-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyJohnson se vrátil do Británie, média spekulují o jeho kandidatuře na šéfa...

Johnson se vrátil do Británie, média spekulují o jeho kandidatuře na šéfa strany

Bývalý britský premiér Boris Johnson se vrátil z dovolené zpátky do Británie, aby se podle všeho pokusil získat podporu pro svou opětovnou kandidaturu do čela Konzervativní strany. Johnson přitom z funkce šéfa strany a premiéra odstoupil teprve před několika týdny a mnozí jeho kolegové varují, že Johnsonův návrat by mohl vyvolat ještě větší politický chaos, uvedla agentura Reuters.

Johnson, který byl v době rezignace Trussové na dovolené v Dominikánské republice, se ke své kandidatuře zatím veřejně nevyjádřil. Jak ale uvedl jeho kolega z řad konzervativců James Duddridge, Johnson mu řekl, že „do toho jde“ a odletěl zpátky do země. Jak řekl novinář televize Sky News, který letěl stejným letem, někteří z cestujících nicméně na jeho přítomnost v letadle reagovali bučením.

Na londýnském letišti Gatwick přistál Johnson dnes dopoledne za velké pozornosti britských médií. Jak napsala BBC, na dovolené byl několik týdnů společně s manželkou a dětmi. Není nicméně jasné, jestli si ji kvůli rezignaci Trussové zkrátil, nebo se vrátil podle plánu. V letadle seděl v ekonomické třídě za doprovodu ochranky.

Britští konzervativci hledají náhradu za premiérku Liz Trussovou, která ve čtvrtek odstoupila z funkce po pouhých šesti týdnech. Potenciální kandidáty přitom čeká víkend plný „zběsilého lobbování“, aby si zajistili dostatečnou podporu. Uzávěrka pro kandidáty na funkci šéfa Konzervativní strany je totiž už v pondělí.

Po rezignaci Trussové po pouhých 45 dnech v čele vlády se objevila tři jména vážných uchazečů o převzetí vedení strany a vlády. Penny Mordauntová, která má v současném kabinetu na starosti koordinaci vládní agendy v Dolní sněmovně, oznámila jako první, že chce kandidovat. Exministr financí Rishi Sunak si jako první zajistil podporu aspoň 100 poslanců, nutných pro kandidaturu do čela strany.

Dalším ze zmiňovaných kandidátů je právě Johnson. Ten sice ztratil důvěru mnohých členů své strany kvůli skandálu známému jako partygate, který vyvolaly zprávy o večírcích v jeho sídle v Downing Street v době koronavirových uzávěr, nicméně nyní má podporu šesti současných ministrů, Bena Wallacea, Simona Clarkea, Chrise Heaton-Harrise, Jacoba Rees-Mogga, Aloka Sharmy and Anne-Marie Trevelyanové. Dnes oznámila, že ho podporuje i bývalá ministryně vnitra Priti Patelová.

Pro nominaci do klání je třeba do pondělí do 15:00 získat minimálně 100 podpisů konzervativních zákonodárců. Když podporu stovky poslanců získá jen jeden kandidát, stane se lídrem strany ihned. Pokud takovou podporu získají tři kandidáti, bude z dalšího klání po prvním hlasování poslanců v pondělí vyřazen ten, kdo bude mít nejméně hlasů. Mezi zbývajícími dvěma pak bude rozhodovat 170.000 členů Konzervativní strany v internetovém hlasování. V předchozím hlasování na začátku září Trussová porazila Sunaka.

Jak uvedla BBC, téměř polovina z konzervativních poslanců – 169 – již veřejně vyjádřila svou podporu některému z kandidátů. Pro Rishiho Sunaka se vyslovilo 102 zákonodárců, Borise Johnsona podpořilo 46 poslanců a Penny Mordauntovou zatím 21. Jak britská televize dodala, v propočtu jsou zahrnuti jen ti poslanci, kteří svou volbu vyjádřili veřejně nebo ji potvrdili přímo BBC.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama