-5.5 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
ZprávyJednání svobodných a lidovců o vládní koalici v Rakousku ztroskotala

Jednání svobodných a lidovců o vládní koalici v Rakousku ztroskotala

Šéf pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl oznámil, že jeho jednání o sestavení vládní koalice s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) ztroskotala a že se vzdává mandátu k sestavení kabinetu. Píší o tom agentury. Prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že bude v nadcházejících dnech jednat s jednotlivými stranami. Nevyloučil ani předčasné volby.

Kickl „informoval prezidenta Alexandera Van der Bellena, že koaliční jednání s ÖVP selhala“, uvedla FPÖ, která bývá označována za krajně pravicovou, v prohlášení. Kickl také prezidentovi oznámil, že se vzdává mandátu k sestavení vlády. Ta by byla první národní vládou v čele s krajní pravicí od druhé světové války.

Podle prezidenta Van der Bellena jsou nyní čtyři možnosti, jak nastalou situaci řešit. V televizním projevu k občanům zmínil předčasné volby, které se však nemohou konat dříve než za tři měsíce, menšinovou vládu, nový pokus politických stran vytvořit koalici, jež si zajistí většinovou podporu, a úřednickou vládu. O tom, která z možností má šanci na úspěch, bude prezident v následujících dnech jednat s představiteli politických stran, píše agentura Reuters.

Rakouský prezident 6. ledna pověřil Kickla, aby se pokusil sestavit novou vládu poté, co ztroskotala koaliční jednání mezi lidovci a sociálními demokraty (SPÖ).

Kicklovy rozhovory s konzervativní lidovou stranou se však v posledních dnech jevily jako stále problematičtější. Neustále se hovořilo o rozdílech v politice a o tom, kdo bude mít na starost která ministerstva. Kickl trval na tom, aby jeho strana obsadila ministerstvo vnitra i ministerstvo financí, což ÖVP odmítala. „I když jsme ÖVP učinili řadu ústupků, vyjednávání byla bohužel nakonec neúspěšná,“ prohlásil Kickl. ÖVP naopak uvedla, že rozhovory „ztroskotaly kvůli touze po moci a nekompromisnímu postoji Herberta Kickla.“

Podle dokumentu uniklého z vyjednávání požadovala FPÖ mimo jiné výjimku z evropských sankcí uvalených na Rusko, zpochybnění nadřazenosti rozsudků evropských soudů či finanční odškodnění těch, které podle FPÖ poškodila vláda vedená ÖVP v době pandemie covidu-19, píše Reuters.

Podle analytiků je pravděpodobné, že budou vyhlášeny předčasné volby, v nichž by svobodní podle průzkumů patrně zvítězili se značným náskokem před svými soupeři. V průzkumech veřejného mínění FPÖ vede s 35 procenty, zatímco ÖVP se propadla na 18 procent a je nyní až na třetím místě za sociálními demokraty, píše agentura AFP.

Kicklova protiimigrační a euroskeptická strana, která nesouhlasí se sankcemi vůči Rusku, vyhrála v září rakouské parlamentní volby. Získala 28,8 procenta hlasů a porazila ÖVP tehdejšího kancléře Karla Nehammera, která skončila na druhém místě s 26,3 procenta hlasů.

V říjnu však dal prezident Van der Bellen Nehammerovi jako prvnímu šanci sestavit novou vládu poté, co Nehammerova strana prohlásila, že nepůjde do vlády se stranou svobodných pod vedením Kickla. Ostatní strany rovněž odmítly s FPÖ spolupracovat. Nehammerova jednání se SPÖ ztroskotala v prvních dnech nového roku a Nehammer rezignoval, čímž uvolnil místo Alexanderovi Schallenbergovi, který se ujal postu prozatímního kancléře.

Desítky tisíc lidí ve Vídni opakovaně protestovaly proti jednáním o vládě mezi FPÖ a ÖVP. Vyjadřovaly obavy z toho, že vláda vedená svobodnými bude omezovat právní stát nebo například práva menšin.

Lídr FPÖ Kickl je známý ostrými útoky na své oponenty. Mimo jiné označil prezidenta Van der Bellena za „senilní mumii“, píše AFP. Kickl také vyvolal kontroverzi tím, že sám sebe označil za budoucího „kancléř lidu“, přičemž ve 30. letech minulého století slovní spojení Volkskanzler (kancléř lidu) používal Adolf Hitler. Kickl však však popřel, že by šlo o odkaz na nacisty.

Reklama

Doporučujeme

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama