Rovnováha mezi úsilím a lehkostí se může zdát nedosažitelná. Jak v józe, tak v životě. Tato praxe vám pomůže připomenout, jak se cítíte.
Představa, že jóga je o strašidelných pózách, během kterých ohýbáte své tělo způsobem, který popírá anatomii, je docela běžná.
Nicméně podle klasické definice ásan, což je fyzická praxe jógy, je flexibilita jen polovinou příběhu. Klíčový text jógy, Patandžaliho jógové sútry, definuje ásanu jako sthira sukha asanam, „stabilní a pohodlné sedadlo“. To znamená, že každá jógová pozice by měla obsahovat zdánlivě protichůdné vlastnosti: být expanzivní a pevná, flexibilní a silná, plynulá a přesto strukturovaná.
Nalezení této rovnováhy v každé pozici je kontinuální proces, během kterého se snažíme příliš nevychýlit ani jedním směrem. Například příliš mnoho sukha nebo expanze může mít podobu buď nedostatečného svalového zapojení, nebo pro ty, kteří jsou hypermobilní, překročení bezpečného koncového rozsahu flexibility. Příliš mnoho sthiry nebo kontrakce se může jevit jako „svalování“ v pozicích, přemáhání se a v důsledku toho poměrně časté zadržování dechu.
Záměrem není dosáhnout stejné míry flexibility a síly v každé pozici. Místo toho je to uvědomění si pozice a jejích požadavků. Toto, co zažíváme, když dovolíme, aby se všechno dostalo do jakési rovnováhy, která se liší v závislosti na pozici, osobě a dni.
Tyto ásany vám pomohou najít prostor a rovnováhu v neustálém boji mezi silou a flexibilitou.
Variace Balasany (dětské pózy)
Proč funguje: Existuje nějaká typičtější pozice kontrakce než pozice dítěte? Jsme schoulení sami do sebe jako embryo, jako bychom se připravovali na rozvinutí a znovuzrození. Zapojení paží nám pomáhá cítit potenciál expandovat a prodlužovat, i když se ocitneme v hluboce složeném stavu.
Jak na to: Začněte v kleku. Dejte kolena o něco šíře než boky a posaďte se boky mezi paty. Opřete se čelem o blok. Natáhněte ruce dopředu a rovnoběžně s ušima, zvedněte je na konečky prstů. Zatlačte konečky prstů na podložku a přitáhněte hrudník k přední části podložky. Zároveň nechte boky ztěžknout, jako by je někdo tiskl dozadu a dolů. Dýchejte zde 20 dlouhých nádechů. Nepospíchejte.
Variace parsvakonasany (pozice bočního úhlu)
Proč funguje: Tato pozice nám fyzicky ukazuje, že smrštění tvaru může také pomoci generovat větší expanze. Použití popruhu pomáhá zpřístupnit tuto variantu všem.
Jak na to: Uchopte popruh a postavte se v Tadasaně (pozici hory) čelem k dlouhému konci podložky. Široce rozkročte chodidla a otočte pravou nohu směrem k přední části podložky z hloubky kyčle. Namiřte prsty pravé nohy doprostřed krátkého okraje podložky. Mírně nakloňte zadní chodidlo a bok a vyrovnejte chodidla.
Chyťte si popruh do levé ruky a s výdechem nakloňte trup do strany přes přední stehno, až se dostanete do Parsvakonasany (pozice bočního úhlu). Spusťte spodní konec popruhu za přední nohu a pravou rukou si sáhněte pod stehno, abyste popruh uchopili. Otočte hrudník a opřete se o horní část těla. Zatáhněte ramena dozadu a otevřete hrudník. Udržujte svůj krk dlouhý a začněte obracet svůj pohled nahoru. Otevřete hrudník. Proveďte 10 hlubokých nádechů.
Vystupte pomalu z pozice. Nejprve uvolněte spodní ruku z popruhu a zvedněte levou paži k nebi. Zatlačte do přední paty a s nádechem vzpřimte trup. Při výdechu přesuňte popruh na pravou ruku a opakujte na levé straně.
