Americká centrální banka nebude se zmírňováním své finanční politiky příliš pospíchat. Inflace v březnu meziročně vzrostla o 3,5 procenta, což je více, než očekávali analytici. V meziměsíčním srovnání pak vzrostla o 0,4 procenta. Růst cen v tomto měsíci poháněly hlavně náklady na bydlení a plyn. Informují o tom CNBC a The Hill.
Index spotřebitelských cen v USA za březen vykázal meziroční růst o 3,5 procenta. Analytici dotázaní agenturou Reuters přitom očekávali nárůst o 3,4 procenta. V tiskové zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce.
V meziměsíčním srovnání zrychlila americká inflace o 0,4 procenta, uvedla televize CNBC, což je hodnota stejná jako v únoru. Analytici očekávali zpomalení růstu cen v meziměsíčním srovnání na 0,3 procenta. Neměnná zůstala i jádrová inflace.
CNBC: Consumer prices rose 3.5% from a year ago in March, more than expected.
— Rep. Jake LaTurner (@RepLaTurner) April 10, 2024
The numbers don't lie. President Biden's failed policies have burned a hole in the wallets of hardworking Kansans across our state.
Gasoline: +47.8%
Groceries: +21.1%
Baby food: +30.5%
Pet food:… pic.twitter.com/3NGp0EDswu
Jádrová inflace, jež nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, v březnu zůstala na únorové hodnotě 3,8 procenta a meziměsíčně vzrostla o 0,4 procenta. Tímto tempem rostla také v únoru a v lednu, píše s odkazem na ministerstvo CNBC.
Tyto výsledky jsou potvrzením pro Wall Street, že snižování úrokových sazeb Federálním rezervním systémem (Fed) není na pořadu dne. Guvernér banky Jerome Powell se již dříve nechal slyšet, že rada sazby sníží, ale za určitých podmínek.
Co táhlo zdražování
Fed musí mít jistotu, že se inflace stabilně přibližuje k jejímu dvouprocentnímu cíli. Rada po posledním zasedání rozhodla o třech fázích snižování sazeb v letošním roce. Analytici a ekonomové odhadovali, že k tomu dojde mezi jarem a létem. Nakonec však začali své prognózy posouvat.
Fed začal zvyšovat sazby předloni v březnu, protože meziroční inflace dosáhla čtyřicetiletého maxima 9,1 procenta. Základní úroková sazba Fedu od té doby vzrostla o pět procentních bodů.
Naposledy Fed zvýšil sazby loni v červenci. Základní sazba se pohybuje v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Zvyšování sazeb zvedá výpůjční náklady a odrazuje spotřebitele od půjček a utrácení. Klesá tak poptávka i ceny, ale i výkonnost ekonomiky.
Meziroční nárůst inflace v březnu táhly hlavně náklady na bydlení, plyn a domácí péči o seniory a nemocné osoby. Vzrostly i ceny pojistného automobilů a ceny zvedly také servisy, napsal deník The Hill.