-6.1 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
ZprávyÍrán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být...

Írán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být rozmražení 6 miliard dolarů

Írán může propustit pět zadržovaných občanů USA v rámci dohody, podle níž by byly rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů. Vězni byli zatím propuštěni do domácího vězení. Podle agentury Reuters to uvedly ve čtvrtek zdroje obeznámené s touto záležitostí. Informoval o tom také server CNN a další.

Antony Blinken popsal proces, který podle jeho očekávání povede k návratu vězněných do Spojených států. Jako první krok v možná složitém souboru manévrů umožnil Írán čtyřem zadrženým občanům USA přesunout se do domácího vězení z teheránské věznice Evin. Uvedl to právník jednoho z nich. Pátý už se v domácím vězení nacházel.

Spojené státy by v rámci dohody propustily některé Íránce z amerických věznic, uvedla íránská mise při OSN. Součástí jsou i plány na to, aby byly íránské fondy ve výši 6 miliard dolarů, které byly na omezeném účtu v Jižní Koreji, snadněji dostupné pro „nesankcionovaný obchod“ se zbožím, jako jsou potraviny a léky, jejich přesunem na „omezený účet jinde“. Zdroj podle CNN uvedl, že by to Íránu neposkytlo nové prostředky. Poznamenal, že tyto prostředky jsou v současné době na účtech v Jižní Koreji. Lze je použít pro humanitární účely a obchod, na který se nevztahují sankce.

„Byl to velmi intenzivní proces vyjednávání s Íránci,“ uvedl zdroj s tím, že USA spolupracovaly s partnery včetně Kataru, Ománu a Švýcarska. USA neudržují diplomatické vztahy s Teheránem, a proto nemají v zemi žádné velvyslanectví ani diplomaty. Svou roli sehrál také Irák a Spojené arabské emiráty, uvedl zdroj.

Totožnost dvou vězňů zatím není známá

Mezi íránské Američany, kterým bylo dovoleno opustit věznici, patří podnikatelé Siamak Namazi (51) a Emad Shargi (58) a také ekolog Morad Tahbaz (67), který má rovněž britskou národnost. Podle agentury Reuters to potvrdil Jared Genser, právník, který zastupuje Namaziho.

Totožnost čtvrtého občana USA, který byl propuštěn z vězení, nebyla zveřejněna. Stejně jako identita pátého, který se již v domácím vězení nacházel.

Namazi, který byl v roce 2016 odsouzen za obvinění ze špionáže, která Spojené státy odmítly jako nepodložené, je Íránem zadržován více než sedm let.

Tahbaz byl zatčen v roce 2018 a odsouzen k 10 letům vězení za „shromažďování a tajnou dohodu proti íránské národní bezpečnosti“ a práci pro Spojené státy jako špión. Shargi byl odsouzen za špionáž v roce 2020 také na 10 let.

Začátek konce noční můry

„Věřím, že toto je začátek konce jejich noční můry,“ řekl americký ministr zahraničí Blinken na tiskové konferenci ve Washingtonu. Varoval však, že je to jen první krok v procesu. „Je potřeba více práce, abychom je skutečně přivedli domů.“

Pokud by pětici bylo umožněno opustit Írán, odstranilo by to hlavní třecí plochy mezi Washingtonem a Teheránem.

„Přesun amerických rukojmích ze strany Íránu z věznice Evin… je důležitým krokem,“ uvedl Genser v prohlášení. „I když doufám, že to bude první krok k jejich konečnému vydání, toto je v nejlepším případě začátek konce.“

Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu Adrienne Watsonová potvrdila, že všech pět je venku z vězení. Uvedla, že nikdy neměli být zadrženi a Bílý dům nemá co dodat, protože rozhovory o jejich případném propuštění stále probíhají.

Íránská mise při OSN uvedla v prohlášení: „V rámci dohody o humanitární spolupráci zprostředkované vládou třetí strany se Írán a USA dohodly na vzájemném propuštění a omilostnění pěti vězňů. Přemístění těchto vězňů z vězení představuje významný první krok v provádění této dohody.“

Jejich odlet z Íránu může trvat týdny

Íránští Američané, jejichž americké občanství Teherán neuznává, jsou často pěšáky v sporech mezi dvěma národy. Této konkrétní pětici bude umožněno opustit Írán poté, co budou rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů, řekl zdroj agentuře Reuters.

Druhý zdroj obeznámený s rozhovory uvedl, že to může trvat týdny, než američtí občané opustí Írán. Potvrdil, že součástí dohody může být rozmrazení finančních prostředků. Řekl však, že pokud by finanční prostředky byly převedeny z jihokorejských bank do jiné finanční instituce, šly by z jednoho omezeného účtu na druhý. Mohly by být použity pouze pro humanitární účely, jako je nákup potravin nebo léků.

Íránská polooficiální tisková agentura Tasnim uvedla, že prostředky měly být nejprve převedeny z jihokorejské měny na eura a poté odeslány na účet v Kataru, ke kterému by měl Írán přístup.

Potenciální převod vyvolal okamžitou kritiku republikánů, že prezident Joe Biden, demokrat, fakticky zaplatil výkupné za americké občany a že Írán pomocí peněz na humanitární zboží by mohl uvolnit prostředky na svůj jaderný program nebo na podporu milicí v zemích, jako je Irák, Libanon či Jemen.

Blinken řekl, že dohoda neznamená, že by Írán získal nějaké zmírnění sankcí. „Budeme pokračovat v prosazování všech našich sankcí. Budeme i nadále rozhodně tlačit proti destabilizujícím aktivitám Íránu v regionu i mimo něj… Žádné z těchto snah na tom nic nemění.“

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama