Kapitol Spojených států amerických má tajné metro. Svézt se v něm ale nemůžete

Capitol Subway System je samostatná síť tří krátkých podzemních drah přepravujících převážně členy kongresu mezi několika jednotlivými budovami komplexu Kapitolu. Dvě dráhy užívají vozidla s řidičem a jedna automatický people mover.

Podél tratí je pěší koridor, který někteří zákonodárci preferují. Jízda do Kapitolu trvá 60–90 vteřin.

Historie

První linka vznikla v roce 1909 a spojovala Russell Senate Office Building s Kapitolem. Původně byly kanceláře senátorů přímo v budově Kapitolu, po dokončení Russellovy samostatné kancelářské budovy v roce 1908 nastala potřeba rychlé přepravy členů senátu na hlasování do zasedací síně. Těch bývá ve 21. století během jednoho roku v řádu stovek.

Obsluhována byla nejdříve elektrickými automobily značky Studebaker, které byly v roce 1912 nahrazeny jednokolejnicovou tratí. Tato linka prošla řadou modernizací, naposledy v roce 1994. V roce 1960 byla postavena další trať do nové Dirksenovy kancelářské budovy.

O pět let později byla spolu s otevřením budovy zprovozněna třetí linka do Rayburn House Office Building s kancelářemi členů Sněmovny reprezentantů. Trať z roku 1960 byla v roce 1982 prodloužena do zatím poslední zastávky v nové budově Hart Senate Office Building. Trať Kapitol–Dirksen–Hart od roku 1993 obsluhuje automatický people mover.

Původní linka metra byla postavena v roce 1909, aby spojila kancelářskou budovu Russell Senate s Capitol obsluhovanou auty postavenými společností Studebaker Company. Poprvé byly uvedeny do provozu 7. března 1909, v den, kdy se otevřelo metro Senátu. To bylo v roce 1912 nahrazeno jednokolejným vozidlem, které obsahovalo proutěný trenér. 

Užití

Během zasedání vlaky jezdí celý den a to až do pozdních hodin. Někteří členové kongresu tento systém neužívají (podél tratí vede pěší koridor) a to buď z preference (Hillary Clintonová, John Cornyn, Ben Cardin) nebo jako protest proti zbytečnému plýtvání peněz daňových poplatníků.