Věda a TechnikaInvazi na Zemi by mohly podniknout čtyři nepřátelské mimozemské civilizace

Invazi na Zemi by mohly podniknout čtyři nepřátelské mimozemské civilizace

Mléčná dráha je domovem milionů potenciálně obyvatelných exoplanet. Na zhruba čtyřech z nich přitom muže prosperovat mimozemská civilizace s nepřátelskými úmysly vůči civilizaci lidské, vypočítal ve své nové studii španělský expert. Šance, že se tak stane, je ovšem minimální. To už nás podle něj spíše zasáhne „zabiják planet”. Informoval o tom server WION. 

Doktorand zabývající se řešením konfliktů na španělské University of Vigo Alberto Caballero chtěl podle webu indické stanice WION zjistit pravděpodobnost střetu lidské civilizace s mimozemskou inteligencí schopnou napadnout Zemi. 

Výzkumník spočítal státy, které v letech 1915 až 2022 napadly jiné státy. Podle jeho výsledků zaútočilo v tomto období na jinou zemi 51 ze 195 národů, stojí ve výzkumu publikovaném na webu arXiv

Určení schopnosti vést invazi u každé země výzkumník založil na vojenských schopnostech a globálního růstu energetické spotřeby. Výsledky sečetl a vydělil počtem národů. Vyšla z toho pravděpodobnost lidské agrese vůči mimozemské civilizaci 0,028 procenta. 

Lidstvo však není meziplanetární civilizací a neumí k cizím planetám létat, natož provádět velké vesmírné vojenské invaze. Proto Caballero s pomocí Kardašovovy škály, s jejíž pomocí se hodnotí vývojový stupeň lidstva, vypočítal, že meziplanetárních invazí bude lidstvo schopno za 259 let. 

Šance invaze z hlubin kosmu je mizivá 

Následně se expert zaměřil na pravděpodobnost agrese mimozemských sousedů vůči pozemšťanům. 

Podle vědců muže vně naší galaxie existovat až 15 785 mimozemských civilizací. Pokud by měly tyto civilizace válečnou mentalitu jako člověk, ohrozila by jej méně než jedna taková civilizace, 0,22 procenta. 

Když vědec započítal civilizace, které zatím nejsou schopny mezihvězdného cestování, avšak časem tuto možnost získají, číslo vyskočilo na 4,42. 

https://twitter.com/the360five/status/1531487949082095616

Caballero však upozorňuje, že pravděpodobnost invaze mimozemských vojsk na Zemi je mizivá, o dva řády nižší než pravděpodobnost srážky Země s obřím asteroidem z kategorie zabijáků planet. 

Studie navíc není přesná, neboť vychází z historie lidské civilizace, jejíž budoucí vývoj neznáme. A předpokládá podobnost lidské a mimozemské civilizace. Mimozemšťané by však nejspíše smýšleli úplně jinak a vyznávali by odlišné hodnoty.

Doporučujeme

Nová epidemie eboly v Kongu si už vyžádala 65 obětí

Ve východní provincii Ituri v Demokratické republice Kongo vypukla nová epidemie eboly. Podle dosavadních údajů bylo zaznamenáno přibližně 246 případů nákazy a 65 úmrtí.

Bohatí investoři hledají jistotu ve staré ekonomice

Rodinné investiční kanceláře se stále víc zajímají o tradiční podniky s hmotným majetkem. Prodejci techniky, rybí farmy nebo zemědělské firmy sice nepůsobí tak lákavě jako technologické start-upy, investorům ale nabízejí stabilitu, hotovostní tok a menší riziko rychlého zastarání kvůli umělé inteligenci.

Eurovize slaví 70 let. Velké finále hostí Vídeň

Eurovize míří do velkého finále. Jubilejní 70. ročník soutěže se koná ve Vídni a nabídne vystoupení 25 zemí. Na jednu z nejsledovanějších hudebních událostí roku ale vrhá stín politické napětí kolem letošní účasti Izraele.

Na severovýchodě Konga propukla epidemie eboly, hlášeno je 65 úmrtí

Na severovýchodě Konga v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo dnes na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Oznámeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem.

Vedra v Indii a Pákistánu mění představu o normálním počasí

Jarní vlny veder v Indii a Pákistánu, během nichž teploty dosahují až 40 stupňů Celsia, brzy nebudeme považovat za extrémní výkyvy, ale za běžné podmínky před monzunovým obdobím. Tvrdí to odborníci z organizace World Weather Attribution, mezinárodní vědecké skupiny analyzující roli klimatické krize způsobené člověkem v extrémních projevech počasí.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích, oznámilo dnes dopoledne ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, když na platformě Telegram informoval o návratu 205 ukrajinských vojáků. Je to podle něj první fáze výměny 1000 zajatců na každé straně.

USA údajně nepošlou do Polska nové vojáky, podle Varšavy se to týká SRN

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska 4000 vojáků ze základen v USA, píše agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení 5000 vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava nemá žádné potvrzení toho, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk na síti X napsal, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.

Trump odletěl z Pekingu po jednání se Siem, oba summit označili za úspěch

Prezidentský speciál Air Force One s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dnes zamířil z Pekingu zpět do Washingtonu. Trump během první návštěvy americké hlavy státu v Číně za bezmála deset let jednal čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o obchodu, Blízkém východu či Tchaj-wanu. Si podle Trumpa vyjádřil ochotu pomoci vyjednat konec války s Íránem a otevření Hormuzského průlivu. Čínský lídr označil Tchaj-wan za nejdůležitější bod čínsko-amerických vztahů. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.

Čína podle Trumpa souhlasila s nákupem americké ropy

Ceny ropy v pátek vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump po rozhovorech se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Čína souhlasila s nákupem ropy z USA. Peking má zájem na znovuotevření Hormuzského průlivu a staví se proti jeho militarizaci i vybírání poplatků za proplutí.

U dánských břehů vyplavilo moře mrtvou velrybu; zjišťuje se, zda je to Timmy

U dánského ostrova Anholt vyplavilo moře mrtvou velrybu. Zvíře leží zhruba 75 metrů před pobřežím a uhynulo pravděpodobně už před nějakou dobou, informovala dánská tisková agentura Ritzau s odvoláním na úřad pro ochranu životního prostředí Miljöstyrelsen. Německá média spekulují, že by se mohlo jednat o keporkaka s přezdívkou Timmy, který několikrát uvázl na severu Německa a po náročné záchranné akci byl vypuštěn do Severního moře.

Nejvyšší soud v USA dočasně zachoval přístup k potratové pilulce online

Nejvyšší soud USA rozhodl, že potratová pilulka mifepriston zůstane i nadále dostupná poštou. Jedná se o nejběžnější metodou interrupce v USA, zejména ve státech, kde jsou potraty zakázány. Jsou tak proveditelné bez nutnosti návštěvy lékaře.

Orli mořští se vrátí na Exmoor

Na jihozápad Anglie se po více než sto letech vrátí orli mořští. Natural England schválila vypuštění až dvaceti ptáků v národním parku Exmoor. Projekt navazuje na úspěšnou reintrodukci na ostrově Wight, ale část farmářů varuje před možnými útoky na jehňata a ekonomickými ztrátami.

Weiss se vrací k reprezentaci Slovenska

Vladimír Weiss se po čtrnácti letech vrací na lavičku slovenské reprezentace. Slovenský fotbalový svaz ho vybral jako nástupce Francesca Calzony, kterému po neúspěšné baráži o mistrovství světa skončila smlouva. Zkušený trenér podepsal kontrakt do listopadu 2027 a tým povede už v červnových přípravných zápasech proti Maltě a Černé Hoře.

Počet obětí ruského útoku na Kyjev stoupl na 24, uvedli ukrajinští záchranáři

Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti. Oznámila to dnes ráno Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Záchranáři pokračují v pátracích a záchranných operacích. Dalších 47 lidí včetně dvou dětí je zraněných.

Stát znovu nabízí lidem Dluhopisy Republiky

Ministerstvo financí po letech znovu spustilo prodej státních dluhopisů pro domácnosti. Lidé mohou od čtvrtka investovat do tří typů obligací, a to do pětiletého fixního dluhopisu, pětiletého protiinflačního dluhopisu a tříměsíčního Flexi Bondu. Stát chce v první emisi získat zhruba dvacet miliard korun.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama