Válka na UkrajiněJaponsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko pošle Americe raketový systém Patriot. Pomůže tím Ukrajině

Japonsko oznámilo, že po změně pravidel pro vývoz zbraní pošle do USA systém protivzdušné obrany Patriot, čímž se výrazně odklonilo od své pacifistické politiky. Informuje o tom BBC, New York Times a další servery.

Stalo se tak poté, co americká vláda údajně požádala Japonsko o změnu pravidel pro vývoz obranného materiálu. Je to poprvé od roku 2014, kdy tak Tokio učinilo. Tento krok by mohl USA uvolnit cestu k vyslání vlastních zásob na Ukrajinu, píše BBC. Západním mocnostem totiž dochází munice, kterou by mohly Ukrajině dodávat.

Raketový systém Patriot patří mezi nejmodernější zbraně, které USA Ukrajině dodávají.

Tokio dříve umožňovalo zasílat z Japonska do země, kde vznikla licence na výrobu, pouze komponenty licencovaného vybavení. Podle nových pravidel však může posílat i hotové zboží. Krátce poté, co vláda v pátek tuto změnu oznámila, ministerstvo zahraničí uvedlo, že rakety Patriot do USA pošle, aby „dále posílilo japonsko-americké spojenectví“.

Dodalo, že střely mohou být zasílány pouze do USA a k jejich zaslání do třetí země bude třeba souhlasu Japonska. Japonsko stále zakazuje vývoz zbraní do zemí, které jsou ve válce. To by mohlo znamenat, že rakety Patriot vyrobené v Japonsku mohou doplnit zásoby USA, zatímco Washington pošle rakety vyrobené v USA na Ukrajinu.

V Japonsku vyrábí rakety Patriot společnost Mitsubishi Heavy Industries na základě licence od amerických obranných dodavatelů Lockheed Martin a RTX.

Ukrajina zatím žádala marně

Začátkem tohoto měsíce americký Kongres neschválil balíček pomoci Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů, a to navzdory žádosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina varovala, že již nyní je nucena omezit některé vojenské operace kvůli poklesu zahraniční pomoci. Již několik měsíců žádá USA o větší podporu protivzdušné obrany.

Podle listu Financial Times Tokio rovněž zvažuje vývoz 155mm dělostřeleckých granátů do Spojeného království. Ty vyrábí v licenci londýnská společnost BAE Systems.

Očekává se, že japonská Rada pro národní bezpečnost bude rozhodovat o tom, jaké vybavení které zemi poskytne, případ od případu.

Změna japonského postoje

Ke změně pravidel dochází v době, kdy Japonsko bojuje se svým dlouhodobým pacifistickým postojem. Po druhé světové válce Japonsko přijalo ústavu, která zemi zakazuje válčit s výjimkou případů sebeobrany. Ústava oficiálně neuznává armádu a omezuje ji na schopnosti sebeobrany.

Zavedla také zákaz vývozu zbraní, který byl v roce 2014 za tehdejšího premiéra Šinzóa Abeho poprvé po téměř 50 letech zmírněn, což bylo v Číně vnímáno s podezřením.

V loňském roce Japonsko oznámilo, že do roku 2027 zdvojnásobí své vojenské výdaje na 2 procenta HDP země, a to s odkazem na hrozby, které představují Čína a Severní Korea.

Rostoucí vojenská agrese Pekingu podnítila japonské obavy, že pokud by na Tchaj-wanu vypukl konflikt, Japonsko by bylo nejen zataženo do války mezi USA a Čínou, ale také by se stalo terčem útoků jako spojenec USA. Japonsko hostí americké vojenské základny a má největší koncentraci vojáků mimo Ameriku.

Trvalou existenční hrozbu pro Tokio představuje také Severní Korea, jejíž jaderné ambice jsou stále znepokojivější. Stát vedený diktátorem v letošním roce odpálil rekordní počet raket, včetně několika, které přeletěly Japonsko.

Podle odborníků by tento krok Japonska spolu se snahou Jižní Koreje prodat zbraně Polsku, blízkému spojenci Ukrajiny, mohl přispět k posílení odstrašení v regionu. Severní Korea a Čína podle New York Times uvidí, že demokratičtí spojenci v Tichomoří budují globální řetězec dodávek zbraní.

Reklama

Doporučujeme

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).

Největší ledovec světa se po téměř 40 letech rozpadl

Kdysi největší ledovec světa A23a definitivně zmizel z mapy. Po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku se rozpadl na menší kry a postupně roztál v teplejších vodách jižního Atlantiku. Jeho dlouhá pouť, která měřila tisíce kilometrů, tak dospěla ke svému definitivnímu konci.

Magyar oznámil, že ho maďarský prezident pověří sestavením vlády

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar dnes po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády. Informovala o tom agentura Reuters. Magyarova dosud opoziční strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu, a ukončila tak šestnáctiletou vládu Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.

Noční ruský útok zabil ženu, několik lidí zranil, uvedla Ukrajina

Ruské útoky dronů a balistických raket na Ukrajinu v noci na dnešek zabily nejméně jednu ženu a několik lidí zranily. Oznámily to ukrajinské úřady, podle kterých úderům čelily mimo jiné města Záporoží, Dnipro či Čerkasy. Na Slovjansk ruská invazní armáda shodila leteckou pumu, zranila jednoho člověka, zničila dětské sportoviště a poničila desítky domů, sdělil šéf městské správy Vadym Ljach. Ukrajinské letectvo na síti Telegram uvedlo, že ruské síly v noci na Ukrajinu vypustily 324 dronů a tři balistické rakety Iskander-M. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 85 ukrajinských dronů.

Warsh přiznal investice do kryptofirem a blockchainu

Kevin Warsh, kterého Donald Trump navrhl do čela americké centrální banky, měl podle finančního přiznání investice v řadě kryptoměnových firem a projektů. Záběr je široký, od DeFi přes infrastrukturu pro bitcoin až po sítě navázané na ethereum. Většinu těchto podílů slíbil prodat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama