Islámští ozbrojenci dnes zaútočili na hlavní vojenskou základnu Kati v Mali, kde pobývá dočasný prezident země, plukovník Assimi Goita. Během útoku, při kterém ozbrojenci použili i nálože v automobilech, byl zabit jeden voják a sedm útočníků. Dalších osm islamistů malijští vojáci zadrželi, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroje ozbrojených sil.
Ozbrojenci napojení na teroristickou síť al-Káida a Islámský stát během deset let trvajícího povstaleckého boje opakovaně napadali vojenské základny na severu a v centrální části Mali. Ještě nikdy ale k žádnému útoku nedošlo tak blízko metropole Bamaka na jihu země; Kati leží asi 15 kilometrů severozápadně od hlavního města.
Mali's ruling junta says jihadi rebels attacked the Kati military base near the capital Bamako. It’s the first time Mali's largest military base has been hit by extremists in their more than 10-year insurgency in the West African country. https://t.co/9d9Pv2qLKK
— AP Africa (@AP_Africa) July 22, 2022
Těžká střelba se na základně Kati ozvala v časných ranních hodinách a trvala asi hodinu. Základnu následně opustil konvoj vezoucí vůdce malijské junty Assimiho Goitu a rychle odjel směrem k Bamaku. Armáda později vydala prohlášení, podle něhož útok provedla Katiba Macina, místní odnož teroristické sítě al-Káida, která je nejaktivnější v centrální části Mali.
Armáda ve čtvrtek pozdě večer uvedla, že ozbrojenci napojení na al-Káidu podnikli dříve během dne útoky proti několika vojenským táborům ve středním Mali, při nichž byl zabit jeden voják a dalších 15 jich bylo zraněno.
Mali, které má přibližně 20 milionů obyvatel, zažilo od roku 2012 tři vojenské převraty a je považováno za politicky velmi nestabilní zemi. Malijská junta se dostala k moci při převratu v srpnu 2020, který začal vzpourou na základně Kati. V roce 2021 provedla armáda druhý převrat, po němž se stal prozatímním prezidentem Assimi Goita. Ten hodlá vést přechodnou vládu až do voleb v roce 2024.
Jeho vláda se opakovaně dostala do sporu se sousedními zeměmi a mezinárodním společenstvím kvůli odkladu voleb, údajnému zneužívání armády a spolupráci s ruskými žoldáky v boji proti islamistickým skupinám.