Více
    11 C
    Czech
    Neděle, 25 září, 2022

    Jaká je šance, že někoho zabije umělé kosmické smetí? Vypočítali to vědci

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Vinou kosmického smetí ještě nikdy nikdo nezemřel a šance, že se tak stane, se může zdát jako směšná. Z oběžné dráhy naší planety se však lidským přičiněním stává skládka, která nám jednoho dne může spadnout na hlavy. Vědci vypočítali riziko umělého kosmického smetí pro lidský život v příštích deseti letech. Napsal o tom web The Conversation.  

    Země se nachází pod deštěm kosmického smetí neustále. Každý rok je povrch naší planety díky prachu z mikroskopických úlomků komet a asteroidů o 40 000 tun těžší, píše server The Conversation.

    Pro nás tyto úlomky rizika nepředstavují. Mohou však vážně poškodit zařízení ve vesmíru. V červenci zasáhl mikrometeorit jeden ze zrcadlových segmentů Webbova teleskopu.

    Jednou za čas zemským deštníkem, atmosféru, proletí větší meteorit, který vyhloubí kráter. Ještě menší šanci představuje dopad kilometrových objektů, jako byl ten, co vyhubil dinosaury.

    Ve vesmíru se ovšem pohybují také tělesa, která pocházejí ze Země. Nefunkční družice, úlomky po kolizích satelitů, vyhořelé raketové stupně a další.

    Lidstvo čelí krizi znečištění oběžné dráhy, na níž dochází místo. To vede ke zvýšeným rizikům kolizí. Kolize generuje další úlomky, které ohrožují funkční satelity, rakety a astronauty, ale také Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ta musela manévrovat kvůli hrozbám umělých úlomků v poslední době několikrát.

    Umělé kosmické smetí však pravidelně dopadá také na Zemi. Vědci z Univerzity Britské Kolumbie vypočítali, jaké riziko představuje umělý kosmický odpad pro naše životy. Výsledky jejich práce byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

    Riziko pro lidský život

    Vědci provedli matematické modelování sklonů a oběžných drah kusů raket ve vesmíru a hustoty osídlení pod nimi. Na základě toho odhadli, kam dopadnou a jaká je šance, že někoho zabijí.

    Pravděpodobnost dopadu je podle studie vyšší v jižních zeměpisných šířkách než v severních.

    Výsledky ukázaly, že je třikrát vyšší šance dopadu umělého kosmického odpadu do Jakarty v Indonésii, Dháky v Bangladéši či Lagosu v Nigérii než do New Yorku v USA, Pekingu v Číně nebo Moskvy v Rusku.

    Za předpokladu, že se kosmické smetí po vstupu atmosférou rozšíří na plochu 10 metrů čtverečních, je v průběhu příštího desetiletí desetiprocentní šance na jednu nebo více obětí vinou lidského kosmického odpadu.

    Výzkumníci však varují, že se jedná o opatrný odhad. Vesmírného smetí totiž bude nadále přibývat, a to vinou soukromých společností investujících do satelitních sítí či kosmického turismu.

    Sledujte nás na sítích

    VYBRALI JSME PRO VÁS