0.6 C
Czech
Pátek 6. února 2026
ZprávyÍrán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být...

Írán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být rozmražení 6 miliard dolarů

Írán může propustit pět zadržovaných občanů USA v rámci dohody, podle níž by byly rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů. Vězni byli zatím propuštěni do domácího vězení. Podle agentury Reuters to uvedly ve čtvrtek zdroje obeznámené s touto záležitostí. Informoval o tom také server CNN a další.

Antony Blinken popsal proces, který podle jeho očekávání povede k návratu vězněných do Spojených států. Jako první krok v možná složitém souboru manévrů umožnil Írán čtyřem zadrženým občanům USA přesunout se do domácího vězení z teheránské věznice Evin. Uvedl to právník jednoho z nich. Pátý už se v domácím vězení nacházel.

Spojené státy by v rámci dohody propustily některé Íránce z amerických věznic, uvedla íránská mise při OSN. Součástí jsou i plány na to, aby byly íránské fondy ve výši 6 miliard dolarů, které byly na omezeném účtu v Jižní Koreji, snadněji dostupné pro „nesankcionovaný obchod“ se zbožím, jako jsou potraviny a léky, jejich přesunem na „omezený účet jinde“. Zdroj podle CNN uvedl, že by to Íránu neposkytlo nové prostředky. Poznamenal, že tyto prostředky jsou v současné době na účtech v Jižní Koreji. Lze je použít pro humanitární účely a obchod, na který se nevztahují sankce.

„Byl to velmi intenzivní proces vyjednávání s Íránci,“ uvedl zdroj s tím, že USA spolupracovaly s partnery včetně Kataru, Ománu a Švýcarska. USA neudržují diplomatické vztahy s Teheránem, a proto nemají v zemi žádné velvyslanectví ani diplomaty. Svou roli sehrál také Irák a Spojené arabské emiráty, uvedl zdroj.

Totožnost dvou vězňů zatím není známá

Mezi íránské Američany, kterým bylo dovoleno opustit věznici, patří podnikatelé Siamak Namazi (51) a Emad Shargi (58) a také ekolog Morad Tahbaz (67), který má rovněž britskou národnost. Podle agentury Reuters to potvrdil Jared Genser, právník, který zastupuje Namaziho.

Totožnost čtvrtého občana USA, který byl propuštěn z vězení, nebyla zveřejněna. Stejně jako identita pátého, který se již v domácím vězení nacházel.

Namazi, který byl v roce 2016 odsouzen za obvinění ze špionáže, která Spojené státy odmítly jako nepodložené, je Íránem zadržován více než sedm let.

Tahbaz byl zatčen v roce 2018 a odsouzen k 10 letům vězení za „shromažďování a tajnou dohodu proti íránské národní bezpečnosti“ a práci pro Spojené státy jako špión. Shargi byl odsouzen za špionáž v roce 2020 také na 10 let.

Začátek konce noční můry

„Věřím, že toto je začátek konce jejich noční můry,“ řekl americký ministr zahraničí Blinken na tiskové konferenci ve Washingtonu. Varoval však, že je to jen první krok v procesu. „Je potřeba více práce, abychom je skutečně přivedli domů.“

Pokud by pětici bylo umožněno opustit Írán, odstranilo by to hlavní třecí plochy mezi Washingtonem a Teheránem.

„Přesun amerických rukojmích ze strany Íránu z věznice Evin… je důležitým krokem,“ uvedl Genser v prohlášení. „I když doufám, že to bude první krok k jejich konečnému vydání, toto je v nejlepším případě začátek konce.“

Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu Adrienne Watsonová potvrdila, že všech pět je venku z vězení. Uvedla, že nikdy neměli být zadrženi a Bílý dům nemá co dodat, protože rozhovory o jejich případném propuštění stále probíhají.

Íránská mise při OSN uvedla v prohlášení: „V rámci dohody o humanitární spolupráci zprostředkované vládou třetí strany se Írán a USA dohodly na vzájemném propuštění a omilostnění pěti vězňů. Přemístění těchto vězňů z vězení představuje významný první krok v provádění této dohody.“

Jejich odlet z Íránu může trvat týdny

Íránští Američané, jejichž americké občanství Teherán neuznává, jsou často pěšáky v sporech mezi dvěma národy. Této konkrétní pětici bude umožněno opustit Írán poté, co budou rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů, řekl zdroj agentuře Reuters.

Druhý zdroj obeznámený s rozhovory uvedl, že to může trvat týdny, než američtí občané opustí Írán. Potvrdil, že součástí dohody může být rozmrazení finančních prostředků. Řekl však, že pokud by finanční prostředky byly převedeny z jihokorejských bank do jiné finanční instituce, šly by z jednoho omezeného účtu na druhý. Mohly by být použity pouze pro humanitární účely, jako je nákup potravin nebo léků.

Íránská polooficiální tisková agentura Tasnim uvedla, že prostředky měly být nejprve převedeny z jihokorejské měny na eura a poté odeslány na účet v Kataru, ke kterému by měl Írán přístup.

Potenciální převod vyvolal okamžitou kritiku republikánů, že prezident Joe Biden, demokrat, fakticky zaplatil výkupné za americké občany a že Írán pomocí peněz na humanitární zboží by mohl uvolnit prostředky na svůj jaderný program nebo na podporu milicí v zemích, jako je Irák, Libanon či Jemen.

Blinken řekl, že dohoda neznamená, že by Írán získal nějaké zmírnění sankcí. „Budeme pokračovat v prosazování všech našich sankcí. Budeme i nadále rozhodně tlačit proti destabilizujícím aktivitám Íránu v regionu i mimo něj… Žádné z těchto snah na tom nic nemění.“

Reklama

Doporučujeme

Trump uvedl, že chce nahradit Nový START novou dohodou

Americký prezident Donald Trump dnes večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START.

Při výbuchu v nelegálním uhelném dole v Indii zahynulo nejméně 16 lidí

Nejméně 16 lidí dnes zahynulo při explozi v nelegálním uhelném dole v severovýchodní části Indie. Osm horníků utrpělo zranění a další patrně zůstali uvěznění pod zemí, informovala agentura Reuters.

Kuba je připravena jednat s USA, trvá však na respektování své suverenity

Kuba je podle svého prezidenta Miguela Díaze-Canela připravena jednat se Spojenými státy, informovala dnes agentura AFP. Díaz-Canel však trvá na tom, že rozhovory musí probíhat z pozice rovnocenných partnerů a s respektem ke kubánské státní suverenitě. Kuba v posledních měsících čelí výhrůžkám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po únosu venezuelského prezidenta Nicolása Madura do USA zajistil, aby Venezuela přestala na ostrov vyvážet ropu, která je pro energetický sektor Kuby zásadní.

Desítky kojenců v Británii se přiotrávily kontaminovanou dětskou výživou

Britské zdravotnické úřady prověřují 36 případů podezření na otravu kojenců poté, co byly z trhu staženy některé šarže kojenecké výživy firem Nestlé a Danone. Důvodem je kontaminace toxinem cereulidem, který může vyvolat akutní zažívací potíže.

Druhé kolo rozhovorů Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí skončilo bez průlomu

Ukrajina a Rusko uzavřely druhý den jednání v Abú Zabí bez dohody o ukončení války. Nejhmatatelnějším výsledkem je dohoda o výměně zajatců, která přinesla aspoň jeden konkrétní bod uprostřed dlouhého seznamu sporů. Zároveň to ukazuje, že kontakt mezi oběma stranami se po měsících znovu rozběhl na vyšší úrovni.

Tusk je v Kyjevě, Polsko chystá konferenci o rekonstrukci Ukrajiny

Polský premiér Donald Tusk zahájil návštěvu Kyjeva, na níž ho doprovází ministr financí Andrzej Domański, jenž připravuje mezinárodní konferenci o rekonstrukci Ukrajiny. Ta se má konat v červnu v Gdaňsku. Napsal to dnes ráno server Onet s odvoláním na kancelář polského předsedy vlády. Polskou delegaci přivítal na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a následně se ministerský předseda podle agentury PAP sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tchaj-wan uvítal telefonát Trumpa a Si Ťin-pchinga jako krok ke stabilitě

Tchaj-wan dnes uvítal telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který podle něj přispěje ke stabilizaci regionu. Děje se tak v době, kdy Čína zvyšuje vojenský tlak na tento de facto nezávislý ostrov, který si nárokuje. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 183 drony a dvěma balistickými raketami

Rusko v noci dnešek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými raketami a 183 drony. Na síti Telegram o tom informovalo ukrajinské letectvo. Kyjevský primátor Vitalij Kličko podle agentury Reuters řekl, že v hlavním městě ruské drony zranily nejméně dva lidi. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba dopoledne na Telegramu napsal, že rozsáhlým útokům čelila železniční infrastruktura v Sumské oblasti.

Mohli jsme být jemnější. Imigrační agenti se stahují z Minneapolisu

Možná by se nám hodil jemnější přístup, přiznal o své imigrační politice americký prezident Donald Trump v rozhovoru s moderátorem televize NBC, zatímco začalo stahování části federálních imigračních agentů z města Minneapolis. Také upozornil, že kampaň se zaměřila výhradně na „zločince".

EU obnovila schvalování obchodní dohody s USA

Zákonodárci Evropské unie (EU) se ve středu dohodli na obnovení schvalování obchodní dohody s USA. V případě narušení suverenity Evropy nebo nových celních hrozeb však může být její platnost v budoucnu pozastavena. Americký prezident Donald Trump stáhl své celní hrozby týkající se zemí, které se postavily jeho snaze získat Grónsko.

Počet labutí s ptačí chřipkou v údolí Temže roste

Ptačí chřipka znovu zasahuje britské řeky. Záchranáři i dobrovolníci hlásí desítky mrtvých a nemocných labutí v hrabství Berkshire a okolí Temže. Nákaza se šíří rychle a budí obavy, že skutečný rozsah je větší, než ukazují oficiální čísla.

Bejlek vyřadila Ostapenko a je ve čtvrtfinále v Abú Zabí

Sára Bejlek si na turnaji v Abú Zabí připsala největší výhru kariéry. Ve druhém kole porazila grandslamovou šampionku Jelenu Ostapenko 6:4 a 6:3 a poprvé postoupila do čtvrtfinále na akci kategorie WTA 500.

KOMENTÁŘ: Tuhle evropskou akcii chtěl každý. Kdysi hvězdný titul ztratil za den pětinu hodnoty

Dánskou farmaceutickou společnost Novo Nordisk potkala na burze další kalamita. Během 24 hodin odepsala téměř pětinu své hodnoty. Stojí za tím vyjádření firmy, která odvážně předpověděla mimořádně slabý rok. Novo Nordisk přitom patřil mezi zjevení mezi evropskými akciemi a v portfoliu ho chtěl každý.

Banky a kryptofirmy se v USA nepohnuly v pravidlech pro stablecoiny

Jednání v Bílém domě, které mělo rozhýbat zablokovanou americkou legislativu pro kryptoměny, skončilo bez dohody. Proti sobě stojí velké banky a kryptofirmy hlavně kvůli tomu, jestli budou moci stablecoiny vyplácet úroky a jiné odměny.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama