Reklama
3.5 C
Czech
Středa 18. března 2026
Válka na UkrajiněJaponsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko oznámilo, že po změně pravidel pro vývoz zbraní pošle do USA systém protivzdušné obrany Patriot, čímž se výrazně odklonilo od své pacifistické politiky. Informuje o tom BBC, New York Times a další servery.

Stalo se tak poté, co americká vláda údajně požádala Japonsko o změnu pravidel pro vývoz obranného materiálu. Je to poprvé od roku 2014, kdy tak Tokio učinilo. Tento krok by mohl USA uvolnit cestu k vyslání vlastních zásob na Ukrajinu, píše BBC. Západním mocnostem totiž dochází munice, kterou by mohly Ukrajině dodávat.

Raketový systém Patriot patří mezi nejmodernější zbraně, které USA Ukrajině dodávají.

Tokio dříve umožňovalo zasílat z Japonska do země, kde vznikla licence na výrobu, pouze komponenty licencovaného vybavení. Podle nových pravidel však může posílat i hotové zboží. Krátce poté, co vláda v pátek tuto změnu oznámila, ministerstvo zahraničí uvedlo, že rakety Patriot do USA pošle, aby „dále posílilo japonsko-americké spojenectví“.

Dodalo, že střely mohou být zasílány pouze do USA a k jejich zaslání do třetí země bude třeba souhlasu Japonska. Japonsko stále zakazuje vývoz zbraní do zemí, které jsou ve válce. To by mohlo znamenat, že rakety Patriot vyrobené v Japonsku mohou doplnit zásoby USA, zatímco Washington pošle rakety vyrobené v USA na Ukrajinu.

V Japonsku vyrábí rakety Patriot společnost Mitsubishi Heavy Industries na základě licence od amerických obranných dodavatelů Lockheed Martin a RTX.

Ukrajina zatím žádala marně

Začátkem tohoto měsíce americký Kongres neschválil balíček pomoci Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů, a to navzdory žádosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina varovala, že již nyní je nucena omezit některé vojenské operace kvůli poklesu zahraniční pomoci. Již několik měsíců žádá USA o větší podporu protivzdušné obrany.

Podle listu Financial Times Tokio rovněž zvažuje vývoz 155mm dělostřeleckých granátů do Spojeného království. Ty vyrábí v licenci londýnská společnost BAE Systems.

Očekává se, že japonská Rada pro národní bezpečnost bude rozhodovat o tom, jaké vybavení které zemi poskytne, případ od případu.

Změna japonského postoje

Ke změně pravidel dochází v době, kdy Japonsko bojuje se svým dlouhodobým pacifistickým postojem. Po druhé světové válce Japonsko přijalo ústavu, která zemi zakazuje válčit s výjimkou případů sebeobrany. Ústava oficiálně neuznává armádu a omezuje ji na schopnosti sebeobrany.

Zavedla také zákaz vývozu zbraní, který byl v roce 2014 za tehdejšího premiéra Šinzóa Abeho poprvé po téměř 50 letech zmírněn, což bylo v Číně vnímáno s podezřením.

V loňském roce Japonsko oznámilo, že do roku 2027 zdvojnásobí své vojenské výdaje na 2 procenta HDP země, a to s odkazem na hrozby, které představují Čína a Severní Korea.

Rostoucí vojenská agrese Pekingu podnítila japonské obavy, že pokud by na Tchaj-wanu vypukl konflikt, Japonsko by bylo nejen zataženo do války mezi USA a Čínou, ale také by se stalo terčem útoků jako spojenec USA. Japonsko hostí americké vojenské základny a má největší koncentraci vojáků mimo Ameriku.

Trvalou existenční hrozbu pro Tokio představuje také Severní Korea, jejíž jaderné ambice jsou stále znepokojivější. Stát vedený diktátorem v letošním roce odpálil rekordní počet raket, včetně několika, které přeletěly Japonsko.

Podle odborníků by tento krok Japonska spolu se snahou Jižní Koreje prodat zbraně Polsku, blízkému spojenci Ukrajiny, mohl přispět k posílení odstrašení v regionu. Severní Korea a Čína podle New York Times uvidí, že demokratičtí spojenci v Tichomoří budují globální řetězec dodávek zbraní.

Reklama

Doporučujeme

Rulík končí u reprezentace a míří do Kladna

Radim Rulík po květnovém mistrovství světa skončí u české hokejové reprezentace a od příští sezony převezme extraligové Kladno. Spekulace z posledních dnů tak dostaly definitivní podobu. Rytíři získají trenéra, který se po práci u národního týmu vrací ke každodennímu klubovému režimu.

Američanku Kouri Richins, která napsala knihu o truchlení po manželovi, uznala porota vinnou z vraždy

Bizarní případ Kouri Richins, autorky úspěšné dětské knihy o truchlení po manželovi, skončil verdiktem poroty v Utahu, která Kouri uznala vinnou z vraždy. Žena v roce 2022 otrávila svého muže Erica fentanylem přimíchaným do nápoje.

Při íránském útoku zahynul v Abú Zabí civilista, přístav ve Fudžajře uzavřen

Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.

Válka s Íránem dopadá na světovou ekonomiku

Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.

EU pomůže Ukrajině s opravou ropovodu Družba, hotova má být do měsíce a půl

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního a šéfa milic basídž

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama