-2.6 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
ZprávyIzrael si musí ponechat kontrolu nad klíčovým koridorem, řekl Netanjahu

Izrael si musí ponechat kontrolu nad klíčovým koridorem, řekl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včera na tiskové konferenci pro zahraniční novináře zopakoval, že Izrael si z bezpečnostních důvodů potřebuje ponechat kontrolu nad jižní hranicí Pásma Gazy s Egyptem. Tato skutečnost by ale podle něj neměla být překážkou k uzavření dohody s palestinským teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmích. Za neúspěch jednání může podle izraelského premiéra Hamás, který odmítá jakýkoliv kompromis. Hamás naopak uvedl, že Netanjahu chce překazit dohodu o příměří.

Netanjahu se na úvod tiskové konference pro zahraniční novináře omluvil rodinám rukojmích za to, že se mu nepodařilo dostat je z Gazy. „Sedmého října jsme zažili nejhorší barbarství v tomto století,“ řekl Netanjahu. „Jsou to divoši, jsou to teroristé, které Írán implantoval vedle našich hranic, stejně jako jinde, a my jsme odhodláni je porazit. Vymýtit toto zlo z našeho středu,“ dodal.

Poté se opět vrátil k úzkému hraničnímu pásu mezi Gazou a Egyptem známému jako Filadelfský koridor, o němž tvrdí, že Izrael si nad ním musí ponechat kontrolu. Pokud Izrael odchodem z Filadelfského koridoru zmírní tlak na Hamás, nedostane podle Netanjahua zpět všechny rukojmí.

Izrael podle něj nestáhne své vojáky z této oblasti, dokud nebude zaručeno, že nebude moci být nikdy využita jako záchranný bod pro hnutí Hamás. „Dokud se tak nestane, budeme tam,“ dodal Netanjahu. To, že by Izrael odešel z této oblasti v první fází příměří, která by měla trvat 42 dnů, Netanjahu vyloučil.

Podmínky trvalého příměří podle Netanjahua musí zahrnovat situaci, kdy Filadelfský koridor nebude možné využívat jako pašeráckou trasu. Dokud tohoto cíle nebude dosaženo, tak podle premiéra Izraelci v tomto úzkém pásu musí zůstat.

Netanjahu také tvrdil, že udržení hranice mezi Gazou a Egyptem je nezbytné nejen proto, aby Hamás neterorizoval Izrael, ale také proto, aby „neterorizoval obyvatele Gazy“.

Další otázkou, která brání dosažení dohody, je propuštění Palestinců vězněných v Izraeli výměnou za osvobození rukojmí, uvedl premiér. Izrael a Hamás mají odlišný pohled na počet Palestinců, kteří by měli opustit izraelská vězení, i na možnost, že by Izrael mohl vetovat některá jména.

Hamás podle agentury Reuters uvedl, že Netanjahuovo trvání na přítomnosti izraelských vojáků ve Filadelfském koridoru má za cíl znemožnit dohodu o příměří v Pásmu Gazy. Podle něj není zapotřebí nových návrhů dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím, Izrael by místo toho měl čelit většímu tlaku, aby přijal kompromis.

Válka v Pásmu Gazy začala loni 7. října, když ozbrojenci z Hamásu a jejich spojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Přes 100 rukojmích propustili při týdenním příměří koncem listopadu, osm jich osvobodila izraelská armáda a necelé čtyři desítky přivezla armáda do Izraele mrtvých. Nyní podle armády v Gaze zůstává 97 rukojmích, z nichž je však nejméně 33 po smrti.

Izraelská odveta si v Pásmu Gazy podle úřadů spravovaných Hamásem vyžádala životy více než 40.800 lidí, dalších více než 94.000 osob utrpělo zranění. Velká část Gazy byla od října zničena a drtivá většina zdejších 2,3 milionu obyvatel přežívá ve velmi těžkých podmínkách mimo své domovy.

Reklama

Doporučujeme

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění, slyšení bude 17. března

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení dnes soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cillií Flores stanuli dnes poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.

Deset osob bylo shledáno vinnými z kyberšikany Brigitte Macron

Pařížský soud uznal vinnými deset lidí, kteří na internetu útočili na francouzskou první dámu Brigitte Macron a šířili o ní lživé příběhy. V centru kauzy stály výpady mířící na její pohlaví a sexualitu i jedovaté poznámky k věkovému rozdílu mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.

KOMENTÁŘ: Od Chevronu a Rheinmetallu po stříbro. Tyto investice probudilo zatčení Madura

Autoritářský vůdce Nicolás Maduro už místo Venezuely pobývá v newyorském Brooklynu, kam ho o víkendu transportovaly americké složky. Huronská akce rozvířila i finanční trhy. Dotkla se zejména komodit a akcií. Co přesně za růstem stojí?

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama