13.3 C
Czech
Čtvrtek 30. října 2025
ZajímavostiKamala Harrisová, zvolená viceprezidentka Spojených států amerických jako první žena a první...

Kamala Harrisová, zvolená viceprezidentka Spojených států amerických jako první žena a první nebělošská osoba v této funkci

Kamala Harrisová, celým jménem Kamala Devi Harris, narozena 20. října 1964 v Oaklandu, je americká právnička a politička Demokratické strany. Do úřadu kandidovala se zvoleným prezidentem Joem Bidenem v prezidentských volbách 2020, jako první žena a první nebělošská osoba v této funkci.

V letech 2004 až 2010 působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu a v letech 2011 až 2017 jako ministryně spravedlnosti Kalifornie z titulu nejvyšší státní zástupkyně. Od roku 2017 byla senátorkou za stát Kalifornie, když v senátních volbách v roce 2016 porazila úřadující kongresmanku Lorettu Sanchezovou a v Senátu vystřídala dlouholetou senátorku Barbaru Boxerovou. Stala se tak teprve třetí senátorkou za stát Kalifornie, po otci první s jamajským a po matce první s indickým, respektive tamilským, původem.

Její otec Donald J. Harris, který do Spojených států amerických imigroval z Jamajky, je emeritním profesorem ekonomie na Stanfordově unverzitě. Matka Shyamala Gopalan, původem z Indie, byla lékařka zabývající se výzkumem rakoviny prsu; zemřela v červnu 2009. Jediná sestra Kamaly se jmenuje Maya Harrisová.

Kamala Harrisová vystudovala politologii, ekonomii a práva na Howardově univerzitě a na Kalifornské univerzitě (na její fakultě Hastings College of the Law). V letech 2004 až 2017 působila jako státní zástupkyně, z toho v letech 2011 až 2017 jako zvolená ministryně spravedlnosti Kalifornie (formálně nejvyšší státní zástupkyně).

Rodinný život

Dne 22. srpna 2014 uzavřela v kalifornském městě Santa Barbara manželství s advokátem Douglasem Emhoffem. Harrisová je baptistického vyznání. Emhoff je stejně starý jako Harrisová (je o sedm dní starší) a židovského původu. Až do potvrzení Harrisové jako demokratické kandidátky na viceprezidentku USA dne 19. srpna 2020 pracoval jako advokát pro velkou právnickou firmu DLA Piper.  Společný majetek obou manželů byl v roce 2019 vyčíslen na 5,8 milionu dolarů. Zatímco Harrisová je bezdětná, Emhoff přivedl do svazku dvě děti z předchozího 25letého manželství.

Názory

Harrisová podporuje povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová diverzita na amerických školách (tzv. desegregation busing).V této souvislosti vyčetla Harrisová během televizní debaty 27. června 2019 Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol.

Harrisová podporuje pozitivní diskriminaci na amerických univerzitách, podle které se při přijímání studentů univerzity rozhodují podle rasového klíče a zvýhodňují černochy a Hispánce.

Vyjádřila také podporu pro tzv. „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi než patří například San Francisco, která odmítají uplatňovat federální zákony týkající se imigrace a chrání nelegální imigranty, kterých se na území těchto měst policie nesmí ptát na jejich imigrační status ani uplatňovat vůči nim americké imigrační zákony.

Je podporovatelkou liberální potratové politiky, tzv. pro-choice policy, podle které by měly být ve všech unijních státech USA menší restrikce umělého přerušení těhotenství než je tomu doposud.

Harrisová patří v Demokratické straně mezi spíše liberální politiky, ne však mezi levé křídlo této strany. Měřeno podle jejího hlasování v Senátu od roku 2015 se jedná o čtvrtou nejlevicovější senátorku Senátu Spojených států amerických.

Reklama

Právě se děje

Afghánec, který útočil v Aschaffenburgu, bude umístěn na neurčito na psychiatrii

Afghánec, který letos v lednu zaútočil v parku v bavorském městě Aschaffenburg nožem na skupinu dětí a dva lidi zabil, bude umístěn na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice. Dnes o tom rozhodl soud, informuje agentura DPA. Podle znaleckého posudku muž trpí paranoidní schizofrenií a v době činu byl nepříčetný. Útok, který se odehrál krátce před únorovými parlamentními volbami, vyvolal v Německu pobouření. Politické strany přiměl k dalšímu zpřísnění migrační a azylové politiky.

Doporučujeme

Polské stíhačky znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun

Polské stíhací letouny MiG-29 dnes znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun. S odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze to napsaly agentury Reuters a PAP. Jde o druhý takový incident v jednom týdnu. O den dříve informovala polská armáda, že její stíhačky eskortovaly ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač.

Afghánec, který útočil v Aschaffenburgu, bude umístěn na neurčito na psychiatrii

Afghánec, který letos v lednu zaútočil v parku v bavorském městě Aschaffenburg nožem na skupinu dětí a dva lidi zabil, bude umístěn na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice. Dnes o tom rozhodl soud, informuje agentura DPA. Podle znaleckého posudku muž trpí paranoidní schizofrenií a v době činu byl nepříčetný. Útok, který se odehrál krátce před únorovými parlamentními volbami, vyvolal v Německu pobouření. Politické strany přiměl k dalšímu zpřísnění migrační a azylové politiky.

Testy zbraní Burevestnik a Poseidon nejsou jaderné zkoušky, uvedl Kreml

Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle ruské agentury TASS mluvčí reagoval na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.

Fed snížil sazby o čtvrt bodu, prosincový krok zůstává otevřený

Americká centrální banka (Fed) podruhé za sebou snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů na úroveň 3,75 až 4 procenta a zaujala opatrný postoj. Další snížení sazeb v prosinci není jisté. Zároveň se banka zabývá napětím na peněžním trhu a připravuje opatření ke stabilizaci likvidity.

Po ruském nočním vzdušném útoku se část Ukrajiny ocitla bez proudu

Noční vzdušný útok ruských sil na Ukrajinu zabil dva lidi, 17 jich zranil a část země kvůli němu čelí výpadkům v dodávkách proudu. Vyplývá to z dnešních informací ukrajinských úřadů. Rusové podle energetické společnosti DTEK znovu zaútočili na její tepelné elektrárny v různých regionech a zařízení vážně poškodili. Rusko při nočním útoku na Ukrajinu použilo 705 dronů a střel, protivzdušná obrana zneškodnila 623 z nich, uvedlo ukrajinské letectvo. Podobně Moskva uvádí, že sestřelovala ukrajinské drony nad ruským územím.

Trump přijme Orbána ve Washingtonu. Hlavním tématem budou ruské dodávky energií

Maďarský premiér Viktor Orbán se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem 7. listopadu ve Washingtonu. Cílem schůzky bude podle Budapešti především vyjednání výjimky z amerických energetických sankcí vůči Rusku a hledání cesty k možnému americko-ruskému summitu o ukončení války na Ukrajině.

V Karibiku zemřelo kvůli hurikánu Melissa přes 30 lidí, nejvíce na Haiti

V Karibiku zemřelo v souvislosti s hurikánem Melissa přes 30 lidí. Vyplývá to z údajů, které dnes večer citují agentury. Nejvíce mrtvých připadá na Haiti. Bouře dnes uděřila na Kubu, kde úřady nařídily evakuaci více než 700.000 lidí, a oslabená na druhý stupeň z pěti pokračuje směrem k Bahamským ostrovům. Podle úřadů zemí, na které udeřil, hurikán napáchal velké škody.

Trump se v Jižní Koreji setkal se Si Ťin-pchingem. Obchodní dohoda je blízko

Americký prezident Donald Trump se v jihokorejském Pusanu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jednání o možné obchodní dohodě trvalo skoro dvě hodiny a neslo se v uvolněném duchu. Hlavy států si vyměnily zdvořilostní fráze, místo schůzky ale opustily bez prohlášení.

Nesmíme zaspat! Trump nařídil Pentagonu okamžitě obnovit testy jaderných zbraní

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby s okamžitou platností obnovil testy amerických jaderných zbraní. Na sociální síti Truth Social to napsal krátce před svým odletem do Jižní Koreje. Došlo k tomu po ruských testech zbraní s jaderným pohonem v posledních dnech.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama