Válka na UkrajiněJaponsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko oznámilo, že po změně pravidel pro vývoz zbraní pošle do USA systém protivzdušné obrany Patriot, čímž se výrazně odklonilo od své pacifistické politiky. Informuje o tom BBC, New York Times a další servery.

Stalo se tak poté, co americká vláda údajně požádala Japonsko o změnu pravidel pro vývoz obranného materiálu. Je to poprvé od roku 2014, kdy tak Tokio učinilo. Tento krok by mohl USA uvolnit cestu k vyslání vlastních zásob na Ukrajinu, píše BBC. Západním mocnostem totiž dochází munice, kterou by mohly Ukrajině dodávat.

Raketový systém Patriot patří mezi nejmodernější zbraně, které USA Ukrajině dodávají.

Tokio dříve umožňovalo zasílat z Japonska do země, kde vznikla licence na výrobu, pouze komponenty licencovaného vybavení. Podle nových pravidel však může posílat i hotové zboží. Krátce poté, co vláda v pátek tuto změnu oznámila, ministerstvo zahraničí uvedlo, že rakety Patriot do USA pošle, aby „dále posílilo japonsko-americké spojenectví“.

Dodalo, že střely mohou být zasílány pouze do USA a k jejich zaslání do třetí země bude třeba souhlasu Japonska. Japonsko stále zakazuje vývoz zbraní do zemí, které jsou ve válce. To by mohlo znamenat, že rakety Patriot vyrobené v Japonsku mohou doplnit zásoby USA, zatímco Washington pošle rakety vyrobené v USA na Ukrajinu.

V Japonsku vyrábí rakety Patriot společnost Mitsubishi Heavy Industries na základě licence od amerických obranných dodavatelů Lockheed Martin a RTX.

Ukrajina zatím žádala marně

Začátkem tohoto měsíce americký Kongres neschválil balíček pomoci Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů, a to navzdory žádosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina varovala, že již nyní je nucena omezit některé vojenské operace kvůli poklesu zahraniční pomoci. Již několik měsíců žádá USA o větší podporu protivzdušné obrany.

Podle listu Financial Times Tokio rovněž zvažuje vývoz 155mm dělostřeleckých granátů do Spojeného království. Ty vyrábí v licenci londýnská společnost BAE Systems.

Očekává se, že japonská Rada pro národní bezpečnost bude rozhodovat o tom, jaké vybavení které zemi poskytne, případ od případu.

Změna japonského postoje

Ke změně pravidel dochází v době, kdy Japonsko bojuje se svým dlouhodobým pacifistickým postojem. Po druhé světové válce Japonsko přijalo ústavu, která zemi zakazuje válčit s výjimkou případů sebeobrany. Ústava oficiálně neuznává armádu a omezuje ji na schopnosti sebeobrany.

Zavedla také zákaz vývozu zbraní, který byl v roce 2014 za tehdejšího premiéra Šinzóa Abeho poprvé po téměř 50 letech zmírněn, což bylo v Číně vnímáno s podezřením.

V loňském roce Japonsko oznámilo, že do roku 2027 zdvojnásobí své vojenské výdaje na 2 procenta HDP země, a to s odkazem na hrozby, které představují Čína a Severní Korea.

Rostoucí vojenská agrese Pekingu podnítila japonské obavy, že pokud by na Tchaj-wanu vypukl konflikt, Japonsko by bylo nejen zataženo do války mezi USA a Čínou, ale také by se stalo terčem útoků jako spojenec USA. Japonsko hostí americké vojenské základny a má největší koncentraci vojáků mimo Ameriku.

Trvalou existenční hrozbu pro Tokio představuje také Severní Korea, jejíž jaderné ambice jsou stále znepokojivější. Stát vedený diktátorem v letošním roce odpálil rekordní počet raket, včetně několika, které přeletěly Japonsko.

Podle odborníků by tento krok Japonska spolu se snahou Jižní Koreje prodat zbraně Polsku, blízkému spojenci Ukrajiny, mohl přispět k posílení odstrašení v regionu. Severní Korea a Čína podle New York Times uvidí, že demokratičtí spojenci v Tichomoří budují globální řetězec dodávek zbraní.

Doporučujeme

Koaly v Austrálii ohrožuje chlamydie, nadějí je izolovaný ostrov

Koaly v Austrálii čelí vážné hrozbě. Nebezpečná chlamydie se šíří populacemi a v některých oblastech zasahuje až 88 % jedinců. Nemoc způsobuje slepotu, neplodnost i smrt. Vědci proto hledají řešení, které by zabránilo dalšímu úbytku těchto ikonických zvířat.

Ukrajina má mrtvé a téměř dvě desítky raněných po ruských nočních útocích

Ruský dron dnes zabil 54letého muže v centru Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. Ruské vzdušné útoky zranily v noci na dnešek 15 lidí ve městě Sumy, uvedl náčelník správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Další tři raněné si podle místních úřadů vyžádalo bombardování Slovjanska na východě Ukrajiny. Ukrajinské drony zasáhly ropná zařízení v hloubi Ruska, tvrdí podle médií tajná služba SBU. Rusko již letos dobylo 1700 čtverečních kilometrů ukrajinského území, prohlásil dnes podle agentury Reuters náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov.

Americké porušování příměří je hlavní překážkou pro diplomacii, řekl Arakčí

Trvající porušování příměří ze strany USA, především útoky na íránská obchodní plavidla, je hlavní překážkou pro pokračování diplomatického procesu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí to dnes v telefonickém rozhovoru sdělil svému pákistánskému protějšku Isháku Dárovi, se kterým jednal o možnostech řešení americko-izrelské války s Íránem. Teherán podle Arakčího vezme v potaz veškeré aspekty celé záležitosti a rozhodne se o dalším postupu, uvedlo v prohlášení íránské ministerstvo zahraničí na platformě telegram.

Nová éra pro Apple. Cook po 15 letech končí

Tim Cook po 15 letech opouští pozici generálního ředitele společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Cook se stane předsedou představenstva. Soustředit se bude hlavně na jednání s politickými vůdci po celém světě.

Francie volá po silnějším euru v digitálním světě

Evropa naléhavě potřebuje více digitálních mincí navázaných na euro, aby dokázala konkurovat současné americké dominanci v digitálních platbách. Podíl takzvaných stablecoinů v eurech je ve srovnání s těmi dolarovými stále zanedbatelný, což vyvolává obavy o budoucí suverenitu evropských finančních služeb. Francouzská vláda proto vyzývá banky, aby začaly více využívat technologii blockchainu a tokenizované vklady.

V Hormuzském průlivu hrozí ekologická katastrofa. Uvězněné lodě jsou jako časované bomby

Americko-izraelská válka s Íránem způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Důvodem jsou útoky na energetickou infrastrukturu i blokáda Hormuzského průlivu. Zůstala v něm plavidla naložená ropou a vědci se obávají ekologické katastrofy. V regionu již zaznamenali ropné skvrny.

Důkazy z hlubinného vrtu odhalily zranitelnost Grónska

Nové důkazy z hlubinných vrtů ukazují, že severozápadní část Grónska byla před sedmi tisíci lety zcela bez ledu. Prudhoe Dome, který je považován za jeden z klíčových a stabilních bodů ledového příkrovu, roztál během přirozeného oteplení v období holocénu. Zjištění vědců naznačují, že grónský led je mnohem křehčí, než se dosud předpokládalo, a současné oteplování způsobené člověkem by mohlo vést k podobně rychlému úbytku ledové masy.

Bez obnovení dodávek ruské ropy nebude unijní půjčka pro Ukrajinu, uvedl Orbán

Maďarsko schválí unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) teprve tehdy, až bude obnoven dovoz ruské ropy do země prostřednictvím ropovodu Družba. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to dnes zopakoval odcházející maďarský premiér Viktor Orbán. Odmítl možnost opačného pořadí, kdy by Budapešť nejprve přestala schválení půjčky blokovat a poté by opět začala proudit ruská ropa přes Ukrajinu. Agentura Bloomberg dnes uvedla, že Ukrajina očekává obnovení toku ropy ropovodem Družba v úterý. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale podle agentury Reuters řekl, ropovod by měl být připraven k provozu do konce dubna.

Zbrojovka Brno se vrací do první ligy

Fotbalisté Zbrojovky Brno mají jasno. Po třech letech se vracejí mezi elitu. Postup potvrdila remíza 1:1 mezi Artisem Brno a Táborskem v dohrávce 24. kola druhé ligy. Šest kol před koncem už nikdo lídra tabulky nedožene.

Jeff Bezos buduje nové impérium umělé inteligence

Zakladatel Amazonu Jeff Bezos se vrací k aktivnímu řízení byznysu se svým novým projektem Prometheus. Tato laboratoř zaměřená na umělou inteligenci se v aktuálním kole financování blíží k hodnotě 38 miliard dolarů. Cílem firmy je vytvořit technologie, které rozumí fyzikálním zákonům a dokážou zcela proměnit průmyslovou výrobu nebo stavebnictví.

Trump si příspěvky na sítích sám podráží nohy v jednání s Íránem

S blížícím se víkendem se zdálo, že USA a Írán jsou blízko dohodě, která ukončí sedmitýdenní válku. A pak americký prezident Donald Trump rozjel kampaň na sociálních sítích. Někteří úředníci z jeho administrativy si stěžují, že svými příspěvky škodí USA. Jsou spontánní a neradí se o nich se svými poradci.

Mexičan zastřelil kanadskou turistku a dalších 13 lidí zranil

Mexické úřady vyšetřují tragický útok v archeologickém areálu Teotihuacán, kde ozbrojený muž zastřelil dvaatřicetiletou Kanaďanku. Při incidentu utrpělo zranění dalších nejméně třináct lidí, z toho sedm osob zasáhly kulky a zbytek se zranil při pádu během následné paniky. Útočník, kterého prokuratura identifikovala jako mexického občana jménem Julio Cesar Jasso Ramirez, po činu spáchal sebevraždu přímo na místě. Mezi hospitalizovanými oběťmi jsou kromě Kanaďanů také občané Kolumbie a Ruska.

Bulharské volby drtivě vyhrál Rumen Radev. Komentátoři mluví o „bulharském Ficovi“

Nově vzniklá strana „Progresivní Bulharsko“ (PB) vedená Rumenem Radevem drtivě zvítězila v bulharských parlamentních volbách, už osmých za pět let. Poprvé od roku 1997 získala jedna politická síla dostatek mandátů k samostatnému vládnutí.

Farmaceutický gigant sází miliardy na novou metodu léčby rakoviny

Americký farmaceutický gigant Eli Lilly oznámil velkou investici do budoucnosti medicíny. Za částku, která může v přepočtu dosáhnout až 7 miliard dolarů, kupuje biotechnologickou společnost Kelonia Therapeutics. Tato menší firma se specializuje na vývoj převratných metod léčby rakoviny, které by mohly zásadně změnit životy pacientů.

KOMENTÁŘ: USA ještě v euforii, Evropa ostražitá. Další zvrat v Íránu odkryl burzovní paradox

Užuž to vypadalo, že se schyluje ke konci války USA a Íránu. Tedy spíš si to trhy v pátek myslely, když zprávu o znovuotevření Hormuzského průlivu četly v podstatě jako konec konfliktu. Jenže už o pár hodin později se úžina znovu zašpuntovala. Na burze tak došlo k další bizarní otočce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama