Před necelým rokem zasáhla východní pobřeží Grónska megacunami. Obří vlna, kterou způsobil rozsáhlý sesuv půdy v neobydleném fjordu Dickson, dosáhla výšky až 200 metrů, což zhruba odpovídá výšce Žižkovské věže, která je nejvyšší budovou v Praze. Vědci nyní varují, že k podobným událostem by vzhledem k rychlejšímu tání grónských ledovců v důsledku klimatické změny mohlo do budoucna docházet častěji, napsal list The Guardian.
Loňská megacunami se obešla bez obětí, i když v místě úplně smetla vojenskou základnu. Analýza seizmických dat z místa nově ukázala, že po první megavlně voda v úzkém fjordu zůstala a několik dalších dní se převalovala tam a zpátky – jako když se rozhýbe voda ve vaně.
Megatsunami risk on the rise as glacial melt drives landslides https://t.co/R867EynCLR
— Guardian Science (@guardianscience) August 22, 2024
Angela Carrillová Ponceová a její kolegové z německého geofyzikálního centra GFZ s pomocí počítačových modelů a satelitních snímků zjistili, že vlna o výšce jednoho metru se ve fjordu pohybovala ještě více než týden.
Své poznatky vědecký tým publikoval v časopise The Seismic Record. Varoval, že klimatická změna urychluje tání ledovců a permafrostu, což zvyšuje pravděpodobnost sesuvů půdy. Ty pak mohou způsobit megacunami. Podobné události, ačkoli menším rozsahu, zaznamenali odborníci už několikrát. Například v roce 2017 pád laviny kamení do fjordu Karrat vyvolal cunami, která zaplavila vesnici Nuugaatsiaq, kde zničila 11 domů a zabila čtyři lidi.
Cunami jsou většinou způsobené pohyby litosférických desek, souvisejícími se seizmickou činností jako je zemětřesení nebo výbuchy sopek. Takové vlny se většinou utvoří na volném oceánu a u pobřeží se pak zvednou do výšky několika jednotek až desítek metrů. Ničivá je zejména síla vlny. Megacunami se zpravidla utvoří v důsledku sesuvu půdy a mohou zpočátku dosahovat výšky až několik stovek metrů. Příkladem je megacunami v aljašské zátoce Lituya, která v roce 1958 po sesuvu půdy dosáhla výšky přes 520 metrů.
