ZprávyBělorusko obviňuje Litvu z dronových útoků, pobaltský stát hovoří o informační válce

Bělorusko obviňuje Litvu z dronových útoků, pobaltský stát hovoří o informační válce

Litva zaútočila na Minsk a jeho okolí drony. Alespoň to tvrdí šéf běloruského Výboru státní bezpečnosti (KGB), aniž by předložil jakékoli důkazy. Litva tohle tvrzení označila za dezinformace určené pro běloruské publikum, informační útok a cílenou provokaci. Informují o tom Euronews a ABC.

Šéf běloruské tajné služby KGB Ivan Tertel ve čtvrtek na Všeběloruském lidovém shromáždění obvinil Litvu z toho, že posílá na území Běloruska válečné drony. Útočit měly na hlavní město Minsk a okolí.

„Výbor státní bezpečnosti ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ řekl Tertel.

Bělorusko mělo všechny drony sestřelit. Tertel však své tvrzení, které představitelé Litvy označili za dezinformace, nepodložil důkazy, napsal server Euronews. „Je to nesmysl. Jiné slovo mě nenapadá,“ reagoval mluvčí litevské armády Gintautas Ciunis.

Podle litevského centra krizového řízení jde o nepřátelskou provokaci a informační útok vůči Litvě. Tato tvrzení označilo za nesouvisející s realitou. „Lze mít za to, že jsou také určeny domácímu publiku země,“ uvedlo dále centrum.

Snaha potěšit Kreml

Sviatlana Tsikhanouskaya, běloruská politička, aktivistka a opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska ve volbách roku 2020 žijící v Litvě, podle televize ABC uvedla, že o dronových útocích neslyšel nikdo kromě běloruského vedení.

„Je možné, že Lukašenko začal věřit svým vlastním nesmyslům a dezinformacím,“ dodala na konto běloruského prezidenta Tsikhanouskaya. Alexandr Lukašenko rovněž na shromáždění hovořil o vnitřních a vnějších hrozbách.

Prohlásil, že stát musí změnit svůj bezpečnostní postoj. Rusko už podle něj rozmístilo na území Běloruska desítky taktických jaderných střel na základě loňské dohody. Podle politologů pozorujeme jen „odstrašující rétoriku“.

Slova diktátora nenaznačují zapojení běloruské armády do války na Ukrajině. Bělorusko se konfliktu neúčastní. Moskva zemi využila jen jako odrazový můstek pro ruské síly, které na ukrajinské území před více než dvěma lety vstoupily.

„Lukašenko zvyšuje úroveň bojové rétoriky, aby potěšil Kreml a získal další finanční prostředky na boj proti společné západní hrozbě,“ řekl nezávislý běloruský analytik Valerij Karbalevič. Lukašenko jednoduše Kremlu připomíná, že je čas platit.

Doporučujeme

Téměř 100 dní od zmizení. Rodiče v Nigérii protestují za unesené děti

Téměř sto dní čekají rodiny v severovýchodní Nigérii na návrat dětí unesených ze školy. Desítky z nich stále zůstávají v zajetí a jejich rodiče ve čtvrtek vyšli do ulic města Uba. Po vládě žádají jediné: aby děti našla a přivedla domů.

Po požáru ve Švýcarských Alpách se pohřešuje pět lidí

Pět lidí se pohřešuje a dalších osm utrpělo zranění při požáru budovy s restaurací a byty ve švýcarském Thusisu. Plameny objekt podle policie zcela zničily. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu.

Ruský noční útok dronů zasáhl i hranici s Moldavskem, dvě ženy zemřely

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly jeden z hraničních přechodů mezi Ukrajinou a Moldavskem, informovala ukrajinská pohraniční stráž. Provoz na něm byl zastaven. Dvě ženy zemřely a dvě utrpěly zranění při nočním ruském dronovém útoku na vesnici v ukrajinské Charkovské oblasti. Na telegramu to oznámil velitel regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Cílem náletu ruských dronů byly také severoukrajinské Sumy. Ukrajina podle ruskojazyčných telegramových kanálů zaútočila na rafinérii v ruském Permu. Kyjev útok potvrdil.

USA si pro Írán připravily nejtvrdší sankce v historii. Raději to, než další údery, řekl Bessent

Chystáme pro Írán nejtvrdší sankce v historii, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Další podrobnosti slíbil v pondělí. Viceprezident J. D. Vance označil ekonomický nátlak za nejefektivnější nástroj v konfrontaci s Íránem.

USA vyhostily na Haiti přes 160 lidí poprvé od zrušení ochrany před deportací

Spojené státy ve čtvrtek deportovaly více než 160 lidí na Haiti. Stalo se tak podle agentury AP poprvé od chvíle, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyhrála soudní bitvu o odebrání ochrany před deportací přibližně 350.000 Haiťanům. Deportační let přistál v městě Cap-Haitien na severu Haiti, jelikož hlavní mezinárodní letiště v Port-au-Prince je považováno za příliš nebezpečné. Americká vláda v současnosti zakazuje komerční lety do haitské metropole kvůli násilí gangů.

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.

Zakladatel zkrachovalé Evergrande dostal doživotí za finanční podvody

Zakladatel čínské developerské skupiny Evergrande Chuej Kcha Jen dostal doživotní trest za rozsáhlé finanční podvody. Soud mu také zabavil veškerý osobní majetek. Samotným firmám uložil pokuty v souhrnné výši 15,82 miliardy jüanů.

Hrdinu filmu Whalefall spolkne velryba. Kyslík mu vydrží hodinu

Austin Abrams se v novém survival thrilleru ocitne na místě, odkud zdánlivě není úniku. Při pátrání po ostatcích svého otce ho spolkne obrovský vorvaň. Potápěči zbývá jediná hodina kyslíku, během níž musí najít cestu ven.

CSG bude sedm let dodávat munice policejní sborům pěti skandinávských zemí

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude po dobu sedmi let dodávat munice pro policejní sbory Finska, Dánska, Islandu, Norska a Švédska. Konkrétně dodá 35 milionů nábojů ráže Federal .223 Remington firma Federal ze společnosti The Kinetic Group, která patří pod CSG. Federal byla také vybrána jako dodavatel výcvikové munice ráže 5,56 milimetru. ČTK to dnes sdělila CSG v prohlášení, cenu dodávek ale neuvedla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama