ZprávyIzrael je ve válce. Na obou stranách přibývají mrtví

Izrael je ve válce. Na obou stranách přibývají mrtví

Nejméně 40 lidí bylo zabito v Izraeli po velkém překvapivém útoku militantů, kteří do oblasti pronikli z Pásma Gazy. Na Izrael dopadají tisíce raket. Počty zraněných se počítají na stovky. O aktuálním dění informuje agentura Reuters, BBC a další servery.

Několik Izraelců bylo údajně vzato do Gazy jako rukojmí. Izrael odpověděl vlnou leteckých útoků na cíle v Gaze. Zahynulo při nich 161 lidí, říkají palestinští představitelé.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že Izrael je „ve válce“ a slíbil, že Hamás, který vládne Pásmu Gazy, „zaplatí cenu, kterou nikdy nepoznal“. „Dnes ráno Hamás zahájil překvapivý vražedný útok proti státu Izrael a jeho občanům,“ řekl ve video projevu.

Při bezprecedentním útoku palestinští militanti překročili hranici těsně po úsvitu. Zároveň byly z Gazy odpáleny tisíce raket na Izraelská města. Jak se ozbrojencům podařilo proniknout skrze jednu z nejsilněji opevněných hranic na světě, není jasné.

Útok znamená nejen bezprecedentní infiltraci do Izraele neznámým počtem ozbrojenců Hamásu, ale také nejtěžší ránu pro Izrael v konfliktu s Palestinci od sebevražedných bombových útoků druhé intifády před zhruba dvěma desetiletími.

Militanti údajně zajali izraelské vojáky

Militantní skupina Islámský džihád uvedla, že se k útokům připojila a drží v zajetí několik izraelských vojáků. Účty Hamásu na sociálních sítích ukázaly záběry, jak byli údajně izraelští zajatci odvlečeni živí do Gazy.

V palestinských médiích se také objevují nepotvrzené zprávy, že ozbrojenci zajali řadu Izraelců. Kolují také záběry Palestinců v Gaze, jak řídí izraelská vojenská vozidla.

Izraelská armáda odmítla podle agentury Reuters zprávy komentovat. Ani je však nepopřela s tím, že se zprávami bude zabývat později. Uvedla, že desítky bojových letounů podnikají letecké útoky na základny Hamásu v Gaze. Podle serveru BBC zasáhla izraelská armáda 17 vojenských objektů. Uvedla také, že zmobilizovala desítky tisíc záložníků.

Raketové palby z Gazy začaly hned po sobotním svítání, během židovském sabatu a v den svátku Simchat Tóra. Když se po celém Izraeli rozezněly sirény, IDF oznámila, že „teroristé“ pronikli na izraelské území „na mnoha různých místech“. Civilistům v jižních a centrálních oblastech kolem Gazy bylo řečeno, aby zůstali uvnitř krytů nebo poblíž.

„Jsme ve válce,“ sdělil Netanjahu občanům

Zdá se, že záběry zveřejněné online ukazují skupinu těžce ozbrojených palestinských militantů oblečených v černých kombinézách, jak jezdí kolem Sderotu v pick-upu. Na jednom videu si stejní militanti vyměňují palbu s izraelskými silami v ulicích města, které je jen 1,6 km od Gazy.

Podle izraelského ministerstva zdravotnictví bylo při útocích Hamásu zraněno asi 545 Izraelců. Vůdce jedné regionální rady v jižním Izraeli Ofir Liebstein byl zabit při přestřelce s militanty, když šel bránit svou komunitu.

Raketové palby mezitím pokračovaly celé sobotní dopoledne a na Izrael vystřelily tisíce projektilů. Nemocnice v jižním městě Ashkelon a centrálním městě Beer Sheva ošetřují zraněné. „Izraelští občané, jsme ve válce, ne operaci, ne eskalaci, válce,“ uvedl premiér Netanjahu v prohlášení.

„Svolal jsem šéfy bezpečnostního systému. V první řadě jsem dal pokyn očistit osady od infiltrovaných teroristů, operace probíhá právě v těchto hodinách. Zároveň jsem nařídil rozsáhlou mobilizaci záloh a odvetnou válku o síle a rozsahu, jaké nepřítel nikdy nepoznal.“

Vysoký vojenský velitel Hamásu oznámil zahájení operace ve vysílání médií Hamásu a vyzval Palestince po celém světě k boji. „Toto je den největší bitvy o ukončení poslední okupace na Zemi,“ řekl Mohammed Deif.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás předsedal mimořádné schůzce a hájil právo palestinského lidu bránit se proti „teroru osadníků a okupačních jednotek“.

Eskalace nastává na pozadí sílícího násilí mezi Izraelem a palestinskými militanty na Západním břehu Jordánu. Na tomto území Palestinci dlouho usilují o vytvoření samostatného státu.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama