Špatná sklizeň kvůli klimatickým změnám a přírodním pohromám, stárnoucí pěstitelé, vysoká poptávka po pokrmech na bázi rýže u turistů, restriktivní politika vlády a prázdné sklady. Japonsko čelí podle americké televize CNBC největšímu nedostatku této plodiny za několik posledních desetiletí.
„Během léta 2024 se Japonsko potýkalo s nedostatkem rýže, který vyústil v prázdné regály v supermarketech, protože poptávka v několika posledních letech převyšovala produkci,“ ohodnotilo situaci v Japonsku americké ministerstvo zemědělství.
„Způsobilo to vyčerpání zásob na nejnižší úroveň za posledních 20 let,“ napsalo ministerstvo ve zprávě zveřejněné minulý týden. Spotřebitelé navíc nahromadili vlastní zásoby kvůli sezóně tajfunů a varování před velkým zemětřesením v srpnu.
Japan's largest rice shortage in years is exacerbated by sushi-hungry tourists, weather https://t.co/yoFoXXtQXZ
— CNBC (@CNBC) September 25, 2024
To vedlo podle CNBC k restriktivnímu opatření v supermarketech v podobě přídělu jednoho sáčku rýže na osobu. Japonská státní média nedostatek suroviny připisují i velkému přílivu turistů se zájmem o sushi a další japonská jídla.
To mimo jiné potvrdil i Oscar Tjakra, hlavní analytik globální potravinářské a zemědělské banky Rabobank. Podle jeho odhadů vzrostla spotřeba rýže u turistů z 19 000 tun mezi červencem 2022 a červnem 2023 na 51 000 tun od července 2023 do června 2024.
Zásoby rýže v soukromém sektoru dosáhly za červen 1,56 milionu tun, což je podle údajů japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu nejnižší úroveň za posledních několik let. I ministerstvo to připsalo extrémním projevům počasí a turistům.
Hraje v tom roli ještě více faktorů
Japonsko navštívilo v první polovině roku rekordních 17,8 milionu zahraničních turistů, což je výrazně více než před pandemií. Tento trend pokračoval také v červenci, kdy zemi vycházejícího slunce navštívilo 3,3 milionu turistů.
Spotřeba rýže u turistů se více než zdvojnásobila. V porovnání s roční domácí spotřebou rýže je ovšem stále zanedbatelná. Jak upozornil Tjakra, roční domácí spotřeba rýže v Japonsku překonává sedm milionů tun.
Japonská produkce mezitím ochabuje, protože pěstitelé stárnou a mladí lidé nemají o tuto práci takový zájem. Sklizeň navíc poškozuje sucho a horko, jak se stalo například v druhé polovině loňského roku. Dalším problémem je restriktivní rýžová politika.
„Japonská rýžová ekonomika zůstává do značné míry izolovaná od světového trhu,“ tvrdí Joseph Glauber, vedoucí výzkumný pracovník International Food Policy Research Institute. Japonsko zavedlo na dováženou rýži clo ve výši 778 procent.
Japonsko se zavázalo k dovozu minimálně 682 000 tun rýže ročně v rámci závazkům ke Světové obchodní organizaci. Tento objem se však nedostává k japonským spotřebitelům a slouží ke zpracování a krmení hospodářských zvířat.
