Extrémní počasí způsobené změnou klimatu zvyšuje migrační tlak na hranici mezi Mexikem a Spojenými státy. Nedávné studie ukazují, že lidé z Mexika migrují častěji kvůli suchu a nepříznivým podmínkám, které ničí jejich zemědělské živobytí. Klimatická krize zároveň představuje rostoucí hrozbu pro světovou ekonomiku, jejíž růst by se mohl do konce století snížit až o třetinu.
Podle studie zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se mexičtí migranti častěji vydávají přes hranice USA poté, co extrémní přírodní projevy, jako je například sucho, zničí jejich zemědělské komunity. Lidé se rozhodují nejen pro odchod, ale také pro delší pobyt v USA, pokud jejich rodné oblasti stále trpí nedostatkem vody. „Migrace není rozhodnutí, které by lidé činili lehce,“ říká socioložka Filiz Garip z Princetonské univerzity. Poznamenala také, že lidé z rozvojových zemí, jako je Mexiko, často nesou hlavní tíhu klimatických změn, přestože se na jejich vzniku podílejí méně než průmyslově vyspělé země.
Climate breakdown will hit global growth by a third, say central banks https://t.co/xUNBNsYDqp
— Guardian Environment (@guardianeco) November 8, 2024
Změna klimatu zároveň představuje významnou hrozbu pro hospodářský růst. Síť pro ekologizaci finančního systému (NGFS), která sdružuje centrální banky a další finanční instituce, nedávno varovala, že fyzické důsledky klimatické krize by mohly snížit globální růst až o třetinu. Nové klimatické modely totiž ukazují, že ekonomické dopady rostoucích teplot, častějších povodní a sucha by mohly být mnohem závažnější, než se dosud předpokládalo. Deník Guardian uvádí, že tyto odhady rovněž nezahrnují potenciální klimatické „body zvratu“, jako je například tání grónského ledovce, které by mohlo způsobit nevratné změny klimatického systému.
Změna klimatu má také ničivý dopad na místní ekonomiky, zejména v oblastech postižených extrémními přírodními katastrofami. Například povodně ve španělské Valencii způsobily ztráty přesahující 10 miliard EUR a ukázaly, jak křehká může být ekonomika tváří v tvář extrémním přírodním jevům. Pokud globální oteplování zůstane na současné trajektorii, tyto dopady pravděpodobně ještě vzrostou. Podle zprávy NGFS by pouhé zvýšení globální teploty o 3 stupně mohlo do roku 2100 způsobit ztrátu globálního HDP o více než 30 %.
Studie rovněž upozorňuje, že klimatická krize nepostihuje všechny stejně. Lidé z komunit se zavedenou migrační historií se s větší pravděpodobností rozhodnou pro migraci po klimatických katastrofách. Naopak ekonomicky slabší lidé bývají „uvězněni na místě“ a nemají prostředky na to, aby se stěhovali za lepšími podmínkami, uvádí Kerilyn Schewel z Duke University.
Rostoucí migrace v důsledku změny klimatu představuje další výzvu pro země přijímající migranty, včetně Spojených států, které se pod vedením Donalda Trumpa zřejmě vrátí k tvrdší protiimigrační politice. Tato politika pravděpodobně povede k masivním deportacím a zvýšené ochraně hranic, což může prohloubit nejistotu a strach v komunitách migrantů, kteří se již nyní potýkají s nejistými pracovními podmínkami a omezeným přístupem ke zdravotní péči.
