Nový výzkum osvětluje, jak se „pekelná planeta“ stala tak ďábelsky horkou a jak se i jiné planety mohou stát příliš horkými, aby na nich něco žilo. 55 Cnc e, přezdívaná Janssen, obíhá kolem své hvězdy tak blízko, že rok trvá pouhých 18 hodin. Její povrch tvoří obří lávový oceán a nitro může být plné diamantů. Informoval o tom zpravodajský server Phys.
Vědci získali tyto poznatky díky novému nástroji EXPRES. Ten provedl velmi přesná měření světla hvězd zářících z Janssenova slunce, známého jako Koperník. Měření světla se stále mírně posouvalo, jak se Janssen pohyboval mezi Zemí a hvězdou. Můžeme si to představit jako efekt podobný zatmění Slunce Měsícem, uvedl Phys.
55 Cancri e has reached its ultra-short-period orbit via a gentle migration pathway, as suggested by new spin-orbit measurements showing that it is aligned with its host star but misaligned with the rest of the system. Zhao et al.: https://t.co/HVtrYCEyWL pic.twitter.com/A0l0Jb6sr5
— Nature Astronomy (@NatureAstronomy) December 8, 2022
Co astronomové zjistili?
Analýzou těchto měření astronomové zjistili, že Janssen obíhá kolem Koperníka podél rovníku hvězdy. Díky tomu můžeme považovat Janssen za jedinečný mezi planetami tohoto slunce. Ostatní se pohybují po tak odlišných oběžných drahách, že se mezi hvězdou a Zemí nikdy neocitnou.
Z toho vyplývá, že Janssen pravděpodobně vznikl na relativně chladnější dráze dále od Země a postupem času pomalu klesal směrem ke Koperníkovi. Jak se Janssen přibližoval, silnější gravitační přitažlivost Koperníka měnila dráhu planety.
„Dozvěděli jsme se, jak se tato soustava s více planetami – jedna ze soustav s největším počtem nalezených planet – dostala do současného stavu,“ říká hlavní autorka studie Lily Zhao, výzkumná pracovnice Centra pro výpočetní astrofyziku (CCA) Flatiron Institute v New Yorku.
„Dokonce i na své původní oběžné dráze byla planeta pravděpodobně tak horká, že nic z toho, co známe, by na jejím povrchu nebylo schopno přežít,“ říká Zhao. Přesto by nové informace mohly pomoci vědcům lépe pochopit, jak se planety formují a pohybují v čase. Jsou klíčové pro zjištění, jak běžné je ve vesmíru prostředí podobné Zemi. Tedy i toho, jak hojný může být mimozemský život.
Naše sluneční soustava je jediným místem ve vesmíru, o kterém víme, že na něm existuje život. Je plochá jako palačinka. Všechny planety obíhají ve vzdálenosti několika stupňů od sebe, protože se zformovaly ze stejného disku plynu a prachu.
Mise hledající exoplanety začaly objevovat planety kolem vzdálených hvězd. Našly mnoho takových, které neobíhají kolem svých hostitelských hvězd v rovině.
