0.7 C
Czech
Pátek 2. ledna 2026
ZprávyIzrael si musí ponechat kontrolu nad klíčovým koridorem, řekl Netanjahu

Izrael si musí ponechat kontrolu nad klíčovým koridorem, řekl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včera na tiskové konferenci pro zahraniční novináře zopakoval, že Izrael si z bezpečnostních důvodů potřebuje ponechat kontrolu nad jižní hranicí Pásma Gazy s Egyptem. Tato skutečnost by ale podle něj neměla být překážkou k uzavření dohody s palestinským teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmích. Za neúspěch jednání může podle izraelského premiéra Hamás, který odmítá jakýkoliv kompromis. Hamás naopak uvedl, že Netanjahu chce překazit dohodu o příměří.

Netanjahu se na úvod tiskové konference pro zahraniční novináře omluvil rodinám rukojmích za to, že se mu nepodařilo dostat je z Gazy. „Sedmého října jsme zažili nejhorší barbarství v tomto století,“ řekl Netanjahu. „Jsou to divoši, jsou to teroristé, které Írán implantoval vedle našich hranic, stejně jako jinde, a my jsme odhodláni je porazit. Vymýtit toto zlo z našeho středu,“ dodal.

Poté se opět vrátil k úzkému hraničnímu pásu mezi Gazou a Egyptem známému jako Filadelfský koridor, o němž tvrdí, že Izrael si nad ním musí ponechat kontrolu. Pokud Izrael odchodem z Filadelfského koridoru zmírní tlak na Hamás, nedostane podle Netanjahua zpět všechny rukojmí.

Izrael podle něj nestáhne své vojáky z této oblasti, dokud nebude zaručeno, že nebude moci být nikdy využita jako záchranný bod pro hnutí Hamás. „Dokud se tak nestane, budeme tam,“ dodal Netanjahu. To, že by Izrael odešel z této oblasti v první fází příměří, která by měla trvat 42 dnů, Netanjahu vyloučil.

Podmínky trvalého příměří podle Netanjahua musí zahrnovat situaci, kdy Filadelfský koridor nebude možné využívat jako pašeráckou trasu. Dokud tohoto cíle nebude dosaženo, tak podle premiéra Izraelci v tomto úzkém pásu musí zůstat.

Netanjahu také tvrdil, že udržení hranice mezi Gazou a Egyptem je nezbytné nejen proto, aby Hamás neterorizoval Izrael, ale také proto, aby „neterorizoval obyvatele Gazy“.

Další otázkou, která brání dosažení dohody, je propuštění Palestinců vězněných v Izraeli výměnou za osvobození rukojmí, uvedl premiér. Izrael a Hamás mají odlišný pohled na počet Palestinců, kteří by měli opustit izraelská vězení, i na možnost, že by Izrael mohl vetovat některá jména.

Hamás podle agentury Reuters uvedl, že Netanjahuovo trvání na přítomnosti izraelských vojáků ve Filadelfském koridoru má za cíl znemožnit dohodu o příměří v Pásmu Gazy. Podle něj není zapotřebí nových návrhů dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím, Izrael by místo toho měl čelit většímu tlaku, aby přijal kompromis.

Válka v Pásmu Gazy začala loni 7. října, když ozbrojenci z Hamásu a jejich spojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Přes 100 rukojmích propustili při týdenním příměří koncem listopadu, osm jich osvobodila izraelská armáda a necelé čtyři desítky přivezla armáda do Izraele mrtvých. Nyní podle armády v Gaze zůstává 97 rukojmích, z nichž je však nejméně 33 po smrti.

Izraelská odveta si v Pásmu Gazy podle úřadů spravovaných Hamásem vyžádala životy více než 40.800 lidí, dalších více než 94.000 osob utrpělo zranění. Velká část Gazy byla od října zničena a drtivá většina zdejších 2,3 milionu obyvatel přežívá ve velmi těžkých podmínkách mimo své domovy.

Reklama

Doporučujeme

Venezuela je připravena jednat s USA o boji proti drogám, řekl Maduro

Venezuela je připravená jednat se Spojenými státy o boji proti drogám či o investicích do ropného sektoru. V noci na dnešek to řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro, napsala agentura AFP. Madura americká vláda považuje za jednoho z vůdců venezuelského Kartelu sluncí. Maduro také jednoznačně nepotvrdil úder na venezuelské území, o kterém v minulých dnech informovala americká média.

Rozsáhlé protesty v Íránu si již vyžádaly nejméně šest mrtvých

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Ceny ropy za rok 2025 spadly nejvíc od pandemie covidu

Ropný trh má za sebou nejprudší roční pokles od covidové pandemie. Cena ropy v roce 2025 klesla zhruba o pětinu a podle části analytiků může tlak na zlevňování pokračovat i v prvních měsících roku 2026.

Zelenskyj v novoročním projevu: Mírová dohoda je z 90 procent hotová, Donbasu se nevzdáme

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu oznámil, že mírová dohoda o ukončení války s Ruskem je podle něj hotová z devadesáti procent. Zároveň však varoval, že zbývající část jednání bude zásadní nejen pro budoucnost Ukrajiny, ale i celé Evropy.

Ukrajinský útok v Chersonské oblasti zabil 24 lidí, tvrdí Ruskem dosazené úřady

Ukrajinský útok na novoroční oslavy v Ruskem obsazené části Chersonské oblasti zabil 24 lidí a 50 dalších zranil, uvedl dnes Moskvou dosazený gubernátor Vladimir Saldo. Podle něj v přímořské obci Chorly zasáhly tři drony kavárnu a hotel. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská strana se k věci zatím nevyjádřila.

Trump Media rozdá akcionářům vlastní kryptoměnu

Trump Media and Technology Group, firma stojící za sociální sítí Truth Social, oznámila, že akcionářům rozdá nový digitální token. Jde o další krok rodiny Trumpových směrem ke kryptoměnám, který znovu otevírá otázky možného střetu zájmů.

Tchajwanský prezident slíbil tvrdě bránit národní svrchovanost, podle Číny klame

Tchajwanský prezident Laj Čching-te dal v novoročním projevu najevo odhodlání bránit suverenitu a posilovat obranu ostrova tváří tvář rostoucím ambicím Číny, která tento týden podnikla u Tchaj-wanu vojenské cvičení s odpalováním raket, nácvikem blokády přístavů a útoků na námořní cíle. Laj se podle Číny snaží Tchajwance oklamat a mezinárodní veřejné mínění uvést v omyl, uvedla agentura Reuters.

Nový rok se vítal v Berlíně, Paříži i Londýně; v Nizozemsku útočili na policisty

Ohňostroji u Braniborské brány či u Vítězného oblouku přivítaly příchod Nového roku Berlín a Paříž. S hodinovým odstupem následoval Londýn, kde davy sledovaly show na obloze z nábřeží Temže. V Nizozemsku zachvátil požár staletý kostel, dva lidé po manipulaci s pyrotechnikou přišli o život a policisté čelili pyrotechnice, kterou na ně někteří lidé házeli. Silvestrovské a novoroční oslavy pokračovaly i jinde v Evropě a ve světě. V Sofii se s posledními vteřinami končícího roku odpočítával i vstup do eurozóny, Bulharsko se totiž stalo 21. zemí Evropské unie používající společnou měnu euro.

Požár na novoroční oslavě v Crans-Montana si vyžádal desítky mrtvých

Novoroční oslavy ve švýcarském středisku Crans-Montana skončily tragédií. V baru Le Constellation propukl krátce po půl druhé ráno požár a úřady mluví o „několika desítkách“ mrtvých. Zraněných je zhruba 100, řada z nich s těžkými popáleninami.

Kypr přebírá předsednictví EU, zaměří se na podporu Ukrajiny, obranu i migraci

Podpora Ukrajiny, ale také obrana, bezpečnost a migrace budou hlavními prioritami kyperského předsednictví v Radě EU, které začíná dnes. Kypřané přebírají mandát od Dánů a chtějí se věnovat podobným tématům, část pozornosti nicméně chtějí přesunout na jižní sousedy EU. Pro ostrov ve Středozemním moři jsou klíčové i dění na Blízkém východě, situace v palestinském Pásmu Gazy a také vztahy se státy Perského zálivu.

Sydney přivítalo rok 2026 ohňostrojem a pietní akcí za oběti střelby

Nejlidnatější australské město Sydney zahájilo rok 2026 ohňostrojem. Show se konala za zvýšené policejní přítomnosti vzhledem k tomu, že uplynulo jen několik týdnů od chvíle, kdy ozbrojenci zabili 15 lidí při oslavách židovského svátku chanuka na místní pláži Bondi Beach. Před spuštěním silvestrovských ohňostrojů obyvatelé města drželi minutu ticha za oběti útoku. Pietní akci doprovázelo speciální osvětlení mostu Harbour Bridge, píše agentura Reuters.

Finsko zadrželo loď, kterou podezírá z úmyslného poškození podmořského kabelu

Finské úřady zadržely ve Finském zálivu loď, kterou podezírají z úmyslného poškození podmořského kabelu mezi Helsinkami a estonským Tallinem. Finská policie uvedla, že zadržela 14 členů posádky lodi, kterou identifikovala jako nákladní plavidlo Fitburg. Podle policie loď vyplula z ruského Petrohradu a mířila do Izraele, napsala agentura Reuters. Na incident reagovali prezidenti Finska a Estonska Alexander Stubb a Alar Karis.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama