-6.4 C
Czech
Středa 7. ledna 2026
ZprávyIzraelská armáda po útoku na humanitární konvoj propustí dva důstojníky

Izraelská armáda po útoku na humanitární konvoj propustí dva důstojníky

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Armáda to dnes oznámila na svém webu poté, co ve čtvrtek dokončila vyšetřování incidentu. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry uznala jako „důležitý krok“, požaduje však vznik nezávislé komise, která by útok vyšetřila.

„Vyšetřování dospělo k závěru, že incident se neměl stát. Ti, kteří provedení úderu schválili, byli přesvědčeni, že cílí na ozbrojené bojovníky Hamásu, ne pracovníky WCK,“ uvedla izraelská armáda.

Nejmenovanými propuštěnými ze služby budou major, který dohlížel na palebnou podporu, a plukovník, nejvýše postavený důstojník brigády, která útok provedla. Oba podle vedení armády porušili pravidla použití síly.

Armáda dodala, že závěry vyšetřování představila zahraničním velvyslancům, novinářům i organizaci WCK, které opět vyjádřila „hlubokou soustrast“. Na oznámení záhy reagoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který uvedl, že Washington kroky Izraele analyzuje. Podle agentury Reuters dodal, že civilisté musí mít přednost před vojenskými cíli, nikoli naopak.

„Jednotka neidentifikovala dotyčná vozidla jako spjatá s WCK,“ uvedla k pondělnímu úderu izraelská armáda. Záběry na sociálních sítích, které analyzovala redakce BBC, nicméně ukazují, že nejméně dvě ze tří vozidel měla na střeše jasně viditelné a barevné logo WCK. Dvě ze tří aut byly opancéřované Toyoty Hilux, jejichž ochrana však neodolala zásahu, patrně střelou Spike vypálenou z dronu. Spike může být účinný i proti tankům a jiným obrněným vozidlům, sdělila BBC dvojice odborníků na zbraně.

Armáda ve svém vlastním vyšetřování došla k závěru, že vojáci, kteří ozbrojený dron ovládali, logo WCK na střechách ve tmě neviděli. Charitativní organizace ovšem svou činnost s Izraelci dlouhodobě koordinovala a uvádí, že i pondělní přesun konvoje byl domluvený. Podle armádního vysvětlení si nejmenovaný operátor dronu spletl humanitárního pracovníka, který velmi pravděpodobně nesl tašku, s ozbrojeným členem palestinské islamistické skupiny.

Podle charity je armádní vyšetřování důležitým krokem vpřed. Armáda však podle WCK „nemůže věrohodně prošetřit své vlastní selhání“. „Bez systémové změny přijdou další vojenská selhání, další omluvy a další truchlící rodiny,“ reagovala dnes humanitární organizace na armádní šetření. Dodala rovněž, že její působení v Pásmu Gazy zůstane prozatím přerušené.

Zakladatel WCK José Andrés ve středu zpochybnil, že izraelský útok byl neúmyslný, šlo podle něj o „systematický“ a „přímý útok na jasně označená vozidla, jejichž pohyb byl všem příslušníkům izraelské armády znám“. Člen izraelského kabinetu Nir Barkat obvinění z úmyslného zabíjení humanitárních pracovníků popřel. V rozhovoru s BBC řekl, že Izraeli je zabití sedmi humanitárních pracovníků „strašně líto“, ale že „ve válkách bohužel dochází ke střelbě do vlastních řad“.

Server Politico ve čtvrtek citoval koordinátora OSN pro humanitární záležitosti Jamieho McGoldricka, podle něhož počet zabitých humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy překročil 200 za šest měsíců, což je více než v kterémkoli jiném zaznamenaném konfliktu.

Izraelská armáda dnešní prohlášení uzavírá příslibem, že se z incidentu poučí. „IDF znovu zdůrazňuje svůj závazek bojovat s teroristickou organizací Hamás při zachovávání svých hodnot, dodržování válečného práva a vyhýbání se újmám na civilním obyvatelstvu,“ uvádí armáda.

Pondělní smrtelný incident pobouřil řadu zahraničních partnerů Izraele; především ty, kteří již delší dobu odsuzují způsob vedení války v Pásmu Gazy s nebývale vysokým podílem civilních obětí. Jejich počet není přesně znám, podle úřadů ovládaných Hamásem jde však o většinu z více než 33.091 palestinských obětí.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem zcela zničit Hamás po teroristickém útoku ze 7. října, kdy ozbrojenci tohoto islamistického hnutí a jeho spojenců povraždili v izraelském pohraničí téměř 1200 lidí a zhruba 250 osob zavlekli na palestinské území.

Reklama

Doporučujeme

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama