Válka na UkrajiněJaponsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko oznámilo, že po změně pravidel pro vývoz zbraní pošle do USA systém protivzdušné obrany Patriot, čímž se výrazně odklonilo od své pacifistické politiky. Informuje o tom BBC, New York Times a další servery.

Stalo se tak poté, co americká vláda údajně požádala Japonsko o změnu pravidel pro vývoz obranného materiálu. Je to poprvé od roku 2014, kdy tak Tokio učinilo. Tento krok by mohl USA uvolnit cestu k vyslání vlastních zásob na Ukrajinu, píše BBC. Západním mocnostem totiž dochází munice, kterou by mohly Ukrajině dodávat.

Raketový systém Patriot patří mezi nejmodernější zbraně, které USA Ukrajině dodávají.

Tokio dříve umožňovalo zasílat z Japonska do země, kde vznikla licence na výrobu, pouze komponenty licencovaného vybavení. Podle nových pravidel však může posílat i hotové zboží. Krátce poté, co vláda v pátek tuto změnu oznámila, ministerstvo zahraničí uvedlo, že rakety Patriot do USA pošle, aby „dále posílilo japonsko-americké spojenectví“.

Dodalo, že střely mohou být zasílány pouze do USA a k jejich zaslání do třetí země bude třeba souhlasu Japonska. Japonsko stále zakazuje vývoz zbraní do zemí, které jsou ve válce. To by mohlo znamenat, že rakety Patriot vyrobené v Japonsku mohou doplnit zásoby USA, zatímco Washington pošle rakety vyrobené v USA na Ukrajinu.

V Japonsku vyrábí rakety Patriot společnost Mitsubishi Heavy Industries na základě licence od amerických obranných dodavatelů Lockheed Martin a RTX.

Ukrajina zatím žádala marně

Začátkem tohoto měsíce americký Kongres neschválil balíček pomoci Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů, a to navzdory žádosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina varovala, že již nyní je nucena omezit některé vojenské operace kvůli poklesu zahraniční pomoci. Již několik měsíců žádá USA o větší podporu protivzdušné obrany.

Podle listu Financial Times Tokio rovněž zvažuje vývoz 155mm dělostřeleckých granátů do Spojeného království. Ty vyrábí v licenci londýnská společnost BAE Systems.

Očekává se, že japonská Rada pro národní bezpečnost bude rozhodovat o tom, jaké vybavení které zemi poskytne, případ od případu.

Změna japonského postoje

Ke změně pravidel dochází v době, kdy Japonsko bojuje se svým dlouhodobým pacifistickým postojem. Po druhé světové válce Japonsko přijalo ústavu, která zemi zakazuje válčit s výjimkou případů sebeobrany. Ústava oficiálně neuznává armádu a omezuje ji na schopnosti sebeobrany.

Zavedla také zákaz vývozu zbraní, který byl v roce 2014 za tehdejšího premiéra Šinzóa Abeho poprvé po téměř 50 letech zmírněn, což bylo v Číně vnímáno s podezřením.

V loňském roce Japonsko oznámilo, že do roku 2027 zdvojnásobí své vojenské výdaje na 2 procenta HDP země, a to s odkazem na hrozby, které představují Čína a Severní Korea.

Rostoucí vojenská agrese Pekingu podnítila japonské obavy, že pokud by na Tchaj-wanu vypukl konflikt, Japonsko by bylo nejen zataženo do války mezi USA a Čínou, ale také by se stalo terčem útoků jako spojenec USA. Japonsko hostí americké vojenské základny a má největší koncentraci vojáků mimo Ameriku.

Trvalou existenční hrozbu pro Tokio představuje také Severní Korea, jejíž jaderné ambice jsou stále znepokojivější. Stát vedený diktátorem v letošním roce odpálil rekordní počet raket, včetně několika, které přeletěly Japonsko.

Podle odborníků by tento krok Japonska spolu se snahou Jižní Koreje prodat zbraně Polsku, blízkému spojenci Ukrajiny, mohl přispět k posílení odstrašení v regionu. Severní Korea a Čína podle New York Times uvidí, že demokratičtí spojenci v Tichomoří budují globální řetězec dodávek zbraní.

Doporučujeme

Západ čeká demokratický otřes. Ubude pracujících, náklady prudce porostou

Ratingová agentura Moody’s varovala, že stárnutí západní populace povede k poklesu počtu zaměstnanců a růstu nákladů, což zatíží veřejné finance. Jde o celosvětový problém, který se týká i Spojených států a Číny. V USA však populační růst dosáhne vrcholu později než v Evropě. Počet obyvatel Evropské unie (EU) dosáhne vrcholu již v roce 2029..

V USA zastřelili 12letou dívku při sporu o parkovací místo

Dvanáctiletá dívka zemřela v americkém státě Maryland během přestřelky, kterou podle policie vyvolal patrně spor o parkovací místo. Další čtyři lidé utrpěli při incidentu lehká zranění, informovala americká média. Po pachatelích policie pátrá.

Obavy z moru v Rusku: Po smrti laborantky skončily desítky lidí v karanténě

V laboratoři výzkumného institutu pro boj s morem v ruské Irkutské oblasti zemřela osmadvacetiletá pracovnice na zápal plic „neznámého původu“. Podle místních médií měla žena rozbít zkumavku s bakterií způsobující mor. Případ vedl k bezpečnostním opatřením v celé oblasti.

Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 25. října. V nedělním prvním kole do něj postoupili pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl podle agentur brazilský volební úřad. Podle téměř úplných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů, zatímco jeho levicový soupeř 45,16 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.

Rebelové v Etiopii se stahují. Hlavní město Tigraje obsadila armáda

Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) se stáhla z Mekele, hlavního města severoetiopského regionu Tigraj. Uvedla, že tak učinila, aby ochránila civilní obyvatelstvo před boji. Město nyní kontrolují provládní síly. Při ústupu povstalců došlo k rabování.

Trump vytvořil skupinu pro AI, povede ji šéf tajných služeb Clayton

Prezident Spojených států Donald Trump dnes ohlásil vytvoření Jednotky pro super inteligenci (SIF) pod vedením šéfa amerických tajných služeb (DNI) Jaye Claytona. Trump, který umělou inteligenci (AI) označuje za super inteligenci, to oznámil na své sociální síti Truth Social. Stanice CNN už v pátek informovala, že Trump si Claytona vybral jako zmocněnce pro AI.

USA chtějí koncem října třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem

Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. Dnes to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Německo podle Merze poskytne Ukrajině zbrojní pomoc za jednu miliardu eur

Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.

Od Audience po koncerty. Havlovy devadesátiny propojí divadla, knihovny i výstavy

Václav Havel by v pondělí 5. října oslavil 90. narozeniny. Výročí připomenou divadelní představení, koncerty, výstavy i debaty po celém Česku. Program představí prvního polistopadového prezidenta také jako dramatika a esejistu. Vedle kulturních akcí se chystá odhalení pamětních desek v Praze.

Rusko během Merzovy návštěvy Kyjeva opět zaútočilo na Severní most

Ruská armáda dnes opět zaútočila na Severní most v Kyjevě, oznámil starosta města Vitalij Kličko. Stalo se tak v době, kdy je na neohlášené návštěvě ukrajinské metropole německý kancléř Friedrich Merz. Přicestoval tam den poté, co Moskva vyzvala diplomaty k opuštění města s tím, že se na něj chystá masivně útočit. Rusko v noci na dnešek podnikalo vlny dronových útoků na Kyjev, zatímco východoukrajinské město Izjum čelilo útoku salvových raketometů, uvedly místní úřady.

Sucho oslabuje i vysokohorské lesy ve Švýcarsku

Častější období sucha už nezasahují jen níže položené lesy. Ve Švýcarsku se jejich dopady stále výrazněji projevují také ve vysokých nadmořských výškách, kde lesy chrání obce a infrastrukturu před lavinami, sesuvy půdy, padajícími kameny nebo povodněmi.

Rakety a drony narušily vzdušný prostor Moldavska. Pět jich na území země explodovalo

Tři rakety a dva drony podle moldavských úřadů v sobotu 3. října narušily vzdušný prostor země a explodovaly na jejím území. Výbuchy způsobily požáry a materiální škody. Moldavská diplomacie kvůli incidentům předvolala ruského diplomatického zástupce a předala mu protestní nótu. Armáda zaznamenala také šestý objekt, který zemí pouze proletěl.

Kvůli podezření na dron vzlétly stíhačky NATO. Letiště ve Vilniusu přerušilo provoz

Podezření na dron přilétající od Běloruska v sobotu ráno dočasně zastavilo provoz letiště ve Vilniusu. Do vzduchu vzlétly stíhačky NATO a obyvatelé části Litvy dostali varování do mobilních telefonů. Úřady později poplach odvolaly. Přítomnost dronu se nepotvrdila a armáda při následném průzkumu nenašla žádné podezřelé objekty.

Americká ekonomika vytvořila jen 29 tisíc pracovních míst. Akcie přesto rostly

Nábor zaměstnanců ve Spojených státech v září výrazně zpomalil. Mimo zemědělství přibylo 29 tisíc pracovních míst a nezaměstnanost dosáhla 4,2 procenta. Investoři přesto poslali akcie vzhůru. Slabší výsledky totiž zmírnily očekávání, že americká centrální banka ještě v říjnu znovu zvýší úrokové sazby.

Americké banky napadly pravidla pro kryptofirmy. Zažalovaly regulátora

Americká organizace zastupující komunitní banky ICBA podala žalobu proti bankovnímu regulátorovi OCC kvůli pravidlům pro udělování licencí národních trustových bank. Tvrdí, že kryptoměnovým společnostem umožňují konkurovat běžným bankám bez srovnatelných povinností. Úřad při přijetí pravidel uvedl, že pouze upřesňuje své dlouhodobé pravomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama