-0.2 C
Czech
Středa 11. února 2026
ZprávyIzrael obnoví boje v Gaze, nepropustí-li Hamás v sobotu rukojmí, uvedl Netanjahu

Izrael obnoví boje v Gaze, nepropustí-li Hamás v sobotu rukojmí, uvedl Netanjahu

Současné příměří v Pásmu Gazy skončí a Izrael obnoví intenzivní boje až do úplné porážky Hamásu, pokud palestinské teroristické hnutí do sobotního poledne nepropustí izraelské rukojmí. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Nespecifikoval přitom, kolik rukojmích Izrael žádá či zda musí Hamás propustit všechny, jak navrhl americký prezident Donald Trump. Hamás reagoval prohlášením, že je dohodě o příměří stále zavázán.

Hamás přitom v pondělí až do odvolání odložil postupné propouštění dalších zadržovaných osob, unesených během bezprecedentního teroristického útoku v říjnu 2023, kterým dal podnět k válce v Gaze. Své rozhodnutí, které dnes potvrdil, zdůvodnil údajným porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Izraele, včetně zdržování toku humanitární pomoci a smrtících útoků na Palestince.

„Ve světle oznámení Hamásu o jeho rozhodnutí porušit dohodu a nepropustit naše rukojmí jsem včera (v pondělí) večer nařídil armádě, aby shromáždila síly uvnitř i vně Pásma Gazy,“ uvedl Netanjahu po čtyřhodinovém zasedání bezpečnostního kabinetu. „Tato operace v současnosti probíhá. Dokončena bude v nejbližší době,“ dodal v prohlášení natočeném na videu a zveřejněném na síti X.

Armáda mezitím potvrdila, že na jihu země nasazuje další jednotky včetně záložníků, a uvedla, že se připravuje na všechny scénáře. Jižní velitelství schvaluje plány pro Pásmo Gazy pro případ, že se dohoda o příměří s Hamásem zhroutí, uvedla armáda.

„Pokud Hamás nevrátí naše rukojmí do sobotního poledne, příměří skončí a izraelská armáda se vrátí k intenzivním bojům, dokud nebude Hamás konečně poražen,“ řekl dále Netanjahu. Neupřesnil přitom, zda má na mysli všechny zbývající zadržované rukojmí, nebo další skupinku zajatců, kteří měli být podle původní dohody v sobotu propuštěni výměnou za palestinské vězně.

Hamás následně vydal prohlášení, v němž tvrdí, že se stále drží dohody. „Hamás je vázán dohodou o příměří, kterou okupace (Izrael) podepsala, kterou pomáhali dojednat a za niž se zaručili zprostředkovatelé (Egypt, Katar, USA) a jíž bylo mezinárodní společenství svědkem,“ uvedlo hnutí v prohlášení. „Potvrzujeme, že okupace je tou stranou, která nedodržela své závazky a je zodpovědná za komplikace a zpoždění,“ dodalo.

Trump v pondělí v reakci na oznámení Hamásu o odkladu propouštění rukojmích prohlásil, že příměří by mělo být odvoláno a mělo by vypuknout peklo, pokud Hamás do soboty nepustí na svobodu úplně všechny zbývající rukojmí. První fáze příměří začala platit 19. ledna a je plánovaná na šest týdnů. Hamás od té doby propustil 16 izraelských rukojmích z dohodnutých 33 výměnou za stovky Palestinců z izraelských věznic a nad rámec dohody také pět unesených Thajců. Zbylých několik desítek rukojmích mělo být propuštěno až v druhé fázi, která ještě není dojednána. Předpokládá se, že nejméně 34 z nich je po smrti.

Izraelští představitelé v dnešních oficiálních vyjádřeních dbali na to, aby nevznášeli požadavek na propuštění všech 76 rukojmích, které Hamás dosud zadržuje, poznamenal zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Nejmenovaný izraelský činitel serveru řekl, že Hamás musí do soboty propustit dalších devět osob. Podle jiného představitele, s nímž hovořil server Ynet, Netanjahu ve svém prohlášení nezmínil požadovaný počet rukojmích určených k propuštění tuto sobotu zcela záměrně a hovořil pouze o „našich“ rukojmích.

Premiér „uvítal požadavek prezidenta Trumpa na propuštění našich rukojmích do sobotního poledne a všichni jsme také uvítali prezidentovu revoluční vizi budoucnosti Gazy,“ uvedl podle ToI bezpečnostní kabinet, složený z ministrů silových resortů, v prohlášení ze svého zasedání. Trump před týdnem v Bílém domě s Netanjahuem po boku vyzval, aby se Palestinci po válce z Pásma Gazy vystěhovali a válkou zdevastované území převzaly pod svou kontrolu a rekonstruovaly Spojené státy.

Trumpův plán přeměnit Pásmo Gazy na „Azurové pobřeží Blízkého východu“ a postavit Palestincům „bydlení o kousek dál“ pobouřil vedle samotných obyvatel Gazy i lídry arabských spojenců Spojených států, jako jsou Jordánsko a Egypt. Obrátil také naruby desítky let americké politiky, která podporovala dvoustátní řešení, kdy by vedle sebe existovaly Izrael a nezávislý palestinský stát. Nucené vysídlení obyvatel žijících pod vojenskou okupací je válečným zločinem, který zakazují ženevské úmluvy z roku 1949.

Palestinci, s nimiž hovořila agentura Reuters, kritizují Trumpa za jeho výrok, že má propuknout „peklo“, pokud Hamás nepropustí všechny rukojmí. „Peklo horší, než co už máme? Peklo horší než zabíjení? Takové ničení, všechny ty praktiky a zločiny proti lidskosti, které se děly v Pásmu Gazy, se nikde jinde na světě nestaly,“ řekl Reuters Džuma Abú Koš mezi zbořenými domy Rafáhu.

Reklama

Doporučujeme

Po masové střelbě v Kanadě je deset mrtvých včetně útočnice

V kanadském Tumbler Ridge v Britské Kolumbii zemřelo při hromadné střelbě deset lidí včetně podezřelé. Policie zasahovala u místní střední školy a také v jednom domě, část obětí našla uvnitř školy.

Král Karel je připraven spolupracovat s policií kvůli obviněním kolem Andrewa

Britská monarchie znovu čelí nepříjemným otázkám. Nová vlna dokumentů spojených s Jeffrey Epsteinem vrací do centra pozornosti Andrewa Mountbatten-Windsor. Poprvé se k situaci přímo vyjádřil i král Karel. Naznačil, že palác nebude stát stranou, pokud se policie rozhodne jednat.

Budíček pro Evropu. Musí se stát mocností, vyzývá Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se důrazněji prosadila na globální scéně a začala jednat jako skutečná velmoc. Kontinent podle něj čeká budíček v důsledku rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Evropa zažila nejchladnější leden za posledních 16 let

Leden letošního roku byl v Evropě překvapivě studený. Podle služby Copernicus šlo o nejchladnější leden za posledních šestnáct let, průměrná teplota totiž klesla na minus 2,34 stupně Celsia. Na konci měsíce se nad severní polokoulí zvlnil polární jet stream a poslal mrazivý vzduch hluboko nad Evropu i Severní Ameriku. Některé regiony tak zažily zimní dny, jakých se v posledních letech objevuje čím dál méně.

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.

Bangladéš těsně před volbami uzavřel obchodní dohodu s USA

Bangladéš dosáhl obchodní dohody s USA. Jihoasijská země se otevře širší škále amerického zboží. Na oplátku zajistí Bílý dům celní výjimky pro některé její oděvy a tarif na veškerý dovoz sníží z 20 na 19 procent. Bangladéš je hned po Číně druhým největším vývozcem oblečení.

Cílem jaderných rozhovorů podle Íránu bylo zjistit, zda USA věc berou vážně

Cílem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu bylo zjistit, zda Spojené státy k věci přistupují vážně, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí íránské diplomacie. Dodal, že krátká schůzka ukázala, že obě strany mají dostatek porozumění k tomu, aby rozhovory navzdory nedůvěře pokračovaly.

Nálety ruských dronů v noci zranily pět lidí, uvedly ukrajinské úřady

Čtyři zraněné, včetně dítěte, si v noci na dnešek vyžádal ruský útok drony na ukrajinskou Záporožskou oblast, v Oděské oblasti ruské údery vedly k výpadkům dodávek elektřiny. Jeden člověk utrpěl zranění při ruském útoku na město Družkivka v Doněcké oblasti, informovaly ukrajinské úřady. S výpadky elektřiny v důsledku ukrajinských útoků se podle médií potýkají také obyvatelé Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Drahé paměťové čipy dělí trhy na vítěze a poražené

Ceny paměťových čipů v posledních měsících prudce rostou, což je jasně patrné na akciových trzích. Výrobci pamětí zaznamenávají raketový růst, zatímco společnosti závislé na dodávkách elektroniky čelí tlaku na marže a nejistotě ohledně toho, jak dlouho bude napětí v dodávkách trvat.

USA a Arménie uzavřely dohodu o civilní jaderné spolupráci

J. D. Vance dorazil do Arménie jako první úřadující viceprezident USA v historii země. V Jerevanu jednal s premiérem Nikolou Pashinyanem a oba oznámili posun v jednáních o civilní jaderné energetice. Washington tím posiluje vazby se státem, který dlouho spoléhal na Rusko, a zároveň tlačí na „mírovou dividendu“ po dohodě s Ázerbájdžánem.

Spojené státy zaútočily na další loď v Pacifiku, dva lidé zemřeli

Americká armáda ve východním Pacifiku zaútočila na další loď, která měla na palubě převážet drogy. Dva členové posádky zemřeli, jeden přežil a v rámci záchranné akce po něm pátrá ekvádorská pobřežní stráž. Šlo o třetí takový útok v tomto roce, k tomu předchozímu došlo minulý týden.

Starmer odmítá rezignaci a slibuje, že neustoupí

Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela vlády prohlásil, že nehodlá ustoupit a nechce zemi uvrhnout do dalšího chaosu. Během jediného dne se v labouristické straně zvedla vlna nervozity a vnitřních manévrů, ale premiér zatím bezprostřední tlak ustál a kabinet ho podpořil.

Britský premiér Keir Starmer čelí tlaku na rezignaci. Vaz mu může zlomit odchod klíčového poradce

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější politické krizi od svého nástupu do funkce. Rezignace jeho nejbližšího poradce Morgana McSweeneyho v souvislosti se skandálem kolem Petera Mandelsona a Jeffreyho Epsteina výrazně oslabila jeho pozici.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama