0.9 C
Czech
Středa 26. listopadu 2025
ZprávyIzraelská armáda po útoku na humanitární konvoj propustí dva důstojníky

Izraelská armáda po útoku na humanitární konvoj propustí dva důstojníky

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Armáda to dnes oznámila na svém webu poté, co ve čtvrtek dokončila vyšetřování incidentu. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry uznala jako „důležitý krok“, požaduje však vznik nezávislé komise, která by útok vyšetřila.

„Vyšetřování dospělo k závěru, že incident se neměl stát. Ti, kteří provedení úderu schválili, byli přesvědčeni, že cílí na ozbrojené bojovníky Hamásu, ne pracovníky WCK,“ uvedla izraelská armáda.

Nejmenovanými propuštěnými ze služby budou major, který dohlížel na palebnou podporu, a plukovník, nejvýše postavený důstojník brigády, která útok provedla. Oba podle vedení armády porušili pravidla použití síly.

Armáda dodala, že závěry vyšetřování představila zahraničním velvyslancům, novinářům i organizaci WCK, které opět vyjádřila „hlubokou soustrast“. Na oznámení záhy reagoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který uvedl, že Washington kroky Izraele analyzuje. Podle agentury Reuters dodal, že civilisté musí mít přednost před vojenskými cíli, nikoli naopak.

„Jednotka neidentifikovala dotyčná vozidla jako spjatá s WCK,“ uvedla k pondělnímu úderu izraelská armáda. Záběry na sociálních sítích, které analyzovala redakce BBC, nicméně ukazují, že nejméně dvě ze tří vozidel měla na střeše jasně viditelné a barevné logo WCK. Dvě ze tří aut byly opancéřované Toyoty Hilux, jejichž ochrana však neodolala zásahu, patrně střelou Spike vypálenou z dronu. Spike může být účinný i proti tankům a jiným obrněným vozidlům, sdělila BBC dvojice odborníků na zbraně.

Armáda ve svém vlastním vyšetřování došla k závěru, že vojáci, kteří ozbrojený dron ovládali, logo WCK na střechách ve tmě neviděli. Charitativní organizace ovšem svou činnost s Izraelci dlouhodobě koordinovala a uvádí, že i pondělní přesun konvoje byl domluvený. Podle armádního vysvětlení si nejmenovaný operátor dronu spletl humanitárního pracovníka, který velmi pravděpodobně nesl tašku, s ozbrojeným členem palestinské islamistické skupiny.

Podle charity je armádní vyšetřování důležitým krokem vpřed. Armáda však podle WCK „nemůže věrohodně prošetřit své vlastní selhání“. „Bez systémové změny přijdou další vojenská selhání, další omluvy a další truchlící rodiny,“ reagovala dnes humanitární organizace na armádní šetření. Dodala rovněž, že její působení v Pásmu Gazy zůstane prozatím přerušené.

Zakladatel WCK José Andrés ve středu zpochybnil, že izraelský útok byl neúmyslný, šlo podle něj o „systematický“ a „přímý útok na jasně označená vozidla, jejichž pohyb byl všem příslušníkům izraelské armády znám“. Člen izraelského kabinetu Nir Barkat obvinění z úmyslného zabíjení humanitárních pracovníků popřel. V rozhovoru s BBC řekl, že Izraeli je zabití sedmi humanitárních pracovníků „strašně líto“, ale že „ve válkách bohužel dochází ke střelbě do vlastních řad“.

Server Politico ve čtvrtek citoval koordinátora OSN pro humanitární záležitosti Jamieho McGoldricka, podle něhož počet zabitých humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy překročil 200 za šest měsíců, což je více než v kterémkoli jiném zaznamenaném konfliktu.

Izraelská armáda dnešní prohlášení uzavírá příslibem, že se z incidentu poučí. „IDF znovu zdůrazňuje svůj závazek bojovat s teroristickou organizací Hamás při zachovávání svých hodnot, dodržování válečného práva a vyhýbání se újmám na civilním obyvatelstvu,“ uvádí armáda.

Pondělní smrtelný incident pobouřil řadu zahraničních partnerů Izraele; především ty, kteří již delší dobu odsuzují způsob vedení války v Pásmu Gazy s nebývale vysokým podílem civilních obětí. Jejich počet není přesně znám, podle úřadů ovládaných Hamásem jde však o většinu z více než 33.091 palestinských obětí.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem zcela zničit Hamás po teroristickém útoku ze 7. října, kdy ozbrojenci tohoto islamistického hnutí a jeho spojenců povraždili v izraelském pohraničí téměř 1200 lidí a zhruba 250 osob zavlekli na palestinské území.

Reklama

Doporučujeme

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama