-5.9 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
ZprávyIzrael si musí ponechat kontrolu nad klíčovým koridorem, řekl Netanjahu

Izrael si musí ponechat kontrolu nad klíčovým koridorem, řekl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včera na tiskové konferenci pro zahraniční novináře zopakoval, že Izrael si z bezpečnostních důvodů potřebuje ponechat kontrolu nad jižní hranicí Pásma Gazy s Egyptem. Tato skutečnost by ale podle něj neměla být překážkou k uzavření dohody s palestinským teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmích. Za neúspěch jednání může podle izraelského premiéra Hamás, který odmítá jakýkoliv kompromis. Hamás naopak uvedl, že Netanjahu chce překazit dohodu o příměří.

Netanjahu se na úvod tiskové konference pro zahraniční novináře omluvil rodinám rukojmích za to, že se mu nepodařilo dostat je z Gazy. „Sedmého října jsme zažili nejhorší barbarství v tomto století,“ řekl Netanjahu. „Jsou to divoši, jsou to teroristé, které Írán implantoval vedle našich hranic, stejně jako jinde, a my jsme odhodláni je porazit. Vymýtit toto zlo z našeho středu,“ dodal.

Poté se opět vrátil k úzkému hraničnímu pásu mezi Gazou a Egyptem známému jako Filadelfský koridor, o němž tvrdí, že Izrael si nad ním musí ponechat kontrolu. Pokud Izrael odchodem z Filadelfského koridoru zmírní tlak na Hamás, nedostane podle Netanjahua zpět všechny rukojmí.

Izrael podle něj nestáhne své vojáky z této oblasti, dokud nebude zaručeno, že nebude moci být nikdy využita jako záchranný bod pro hnutí Hamás. „Dokud se tak nestane, budeme tam,“ dodal Netanjahu. To, že by Izrael odešel z této oblasti v první fází příměří, která by měla trvat 42 dnů, Netanjahu vyloučil.

Podmínky trvalého příměří podle Netanjahua musí zahrnovat situaci, kdy Filadelfský koridor nebude možné využívat jako pašeráckou trasu. Dokud tohoto cíle nebude dosaženo, tak podle premiéra Izraelci v tomto úzkém pásu musí zůstat.

Netanjahu také tvrdil, že udržení hranice mezi Gazou a Egyptem je nezbytné nejen proto, aby Hamás neterorizoval Izrael, ale také proto, aby „neterorizoval obyvatele Gazy“.

Další otázkou, která brání dosažení dohody, je propuštění Palestinců vězněných v Izraeli výměnou za osvobození rukojmí, uvedl premiér. Izrael a Hamás mají odlišný pohled na počet Palestinců, kteří by měli opustit izraelská vězení, i na možnost, že by Izrael mohl vetovat některá jména.

Hamás podle agentury Reuters uvedl, že Netanjahuovo trvání na přítomnosti izraelských vojáků ve Filadelfském koridoru má za cíl znemožnit dohodu o příměří v Pásmu Gazy. Podle něj není zapotřebí nových návrhů dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím, Izrael by místo toho měl čelit většímu tlaku, aby přijal kompromis.

Válka v Pásmu Gazy začala loni 7. října, když ozbrojenci z Hamásu a jejich spojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Přes 100 rukojmích propustili při týdenním příměří koncem listopadu, osm jich osvobodila izraelská armáda a necelé čtyři desítky přivezla armáda do Izraele mrtvých. Nyní podle armády v Gaze zůstává 97 rukojmích, z nichž je však nejméně 33 po smrti.

Izraelská odveta si v Pásmu Gazy podle úřadů spravovaných Hamásem vyžádala životy více než 40.800 lidí, dalších více než 94.000 osob utrpělo zranění. Velká část Gazy byla od října zničena a drtivá většina zdejších 2,3 milionu obyvatel přežívá ve velmi těžkých podmínkách mimo své domovy.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama