K čínské vesmírné stanici Tchien-kung v noci na dnešek z pouště Gobi odstartovala loď Šen-čou 16 s trojicí astronautů, kteří vystřídají dosavadní posádku stanice. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž jde o pátý takový let k čínské vesmírné stanici od roku 2021.
Raketa Dlouhý pochod 2F, která loď nese, odstartovala z vesmírného střediska v Ťiou-čchüanu na severozápadě Číny v 9:31 místního času (3:31 SELČ). Na palubě Šen-čou 16 je poprvé i civilista. Vědec Kuej Chaj-čchao se má na vesmírné stanici soustředit na experimenty. Všichni dosavadní čínští astronauti byli členy armády.
China sent three astronauts to its now fully operational space station as part of crew rotation in the fifth manned mission to the Chinese space outpost since 2021, state media reported https://t.co/7FGzIsXwdO
— Reuters (@Reuters) May 30, 2023
Velitelem nové mise je 56letý generálmajor Ťing Chaj-pcheng, který je v kosmu již počtvrté, členem posádky je také vesmírný inženýr Ču Jang-ču. Trojice zůstane na nízké oběžné dráze zhruba pět měsíců. Astronauti, kteří byli poslední půlrok na vesmírné stanici, se na Zemi vrátí zřejmě v sobotu.
Čínská vesmírná stanice, sestávající ze tří modulů, byla dobudována koncem loňského roku. V pondělí představitelé čínského vesmírného programu uvedli, že Peking plánuje stanici rozšířit a připojit čtvrtý modul. Nynější stanice ve tvaru T by tak měla získat tvar kříže, píše agentura Reuters. Životnost stanice Peking odhaduje na 15 let.
Čína začala stavět vlastní vesmírnou stanici poté, co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice, především kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo čínské komunistické strany.
V letošním roce Čína plánuje vyslat ke své vesmírné stanici ještě jednu pilotovanou posádku. Do konce roku hodlá Peking rovněž umístit na oběžnou dráhu teleskop o rozměrech velkého autobusu. Zorné pole bude mít 350krát větší než Hubbleův vesmírný teleskop, který byl vypuštěn před 33 lety, píše Reuters.
Čína v roce 2003 vyslala do vesmíru vlastními silami svého prvního astronauta. Stala se tak po Sovětském svazu a USA třetí zemí, které se to podařilo. Kromě budování vlastní vesmírné stanice se Čína soustřeďuje i na průzkum Měsíce a Marsu. Jako první zemi se jí podařilo přistát se svým vozítkem na odvrácené straně Měsíce, své robotické vozítko dopravila také na povrch rudé planety. Do roku 2030 chce Čína vyslat na Měsíc člověka.
