-8.6 C
Czech
Středa 21. ledna 2026
ZprávyÍrán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být...

Írán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být rozmražení 6 miliard dolarů

Írán může propustit pět zadržovaných občanů USA v rámci dohody, podle níž by byly rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů. Vězni byli zatím propuštěni do domácího vězení. Podle agentury Reuters to uvedly ve čtvrtek zdroje obeznámené s touto záležitostí. Informoval o tom také server CNN a další.

Antony Blinken popsal proces, který podle jeho očekávání povede k návratu vězněných do Spojených států. Jako první krok v možná složitém souboru manévrů umožnil Írán čtyřem zadrženým občanům USA přesunout se do domácího vězení z teheránské věznice Evin. Uvedl to právník jednoho z nich. Pátý už se v domácím vězení nacházel.

Spojené státy by v rámci dohody propustily některé Íránce z amerických věznic, uvedla íránská mise při OSN. Součástí jsou i plány na to, aby byly íránské fondy ve výši 6 miliard dolarů, které byly na omezeném účtu v Jižní Koreji, snadněji dostupné pro „nesankcionovaný obchod“ se zbožím, jako jsou potraviny a léky, jejich přesunem na „omezený účet jinde“. Zdroj podle CNN uvedl, že by to Íránu neposkytlo nové prostředky. Poznamenal, že tyto prostředky jsou v současné době na účtech v Jižní Koreji. Lze je použít pro humanitární účely a obchod, na který se nevztahují sankce.

„Byl to velmi intenzivní proces vyjednávání s Íránci,“ uvedl zdroj s tím, že USA spolupracovaly s partnery včetně Kataru, Ománu a Švýcarska. USA neudržují diplomatické vztahy s Teheránem, a proto nemají v zemi žádné velvyslanectví ani diplomaty. Svou roli sehrál také Irák a Spojené arabské emiráty, uvedl zdroj.

Totožnost dvou vězňů zatím není známá

Mezi íránské Američany, kterým bylo dovoleno opustit věznici, patří podnikatelé Siamak Namazi (51) a Emad Shargi (58) a také ekolog Morad Tahbaz (67), který má rovněž britskou národnost. Podle agentury Reuters to potvrdil Jared Genser, právník, který zastupuje Namaziho.

Totožnost čtvrtého občana USA, který byl propuštěn z vězení, nebyla zveřejněna. Stejně jako identita pátého, který se již v domácím vězení nacházel.

Namazi, který byl v roce 2016 odsouzen za obvinění ze špionáže, která Spojené státy odmítly jako nepodložené, je Íránem zadržován více než sedm let.

Tahbaz byl zatčen v roce 2018 a odsouzen k 10 letům vězení za „shromažďování a tajnou dohodu proti íránské národní bezpečnosti“ a práci pro Spojené státy jako špión. Shargi byl odsouzen za špionáž v roce 2020 také na 10 let.

Začátek konce noční můry

„Věřím, že toto je začátek konce jejich noční můry,“ řekl americký ministr zahraničí Blinken na tiskové konferenci ve Washingtonu. Varoval však, že je to jen první krok v procesu. „Je potřeba více práce, abychom je skutečně přivedli domů.“

Pokud by pětici bylo umožněno opustit Írán, odstranilo by to hlavní třecí plochy mezi Washingtonem a Teheránem.

„Přesun amerických rukojmích ze strany Íránu z věznice Evin… je důležitým krokem,“ uvedl Genser v prohlášení. „I když doufám, že to bude první krok k jejich konečnému vydání, toto je v nejlepším případě začátek konce.“

Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu Adrienne Watsonová potvrdila, že všech pět je venku z vězení. Uvedla, že nikdy neměli být zadrženi a Bílý dům nemá co dodat, protože rozhovory o jejich případném propuštění stále probíhají.

Íránská mise při OSN uvedla v prohlášení: „V rámci dohody o humanitární spolupráci zprostředkované vládou třetí strany se Írán a USA dohodly na vzájemném propuštění a omilostnění pěti vězňů. Přemístění těchto vězňů z vězení představuje významný první krok v provádění této dohody.“

Jejich odlet z Íránu může trvat týdny

Íránští Američané, jejichž americké občanství Teherán neuznává, jsou často pěšáky v sporech mezi dvěma národy. Této konkrétní pětici bude umožněno opustit Írán poté, co budou rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů, řekl zdroj agentuře Reuters.

Druhý zdroj obeznámený s rozhovory uvedl, že to může trvat týdny, než američtí občané opustí Írán. Potvrdil, že součástí dohody může být rozmrazení finančních prostředků. Řekl však, že pokud by finanční prostředky byly převedeny z jihokorejských bank do jiné finanční instituce, šly by z jednoho omezeného účtu na druhý. Mohly by být použity pouze pro humanitární účely, jako je nákup potravin nebo léků.

Íránská polooficiální tisková agentura Tasnim uvedla, že prostředky měly být nejprve převedeny z jihokorejské měny na eura a poté odeslány na účet v Kataru, ke kterému by měl Írán přístup.

Potenciální převod vyvolal okamžitou kritiku republikánů, že prezident Joe Biden, demokrat, fakticky zaplatil výkupné za americké občany a že Írán pomocí peněz na humanitární zboží by mohl uvolnit prostředky na svůj jaderný program nebo na podporu milicí v zemích, jako je Irák, Libanon či Jemen.

Blinken řekl, že dohoda neznamená, že by Írán získal nějaké zmírnění sankcí. „Budeme pokračovat v prosazování všech našich sankcí. Budeme i nadále rozhodně tlačit proti destabilizujícím aktivitám Íránu v regionu i mimo něj… Žádné z těchto snah na tom nic nemění.“

Reklama

Doporučujeme

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, uvedla MAAE

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, oznámil dnes ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zmínil v této souvislosti rozsáhlou vojenskou aktivitu, která se podle něj dotkla několika ukrajinských elektrických rozvoden, jež jsou životně důležité pro jadernou bezpečnost. Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku.

Lavrov: Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.

Trump sliboval v USA levnější energii, realita je mix nižšího benzinu a vyšší elektřiny

Donald Trump uzavřel první rok svého druhého prezidentského období s výraznými změnami v ekonomice i energetice. Zatímco benzin v průměru zlevnil, elektřina zdražuje a slib „snížit účty na polovinu“ zůstává jen napůl splněný. Do toho se zpomalil pracovní trh, vyskočila celní zátěž a inflace se drží nad cílem Fedu.

Žraloci děsí Austrálii. Už čtvrtý útok na člověka během dvou dnů

Pobřeží australského Nového Jižního Walesu zaznamenalo během posledních 48 hodin již čtvrtý útok žraloka. Obávaný predátor tentokrát zaútočil na středním severním pobřeží státu na surfaře (39), který setkání s parybou přežil s pokousaným hrudníkem. Austrálie tak zavírá desítky pláží.

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu, řekl Lavrov

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Oznámenou dohodu o prodeji ruského podílu v srbském ropném podniku NIS do maďarských rukou označil za výhodnou.

Kopřiva vyhrál pětisetovou bitvu a Macháč prošel do druhého kola Australian Open

Vít Kopřiva v Melbourne otočil tříhodinový maraton s Janem Lennardem Struffem a poprvé v kariéře postoupil do druhého kola Australian Open. Tomáš Macháč naopak zvítězil hladce nad Grigorem Dimitrovem ve třech setech. V ženské části turnaje se při návratu po dlouhé pauze prosadila i Karolína Plíšková.

Trump označil za projev slabosti plán Británie předat Mauriciu Čagoské ostrovy

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social označil za projev totální slabosti plán Británie předat Mauriciu suverenitu nad ostrovem Diego García, který je součástí Čagoských ostrovů. Podle šéfa Bílého domu se jedná o další důvod, proč USA musejí získat Grónsko pro svou národní bezpečnost. Na ostrově Diego García se nachází vojenská základna, kterou využívají britské a americké síly. Británie loni v květnu podepsala dohodu o předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, s níž USA v té době souhlasily.

Trump pohrozil Francii 200procentním clem na víno

Buď vstoupíte do Rady míru, nebo uvalím na francouzská vína a šampaňské clo ve výši 200 procent, pohrozil americký prezident Donald Trump svému protějšku Emmanuelu Macronovi. A to je krátce po oznámení desetiprocentní sazby na dovoz osmi zemí, které poslaly do Grónska vojáky.

Ukrajina podle Kyjeva potřebuje pomoc, po ruském útoku nemají tisíce domů teplo

Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl dnes ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském leteckém útoku, který podle ukrajinských úřadů opět na řadě míst způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla 5635 výškových budov a část města ležící na východním břehu řeky Dněpr nemá dodávky vody.

Grónsko zůstane Grónskem, řekl Trumpův bývalý poradce

Donald Trump nepřiměje Grónsko ke změně vlastnictví. Sdělil to jeho bývalý vysoce postavený poradce Gary Cohn. Kongres podle něj počítá s tím, že „Grónsko zůstane Grónskem" a možnost vojenské intervence označil za „přehnanou". Lidé z Trumpova okolí přistupují k otázce Grónska opatrně.

Bulharský prezident Radev rezignoval. Chce se stát předsedou vlády

Bulharský prezident Rumen Radev oznámil, že odchází z funkce hlavy státu. Rezignaci chce formálně podat v úterý, jen dva měsíce před předčasnými parlamentními volbami, které mají zemi vyvést z dlouhé politické krize.

Tennessee vyhlásilo Den Dolly Parton k jejím 80. narozeninám

Americká zpěvačka Dolly Parton se dočkala pocty, která přesahuje běžné oslavy narozenin. Její domovský stát Tennessee jí věnoval vlastní sváteční den. Symbolické gesto připomíná nejen hudební kariéru jedné z největších ikon country, ale i její hluboký vliv na kulturu, vzdělávání a charitu.

Kongres zastavil škrty v klimatickém výzkumu ve Spojených státech

Americký Kongres se postavil proti plánům Bílého domu na výrazné omezení financování klimatického a meteorologického výzkumu. Rozpočtové hlasování ukázalo nečekaně silnou podporu vědě i institucím, které hrají klíčovou roli v ochraně klimatu a předpovědi extrémního počasí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama