-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyJihoafrický prezident čelí historicky nejhoršímu výsledku voleb. Vyzývá politické strany k jednotě

Jihoafrický prezident čelí historicky nejhoršímu výsledku voleb. Vyzývá politické strany k jednotě

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa připustil, že jeho strana Africký národní kongres (ANC) měla ve volbách špatný výsledek. Poprvé od konce apartheidu před 30 lety ztratila většinu. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.

Výsledek oznámený v neděli je nejhorším volebním výsledkem ANC, nejstaršího afrického osvobozeneckého hnutí, které kdysi vedl Nelson Mandela, od doby, kdy se před 30 lety dostalo k moci a ukončilo vládu bílé menšiny.

ANC získal ve středečních volbách 159 křesel ve 400členném parlamentu. Což je výrazně méně než minulých 230 křesel. Ramaphosa přesto označil výsledky za vítězství demokracie a vyzval soupeřící strany, aby našly společnou řeč.

Po sečtení všech hlasů skončila ANC na 40 procentech, oproti 58 procentům v předchozích volbách, oznámila v neděli volební komise.

Podle analytiků to je ještě méně než obávaný nejhorší scénář strany, který počítal se 45 procenty. ANC nyní musí jít do koalice, aby mohla sestavit příští vládu. Opoziční strana Demokratická aliance (DA) uvedla, že je otevřena koaličním rozhovorům s Ramaphosou, ale staví se proti řadě klíčových priorit jeho vlády.

Výzvy k politické jednotě

„Jihoafričané očekávají, že strany, které volili, najdou společnou řeč, překonají rozdíly a budou jednat společně pro dobro všech. To je to, co Jihoafričané řekli,“ řekl Ramaphosa poté, co volební komise oznámila konečné výsledky.

„Náš lid promluvil, ať se nám to líbí nebo ne, promluvil,“ komentoval výsledek Ramaphosa. „Jako vůdci politických stran, jako všichni, kdo ve společnosti zastávají odpovědné funkce, jsme hlasy našich lidí vyslyšeli a musíme jejich přání respektovat.“

Dodal, že voliči chtějí, aby strany našly společnou řeč. „Svými hlasy jasně a zřetelně ukázali, že naše demokracie je silná a trvalá,“ řekl.

Jihoafrické politické strany se budou snažit vypracovat koaliční dohodu do dvou týdnů, kdy poprvé zasedne nový parlament. Středopravicová DA zůstává s 87 křesly druhou největší stranou v parlamentu a prohlásila, že je otevřena rozhovorům o koalici.

Staví se však proti dvěma klíčovým prioritám ANC: politice posílení postavení černochů, jejímž cílem je dát černochům podíl na ekonomice po jejich vyloučení v době rasistického apartheidu, a návrhu zákona o národním zdravotním pojištění (NHI), který slibuje všeobecnou zdravotní péči pro všechny.

ANC prohlásil, že o obou politikách nelze v koaličních rozhovorech vyjednávat.

Budou výsledky voleb napadeny?

Bývalý prezident Jacob Zuma, který nyní vede stranu uMkhonto weSizwe (MK), se vyhlášení výsledků nezúčastnil. Naznačil, že by je mohl napadnout. Jeho strana se umístila na třetím místě s 58 mandáty.

Zumu v roce 2018 po tvrdém boji o moc nahradil v prezidentském úřadu i na pozici vůdce ANC Ramaphosa. Oba jsou nyní zapřisáhlí rivalové. MK prohlásila, že by byla připravena spolupracovat s ANC, ale ne v době, kdy ji vede Ramaphosa.

Již dříve v neděli Zuma vyzval k opakování voleb. Varoval volební komisi, že pokud bude ignorovat jeho požadavek na nové volby a na nezávislé vyšetřování tvrzení jeho strany, že byly zmanipulované, bude to „provokace“. Panují také obavy, jak budou na výsledky reagovat Zumovi příznivci.

Historický propad ANC

Od prvních demokratických voleb v zemi v roce 1994, v nichž se prezidentem stal Nelson Mandela, měla ANC vždy více než 50 procent hlasů. Podpora strany však výrazně klesá kvůli hněvu nad vysokou mírou korupce, nezaměstnanosti a kriminality.

„V této zemi žijí desítky milionů mladých lidí, kterým se říká generace Born Free, narozená po roce 1994 po skončení apartheidu. Ti mají pocit, že jejich země prošla politickou transformací, ale ne ekonomickou,“ řekl BBC Patrick Gaspard. V letech 2013-2016 byl velvyslancem USA v Jihoafrické republice.

Dodal, že již v roce 2015 „začínalo být naprosto jasné, že pro ANC existuje sestupná trajektorie, protože nedokázal zajistit základní služby v zemi“. Konkrétně zmínil průběžné výpadky elektřiny, ke kterým se v posledním roce přidaly problémy s vodou.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama