Experti v oblasti zdraví stanovili kroky ke zlepšení duševního zdraví zaměstnanců. A není velkým překvapením, že mezi nimi nechybí jóga.
Jóga v práci a kurzy zvládání stresu pro zaměstnance by mohly pomoci snížit duševní onemocnění na pracovišti, píše Independent.
Světová zdravotnická organizace (WHO) také uvedla, že všichni manažeři by měli absolvovat školení v oblasti duševního zdraví, které jim umožní pomáhat svým zaměstnancům.
WHO spolu s Mezinárodní organizací práce vytvořily nové dokumenty o tom, co lze udělat pro zlepšení duševního zdraví na pracovišti.
„Je čas zaměřit se na škodlivý účinek, který může mít práce na naše duševní zdraví. A zpětně pak také na výkon a produktivitu člověka.“
– Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO
Doporučení WHO
Mezi doporučení WHO patří:
- Školení vedoucích, aby podpořili duševní zdraví svých pracovníků tím, že budou předcházet stresujícímu pracovnímu prostředí a reagovat na pracovníky, kteří mají problémy.
- Zlepšení informovanosti zaměstnanců o problémech duševního zdraví.
- Intervence „jejichž cílem je vybudovat dovednosti pracovníků v oblasti zvládání stresu“. Ty by mohly zahrnovat školení všímavosti.
- Příležitosti na pracovišti pro „volnočasovou fyzickou aktivitu“, která by mohla zahrnovat odporový trénink, silový trénink, chůzi nebo jógu. Pokud to nelze provést v pracovním prostředí, měly by společnosti zaměstnancům „usnadnit přístup k externím příležitostem“, aby měli šanci se zapojit.
The more exercise you do, the more your mental and physical health & wellbeing will benefit. It’s recommended you get at least 150 minutes of moderate physical activity a week. For advise on getting active, whatever your level of physical ability, visit: https://t.co/ERXvI9zOww. pic.twitter.com/YTeaLbkRFk
— @nhsswft (@nhsswft) September 20, 2022
- Organizace by měly zkoumat pracovní zátěž zaměstnanců. Autoři dokumentu napsali: „Vysoká pracovní zátěž zvyšuje riziko příznaků duševních poruch.“
- U pracovníků v „emocionální tísni je možné zvážit psychosociální intervence, jako jsou ty, které jsou založeny na všímavosti nebo kognitivně behaviorálních přístupech. Nabízí se také školení řešení problémů, aby se zmírnily tyto příznaky a zlepšila se efektivita práce“.
Dokument také zdůrazňuje rizika pro duševní zdraví zaměstnanců, včetně šikany a psychického násilí. WHO uvedla, že přibližně jeden ze sedmi (15 %) dospělých v produktivním věku trpí poruchou duševního zdraví.
Deprese a úzkost jako příčiny ekonomických ztrát
Odhady naznačují, že svět „přijde o 12 miliard pracovních dnů“ každý rok v důsledku deprese a úzkosti mezi pracujícími. A náklady pro ekonomiku jsou ohromující. Odhaduje se, že každý rok globální ekonomika přichází 1 bilion liber kvůli ztrátě produktivity pramenící z depresí a úzkosti.
„Tyto nové pokyny mohou pomoci předcházet negativním pracovním situacím a kulturám a nabídnout tolik potřebnou ochranu duševního zdraví a podporu pracujícím lidem,“ uvedl generální ředitel WHO.
Protože lidé tráví velkou část svého života v práci, bezpečné a zdravé pracovní prostředí je zásadní. „Je třeba investovat do budování kultury prevence týkající se duševního zdraví na pracovišti, přetvořit pracovní prostředí tak, aby nedocházelo ke stigmatizaci či sociálnímu vyloučení. Také je třeba zajistit, aby se zaměstnanci v oblasti duševního zdraví cítili chráněni a podporováni,“ dodává Guy Ryder, generální ředitel Mezinárodní organizace práce.
