-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyIzraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně 31 Palestinců, uvedli zdravotníci

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně 31 Palestinců, uvedli zdravotníci

Izraelské údery v severní a střední části Pásma Gazy si v noci na dnešek vyžádaly životy nejméně 31 Palestinců, většinu z nich při jediném zásahu domu ve městě Bajt Lahíja na severním okraji palestinského území. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdravotníky. Izrael vede v Pásmu Gazy už přes 14 měsíců válku proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás.

Zdravotníci uvedli, že izraelský nálet na dům v Bajt Lahíji zabil nejméně 22 lidí, včetně žen a dětí. Jejich příbuzní zveřejnili jména mrtvých na sociálních sítích. Palestinská tisková agentura WAFA napsala, že v několikapatrové budově bydlelo nejméně 30 lidí, a dodala, že několik členů jedné rodiny zůstává nezvěstných, zatímco záchranná operace pokračovala i v ranních hodinách. Izraelská armáda uvedla, že zprávu prověřuje.

Nejméně dalších sedm Palestinců předtím přišlo o život a několik dalších bylo zraněno při vzdušném úderu, který zasáhl dům v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části Pásma Gazy, sdělili zdravotníci agentuře Reuters. Další dvě osoby zabil úder na dům ve městě Gaza, uvedla palestinská civilní ochrana.

Ve městě Bajt Hanún na severu pásma, kde izraelská armáda provádí od října vojenské operace, bylo podle palestinských zdravotníků při dalším vzdušném úderu zabito a zraněno několik lidí. Několik osob zůstalo uvězněno pod troskami, uvedli záchranáři.

Izraelská armáda tyto údery nekomentovala. Ráno oznámila, že z Pásma Gazy byly odpáleny směrem na Izrael čtyři rakety: dvě dopadly na otevřená prostranství a nikoho nezranily, další dvě sestřelila protivzdušná obrana. Vyslání střel na Izrael z Pásma Gazy je v poslední době poměrně vzácný jev, poznamenal server The Times of Israel, podle Reuters nicméně signalizuje, že ozbrojenci k tomu mají i po 14 měsících ničivé izraelské vzdušné i pozemní ofenzivy stále kapacity.

Izrael v Bajt Hanúnu, v nedalekém městě Bajt Lahíja a v táboře Džabálija podnikají od 5. října nové operace ve snaze zabránit Hamásu, aby zde přeskupil síly a pokračoval v útocích. Palestinští představitelé i obyvatelé obviňují Izrael, že chce tato dvě města a uprchlický tábor na severním okraji pásma vylidnit, aby na jejich místě mohl vytvořit nárazníkovou zónu. Izrael to popírá.

Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti Hamásu v odvetě za jeho útok z loňského 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 odvlekli jako rukojmí. Více než stovku z nich Hamás propustil loni koncem listopadu při dosud jediném příměří v této válce, zatímco Izrael tehdy propustil 240 Palestinců ze svých věznic.

Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy od loňského října zemřelo nejméně 44.786 Palestinců, většinou civilistů, a přinejmenším dalších 106.188 bylo zraněno, uvedly v úterý úřady ovládané Hamásem. Rozsáhlé části Pásma Gazy byly v konfliktu srovnány se zemí a na 1,9 milionu z 2,3 milionu jeho obyvatel muselo opustit své domovy, což vyvolalo rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama