ZprávyIndie: Muži odsouzení k trestu smrti za hromadné znásilnění a vraždu jsou na...

Indie: Muži odsouzení k trestu smrti za hromadné znásilnění a vraždu jsou na svobodě

Když byla před deseti lety nalezena 19letá studentka z Dillí znásilněná a zavražděná na poli, zvedly se v zemi velké protesty proti násilí na ženách. Tři muži, odsouzení za čin k trestu smrti, byli nyní propuštěni. Informovalo o tom BBC či server The Hindu.

V roce 2012 byli Indové šokováni zprávami, které podrobně popisovaly brutalitu, které byla teenagerka, v soudních dokumentech pojmenovaná Anamika, protože její skutečné jméno nemohlo být podle indických zákonů odhaleno, vystavena.

Tři muži, zatčení za tento zločin, byli v roce 2014 shledáni vinnými a odsouzeni k trestu smrti. Nejvyšší soud v Dillí rozsudky potvrdil o několik měsíců později.

V pondělí však indický Nejvyšší soud muže propustil na svobodu a prohlásil, že neexistuje žádný „přesvědčivý a jasný důkaz“, že zločin spáchali.

Tříčlenná soudní lavice vznesla závažné otázky ohledně policejního vyšetřování, kritizovala zasedací soud za „křiklavá pochybení“ v procesu a uvedla, že soudce jednal jako „pasivní rozhodčí“.

Soud zjistil, že případ obžaloby je prošpikovaný mezerami na mnoha frontách, počínaje zatčením tří obviněných, identitou auta, ve kterém ženu údajně unesli, zajištěním a zapečetěním předmětů a odběrem vzorků, až po lékařské a vědecké důkazy, zprávu o profilování DNA či záznamy dat hovorů, píše server The Hindu.

Vztek a šok po propuštění odsouzených

Toto rozhodnutí rozlítilo rodiče oběti, šokovalo aktivisty a právníky a vedlo k pobouření na sociálních sítích v zemi, kde jsou každoročně hlášeny desítky tisíc znásilnění. „Takhle vypadá spravedlnost v Indii v roce 2022,“ napsal jeden z uživatelů Twitteru a sdílel fotku zdrceného otce ženy.

Někteří srovnávali rozhodnutí nejvyššího soudu s nedávným příkazem vlády státu Gudžarát propustit odsouzené, kteří si odpykávali doživotní tresty za hromadné znásilnění Bilkis Bano, těhotné muslimky, a za vraždu jejích příbuzných během náboženských nepokojů ve státě Gudžarát v roce 2002.

Anamičin otec mi řekl, že jeho „naděje na dosažení spravedlnosti se rozplynuly během několika minut“.

„Na spravedlnost jsme čekali 10 let. Věřili jsme justici, věřili jsme, že Nejvyšší soud potvrdí trest smrti a vrazi mé dcery budou konečně oběšeni,“ řekl.

Dívka jela z práce s kamarádkami

Devatenáctiletá dívka žila v Chhawle, venkovské oblasti nižší střední třídy na jihozápadě Dillí. V lednu 2012 nastoupila do práce v call centru v Gurgaonu, na předměstí hlavního města. Byla jedinou živitelkou své rodiny.

„Právě dostala svůj první plat a byla nadšená,“ říká aktivistka proti znásilnění Yogita Bhayana. Posledních osm let podporuje rodinu v jejím boji za spravedlnost.

V noci 9. února 2012 se Anamika vracela se třemi kamarádkami domů z práce, když ji unesli muži v červeném autě. Hrůzný zločin se dostal na titulky v Indii poté, co bylo o čtyři dny později nalezeno její částečně spálené a zohavené tělo se známkami mučení.

Obžaloba během soudního líčení argumentovala tím, že případ proti obviněným je uzavřený. Uvedli, že na místě činu našli peněženku jednoho ze tří mužů. Podezřelí k činu přiznali a dovedli policii k tělu. Vzorky DNA odebrané z krevních skvrn, spermatu a vlasů nalezených v zajištěném autě prokázaly, že ve vozidle byli obvinění i oběť.

Prvoinstanční soud muže odsoudil a o dva roky později jim udělil trest smrti. Při potvrzování jejich rozsudku smrti vrchní soud označil obžalované za „predátory“.

Nesrovnalosti v případu

Pondělní 40stránkový příkaz Nejvyššího soudu, jehož autorem je soudce Bela Trivedi, zpochybnil důkazy předložené obžalobou. Uvedl, že je možné, že s nimi bylo manipulováno. Soud poukázal na „řadu nesrovnalostí a rozporů ve výpovědích policie a ve výpovědích formálních svědků“. Uvedl, že:

  • Obviněné u soudu neidentifikovali přátelé oběti ani mužský svědek, který se pokusil s únosci bojovat.
  • Tvrzení dillíské policie o „objevení usvědčujících předmětů, jako je kus nárazníku auta a peněženka obsahující doklady jednoho z obviněných“, nebylo na prvních snímcích z místa činu vidět.
  • Policie státu Haryana, která dorazila na místo jako první, tyto věci ve své zprávě nezmínila.
  • Věci nebyly zmíněny v zabavovací zprávě vyšetřovatele.
  • Telefon, který policie našla, nebyl nikdy ukázán otci ženy, aby se potvrdilo, zda skutečně patřil jeho dceři.
  • Nebylo přesvědčivě prokázáno, že červené auto zabavené policií bylo stejné, ve kterém byl spáchán trestný čin.
  • Okolnosti zatčení byly sporné.
  • Nevyslechnutí některých obviněných „vytvořilo mrak pochybností“.

Soud také uvedl, že důkazy odebrané z auta byly odeslány k forenznímu zkoumání 27. února. To je téměř dva týdny po jeho zajištění. „Za daných okolností nelze vyloučit možnost manipulace se vzorky,“ napsal.

Indie není pro dívky bezpečná

Usnesení uznalo, že „pokud obviněný z ohavného zločinu zůstane nepotrestán, může být způsobena určitá agónie a frustrace společnosti obecně a rodině oběti zvláště“. Uvedl ale, že „obžaloba neprokázala, že obvinění nade vší pochybnost čin spáchali a my nemáme jinou možnost než osvobodit obviněné, ​​ačkoli se podíleli na velmi ohavném zločinu“.

Charu Wali Khanna, právník Anamičiny rodiny, řekl BBC, že příkaz bude napaden u Nejvyššího soudu s žádostí o přezkum.

Paní Bhayana říká, že kdyby měl Nejvyšší soud obavy ohledně vyšetřování, mohl případ znovu otevřít, nařídit další vyšetřování nebo předat případ federální policii. „Faktem je, že mladá žena byla hromadně znásilněna a brutálně zavražděna. Soud musí zajistit nějakou nápravu její rodině,“ říká.

„Všichni říkají, že Indie není pro své dívky bezpečná. Po tomto soudním příkazu nebude žádná dívka v Indii v bezpečí. To zločince ještě více povzbudí,“ říká otec zavražděné dívky.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama