-5.6 C
Czech
Středa 7. ledna 2026
ZprávyIzrael obnoví boje v Gaze, nepropustí-li Hamás v sobotu rukojmí, uvedl Netanjahu

Izrael obnoví boje v Gaze, nepropustí-li Hamás v sobotu rukojmí, uvedl Netanjahu

Současné příměří v Pásmu Gazy skončí a Izrael obnoví intenzivní boje až do úplné porážky Hamásu, pokud palestinské teroristické hnutí do sobotního poledne nepropustí izraelské rukojmí. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Nespecifikoval přitom, kolik rukojmích Izrael žádá či zda musí Hamás propustit všechny, jak navrhl americký prezident Donald Trump. Hamás reagoval prohlášením, že je dohodě o příměří stále zavázán.

Hamás přitom v pondělí až do odvolání odložil postupné propouštění dalších zadržovaných osob, unesených během bezprecedentního teroristického útoku v říjnu 2023, kterým dal podnět k válce v Gaze. Své rozhodnutí, které dnes potvrdil, zdůvodnil údajným porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Izraele, včetně zdržování toku humanitární pomoci a smrtících útoků na Palestince.

„Ve světle oznámení Hamásu o jeho rozhodnutí porušit dohodu a nepropustit naše rukojmí jsem včera (v pondělí) večer nařídil armádě, aby shromáždila síly uvnitř i vně Pásma Gazy,“ uvedl Netanjahu po čtyřhodinovém zasedání bezpečnostního kabinetu. „Tato operace v současnosti probíhá. Dokončena bude v nejbližší době,“ dodal v prohlášení natočeném na videu a zveřejněném na síti X.

Armáda mezitím potvrdila, že na jihu země nasazuje další jednotky včetně záložníků, a uvedla, že se připravuje na všechny scénáře. Jižní velitelství schvaluje plány pro Pásmo Gazy pro případ, že se dohoda o příměří s Hamásem zhroutí, uvedla armáda.

„Pokud Hamás nevrátí naše rukojmí do sobotního poledne, příměří skončí a izraelská armáda se vrátí k intenzivním bojům, dokud nebude Hamás konečně poražen,“ řekl dále Netanjahu. Neupřesnil přitom, zda má na mysli všechny zbývající zadržované rukojmí, nebo další skupinku zajatců, kteří měli být podle původní dohody v sobotu propuštěni výměnou za palestinské vězně.

Hamás následně vydal prohlášení, v němž tvrdí, že se stále drží dohody. „Hamás je vázán dohodou o příměří, kterou okupace (Izrael) podepsala, kterou pomáhali dojednat a za niž se zaručili zprostředkovatelé (Egypt, Katar, USA) a jíž bylo mezinárodní společenství svědkem,“ uvedlo hnutí v prohlášení. „Potvrzujeme, že okupace je tou stranou, která nedodržela své závazky a je zodpovědná za komplikace a zpoždění,“ dodalo.

Trump v pondělí v reakci na oznámení Hamásu o odkladu propouštění rukojmích prohlásil, že příměří by mělo být odvoláno a mělo by vypuknout peklo, pokud Hamás do soboty nepustí na svobodu úplně všechny zbývající rukojmí. První fáze příměří začala platit 19. ledna a je plánovaná na šest týdnů. Hamás od té doby propustil 16 izraelských rukojmích z dohodnutých 33 výměnou za stovky Palestinců z izraelských věznic a nad rámec dohody také pět unesených Thajců. Zbylých několik desítek rukojmích mělo být propuštěno až v druhé fázi, která ještě není dojednána. Předpokládá se, že nejméně 34 z nich je po smrti.

Izraelští představitelé v dnešních oficiálních vyjádřeních dbali na to, aby nevznášeli požadavek na propuštění všech 76 rukojmích, které Hamás dosud zadržuje, poznamenal zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Nejmenovaný izraelský činitel serveru řekl, že Hamás musí do soboty propustit dalších devět osob. Podle jiného představitele, s nímž hovořil server Ynet, Netanjahu ve svém prohlášení nezmínil požadovaný počet rukojmích určených k propuštění tuto sobotu zcela záměrně a hovořil pouze o „našich“ rukojmích.

Premiér „uvítal požadavek prezidenta Trumpa na propuštění našich rukojmích do sobotního poledne a všichni jsme také uvítali prezidentovu revoluční vizi budoucnosti Gazy,“ uvedl podle ToI bezpečnostní kabinet, složený z ministrů silových resortů, v prohlášení ze svého zasedání. Trump před týdnem v Bílém domě s Netanjahuem po boku vyzval, aby se Palestinci po válce z Pásma Gazy vystěhovali a válkou zdevastované území převzaly pod svou kontrolu a rekonstruovaly Spojené státy.

Trumpův plán přeměnit Pásmo Gazy na „Azurové pobřeží Blízkého východu“ a postavit Palestincům „bydlení o kousek dál“ pobouřil vedle samotných obyvatel Gazy i lídry arabských spojenců Spojených států, jako jsou Jordánsko a Egypt. Obrátil také naruby desítky let americké politiky, která podporovala dvoustátní řešení, kdy by vedle sebe existovaly Izrael a nezávislý palestinský stát. Nucené vysídlení obyvatel žijících pod vojenskou okupací je válečným zločinem, který zakazují ženevské úmluvy z roku 1949.

Palestinci, s nimiž hovořila agentura Reuters, kritizují Trumpa za jeho výrok, že má propuknout „peklo“, pokud Hamás nepropustí všechny rukojmí. „Peklo horší, než co už máme? Peklo horší než zabíjení? Takové ničení, všechny ty praktiky a zločiny proti lidskosti, které se děly v Pásmu Gazy, se nikde jinde na světě nestaly,“ řekl Reuters Džuma Abú Koš mezi zbořenými domy Rafáhu.

Reklama

Doporučujeme

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, uvedl Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. Na své sociální síti Truth Social to v úterý oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že na využití získaných peněz dohlédne on sám. Chce se ujistit, že z nich bude mít užitek lid obou zemí, tedy Venezuely i Spojených států.

Morgan Stanley žádá o krypto ETF navázané na bitcoin a solanu

Morgan Stanley poslala americké komisi SEC žádosti o spuštění dvou fondů typu ETF, které mají sledovat cenu bitcoinu a solany. Pro velkou banku je to dosud nejviditelnější krok směrem k veřejně obchodovaným krypto produktům.

USA diskutují o možnostech získání Grónska, včetně použití vojenské síly, uvádí Bílý dům

Bílý dům potvrdil, že Donald Trump znovu otevírá plán na získání Grónska. Ve hře má být i použití americké armády. Evropské vlády i Kanada reagují tvrdě a mluví o respektu k suverenitě. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama