Válka na UkrajiněJaponsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko oznámilo, že po změně pravidel pro vývoz zbraní pošle do USA systém protivzdušné obrany Patriot, čímž se výrazně odklonilo od své pacifistické politiky. Informuje o tom BBC, New York Times a další servery.

Stalo se tak poté, co americká vláda údajně požádala Japonsko o změnu pravidel pro vývoz obranného materiálu. Je to poprvé od roku 2014, kdy tak Tokio učinilo. Tento krok by mohl USA uvolnit cestu k vyslání vlastních zásob na Ukrajinu, píše BBC. Západním mocnostem totiž dochází munice, kterou by mohly Ukrajině dodávat.

Raketový systém Patriot patří mezi nejmodernější zbraně, které USA Ukrajině dodávají.

Tokio dříve umožňovalo zasílat z Japonska do země, kde vznikla licence na výrobu, pouze komponenty licencovaného vybavení. Podle nových pravidel však může posílat i hotové zboží. Krátce poté, co vláda v pátek tuto změnu oznámila, ministerstvo zahraničí uvedlo, že rakety Patriot do USA pošle, aby „dále posílilo japonsko-americké spojenectví“.

Dodalo, že střely mohou být zasílány pouze do USA a k jejich zaslání do třetí země bude třeba souhlasu Japonska. Japonsko stále zakazuje vývoz zbraní do zemí, které jsou ve válce. To by mohlo znamenat, že rakety Patriot vyrobené v Japonsku mohou doplnit zásoby USA, zatímco Washington pošle rakety vyrobené v USA na Ukrajinu.

V Japonsku vyrábí rakety Patriot společnost Mitsubishi Heavy Industries na základě licence od amerických obranných dodavatelů Lockheed Martin a RTX.

Ukrajina zatím žádala marně

Začátkem tohoto měsíce americký Kongres neschválil balíček pomoci Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů, a to navzdory žádosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina varovala, že již nyní je nucena omezit některé vojenské operace kvůli poklesu zahraniční pomoci. Již několik měsíců žádá USA o větší podporu protivzdušné obrany.

Podle listu Financial Times Tokio rovněž zvažuje vývoz 155mm dělostřeleckých granátů do Spojeného království. Ty vyrábí v licenci londýnská společnost BAE Systems.

Očekává se, že japonská Rada pro národní bezpečnost bude rozhodovat o tom, jaké vybavení které zemi poskytne, případ od případu.

Změna japonského postoje

Ke změně pravidel dochází v době, kdy Japonsko bojuje se svým dlouhodobým pacifistickým postojem. Po druhé světové válce Japonsko přijalo ústavu, která zemi zakazuje válčit s výjimkou případů sebeobrany. Ústava oficiálně neuznává armádu a omezuje ji na schopnosti sebeobrany.

Zavedla také zákaz vývozu zbraní, který byl v roce 2014 za tehdejšího premiéra Šinzóa Abeho poprvé po téměř 50 letech zmírněn, což bylo v Číně vnímáno s podezřením.

V loňském roce Japonsko oznámilo, že do roku 2027 zdvojnásobí své vojenské výdaje na 2 procenta HDP země, a to s odkazem na hrozby, které představují Čína a Severní Korea.

Rostoucí vojenská agrese Pekingu podnítila japonské obavy, že pokud by na Tchaj-wanu vypukl konflikt, Japonsko by bylo nejen zataženo do války mezi USA a Čínou, ale také by se stalo terčem útoků jako spojenec USA. Japonsko hostí americké vojenské základny a má největší koncentraci vojáků mimo Ameriku.

Trvalou existenční hrozbu pro Tokio představuje také Severní Korea, jejíž jaderné ambice jsou stále znepokojivější. Stát vedený diktátorem v letošním roce odpálil rekordní počet raket, včetně několika, které přeletěly Japonsko.

Podle odborníků by tento krok Japonska spolu se snahou Jižní Koreje prodat zbraně Polsku, blízkému spojenci Ukrajiny, mohl přispět k posílení odstrašení v regionu. Severní Korea a Čína podle New York Times uvidí, že demokratičtí spojenci v Tichomoří budují globální řetězec dodávek zbraní.

Doporučujeme

Trump nařídil přezkoumat ochranu vlků v USA

Federální ochrana vlků ve Spojených státech se může znovu oslabit. Americké ministerstvo vnitra dostalo tři měsíce na posouzení, zda se jejich populace zotavily natolik, aby mohly být vyřazeny ze seznamu ohrožených druhů.

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.

Ozbrojený muž ve východním Thajsku zastřelil učitelku mateřské školy

Ozbrojený muž dnes zastřelil učitelku mateřské školy v provincii Chonburi ve východním Thajsku, informovaly agentury. Z budovy bylo bezpečně evakuováno 44 dětí, tři učitelé a tři další pracovníci zařízení, uvedly úřady. Střelec, který byl podle prvotních informací manželem oběti, z místa činu uprchl. Motiv útoku zatím není znám.

Klimatická změna vstupuje do geopolitiky. Může rozdmýchat konflikty o potraviny a zdroje

Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější.

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.

Exotické borovice na jižní polokouli rostou rychleji a lépe zvládají sucho

Borovice vysazené mimo svou původní oblast mohou růst několikanásobně rychleji a současně lépe snášet nedostatek vody. Výsledky rozsáhlého výzkumu však neznamenají, že by výsadba nepůvodních jehličnanů představovala jednoduché řešení klimatické změny. Některé druhy se totiž nekontrolovaně šíří a ohrožují původní přírodu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama