-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyIzrael obnoví boje v Gaze, nepropustí-li Hamás v sobotu rukojmí, uvedl Netanjahu

Izrael obnoví boje v Gaze, nepropustí-li Hamás v sobotu rukojmí, uvedl Netanjahu

Současné příměří v Pásmu Gazy skončí a Izrael obnoví intenzivní boje až do úplné porážky Hamásu, pokud palestinské teroristické hnutí do sobotního poledne nepropustí izraelské rukojmí. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Nespecifikoval přitom, kolik rukojmích Izrael žádá či zda musí Hamás propustit všechny, jak navrhl americký prezident Donald Trump. Hamás reagoval prohlášením, že je dohodě o příměří stále zavázán.

Hamás přitom v pondělí až do odvolání odložil postupné propouštění dalších zadržovaných osob, unesených během bezprecedentního teroristického útoku v říjnu 2023, kterým dal podnět k válce v Gaze. Své rozhodnutí, které dnes potvrdil, zdůvodnil údajným porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Izraele, včetně zdržování toku humanitární pomoci a smrtících útoků na Palestince.

„Ve světle oznámení Hamásu o jeho rozhodnutí porušit dohodu a nepropustit naše rukojmí jsem včera (v pondělí) večer nařídil armádě, aby shromáždila síly uvnitř i vně Pásma Gazy,“ uvedl Netanjahu po čtyřhodinovém zasedání bezpečnostního kabinetu. „Tato operace v současnosti probíhá. Dokončena bude v nejbližší době,“ dodal v prohlášení natočeném na videu a zveřejněném na síti X.

Armáda mezitím potvrdila, že na jihu země nasazuje další jednotky včetně záložníků, a uvedla, že se připravuje na všechny scénáře. Jižní velitelství schvaluje plány pro Pásmo Gazy pro případ, že se dohoda o příměří s Hamásem zhroutí, uvedla armáda.

„Pokud Hamás nevrátí naše rukojmí do sobotního poledne, příměří skončí a izraelská armáda se vrátí k intenzivním bojům, dokud nebude Hamás konečně poražen,“ řekl dále Netanjahu. Neupřesnil přitom, zda má na mysli všechny zbývající zadržované rukojmí, nebo další skupinku zajatců, kteří měli být podle původní dohody v sobotu propuštěni výměnou za palestinské vězně.

Hamás následně vydal prohlášení, v němž tvrdí, že se stále drží dohody. „Hamás je vázán dohodou o příměří, kterou okupace (Izrael) podepsala, kterou pomáhali dojednat a za niž se zaručili zprostředkovatelé (Egypt, Katar, USA) a jíž bylo mezinárodní společenství svědkem,“ uvedlo hnutí v prohlášení. „Potvrzujeme, že okupace je tou stranou, která nedodržela své závazky a je zodpovědná za komplikace a zpoždění,“ dodalo.

Trump v pondělí v reakci na oznámení Hamásu o odkladu propouštění rukojmích prohlásil, že příměří by mělo být odvoláno a mělo by vypuknout peklo, pokud Hamás do soboty nepustí na svobodu úplně všechny zbývající rukojmí. První fáze příměří začala platit 19. ledna a je plánovaná na šest týdnů. Hamás od té doby propustil 16 izraelských rukojmích z dohodnutých 33 výměnou za stovky Palestinců z izraelských věznic a nad rámec dohody také pět unesených Thajců. Zbylých několik desítek rukojmích mělo být propuštěno až v druhé fázi, která ještě není dojednána. Předpokládá se, že nejméně 34 z nich je po smrti.

Izraelští představitelé v dnešních oficiálních vyjádřeních dbali na to, aby nevznášeli požadavek na propuštění všech 76 rukojmích, které Hamás dosud zadržuje, poznamenal zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Nejmenovaný izraelský činitel serveru řekl, že Hamás musí do soboty propustit dalších devět osob. Podle jiného představitele, s nímž hovořil server Ynet, Netanjahu ve svém prohlášení nezmínil požadovaný počet rukojmích určených k propuštění tuto sobotu zcela záměrně a hovořil pouze o „našich“ rukojmích.

Premiér „uvítal požadavek prezidenta Trumpa na propuštění našich rukojmích do sobotního poledne a všichni jsme také uvítali prezidentovu revoluční vizi budoucnosti Gazy,“ uvedl podle ToI bezpečnostní kabinet, složený z ministrů silových resortů, v prohlášení ze svého zasedání. Trump před týdnem v Bílém domě s Netanjahuem po boku vyzval, aby se Palestinci po válce z Pásma Gazy vystěhovali a válkou zdevastované území převzaly pod svou kontrolu a rekonstruovaly Spojené státy.

Trumpův plán přeměnit Pásmo Gazy na „Azurové pobřeží Blízkého východu“ a postavit Palestincům „bydlení o kousek dál“ pobouřil vedle samotných obyvatel Gazy i lídry arabských spojenců Spojených států, jako jsou Jordánsko a Egypt. Obrátil také naruby desítky let americké politiky, která podporovala dvoustátní řešení, kdy by vedle sebe existovaly Izrael a nezávislý palestinský stát. Nucené vysídlení obyvatel žijících pod vojenskou okupací je válečným zločinem, který zakazují ženevské úmluvy z roku 1949.

Palestinci, s nimiž hovořila agentura Reuters, kritizují Trumpa za jeho výrok, že má propuknout „peklo“, pokud Hamás nepropustí všechny rukojmí. „Peklo horší, než co už máme? Peklo horší než zabíjení? Takové ničení, všechny ty praktiky a zločiny proti lidskosti, které se děly v Pásmu Gazy, se nikde jinde na světě nestaly,“ řekl Reuters Džuma Abú Koš mezi zbořenými domy Rafáhu.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama