ZprávyIndie: Muži odsouzení k trestu smrti za hromadné znásilnění a vraždu jsou na...

Indie: Muži odsouzení k trestu smrti za hromadné znásilnění a vraždu jsou na svobodě

Když byla před deseti lety nalezena 19letá studentka z Dillí znásilněná a zavražděná na poli, zvedly se v zemi velké protesty proti násilí na ženách. Tři muži, odsouzení za čin k trestu smrti, byli nyní propuštěni. Informovalo o tom BBC či server The Hindu.

V roce 2012 byli Indové šokováni zprávami, které podrobně popisovaly brutalitu, které byla teenagerka, v soudních dokumentech pojmenovaná Anamika, protože její skutečné jméno nemohlo být podle indických zákonů odhaleno, vystavena.

Tři muži, zatčení za tento zločin, byli v roce 2014 shledáni vinnými a odsouzeni k trestu smrti. Nejvyšší soud v Dillí rozsudky potvrdil o několik měsíců později.

V pondělí však indický Nejvyšší soud muže propustil na svobodu a prohlásil, že neexistuje žádný „přesvědčivý a jasný důkaz“, že zločin spáchali.

Tříčlenná soudní lavice vznesla závažné otázky ohledně policejního vyšetřování, kritizovala zasedací soud za „křiklavá pochybení“ v procesu a uvedla, že soudce jednal jako „pasivní rozhodčí“.

Soud zjistil, že případ obžaloby je prošpikovaný mezerami na mnoha frontách, počínaje zatčením tří obviněných, identitou auta, ve kterém ženu údajně unesli, zajištěním a zapečetěním předmětů a odběrem vzorků, až po lékařské a vědecké důkazy, zprávu o profilování DNA či záznamy dat hovorů, píše server The Hindu.

Vztek a šok po propuštění odsouzených

Toto rozhodnutí rozlítilo rodiče oběti, šokovalo aktivisty a právníky a vedlo k pobouření na sociálních sítích v zemi, kde jsou každoročně hlášeny desítky tisíc znásilnění. „Takhle vypadá spravedlnost v Indii v roce 2022,“ napsal jeden z uživatelů Twitteru a sdílel fotku zdrceného otce ženy.

Někteří srovnávali rozhodnutí nejvyššího soudu s nedávným příkazem vlády státu Gudžarát propustit odsouzené, kteří si odpykávali doživotní tresty za hromadné znásilnění Bilkis Bano, těhotné muslimky, a za vraždu jejích příbuzných během náboženských nepokojů ve státě Gudžarát v roce 2002.

Anamičin otec mi řekl, že jeho „naděje na dosažení spravedlnosti se rozplynuly během několika minut“.

„Na spravedlnost jsme čekali 10 let. Věřili jsme justici, věřili jsme, že Nejvyšší soud potvrdí trest smrti a vrazi mé dcery budou konečně oběšeni,“ řekl.

Dívka jela z práce s kamarádkami

Devatenáctiletá dívka žila v Chhawle, venkovské oblasti nižší střední třídy na jihozápadě Dillí. V lednu 2012 nastoupila do práce v call centru v Gurgaonu, na předměstí hlavního města. Byla jedinou živitelkou své rodiny.

„Právě dostala svůj první plat a byla nadšená,“ říká aktivistka proti znásilnění Yogita Bhayana. Posledních osm let podporuje rodinu v jejím boji za spravedlnost.

V noci 9. února 2012 se Anamika vracela se třemi kamarádkami domů z práce, když ji unesli muži v červeném autě. Hrůzný zločin se dostal na titulky v Indii poté, co bylo o čtyři dny později nalezeno její částečně spálené a zohavené tělo se známkami mučení.

Obžaloba během soudního líčení argumentovala tím, že případ proti obviněným je uzavřený. Uvedli, že na místě činu našli peněženku jednoho ze tří mužů. Podezřelí k činu přiznali a dovedli policii k tělu. Vzorky DNA odebrané z krevních skvrn, spermatu a vlasů nalezených v zajištěném autě prokázaly, že ve vozidle byli obvinění i oběť.

Prvoinstanční soud muže odsoudil a o dva roky později jim udělil trest smrti. Při potvrzování jejich rozsudku smrti vrchní soud označil obžalované za „predátory“.

Nesrovnalosti v případu

Pondělní 40stránkový příkaz Nejvyššího soudu, jehož autorem je soudce Bela Trivedi, zpochybnil důkazy předložené obžalobou. Uvedl, že je možné, že s nimi bylo manipulováno. Soud poukázal na „řadu nesrovnalostí a rozporů ve výpovědích policie a ve výpovědích formálních svědků“. Uvedl, že:

  • Obviněné u soudu neidentifikovali přátelé oběti ani mužský svědek, který se pokusil s únosci bojovat.
  • Tvrzení dillíské policie o „objevení usvědčujících předmětů, jako je kus nárazníku auta a peněženka obsahující doklady jednoho z obviněných“, nebylo na prvních snímcích z místa činu vidět.
  • Policie státu Haryana, která dorazila na místo jako první, tyto věci ve své zprávě nezmínila.
  • Věci nebyly zmíněny v zabavovací zprávě vyšetřovatele.
  • Telefon, který policie našla, nebyl nikdy ukázán otci ženy, aby se potvrdilo, zda skutečně patřil jeho dceři.
  • Nebylo přesvědčivě prokázáno, že červené auto zabavené policií bylo stejné, ve kterém byl spáchán trestný čin.
  • Okolnosti zatčení byly sporné.
  • Nevyslechnutí některých obviněných „vytvořilo mrak pochybností“.

Soud také uvedl, že důkazy odebrané z auta byly odeslány k forenznímu zkoumání 27. února. To je téměř dva týdny po jeho zajištění. „Za daných okolností nelze vyloučit možnost manipulace se vzorky,“ napsal.

Indie není pro dívky bezpečná

Usnesení uznalo, že „pokud obviněný z ohavného zločinu zůstane nepotrestán, může být způsobena určitá agónie a frustrace společnosti obecně a rodině oběti zvláště“. Uvedl ale, že „obžaloba neprokázala, že obvinění nade vší pochybnost čin spáchali a my nemáme jinou možnost než osvobodit obviněné, ​​ačkoli se podíleli na velmi ohavném zločinu“.

Charu Wali Khanna, právník Anamičiny rodiny, řekl BBC, že příkaz bude napaden u Nejvyššího soudu s žádostí o přezkum.

Paní Bhayana říká, že kdyby měl Nejvyšší soud obavy ohledně vyšetřování, mohl případ znovu otevřít, nařídit další vyšetřování nebo předat případ federální policii. „Faktem je, že mladá žena byla hromadně znásilněna a brutálně zavražděna. Soud musí zajistit nějakou nápravu její rodině,“ říká.

„Všichni říkají, že Indie není pro své dívky bezpečná. Po tomto soudním příkazu nebude žádná dívka v Indii v bezpečí. To zločince ještě více povzbudí,“ říká otec zavražděné dívky.

Doporučujeme

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.

Včely medonosné vytlačují z květů divoké opylovače

Včely medonosné mohou představovat hrozbu pro divoké opylovače. Nový britský výzkum ukázal, že čmeláky, samotářské včely a další hmyz vytlačují z květů, aby získaly více pylu a nektaru. Rostoucí počet včelstev tak může zvyšovat konkurenci o potravu a komplikovat ochranu některých druhů opylujícího hmyzu.

Elon Musk rozšiřuje svůj vliv. Investoval miliardu dolarů do Skydance

Americký miliardář Elon Musk investoval přibližně miliardu dolarů do mediální společnosti Skydance, která nedávno dokončila rozsáhlé spojení Paramountu a Warner Bros. Discovery. Investice přichází v době, kdy se nový mediální gigant potýká s vysokým zadlužením a připravuje rozsáhlé úspory, které mohou stát tisíce lidí práci.

Salvador vyslal na Haiti vojáky. Tamním gangům poslal drsný vzkaz

Salvadorský prezident Nayib Bukele vyslal na Haiti speciální jednotky, které mají osvobodit čtyři příslušníky armády unesené místními gangy. Do karibské země dorazila stovka vojáků a očekávají se další posily. Prezident zároveň ozbrojencům pohrozil tvrdou odvetou, pokud zajatce nepropustí živé a nezraněné. V oblasti mezitím pokračují intenzivní boje, které si vyžádaly několik obětí.

Kdo bude novým Jamesem Bondem? K závěrečným zkouškám mají údajně nakročeno tři herci

Hledání nového představitele Jamese Bonda se podle zákulisních informací blíží do finále. Studio Amazon MGM Studios se chystá zahájit další kolo kamerových zkoušek, kterých by se měli zúčastnit Jack Lowden, Callum Turner a Josh O'Connor. Ve hře je údajně také čtvrtý, dosud nejmenovaný herec. Jméno nástupce Daniela Craiga by mohlo být oznámeno ještě letos.

Netanjahu nařídil uzávěru Západního břehu Jordánu po střelbě z dnešního rána

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil uzávěru okupovaného Západního břehu Jordánu kvůli střelbě z dnešního rána u města Hebron. Uvedla to agentura AFP. Blokáda by měla začít dnes. Netanjahu také nařídil armádě okamžitě vytvořit kolem města Hebron kordon.

Polsko zachvátily protesty. Lidé se bouří proti přísným potratovým zákonům

Tisíce lidí vyšly ve čtvrtek do ulic polských měst, aby požadovaly zmírnění přísných interrupčních zákonů. Demonstrace se uskutečnily ve Varšavě a dalších více než dvaceti městech při příležitosti šestého výročí rozhodnutí ústavního soudu, které výrazně omezilo přístup k potratům. Protestující zároveň kritizují vládu premiéra Donalda Tuska, která podle nich nedodržela své předvolební sliby.

Silné zemětřesení v Tibetu si vyžádalo 16 obětí. Tisíce lidí musely opustit domovy

Čínskou oblast Tibetu zasáhlo ve čtvrtek večer silné zemětřesení o magnitudu 7,0, které si vyžádalo nejméně 16 lidských životů. Počet zraněných vzrostl na 65, z toho 11 lidí utrpělo vážná zranění. Otřesy zničily stovky domů a více než 12 tisíc obyvatel muselo být evakuováno. Záchranné práce komplikuje náročný horský terén, sesuvy kamení i mrazivé počasí.

Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, tvrdí Trump

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, prohlásil ve čtvrtek večer podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Odmítl však říci, zda s Muskem o věci přímo hovořil. Kyjev si v posledních dnech stěžoval na omezení rychlosti připojení k systému, na kterém je ukrajinská armáda závislá při obraně proti ruské agresi a který využívá ke komunikaci na bojišti i k provozu dronů.

Evropa přitvrzuje vůči Hútíům. Požaduje jejich zařazení na seznam teroristických organizací

Evropský parlament vyzval k zařazení jemenských povstalců Hútíů na unijní seznam teroristických organizací. Reaguje tak na pokračující útoky Íránem podporovaného hnutí na Saúdskou Arábii a obchodní lodě v Rudém moři. Europoslanci požadují také zmrazení jeho finančních prostředků a přerušení zdrojů financování. Konečné rozhodnutí však musí jednomyslně schválit členské státy Evropské unie (EU).

Úřady zakázaly sobotní demonstrace v Marseille a pařížský protest žlutých vest

Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to dnes agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení v tomto druhém nejlidnatějším francouzském městě. V Paříži vydaly zákaz demonstrací nahlášených hnutím Žlutých vest. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).

Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi ze dvou měst

Ukrajinské úřady dnes nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, upozornila agentura AFP.

Nové byty v Praze dál zdražují. Metr čtvereční už stojí téměř 194 tisíc korun

Ceny nových bytů v Praze dál rostou, přestože se letos prodává méně nemovitostí než loni. Průměrná nabídková cena ve třetím čtvrtletí dosáhla 193 814 korun za metr čtvereční, meziročně téměř o 12 procent více. Za prvních devět měsíců roku developeři prodali 5 350 nových bytů, což představuje pokles o 11 procent. Nabídka přitom vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Ropa prudce zdražuje po zprávách o amerických plánech na tvrdé údery na Írán

Světové ceny ropy ve čtvrtek výrazně vzrostly kvůli obavám z dalšího vyostření konfliktu na Blízkém východě. Spojené státy a Izrael podle amerických médií připravují nové útoky proti Íránu, zatímco regionem otřásají údery na energetická zařízení a ropné tankery. Severomořská ropa Brent překonala hranici 112 dolarů za barel. Investoři se obávají narušení globálních dodávek.

USA a Izrael plánují masivní údery na Írán po amerických volbách

Spojené státy a Izrael plánují krátkou a intenzivní sérii úderů proti Íránu, kterou chtějí zahájit po listopadových volbách do amerického Kongresu. Napsal to ve středu deník The New York Times s odvoláním na zdroje z administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Útoky mají cílit na jaderná a vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu s cílem přimět Teherán přistoupit na americké podmínky při vyjednáváních, což se Washingtonu téměř osm měsíců od začátku války zatím nepovedlo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama