ZajímavostiJaderná válka by vyhladověla téměř celou lidskou populaci

Jaderná válka by vyhladověla téměř celou lidskou populaci

Zajímavosti
3 min.
Zdroje:The SUn, Nature Food, Twitter, Foto: Pixabay
Autor: Radek Chlup

Američtí vědci spočítali, že v důsledku rozsáhlé jaderné války by zemřela hlady většina lidské populace, nepočítaje oběti války jako takové. Klimatické podmínky vzniklé takovým konfliktem se rovnají poklesu světové produkce kalorií o 90 procent. Podle vědců však existují místa odolná vůči této potravinové katastrofě, napsal list The Sun.

V případě jaderné války se bavíme o rychlém konfliktu trvajícím několik dní, možná týden. Podle nové studie mezinárodního týmu vědců, o níž napsaly bulvární noviny The Sun, platí nukleární zima za většího strašáka než samotné jaderné bomby.

Jaderné bomby dopadající na města a průmyslové oblasti podle scénáře expertů vyvolají ohnivé bouře, které do horních vrstev atmosféry vynesou obrovské množství aerosolů, směsí malých částic v plynu, zejména popela.

Tyto částice odrážejí sluneční paprsky. Zemskému povrchu se nedostává slunečního tepla, což vede k prudkému ochlazení planety minimálně na deset let. Podle výzkumu publikovaného v časopise Nature Food znamená nukleární zima potravinovou apokalypsu.

Vědci simulovali šest scénářů jaderné války s různými úrovněmi popela ve stratosféře. Pět scénářů se zaměřilo na různá měřítka jaderného konfliktu mezi Pákistánem a Indií. Ten poslední modeloval jadernou válku mezi USA a Ruskem.

Modely odhadly dopady na atmosféru. Změnu klimatu poté vědci převedli do zemědělských modelů navržených pro výpočet výnosů plodin, včetně kukuřice, pšenice či rýže.

Mrazivá pustina bez života

I menší jaderný konflikt by uvrhl do hladu více než miliardu lidí. Samotná válka v tomto scénáři by přitom zabila 50 až 100 milionů osob.

Při rozsáhlém jaderném konfliktu by podle dřívějších studií v přímém důsledku bomb zahynulo 360 až 400 milionů lidí. Nukleární zima by však podle nového výzkumu vedla k vymření 75 procent světové populace. Více než 5 miliard lidí by zemřelo hlady kvůli globálnímu poklesu produkce kalorií o 90 procent.

Vědci uvedli, že největší devastaci by zažily země jako Spojené státy, Spojené království, Čína, Německo, Francie. Zde by zemřeli hlady téměř všichni lidé do dvou let.

Vědci předpokládají, že jaderná válka by přerušila mezinárodní obchod s potravinami. Každá země by se tak spoléhala na domácí produkci kalorií.

Přestože by nukleární zima v podstatě zničila zemědělství, některé země práce odhaduje jako odolnější vůči klimatické změně.

Sklizně pšenice v Austrálii a na Novém Zélandu jsou odolnější vůči klimatickým změnám souvisejících s jadernou válkou. Tyto státy by sice měly dostatek domácí produkce, ale potýkaly by se s „flotilou hladových uprchlíků“.

Reklama

Doporučujeme

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.

Kraken otevřel kryptu cestu k účtu u Fedu

Kryptoměnová burza Kraken získala přístup k účtu u americké centrální banky. Jde o první případ, kdy podobný účet získala firma z kryptosektoru, a otevírá to cestu k užšímu propojení digitálních aktiv s tradičním finančním systémem.

Stín, nebo smrt. Vedra už překračují naše limity, šokovalo vědce

Často se mluví o neobyvatelnosti planety v důsledku klimatických změn v budoucnosti. Podle nové studie však takové podmínky nastávají už během těch nejhorších vln veder. Jsme náchylnější k rostoucím teplotám, než se dosud myslelo, varují odborníci. Sami přiznávají, že si budoucnost zatím nedokážou představit.

Kolem jednání USA a Íránu panuje nejistota, Teherán žádá klid zbraní v Libanonu

Nejistota stále panuje kolem na dnešek či sobotu plánovaných mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Stanice NBC dnes informovala, že poblíž pákistánské letecké základny Nur Chán byl spatřen transportní letoun amerického letectva.

Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských nočních útocích

Ruské útoky v noci na dnešek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, oznámil ráno na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je po ruském dronovém útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama