4.2 C
Czech
Čtvrtek 12. února 2026
ZprávyÍrán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být...

Írán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být rozmražení 6 miliard dolarů

Írán může propustit pět zadržovaných občanů USA v rámci dohody, podle níž by byly rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů. Vězni byli zatím propuštěni do domácího vězení. Podle agentury Reuters to uvedly ve čtvrtek zdroje obeznámené s touto záležitostí. Informoval o tom také server CNN a další.

Antony Blinken popsal proces, který podle jeho očekávání povede k návratu vězněných do Spojených států. Jako první krok v možná složitém souboru manévrů umožnil Írán čtyřem zadrženým občanům USA přesunout se do domácího vězení z teheránské věznice Evin. Uvedl to právník jednoho z nich. Pátý už se v domácím vězení nacházel.

Spojené státy by v rámci dohody propustily některé Íránce z amerických věznic, uvedla íránská mise při OSN. Součástí jsou i plány na to, aby byly íránské fondy ve výši 6 miliard dolarů, které byly na omezeném účtu v Jižní Koreji, snadněji dostupné pro „nesankcionovaný obchod“ se zbožím, jako jsou potraviny a léky, jejich přesunem na „omezený účet jinde“. Zdroj podle CNN uvedl, že by to Íránu neposkytlo nové prostředky. Poznamenal, že tyto prostředky jsou v současné době na účtech v Jižní Koreji. Lze je použít pro humanitární účely a obchod, na který se nevztahují sankce.

„Byl to velmi intenzivní proces vyjednávání s Íránci,“ uvedl zdroj s tím, že USA spolupracovaly s partnery včetně Kataru, Ománu a Švýcarska. USA neudržují diplomatické vztahy s Teheránem, a proto nemají v zemi žádné velvyslanectví ani diplomaty. Svou roli sehrál také Irák a Spojené arabské emiráty, uvedl zdroj.

Totožnost dvou vězňů zatím není známá

Mezi íránské Američany, kterým bylo dovoleno opustit věznici, patří podnikatelé Siamak Namazi (51) a Emad Shargi (58) a také ekolog Morad Tahbaz (67), který má rovněž britskou národnost. Podle agentury Reuters to potvrdil Jared Genser, právník, který zastupuje Namaziho.

Totožnost čtvrtého občana USA, který byl propuštěn z vězení, nebyla zveřejněna. Stejně jako identita pátého, který se již v domácím vězení nacházel.

Namazi, který byl v roce 2016 odsouzen za obvinění ze špionáže, která Spojené státy odmítly jako nepodložené, je Íránem zadržován více než sedm let.

Tahbaz byl zatčen v roce 2018 a odsouzen k 10 letům vězení za „shromažďování a tajnou dohodu proti íránské národní bezpečnosti“ a práci pro Spojené státy jako špión. Shargi byl odsouzen za špionáž v roce 2020 také na 10 let.

Začátek konce noční můry

„Věřím, že toto je začátek konce jejich noční můry,“ řekl americký ministr zahraničí Blinken na tiskové konferenci ve Washingtonu. Varoval však, že je to jen první krok v procesu. „Je potřeba více práce, abychom je skutečně přivedli domů.“

Pokud by pětici bylo umožněno opustit Írán, odstranilo by to hlavní třecí plochy mezi Washingtonem a Teheránem.

„Přesun amerických rukojmích ze strany Íránu z věznice Evin… je důležitým krokem,“ uvedl Genser v prohlášení. „I když doufám, že to bude první krok k jejich konečnému vydání, toto je v nejlepším případě začátek konce.“

Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu Adrienne Watsonová potvrdila, že všech pět je venku z vězení. Uvedla, že nikdy neměli být zadrženi a Bílý dům nemá co dodat, protože rozhovory o jejich případném propuštění stále probíhají.

Íránská mise při OSN uvedla v prohlášení: „V rámci dohody o humanitární spolupráci zprostředkované vládou třetí strany se Írán a USA dohodly na vzájemném propuštění a omilostnění pěti vězňů. Přemístění těchto vězňů z vězení představuje významný první krok v provádění této dohody.“

Jejich odlet z Íránu může trvat týdny

Íránští Američané, jejichž americké občanství Teherán neuznává, jsou často pěšáky v sporech mezi dvěma národy. Této konkrétní pětici bude umožněno opustit Írán poté, co budou rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů, řekl zdroj agentuře Reuters.

Druhý zdroj obeznámený s rozhovory uvedl, že to může trvat týdny, než američtí občané opustí Írán. Potvrdil, že součástí dohody může být rozmrazení finančních prostředků. Řekl však, že pokud by finanční prostředky byly převedeny z jihokorejských bank do jiné finanční instituce, šly by z jednoho omezeného účtu na druhý. Mohly by být použity pouze pro humanitární účely, jako je nákup potravin nebo léků.

Íránská polooficiální tisková agentura Tasnim uvedla, že prostředky měly být nejprve převedeny z jihokorejské měny na eura a poté odeslány na účet v Kataru, ke kterému by měl Írán přístup.

Potenciální převod vyvolal okamžitou kritiku republikánů, že prezident Joe Biden, demokrat, fakticky zaplatil výkupné za americké občany a že Írán pomocí peněz na humanitární zboží by mohl uvolnit prostředky na svůj jaderný program nebo na podporu milicí v zemích, jako je Irák, Libanon či Jemen.

Blinken řekl, že dohoda neznamená, že by Írán získal nějaké zmírnění sankcí. „Budeme pokračovat v prosazování všech našich sankcí. Budeme i nadále rozhodně tlačit proti destabilizujícím aktivitám Íránu v regionu i mimo něj… Žádné z těchto snah na tom nic nemění.“

Reklama

Doporučujeme

Podezřelou z masové střelby na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka

Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla dnes na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a pak i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím není zřejmé.

Ukrajina uspořádá volby, až budou bezpečnostní záruky a příměří, řekl Zelenskyj

Ukrajina uspořádá volby, až budou odpovídající bezpečnostní záruky a zavládne příměří v bojích s Ruskem, řekl dnes podle světových a ukrajinských agentur prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům. Reagoval na článek deníku Financial Times, který s odvoláním na ukrajinské a evropské představitele napsal, že se hlava státu chystá 24. února oznámit plán vypsání prezidentských voleb a referenda o mírové dohodě. Podle listu to Zelenskyj měl udělat po tlaku americké administrativy.

Ve věku 48 let zemřel herec James Van Der Beek, hvězda seriálu Dawsonův svět

Herec James Van Der Beek, kterého si diváci po celém světě pamatují jako Dawsona Leeryho ze seriálu Dawsonův svět, zemřel ve věku 48 let. V posledních letech bojoval s rakovinou tlustého střeva, o níž otevřeně promluvil. Jeho rodina nyní žádá o soukromí.

Stárnoucí stínové tankery hrozí obří ekologickou katastrofou

Stárnoucí ropné tankery, které převážejí surovinu mimo oficiální dohled, představují podle analytiků vážnou hrozbu pro moře i pobřeží. Lodě často plují bez pojištění, s utajenými vlastníky a vypnutými sledovacími systémy.

Polsko se nepřipojí k Trumpově Radě míru, řekl premiér Tusk

Polsko se za nynějších okolností nepřipojí k Radě míru vytvářené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale bude dále analyzovat možnosti, uvedl dnes podle médií polský premiér Donald Tusk. Polsko podle něj obdrželo pozvánku na setkání zahajující práci Rady míru, které se uskuteční 19. února v USA.

Muž z Texasu zastřelil svou dceru poté, co se pohádali kvůli Trumpovi

Úřad koronera v anglickém Cheshiru prověřuje smrt třiadvacetileté Britky Lucy Harrison, kterou 10. ledna 2025 zastřelil její otec v domě v texaském Prosperu nedaleko Dallasu. Tragédii podle vyšetřování předcházela hádka o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Britney Spears prodala práva na celou svou hudební tvorbu

Britney Spears uzavřela jeden z největších obchodů své kariéry. Popová hvězda prodala práva na celý svůj hudební katalog společnosti Primary Wave. Hodnota dohody se podle dostupných informací pohybuje kolem 200 milionů dolarů a přichází jen krátce poté, co zpěvačka oznámila, že už nechce vystupovat ve Spojených státech.

Italská vláda se chystá podle médií schválit námořní blokádu pro migranty

Italská vláda dnes projedná nová opatření týkající se migrace. Vyplývá to z programu dnešního zasedání, který byl zveřejněn po 12:00 SEČ. Podle médií se chystá schválit i takzvanou námořní blokádu pro migranty. Balík má navíc upravit italské právo s ohledem na nový unijní migrační pakt, který začne platit v červnu. Námořní blokádu proti migrantům slibovali vládní politici během kampaně před parlamentními volbami v roce 2022.

Tropický cyklon Gezani si na Madagaskaru vyžádal nejméně devět mrtvých

Nejméně devět osob zahynulo na Madagaskaru, který dnes zasáhl tropický cyklon Gezani. Dvě desítky dalších lidí utrpěly zranění a téměř 1500 obyvatel z přístavního města Toamasina nechaly úřady preventivně evakuovat, informovala agentura Reuters.

KOMENTÁŘ: Jaký je váš investiční horizont? Google vydává kontroverzní dluhopisy na sto let

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, se odhodlala k husarskému kousku – emitovala nové dluhopisy se splatností 100 let. Firmy, které v minulosti zkoušely něco podobného, skončily v propadlišti dějin. Dopadne to s Googlem stejně?

Lavrov: Rusko neporuší limity smlouvy Nový START, pokud tak neučiní USA

Rusko neporuší limity smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START, která vypršela, pokud tak neučiní Spojené státy. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Platnost poslední smlouvy, která omezovala jaderné arzenály obou velmocí, disponující dohromady přibližně 85 procenty jaderných hlavic na světě, skončila 5. února.

Muskova xAI přišla během dvou dnů o dva spoluzakladatele

Společnost Elona Muska xAI opustil během dvou dnů druhý spoluzakladatel, výzkumník Jimmy Ba. Celkem v poslední době opustilo firmu několik spoluzakladatelů, a to před jejím vstupem na burzu a během vyšetřování v Evropě a Asii.

Při úderu ruského dronu na dům v Charkovské oblasti zahynuli muž a tři batolata

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na dnešek vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.

Buddhističtí mniši pochodovali za mír 3700 kilometrů

Skupina buddhistických mnichů v úterý po zhruba 3700 kilometrové cestě nazvané Pochod za mír dorazila pěšky do Washingtonu. Pouť, jež upoutala pozornost tisíců lidí napříč vyznáními a politickými ideologiemi, trvala patnáct týdnů. Samotné mnichy zájem překvapil.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama