Izrael oznámil, že od 1. ledna pozastaví povolení více než dvěma desítkám humanitárních organizací působících v Pásmu Gazy, včetně Lékařů bez hranic. Důvodem mají být nová pravidla pro prověřování mezinárodních neziskovek.
Ministerstvo pro záležitosti diaspory uvedlo, že dotčené organizace nesplnily nové požadavky na sdílení informací o zaměstnancích, financování a fungování. Lékařům bez hranic vyčetlo, že nevysvětlili role části pracovníků, které Izrael spojuje se spoluprací s Hamásem a dalšími ozbrojenými skupinami. Organizace připomněla, že už dříve čelila podobným obviněním, a tehdy zdůraznila, že by „nikdy vědomě nezaměstnávala lidi zapojené do vojenské činnosti“.
Podle ministerstva se povolení neobnovilo přibližně 25 organizacím, tedy asi 15 procentům neziskovek, které v Gaze působí. Na seznamu jsou i Norwegian Refugee Council, CARE International, International Rescue Committee a také části velkých charit typu Oxfam a Caritas. Tyto organizace se podílejí na distribuci jídla, zdravotní péči, službách pro lidi s postižením, vzdělávání i psychologické pomoci.
Změna má tvrdé praktické dopady. Organizace bez obnoveného povolení mají přijít o licence od 1. ledna, kanceláře v Izraeli a ve východním Jeruzalémě mají zavřít a do Gazy nebude možné posílat mezinárodní zaměstnance ani část pomoci. Poradkyně Norwegian Refugee Council Šajna Lou k tomu řekla: „V Gaze jsme viděli stovky zabitých humanitárních pracovníků,“ a dodala, že bez možnosti posílat lidi dovnitř zůstane větší díl práce na „vyčerpaných místních zaměstnancích“.
Izrael a mezinárodní organizace se dlouhodobě přou o objem pomoci, která se do Gazy dostává. Izrael tvrdí, že plní závazky z posledního příměří, které začalo platit 10. října, humanitární organizace ale jeho čísla zpochybňují a mluví o zoufalé potřebě další pomoci v oblasti s více než dvěma miliony lidí. Podle části organizací je problematická i nová registrace, která vyžaduje seznam zaměstnanců včetně Palestinců v Gaze, a některé skupiny ho nechtěly předat kvůli obavám o bezpečnost a také kvůli evropským pravidlům ochrany dat.
Ministr Amičaj Čikli vzkázal, že „humanitární pomoc je vítaná, zneužívání humanitárních rámců pro terorismus ne“. Izraelský úřad COGAT, který koordinuje humanitární pomoc pro Gazu, uvedl, že organizace na seznamu představují méně než jedno procento celkové pomoci a že pomoc bude dál proudit přes více než 20 organizací s obnovenými povoleními. Ředitelka zastřešující organizace AIDA Atena Rejburn varovala, že Izrael podle ní nedal záruky, že údaje z registrace nevyužije pro vojenské či zpravodajské účely, a připomněla, že během války bylo v Gaze zabito přes 500 humanitárních pracovníků.
