetě. Dle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) může jedinec tohoto mořského savce vážit až 200 tun. Vědci spočítali, kolik toho tento gigant a jeho blízcí příbuzní spořádají. O studii publikované v Nature informuje agentura Reuters.
Vědci se v nové studii podívali na to, jak velké množství potravy denně zkonzumuje 7 druhů kytovců z podřádu kosticovci. Zajímalo je, jaká je jejich současná i historická role v ekosystému.
Jak název napovídá, tito živočichové mají kostice, jimiž kořist z vody filtrují. Tedy, přestože je plejtvák největším zvířetem na Zemi, neloví žádné velké druhy. Živí se krilem, čili drobnými mořskými korýši. Těch ale za den spořádá kolem neuvěřitelných 16 tun.
„To je zhruba hmotnost jednoho plně naloženého školního autobusu,“ řekl pro agenturu Reuters spoluautor studie Nick Pyenson z National Museum of Natural History ve Washingtonu.
Celkem vědci sledovali 321 jedinců v Atlantském, Tichém a Jižním oceánu, a to po dobu devíti let (mezi lety 2010 a 2019). Ukázalo se, že tito kytovci snědí až třikrát více potravy, než se dříve odhadovalo na základě obsahu žaludku ulovených jedinců, uvádí agentura Reuters.
Data sbírali vědci pomocí zařízení, která umístili na hřbet zvířat. Ta obsahovala mikrofon, kameru, GPS lokátor a nástroj sledující pohyb. Drony poté pomohly odhadnout velikosti tlam těchto kytovců. Pro zjištění hustoty kořisti vědci využili akustická měření.
Kromě velikostního rekordmana vědci studovali ještě keporkaky (Megaptera novaeangliae), plejtváky myšoky (Balaenoptera physalus), velryby grónské (Balaena mysticetus), plejtváky jižní (Balaenoptera bonaerensis), plejtváky Brydeovy (Balaenoptera brydei) a velryby černé (Eubalaena glacialis). I ty spořádají ohromné množství potravy.
Keporkak. Foto: Reuters 
Plejtvák obrovský u pobřeží Kalifornie. Foto: Reuters
„Je to nepředstavitelné množství potravy. Ale velké velryby jsou samy nepředstavitelné. Plejtvák obrovský má velikost a váhu jako Boeing 737,“ řekl mořský biolog a hlavní autor studie v Nature Matthew Savoca.
I ostatní zmíněné druhy se živí zooplanktonem – drobnými korýši a rybami. Především větší druhy preferují kril, menší zvládnou i hejno ryb. Většina z nich však nejí celoročně a drží i „půsty“. Období, kdy přijímají potravu, trvá asi 100 dní za rok, obvykle v létě během období rozmnožování. Zbytek roku jedí jen málo.
Rozdíly i mezi populacemi
Rozdíly se ale našly i mezi jednotlivými populacemi. Keporkaci žijící v severní části Tichého oceánu, kteří se živili krilem, zkonzumovali 9 tun denně, ti, co se živili rybami zkonzumovali pouze 3,5 tuny denně. Jedinci z další populace specializující se taktéž na kril, ovšem žijící v Jižním oceánu, se dostali pouze na 3 tuny denně.
Přes 8 tun denně pak spořádá plejtvák myšok. Plejtváci jižní v porovnání se svými většími příbuznými zkonzumují daleko méně, pouze 0,69 tun denně.
Spořádáním takového množství potravy velryby produkují velké množství výkalů – důležitého zdroje živin pro oceán. Dle Pyensona před průmyslovým lovem velryb ve 20. století podporovali tito mořští savci mnohem produktivnější oceánské ekosystémy.
„Podpora zotavení velryb ve 21. století může obnovit ekosystémové funkce ztracené za posledních sto let,“ dodal pro agenturu Reuters Pyenson.
