3.1 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyIzraelská armáda po útoku na humanitární konvoj propustí dva důstojníky

Izraelská armáda po útoku na humanitární konvoj propustí dva důstojníky

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Armáda to dnes oznámila na svém webu poté, co ve čtvrtek dokončila vyšetřování incidentu. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry uznala jako „důležitý krok“, požaduje však vznik nezávislé komise, která by útok vyšetřila.

„Vyšetřování dospělo k závěru, že incident se neměl stát. Ti, kteří provedení úderu schválili, byli přesvědčeni, že cílí na ozbrojené bojovníky Hamásu, ne pracovníky WCK,“ uvedla izraelská armáda.

Nejmenovanými propuštěnými ze služby budou major, který dohlížel na palebnou podporu, a plukovník, nejvýše postavený důstojník brigády, která útok provedla. Oba podle vedení armády porušili pravidla použití síly.

Armáda dodala, že závěry vyšetřování představila zahraničním velvyslancům, novinářům i organizaci WCK, které opět vyjádřila „hlubokou soustrast“. Na oznámení záhy reagoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který uvedl, že Washington kroky Izraele analyzuje. Podle agentury Reuters dodal, že civilisté musí mít přednost před vojenskými cíli, nikoli naopak.

„Jednotka neidentifikovala dotyčná vozidla jako spjatá s WCK,“ uvedla k pondělnímu úderu izraelská armáda. Záběry na sociálních sítích, které analyzovala redakce BBC, nicméně ukazují, že nejméně dvě ze tří vozidel měla na střeše jasně viditelné a barevné logo WCK. Dvě ze tří aut byly opancéřované Toyoty Hilux, jejichž ochrana však neodolala zásahu, patrně střelou Spike vypálenou z dronu. Spike může být účinný i proti tankům a jiným obrněným vozidlům, sdělila BBC dvojice odborníků na zbraně.

Armáda ve svém vlastním vyšetřování došla k závěru, že vojáci, kteří ozbrojený dron ovládali, logo WCK na střechách ve tmě neviděli. Charitativní organizace ovšem svou činnost s Izraelci dlouhodobě koordinovala a uvádí, že i pondělní přesun konvoje byl domluvený. Podle armádního vysvětlení si nejmenovaný operátor dronu spletl humanitárního pracovníka, který velmi pravděpodobně nesl tašku, s ozbrojeným členem palestinské islamistické skupiny.

Podle charity je armádní vyšetřování důležitým krokem vpřed. Armáda však podle WCK „nemůže věrohodně prošetřit své vlastní selhání“. „Bez systémové změny přijdou další vojenská selhání, další omluvy a další truchlící rodiny,“ reagovala dnes humanitární organizace na armádní šetření. Dodala rovněž, že její působení v Pásmu Gazy zůstane prozatím přerušené.

Zakladatel WCK José Andrés ve středu zpochybnil, že izraelský útok byl neúmyslný, šlo podle něj o „systematický“ a „přímý útok na jasně označená vozidla, jejichž pohyb byl všem příslušníkům izraelské armády znám“. Člen izraelského kabinetu Nir Barkat obvinění z úmyslného zabíjení humanitárních pracovníků popřel. V rozhovoru s BBC řekl, že Izraeli je zabití sedmi humanitárních pracovníků „strašně líto“, ale že „ve válkách bohužel dochází ke střelbě do vlastních řad“.

Server Politico ve čtvrtek citoval koordinátora OSN pro humanitární záležitosti Jamieho McGoldricka, podle něhož počet zabitých humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy překročil 200 za šest měsíců, což je více než v kterémkoli jiném zaznamenaném konfliktu.

Izraelská armáda dnešní prohlášení uzavírá příslibem, že se z incidentu poučí. „IDF znovu zdůrazňuje svůj závazek bojovat s teroristickou organizací Hamás při zachovávání svých hodnot, dodržování válečného práva a vyhýbání se újmám na civilním obyvatelstvu,“ uvádí armáda.

Pondělní smrtelný incident pobouřil řadu zahraničních partnerů Izraele; především ty, kteří již delší dobu odsuzují způsob vedení války v Pásmu Gazy s nebývale vysokým podílem civilních obětí. Jejich počet není přesně znám, podle úřadů ovládaných Hamásem jde však o většinu z více než 33.091 palestinských obětí.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem zcela zničit Hamás po teroristickém útoku ze 7. října, kdy ozbrojenci tohoto islamistického hnutí a jeho spojenců povraždili v izraelském pohraničí téměř 1200 lidí a zhruba 250 osob zavlekli na palestinské území.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama