ZprávyKatalánsko volí parlament, favoritem jsou socialisté blízcí vládě v Madridu

Katalánsko volí parlament, favoritem jsou socialisté blízcí vládě v Madridu

V Katalánsku se dnes konají volby do regionálního parlamentu, které by mohly ukončit více než desetiletou vládu separatistů v tomto autonomním regionu na severovýchodě Španělska. Favoritem voleb je katalánská sesterská strana socialistů španělského premiéra Pedra Sáncheze. Ve vítězství ale věří i katalánský expremiér Carles Puigdemont, který v roce 2017 uspořádal neústavní referendum o nezávislosti Katalánska a pak utekl před španělskou justicí do Belgie.

Španělský premiér Sánchez v pátek večer v Barceloně na závěr volební kampaně vyzval Katalánce, aby hlasovali pro „pokrok, společný život a stabilitu“. Tu podle něj po letech nestability, jak řekl, přinesou právě socialisté, v Katalánsku je to Strana katalánských socialistů (PSC), kterou vede někdejší španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa.

Sánchez, který se u moci drží i díky podpoře dvou katalánských separatistických stran ve španělském parlamentu, podle agentury AFP doufá, že se vítězstvím PSC potvrdí jeho politika zmírňování napětí, kterou v tomto regionu prosazuje od svého nástupu do úřadu premiéra v červnu 2018.

Sánchezova vláda v roce 2021 udělila milost katalánským politikům, kteří byli v roce 2019 kvůli neústavnímu referendu z roku 2017 odsouzeni k vysokým trestům vězení. Nejdelší trest, a sice 13 let, dostal Oriol Junqueras, bývalý místopředseda katalánské vlády, který vede stranu Republikánská levice Katalánska (ERC). Ta vládne v Katalánsku od předchozích voleb z února 2021, které vyhráli katalánští socialisté, ale neměli dost hlasů ani spojenců pro sestavení vlády.

ERC, která by dnes podle průzkumů mohla skončit třetí, vládla nejprve v koalici se stranou Junts, pak sama. Junts prosazuje radikálnější postup v separatistických snahách.

„V neděli bouchneme pěstí do stolu… a znovu vyhrajeme, aby nás respektovali ti, kteří nás pronásledovali,“ řekl podle AFP v pátek Puigdemont, který kampaň své strany Společně pro Katalánsko (Junts) zakončil na jihu Francie. Ve Španělsku se na něj totiž stále vztahuje zatykač.

Puigdemont se ale bude moci vrátit už za několik týdnů, a to díky zákonu o amnestii pro trestné činy spáchané v souvislosti se snahami o nezávislost Katalánska od listopadu 2011 do loňského listopadu. Tento zákon prosadili Sánchezovi socialisté a v březnu prošel dolní komorou španělského parlamentu. Nyní je v Senátu, kde má většinu opoziční pravicová Lidová strana (PP) a kde se o něm má hlasovat v úterý. Očekává se tam jeho odmítnutí, které ale dolní komora zřejmě přehlasuje, podle deníku El País koncem tohoto měsíce.

V dnešních volbách v osmimilionovém Katalánsku podle průzkumů žádná ze stran nezíská většinu ve 135členném regionálním parlamentu a bude muset hledat koaličního partnera. Pravděpodobné jsou podle místních médií dvě varianty – buď opět vláda separatistů, kteří ale zřejmě přijdou o dosavadní většinu v parlamentu, nebo koalice PSC s ERC a levicovou aliancí Comuns Sumar.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama