ZprávyIzraelská armáda po útoku na humanitární konvoj propustí dva důstojníky

Izraelská armáda po útoku na humanitární konvoj propustí dva důstojníky

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Armáda to dnes oznámila na svém webu poté, co ve čtvrtek dokončila vyšetřování incidentu. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry uznala jako „důležitý krok“, požaduje však vznik nezávislé komise, která by útok vyšetřila.

„Vyšetřování dospělo k závěru, že incident se neměl stát. Ti, kteří provedení úderu schválili, byli přesvědčeni, že cílí na ozbrojené bojovníky Hamásu, ne pracovníky WCK,“ uvedla izraelská armáda.

Nejmenovanými propuštěnými ze služby budou major, který dohlížel na palebnou podporu, a plukovník, nejvýše postavený důstojník brigády, která útok provedla. Oba podle vedení armády porušili pravidla použití síly.

Armáda dodala, že závěry vyšetřování představila zahraničním velvyslancům, novinářům i organizaci WCK, které opět vyjádřila „hlubokou soustrast“. Na oznámení záhy reagoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který uvedl, že Washington kroky Izraele analyzuje. Podle agentury Reuters dodal, že civilisté musí mít přednost před vojenskými cíli, nikoli naopak.

„Jednotka neidentifikovala dotyčná vozidla jako spjatá s WCK,“ uvedla k pondělnímu úderu izraelská armáda. Záběry na sociálních sítích, které analyzovala redakce BBC, nicméně ukazují, že nejméně dvě ze tří vozidel měla na střeše jasně viditelné a barevné logo WCK. Dvě ze tří aut byly opancéřované Toyoty Hilux, jejichž ochrana však neodolala zásahu, patrně střelou Spike vypálenou z dronu. Spike může být účinný i proti tankům a jiným obrněným vozidlům, sdělila BBC dvojice odborníků na zbraně.

Armáda ve svém vlastním vyšetřování došla k závěru, že vojáci, kteří ozbrojený dron ovládali, logo WCK na střechách ve tmě neviděli. Charitativní organizace ovšem svou činnost s Izraelci dlouhodobě koordinovala a uvádí, že i pondělní přesun konvoje byl domluvený. Podle armádního vysvětlení si nejmenovaný operátor dronu spletl humanitárního pracovníka, který velmi pravděpodobně nesl tašku, s ozbrojeným členem palestinské islamistické skupiny.

Podle charity je armádní vyšetřování důležitým krokem vpřed. Armáda však podle WCK „nemůže věrohodně prošetřit své vlastní selhání“. „Bez systémové změny přijdou další vojenská selhání, další omluvy a další truchlící rodiny,“ reagovala dnes humanitární organizace na armádní šetření. Dodala rovněž, že její působení v Pásmu Gazy zůstane prozatím přerušené.

Zakladatel WCK José Andrés ve středu zpochybnil, že izraelský útok byl neúmyslný, šlo podle něj o „systematický“ a „přímý útok na jasně označená vozidla, jejichž pohyb byl všem příslušníkům izraelské armády znám“. Člen izraelského kabinetu Nir Barkat obvinění z úmyslného zabíjení humanitárních pracovníků popřel. V rozhovoru s BBC řekl, že Izraeli je zabití sedmi humanitárních pracovníků „strašně líto“, ale že „ve válkách bohužel dochází ke střelbě do vlastních řad“.

Server Politico ve čtvrtek citoval koordinátora OSN pro humanitární záležitosti Jamieho McGoldricka, podle něhož počet zabitých humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy překročil 200 za šest měsíců, což je více než v kterémkoli jiném zaznamenaném konfliktu.

Izraelská armáda dnešní prohlášení uzavírá příslibem, že se z incidentu poučí. „IDF znovu zdůrazňuje svůj závazek bojovat s teroristickou organizací Hamás při zachovávání svých hodnot, dodržování válečného práva a vyhýbání se újmám na civilním obyvatelstvu,“ uvádí armáda.

Pondělní smrtelný incident pobouřil řadu zahraničních partnerů Izraele; především ty, kteří již delší dobu odsuzují způsob vedení války v Pásmu Gazy s nebývale vysokým podílem civilních obětí. Jejich počet není přesně znám, podle úřadů ovládaných Hamásem jde však o většinu z více než 33.091 palestinských obětí.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem zcela zničit Hamás po teroristickém útoku ze 7. října, kdy ozbrojenci tohoto islamistického hnutí a jeho spojenců povraždili v izraelském pohraničí téměř 1200 lidí a zhruba 250 osob zavlekli na palestinské území.

Reklama

Doporučujeme

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama