Izrael je ochoten zaútočit na íránskou vojenskou infrastrukturu místo jaderných a ropných zařízení a vyhnout se tak možné eskalaci. Amerického prezidenta Joea Bidena o tom ve středu při telefonickém hovoru ujistil premiér Benjamin Netanjahu. Informují o tom The Times of Israel a The Jerusalem Post.
Netanjahu telefonoval s Bidenem ve středu poprvé za dva měsíce. Dva americké zdroje obeznámené se situací listu The Washington Post sdělily, že izraelský premiér ujistil amerického prezidenta o umírněné odvetě za íránský raketový útok.
Izrael je podle Netanjahua ochoten zaútočit na íránskou vojenskou infrastrukturu místo jaderných a ropných cílů, napsal server The Times of Israel. Biden již dříve avizoval, že izraelský útok na íránskou jadernou infrastrukturu nepodpoří.
#BREAKING Israeli PM @Netanyahu has told the Biden admin he is willing to strike military rather than oil or nuclear facilities in Iran, @washingtonpost reported, citing two officials, suggesting a more limited counterstrike aimed at preventing a full-scale war. pic.twitter.com/Awen8iE1yh
— Iran International English (@IranIntl_En) October 14, 2024
Republikánský kandidát do listopadových prezidentských voleb Donald Trump toho využil a vyjádřil se pro íránský útok na jaderné cíle. Analytici se shodují, že takový krok by mohl vést k dosud nejhorší eskalaci napětí na Blízkém východě.
Izrael by tím smazal zbývající červené čáry v konfliktu s Íránem a hrozila by otevřená válka mezi ním a islámskou republikou s rizikem zapojení USA. Podle zmíněných zdrojů si Netanjahua tohle riziko uvědomuje a nechce vtáhnout Izrael do otevřené války.
Ve Washingtonu si oddechli
Izraelský úder na území Íránu bude proveden tak, aby to nepůsobilo jako vměšování do amerických prezidentských voleb, uvedly dále zdroje. Netanjahu si tedy plně uvědomuje, že izraelská odveta může ovlivnit výsledky amerických voleb.
Írán přímo zaútočil raketami na Izrael v posledních šesti měsících dvakrát. V případě izraelské odvety pohrozil dalším útokem. Obavy vzbuzoval i izraelský úder na ropnou infrastrukturu, jenž by spustil raketový růst cen ropy.
Netanjahův umírněnější postoj vedl k úlevě ve Washingtonu a odrazil se v rozhodnutí poslat Izraeli systémy protivzdušné obrany, napsal web The Jerusalem Post. Mezi Netanjahuem a Bidenem v poslední době rostlo kvůli eskalacím bojů napětí.
Důvodem je i vysoký počet obětí v Gaze (přes 41 000 mrtvých) a obavy z civilních ztrát v Libanonu, kde se Izraelské obranné síly (IDF) snaží od hranice se severním Izraelem vytlačit bojovníky šíitského teroristického hnutí Hizballáh.
