Nové důkazy o Nilu posilují dlouhodobou teorii o tom, jak starověcí Egypťané dokázali postavit masivní pyramidy v Gíze před tisíci lety.
Výzkumníci vedení geografem Haderem Sheishou z univerzity Aix-Marseille ve Francii použili paleoekologické stopy, aby pomohli rekonstruovat, jak mohla egyptská řeka Nil vypadat během posledních 8000 let. Článek o tom přineslo zpravodajství CNN.
Podle studie zveřejněné 24. srpna v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zjistili, že stavitelé pyramid pravděpodobně využili „nyní zaniklé“ rameno řeky k přesunu stavebních materiálů.
A now-dry branch of the Nile helped build Egypt’s pyramids, new study says https://t.co/3CdJRJRYkR
— CNN France (@CNNFrancePR) September 2, 2022
Jejich zjištění ukazují, „že někdejší krajina a vyšší hladiny řek před asi 4500 lety usnadnily stavbu pyramidového komplexu v Gíze,“ uvádí studie.
Nejstarší ze sedmi divů světa
Velká pyramida je vysoká asi 138 m a byla postavena faraonem Chufu v 26. století před naším letopočtem. Skládá se z 2,3 milionu kamenných bloků s celkovou hmotností 5,75 milionu tun (to je 16krát více než Empire State Building) a je největší ze skupiny pyramid v Gíze. Další dvě hlavní pyramidy patří Chufuovu synovi Khafremu a vnukovi Menkaureovi.
Stavby postavené na náhorní plošině v Gíze sousedící s Káhirou, obklopené chrámy, hřbitovy a dělnickými ubikacemi, jsou nejstaršími ze sedmi divů starověkého světa. Jsou také jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Egyptě.
Záplavy jako hydraulické výtahy
Vědci již dlouho teoretizovali, že staří Egypťané museli využívat bývalé části Nilu k přesunu tun vápence a žuly potřebných k vybudování obřích staveb. Současné vodní cesty Nilu se příliš vzdálily od míst pyramid, než aby mohly být užitečné.
Toto vysvětlení, známé jako hypotéza „fluvial-port-complex“, předpokládá, že starověcí egyptští inženýři prokopali malý kanál napříč od místa pyramidy až po nilské Khufuovo rameno podél západního okraje říční nivy a vybagrovali povodí až na dno řeky. Každoroční záplavové vody fungovaly jako hydraulický výtah, což jim umožnilo přesunout masivní bloky kamene na staveniště, uvedli vědci.
Pomocí kombinace technik k rekonstrukci starověké podoby Nilu výzkumný tým zjistil, že egyptští inženýři mohli využít nyní suchou Khufuovu větev Nilu k přesunu stavebních materiálů na místo pyramid v Gíze. Nejprve analyzovali horninové vrstvy vyvrtané v roce 2019 z nivy v Gíze, aby odhadli hladiny vody v Khufuově rameni před tisíci lety. Prozkoumali také zkamenělá pylová zrna z hliněných usazenin v oblasti Khufu, aby identifikovali oblasti bohaté na vegetaci, které svědčí o vysoké hladině vody.
Dřívější záplavy vystřídalo sucho
Jejich údaje ukázaly, že oblast Khufu vzkvétala během první poloviny egyptského období Staré říše, přibližně v letech 2700 až 2200 před naším letopočtem, kdy pravděpodobně došlo ke stavbě tří hlavních pyramid. Rameno řeky mělo za vlády faraonů Khufu, Khafre a Menkaure stále vysokou hladinu vody.
„Od třetí do páté dynastie Khufuovo rameno jasně nabízelo prostředí příznivé pro stavbu pyramid a pomohlo stavitelům plánovat přepravu kamene a materiálů lodí,“ poznamenal výzkumný tým ve studii.
Ale do pozdního egyptského období, přibližně v letech 525-332 př. n. l., hladina vody v Khufuově rameni klesla. Toto zjištění je v souladu se studiemi kyslíku v zubech a kostech mumií z období, které podle studie odráží nízkou spotřebu vody.
V době, kdy Alexandr Veliký v roce 332 př. n. l. dobyl Egypt, bylo Khufuovo rameno řeky jen malým kanálem.
Údaje ukazují, že starověcí inženýři používali Nil a jeho každoroční záplavy „k využití oblasti náhorní plošiny s výhledem na záplavovou oblast pro monumentální stavby“. Jinými slovy, hladina ramene Nilu byla skutečně dostatečně vysoká, aby umožnila starověkým inženýrům přesunout obrovské kamenné bloky a postavit nádherné pyramidy, které známe dnes.
