Když byla před deseti lety nalezena 19letá studentka z Dillí znásilněná a zavražděná na poli, zvedly se v zemi velké protesty proti násilí na ženách. Tři muži, odsouzení za čin k trestu smrti, byli nyní propuštěni. Informovalo o tom BBC či server The Hindu.
V roce 2012 byli Indové šokováni zprávami, které podrobně popisovaly brutalitu, které byla teenagerka, v soudních dokumentech pojmenovaná Anamika, protože její skutečné jméno nemohlo být podle indických zákonů odhaleno, vystavena.
Tři muži, zatčení za tento zločin, byli v roce 2014 shledáni vinnými a odsouzeni k trestu smrti. Nejvyšší soud v Dillí rozsudky potvrdil o několik měsíců později.
V pondělí však indický Nejvyšší soud muže propustil na svobodu a prohlásil, že neexistuje žádný „přesvědčivý a jasný důkaz“, že zločin spáchali.
India shocked as men sentenced to death for rape freed https://t.co/OOlpozPt9f
— BBC News (World) (@BBCWorld) November 8, 2022
Tříčlenná soudní lavice vznesla závažné otázky ohledně policejního vyšetřování, kritizovala zasedací soud za „křiklavá pochybení“ v procesu a uvedla, že soudce jednal jako „pasivní rozhodčí“.
Soud zjistil, že případ obžaloby je prošpikovaný mezerami na mnoha frontách, počínaje zatčením tří obviněných, identitou auta, ve kterém ženu údajně unesli, zajištěním a zapečetěním předmětů a odběrem vzorků, až po lékařské a vědecké důkazy, zprávu o profilování DNA či záznamy dat hovorů, píše server The Hindu.
Vztek a šok po propuštění odsouzených
Toto rozhodnutí rozlítilo rodiče oběti, šokovalo aktivisty a právníky a vedlo k pobouření na sociálních sítích v zemi, kde jsou každoročně hlášeny desítky tisíc znásilnění. „Takhle vypadá spravedlnost v Indii v roce 2022,“ napsal jeden z uživatelů Twitteru a sdílel fotku zdrceného otce ženy.
Někteří srovnávali rozhodnutí nejvyššího soudu s nedávným příkazem vlády státu Gudžarát propustit odsouzené, kteří si odpykávali doživotní tresty za hromadné znásilnění Bilkis Bano, těhotné muslimky, a za vraždu jejích příbuzných během náboženských nepokojů ve státě Gudžarát v roce 2002.
Anamičin otec mi řekl, že jeho „naděje na dosažení spravedlnosti se rozplynuly během několika minut“.
„Na spravedlnost jsme čekali 10 let. Věřili jsme justici, věřili jsme, že Nejvyšší soud potvrdí trest smrti a vrazi mé dcery budou konečně oběšeni,“ řekl.
Dívka jela z práce s kamarádkami
Devatenáctiletá dívka žila v Chhawle, venkovské oblasti nižší střední třídy na jihozápadě Dillí. V lednu 2012 nastoupila do práce v call centru v Gurgaonu, na předměstí hlavního města. Byla jedinou živitelkou své rodiny.
„Právě dostala svůj první plat a byla nadšená,“ říká aktivistka proti znásilnění Yogita Bhayana. Posledních osm let podporuje rodinu v jejím boji za spravedlnost.
V noci 9. února 2012 se Anamika vracela se třemi kamarádkami domů z práce, když ji unesli muži v červeném autě. Hrůzný zločin se dostal na titulky v Indii poté, co bylo o čtyři dny později nalezeno její částečně spálené a zohavené tělo se známkami mučení.
Obžaloba během soudního líčení argumentovala tím, že případ proti obviněným je uzavřený. Uvedli, že na místě činu našli peněženku jednoho ze tří mužů. Podezřelí k činu přiznali a dovedli policii k tělu. Vzorky DNA odebrané z krevních skvrn, spermatu a vlasů nalezených v zajištěném autě prokázaly, že ve vozidle byli obvinění i oběť.
Prvoinstanční soud muže odsoudil a o dva roky později jim udělil trest smrti. Při potvrzování jejich rozsudku smrti vrchní soud označil obžalované za „predátory“.
Nesrovnalosti v případu
Pondělní 40stránkový příkaz Nejvyššího soudu, jehož autorem je soudce Bela Trivedi, zpochybnil důkazy předložené obžalobou. Uvedl, že je možné, že s nimi bylo manipulováno. Soud poukázal na „řadu nesrovnalostí a rozporů ve výpovědích policie a ve výpovědích formálních svědků“. Uvedl, že:
- Obviněné u soudu neidentifikovali přátelé oběti ani mužský svědek, který se pokusil s únosci bojovat.
- Tvrzení dillíské policie o „objevení usvědčujících předmětů, jako je kus nárazníku auta a peněženka obsahující doklady jednoho z obviněných“, nebylo na prvních snímcích z místa činu vidět.
- Policie státu Haryana, která dorazila na místo jako první, tyto věci ve své zprávě nezmínila.
- Věci nebyly zmíněny v zabavovací zprávě vyšetřovatele.
- Telefon, který policie našla, nebyl nikdy ukázán otci ženy, aby se potvrdilo, zda skutečně patřil jeho dceři.
- Nebylo přesvědčivě prokázáno, že červené auto zabavené policií bylo stejné, ve kterém byl spáchán trestný čin.
- Okolnosti zatčení byly sporné.
- Nevyslechnutí některých obviněných „vytvořilo mrak pochybností“.
Soud také uvedl, že důkazy odebrané z auta byly odeslány k forenznímu zkoumání 27. února. To je téměř dva týdny po jeho zajištění. „Za daných okolností nelze vyloučit možnost manipulace se vzorky,“ napsal.
Indie není pro dívky bezpečná
Usnesení uznalo, že „pokud obviněný z ohavného zločinu zůstane nepotrestán, může být způsobena určitá agónie a frustrace společnosti obecně a rodině oběti zvláště“. Uvedl ale, že „obžaloba neprokázala, že obvinění nade vší pochybnost čin spáchali a my nemáme jinou možnost než osvobodit obviněné, ačkoli se podíleli na velmi ohavném zločinu“.
Charu Wali Khanna, právník Anamičiny rodiny, řekl BBC, že příkaz bude napaden u Nejvyššího soudu s žádostí o přezkum.
Paní Bhayana říká, že kdyby měl Nejvyšší soud obavy ohledně vyšetřování, mohl případ znovu otevřít, nařídit další vyšetřování nebo předat případ federální policii. „Faktem je, že mladá žena byla hromadně znásilněna a brutálně zavražděna. Soud musí zajistit nějakou nápravu její rodině,“ říká.
„Všichni říkají, že Indie není pro své dívky bezpečná. Po tomto soudním příkazu nebude žádná dívka v Indii v bezpečí. To zločince ještě více povzbudí,“ říká otec zavražděné dívky.
