Věda a TechnikaKolik toho sní největší zvíře na světě, plejtvák obrovský? Vědci znají odpověď

Kolik toho sní největší zvíře na světě, plejtvák obrovský? Vědci znají odpověď

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je nejen největším kytovcem, ale i největším současně žijícím živočichem na planetě. Dle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) může jedinec tohoto mořského savce vážit až 200 tun. Vědci spočítali, kolik toho tento gigant a jeho blízcí příbuzní spořádají. O studii publikované v Nature informuje agentura Reuters.

Vědci se v nové studii podívali na to, jak velké množství potravy denně zkonzumuje 7 druhů kytovců z podřádu kosticovci. Zajímalo je, jaká je jejich současná i historická role v ekosystému.

Jak název napovídá, tito živočichové mají kostice, jimiž kořist z vody filtrují. Tedy, přestože je plejtvák největším zvířetem na Zemi, neloví žádné velké druhy. Živí se krilem, čili drobnými mořskými korýši. Těch ale za den spořádá kolem neuvěřitelných 16 tun.

„To je zhruba hmotnost jednoho plně naloženého školního autobusu,“ řekl pro agenturu Reuters spoluautor studie Nick Pyenson z National Museum of Natural History ve Washingtonu.

Celkem vědci sledovali 321 jedinců v Atlantském, Tichém a Jižním oceánu, a to po dobu devíti let (mezi lety 2010 a 2019). Ukázalo se, že tito kytovci snědí až třikrát více potravy, než se dříve odhadovalo na základě obsahu žaludku ulovených jedinců, uvádí agentura Reuters.

Data sbírali vědci pomocí zařízení, která umístili na hřbet zvířat. Ta obsahovala mikrofon, kameru, GPS lokátor a nástroj sledující pohyb. Drony poté pomohly odhadnout velikosti tlam těchto kytovců. Pro zjištění hustoty kořisti vědci využili akustická měření.

Kromě velikostního rekordmana vědci studovali ještě keporkaky (Megaptera novaeangliae), plejtváky myšoky (Balaenoptera physalus), velryby grónské (Balaena mysticetus), plejtváky jižní (Balaenoptera bonaerensis), plejtváky Brydeovy (Balaenoptera brydei) a velryby černé (Eubalaena glacialis). I ty spořádají ohromné množství potravy.

„Je to nepředstavitelné množství potravy. Ale velké velryby jsou samy nepředstavitelné. Plejtvák obrovský má velikost a váhu jako Boeing 737,“ řekl mořský biolog a hlavní autor studie v Nature Matthew Savoca.

I ostatní zmíněné druhy se živí zooplanktonem – drobnými korýši a rybami. Především větší druhy preferují kril, menší zvládnou i hejno ryb. Většina z nich však nejí celoročně a drží i „půsty“. Období, kdy přijímají potravu, trvá asi 100 dní za rok, obvykle v létě během období rozmnožování. Zbytek roku jedí jen málo.

Rozdíly i mezi populacemi

Rozdíly se ale našly i mezi jednotlivými populacemi. Keporkaci žijící v severní části Tichého oceánu, kteří se živili krilem, zkonzumovali 9 tun denně, ti, co se živili rybami zkonzumovali pouze 3,5 tuny denně. Jedinci z další populace specializující se taktéž na kril, ovšem žijící v Jižním oceánu, se dostali pouze na 3 tuny denně.

https://www.youtube.com/watch?v=CChQ6pDUXmk

Přes 8 tun denně pak spořádá plejtvák myšok. Plejtváci jižní v porovnání se svými většími příbuznými zkonzumují daleko méně, pouze 0,69 tun denně.

Spořádáním takového množství potravy velryby produkují velké množství výkalů – důležitého zdroje živin pro oceán. Dle Pyensona před průmyslovým lovem velryb ve 20. století podporovali tito mořští savci mnohem produktivnější oceánské ekosystémy.

„Podpora zotavení velryb ve 21. století může obnovit ekosystémové funkce ztracené za posledních sto let,“ dodal pro agenturu Reuters Pyenson.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama