-0.7 C
Czech
Sobota 3. ledna 2026
ZprávyÍrán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být...

Írán propustil do domácího vězení 5 občanů USA. Součástí dohody má být rozmražení 6 miliard dolarů

Írán může propustit pět zadržovaných občanů USA v rámci dohody, podle níž by byly rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů. Vězni byli zatím propuštěni do domácího vězení. Podle agentury Reuters to uvedly ve čtvrtek zdroje obeznámené s touto záležitostí. Informoval o tom také server CNN a další.

Antony Blinken popsal proces, který podle jeho očekávání povede k návratu vězněných do Spojených států. Jako první krok v možná složitém souboru manévrů umožnil Írán čtyřem zadrženým občanům USA přesunout se do domácího vězení z teheránské věznice Evin. Uvedl to právník jednoho z nich. Pátý už se v domácím vězení nacházel.

Spojené státy by v rámci dohody propustily některé Íránce z amerických věznic, uvedla íránská mise při OSN. Součástí jsou i plány na to, aby byly íránské fondy ve výši 6 miliard dolarů, které byly na omezeném účtu v Jižní Koreji, snadněji dostupné pro „nesankcionovaný obchod“ se zbožím, jako jsou potraviny a léky, jejich přesunem na „omezený účet jinde“. Zdroj podle CNN uvedl, že by to Íránu neposkytlo nové prostředky. Poznamenal, že tyto prostředky jsou v současné době na účtech v Jižní Koreji. Lze je použít pro humanitární účely a obchod, na který se nevztahují sankce.

„Byl to velmi intenzivní proces vyjednávání s Íránci,“ uvedl zdroj s tím, že USA spolupracovaly s partnery včetně Kataru, Ománu a Švýcarska. USA neudržují diplomatické vztahy s Teheránem, a proto nemají v zemi žádné velvyslanectví ani diplomaty. Svou roli sehrál také Irák a Spojené arabské emiráty, uvedl zdroj.

Totožnost dvou vězňů zatím není známá

Mezi íránské Američany, kterým bylo dovoleno opustit věznici, patří podnikatelé Siamak Namazi (51) a Emad Shargi (58) a také ekolog Morad Tahbaz (67), který má rovněž britskou národnost. Podle agentury Reuters to potvrdil Jared Genser, právník, který zastupuje Namaziho.

Totožnost čtvrtého občana USA, který byl propuštěn z vězení, nebyla zveřejněna. Stejně jako identita pátého, který se již v domácím vězení nacházel.

Namazi, který byl v roce 2016 odsouzen za obvinění ze špionáže, která Spojené státy odmítly jako nepodložené, je Íránem zadržován více než sedm let.

Tahbaz byl zatčen v roce 2018 a odsouzen k 10 letům vězení za „shromažďování a tajnou dohodu proti íránské národní bezpečnosti“ a práci pro Spojené státy jako špión. Shargi byl odsouzen za špionáž v roce 2020 také na 10 let.

Začátek konce noční můry

„Věřím, že toto je začátek konce jejich noční můry,“ řekl americký ministr zahraničí Blinken na tiskové konferenci ve Washingtonu. Varoval však, že je to jen první krok v procesu. „Je potřeba více práce, abychom je skutečně přivedli domů.“

Pokud by pětici bylo umožněno opustit Írán, odstranilo by to hlavní třecí plochy mezi Washingtonem a Teheránem.

„Přesun amerických rukojmích ze strany Íránu z věznice Evin… je důležitým krokem,“ uvedl Genser v prohlášení. „I když doufám, že to bude první krok k jejich konečnému vydání, toto je v nejlepším případě začátek konce.“

Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu Adrienne Watsonová potvrdila, že všech pět je venku z vězení. Uvedla, že nikdy neměli být zadrženi a Bílý dům nemá co dodat, protože rozhovory o jejich případném propuštění stále probíhají.

Íránská mise při OSN uvedla v prohlášení: „V rámci dohody o humanitární spolupráci zprostředkované vládou třetí strany se Írán a USA dohodly na vzájemném propuštění a omilostnění pěti vězňů. Přemístění těchto vězňů z vězení představuje významný první krok v provádění této dohody.“

Jejich odlet z Íránu může trvat týdny

Íránští Američané, jejichž americké občanství Teherán neuznává, jsou často pěšáky v sporech mezi dvěma národy. Této konkrétní pětici bude umožněno opustit Írán poté, co budou rozmraženy íránské fondy v Jižní Koreji ve výši 6 miliard dolarů, řekl zdroj agentuře Reuters.

Druhý zdroj obeznámený s rozhovory uvedl, že to může trvat týdny, než američtí občané opustí Írán. Potvrdil, že součástí dohody může být rozmrazení finančních prostředků. Řekl však, že pokud by finanční prostředky byly převedeny z jihokorejských bank do jiné finanční instituce, šly by z jednoho omezeného účtu na druhý. Mohly by být použity pouze pro humanitární účely, jako je nákup potravin nebo léků.

Íránská polooficiální tisková agentura Tasnim uvedla, že prostředky měly být nejprve převedeny z jihokorejské měny na eura a poté odeslány na účet v Kataru, ke kterému by měl Írán přístup.

Potenciální převod vyvolal okamžitou kritiku republikánů, že prezident Joe Biden, demokrat, fakticky zaplatil výkupné za americké občany a že Írán pomocí peněz na humanitární zboží by mohl uvolnit prostředky na svůj jaderný program nebo na podporu milicí v zemích, jako je Irák, Libanon či Jemen.

Blinken řekl, že dohoda neznamená, že by Írán získal nějaké zmírnění sankcí. „Budeme pokračovat v prosazování všech našich sankcí. Budeme i nadále rozhodně tlačit proti destabilizujícím aktivitám Íránu v regionu i mimo něj… Žádné z těchto snah na tom nic nemění.“

Reklama

Doporučujeme

Trump chce znovu pustit americké ropné firmy do Venezuely

Donald Trump oznámil, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Zároveň řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy má dál platit. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci k operaci, při níž USA zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří čelí obviněním v New Yorku.

Starmer odmítl říct, zda americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo

Britský premiér Keir Starmer odmítl říct, zda sobotní americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo. Zdůraznil, že Británie se operace neúčastnila, a tvrdí, že potřebuje nejdřív získat úplný obraz o tom, co se stalo.

Babiš pojede do Paříže na setkání koalice ochotných, k Okamurovi se nevyjádřil

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý 6. ledna poletí do Paříže, kde se zúčastní jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Řekl to v dnešním videopříspěvku na svých sociálních sítích. Nijak se přitom nevyjádřil k novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, v němž šéf vládního hnutí SPD kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení ukrajinského státu, což vyvolalo ostrou reakci opozice, ale i ukrajinských politiků a diplomatů.

Íránský vůdce připustil oprávněnost protestů, proti výtržníkům chce ale zakročit

Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, ve své dnešní první veřejné reakci na masové protesty v zemi připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit, informovaly agentury.

Trump oznámil zadržení venezuelského prezidenta Madura a jeho odvezení ze země

Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl s manželkou Cilií Floresovou zadržen a letecky transportován ze země. Na sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump, který zároveň potvrdil americké údery ve Venezuele. Do svého floridského sídla Mar-a-Lago svolal Trump na 11:00 místního času (17:00 SEČ) tiskovou konferenci. Venezuelská vláda mezitím oznámila, že neví, kde Maduro je, předtím ale informovala o tom, že prezident v zemi vyhlásil výjimečný stav.

Venezuela ohlásila rozsáhlé nasazení armády včetně balistických systémů

Venezuela po amerických útocích rozsáhle nasadí své pozemní, vzdušné a námořní síly včetně balistických systémů. Podle agentury AFP to oznámil venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino. Spojené státy dnes podnikly ve Venezuele sérii útoků, při kterých podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zadržely autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Venezuela byla napadena, uvedl prezident Kolumbie

Venezuela byla napadena a čelí raketovému útoku, uvedl dnes kolumbijský prezident Gustavo Petro. Vyzval také k reakci OSN i Organizaci amerických států (OAS). Po zprávách o výbuších a nízkých přeletech letadel nad Caracasem obvinil venezuelský prezident Nicolás Maduro Spojené státy z útoku na vojenské a civilní cíle v několika regionech. V zemi vyhlásil výjimečný stav.

Venezuelský prezident vyhlásil výjimečný stav, z útoků obvinil USA

Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes v zemi vyhlásil výjimečný stav. Podle agentury Reuters to uvedla venezuelská vláda, která obvinila Spojené státy z útoků na vojenské a civilní cíle v několika venezuelských státech. Agentury předtím informovaly o sérií explozí v Caracasu. Zpravodajka stanice CBS News v Bílém domě na síti X napsala, že americký prezident Donald Trump nařídil útoky ve Venezuele včetně vojenských cílů, oficiální vyjádření ale americká vláda dosud neučinila.

Venezuelskou metropolí Caracasem otřásly silné exploze

Venezuelskou metropolí Caracasem dnes otřásly silné exploze, uvedly agentury. Podle AFP, která se odvolává na reportéra na místě, doprovázely výbuchy zvuky připomínající přelet letadel. Část města, která leží poblíž velké vojenské základny, je podle Reuters bez elektřiny.

Zelenskyj do funkce šéfa prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes do funkce šéfa své kanceláře jmenoval dosavadního ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova. Hlava státu na síti X zdůraznila, že Ukrajina se nyní musí více zaměřit na svou bezpečnost a obranu. Předchozího vlivného vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka vloni Zelenskyj odvolal v souvislosti s vyšetřováním korupce v ukrajinské energetice.

Saúdská Arábie podnikla údery proti separatistům v jižním Jemenu

Saúdská Arábie, která je spojencem jemenské vlády, dnes provedla údery proti separatistům podporovaným Spojenými arabskými emiráty na jihu Jemenu, uvedl podle agentury AP zástupce separatistů. Podle agentury AFP při útoku zahynulo sedm lidí a několik dalších bylo zraněno. Cílem operace vedené Rijádem je převzít kontrolu nad tábory Jižní přechodné rady (STC) v provincii Hadramaút u hranic se Saúdskou Arábií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama