Pandemie covidu a digitální wellness nástroje vedly ke zvýšené zdravotní informovanosti, ale zároveň přinesly i nový fenomén – prudký nárůst zdravotní úzkosti. TikTok, wellness aplikace a neustálé sledování vlastního zdraví proměnily starosti o tělesnou kondici v potenciální obsedantní strach. Jak se mladá generace stala obětí vlastních obav o zdraví?
Jedna z nejvýraznějších změn, kterou pandemie covidu přinesla, je zvýšená pozornost věnovaná našemu zdraví. Neustálé testování, sledování příznaků a hygienická opatření vedla k větší zdravotní uvědomělosti. Avšak v době, kdy se internet hemží informacemi o nemocích a varovnými příznaky, se zdravá opatrnost snadno mění v přehnané obavy. A podle odborníků právě tato tendence zažívá mezi mladšími generacemi značný nárůst.
How TikTok and Covid got a generation hooked on health scares https://t.co/PJexsP6bmW
— The Independent (@Independent) September 8, 2024
Maria, 37letá marketingová specialistka, si začala uvědomovat, jak jí zdravotní úzkost narušuje běžný život, když se ocitla na přeplněné akci. „Bylo tam tolik lidí a vzduch byl těžký. Za chvíli jsem měla pocit, že nemůžu dýchat,“ vzpomíná. Tento strach z nemocí, často označovaný jako hypochondrie, přináší neustálé obavy o vlastní zdraví a nutkání sledovat tělo kvůli jakýmkoli odchylkám. Maria se proto vyhýbá fyzickým kontaktům, přestala konzumovat maso i alkohol a odmítá setkání v uzavřených prostorách, informuje deník Independent.
Internet jako zdroj strachu
Tento druh obav není ojedinělý. Mnoho lidí, zejména mladší generace, zažívá podobné pocity. Ačkoliv byla hypochondrie oficiálně uznána Americkou psychiatrickou asociací až v roce 2013, fenomén zdravotní úzkosti narostl zejména díky neomezenému přístupu k informacím. Louise Goddard-Crawley, psycholožka specializující se na zdravotní úzkost, potvrzuje, že internet a sociální sítě, jako je TikTok, umožňují lidem přístup k ohromnému množství zdravotních informací. Tento přístup může být sice osvěžující, ale zároveň i nebezpečný, pokud se lidé začnou obávat nejhorších možných scénářů.
Tento vliv zažila na vlastní kůži Emma, 49letá majitelka wellness firmy. Poté, co si našla bouli v prsu, ji čekalo několik týdnů čekání na výsledky vyšetření. Ačkoliv se nakonec ukázalo, že šlo pouze o cystu, Emma strávila celé toto období v obavách o svůj život, včetně představ o vlastním pohřbu.
Růst zdravotní úzkosti mezi mladými lidmi je také spojen s trendem digitálních wellness aplikací a technologií. Nositelné zařízení sledující zdravotní parametry, jako je tepová frekvence nebo kvalita spánku, mohou vést k obsedantnímu sledování těchto údajů. Co by mělo vést ke zlepšení zdraví, se snadno může stát zdrojem strachu z jakékoliv odchylky, což potvrzuje i Goddard-Crawley: „Tyto technologie mohou podporovat přehnané obavy o drobné změny tělesných funkcí.“
Klimatická krize a její dopad na naše zdraví
Významnou roli v nárůstu hypochondrie hrají i sociální a environmentální faktory, jako je klimatická krize a její dopad na zdraví. Ať už jde o znečištění ovzduší, nebo stoupající počet diagnóz astmatu, obavy z dopadu změn klimatu se často promítají i do strachu o osobní zdraví.
Pandemie covidu byla nepochybně jedním z hlavních katalyzátorů tohoto fenoménu. Neustálé sledování příznaků, izolace a ztráty blízkých vedly k tomu, že mnoho lidí se začalo intenzivně soustředit na vlastní zdraví. Jak poznamenává Goddard-Crawley, u některých lidí tyto obavy přetrvávají dodnes a i drobné zdravotní příznaky jsou zdrojem paniky. Pro ty, kteří ztratili blízké, může být zdravotní úzkost ještě intenzivnější.
Řešení spočívá v uvědomění si problému a včasném zásahu. Důležité je přestat se spoléhat na internetové diagnózy a místo toho vyhledat odbornou pomoc. Profesionální terapeutická pomoc, zaměřená na zvládání úzkosti, může přinést úlevu těm, kdo jsou touto moderní formou hypochondrie postiženi.
