2.3 C
Czech
Neděle 30. listopadu 2025
ZprávyJihoafrický prezident čelí historicky nejhoršímu výsledku voleb. Vyzývá politické strany k jednotě

Jihoafrický prezident čelí historicky nejhoršímu výsledku voleb. Vyzývá politické strany k jednotě

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa připustil, že jeho strana Africký národní kongres (ANC) měla ve volbách špatný výsledek. Poprvé od konce apartheidu před 30 lety ztratila většinu. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.

Výsledek oznámený v neděli je nejhorším volebním výsledkem ANC, nejstaršího afrického osvobozeneckého hnutí, které kdysi vedl Nelson Mandela, od doby, kdy se před 30 lety dostalo k moci a ukončilo vládu bílé menšiny.

ANC získal ve středečních volbách 159 křesel ve 400členném parlamentu. Což je výrazně méně než minulých 230 křesel. Ramaphosa přesto označil výsledky za vítězství demokracie a vyzval soupeřící strany, aby našly společnou řeč.

Po sečtení všech hlasů skončila ANC na 40 procentech, oproti 58 procentům v předchozích volbách, oznámila v neděli volební komise.

Podle analytiků to je ještě méně než obávaný nejhorší scénář strany, který počítal se 45 procenty. ANC nyní musí jít do koalice, aby mohla sestavit příští vládu. Opoziční strana Demokratická aliance (DA) uvedla, že je otevřena koaličním rozhovorům s Ramaphosou, ale staví se proti řadě klíčových priorit jeho vlády.

Výzvy k politické jednotě

„Jihoafričané očekávají, že strany, které volili, najdou společnou řeč, překonají rozdíly a budou jednat společně pro dobro všech. To je to, co Jihoafričané řekli,“ řekl Ramaphosa poté, co volební komise oznámila konečné výsledky.

„Náš lid promluvil, ať se nám to líbí nebo ne, promluvil,“ komentoval výsledek Ramaphosa. „Jako vůdci politických stran, jako všichni, kdo ve společnosti zastávají odpovědné funkce, jsme hlasy našich lidí vyslyšeli a musíme jejich přání respektovat.“

Dodal, že voliči chtějí, aby strany našly společnou řeč. „Svými hlasy jasně a zřetelně ukázali, že naše demokracie je silná a trvalá,“ řekl.

Jihoafrické politické strany se budou snažit vypracovat koaliční dohodu do dvou týdnů, kdy poprvé zasedne nový parlament. Středopravicová DA zůstává s 87 křesly druhou největší stranou v parlamentu a prohlásila, že je otevřena rozhovorům o koalici.

Staví se však proti dvěma klíčovým prioritám ANC: politice posílení postavení černochů, jejímž cílem je dát černochům podíl na ekonomice po jejich vyloučení v době rasistického apartheidu, a návrhu zákona o národním zdravotním pojištění (NHI), který slibuje všeobecnou zdravotní péči pro všechny.

ANC prohlásil, že o obou politikách nelze v koaličních rozhovorech vyjednávat.

Budou výsledky voleb napadeny?

Bývalý prezident Jacob Zuma, který nyní vede stranu uMkhonto weSizwe (MK), se vyhlášení výsledků nezúčastnil. Naznačil, že by je mohl napadnout. Jeho strana se umístila na třetím místě s 58 mandáty.

Zumu v roce 2018 po tvrdém boji o moc nahradil v prezidentském úřadu i na pozici vůdce ANC Ramaphosa. Oba jsou nyní zapřisáhlí rivalové. MK prohlásila, že by byla připravena spolupracovat s ANC, ale ne v době, kdy ji vede Ramaphosa.

Již dříve v neděli Zuma vyzval k opakování voleb. Varoval volební komisi, že pokud bude ignorovat jeho požadavek na nové volby a na nezávislé vyšetřování tvrzení jeho strany, že byly zmanipulované, bude to „provokace“. Panují také obavy, jak budou na výsledky reagovat Zumovi příznivci.

Historický propad ANC

Od prvních demokratických voleb v zemi v roce 1994, v nichž se prezidentem stal Nelson Mandela, měla ANC vždy více než 50 procent hlasů. Podpora strany však výrazně klesá kvůli hněvu nad vysokou mírou korupce, nezaměstnanosti a kriminality.

„V této zemi žijí desítky milionů mladých lidí, kterým se říká generace Born Free, narozená po roce 1994 po skončení apartheidu. Ti mají pocit, že jejich země prošla politickou transformací, ale ne ekonomickou,“ řekl BBC Patrick Gaspard. V letech 2013-2016 byl velvyslancem USA v Jihoafrické republice.

Dodal, že již v roce 2015 „začínalo být naprosto jasné, že pro ANC existuje sestupná trajektorie, protože nedokázal zajistit základní služby v zemi“. Konkrétně zmínil průběžné výpadky elektřiny, ke kterým se v posledním roce přidaly problémy s vodou.

Reklama

Doporučujeme

Papež Lev XIV. přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru

Papež Lev XIV. dnes odpoledne přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru na Blízkém východě. Informovaly o tom světové agentury. Lev XIV. je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama