ZprávyHrozba rozhoření konfliktu po celém Blízkém východě se zvyšuje s každým izraelským...

Hrozba rozhoření konfliktu po celém Blízkém východě se zvyšuje s každým izraelským úderem

V Pásmu Gazy si vyměňují palbu izraelské jednotky a bojovníci palestinského teroristického hnutí Hamás. Militantní šíitská skupina Hizballáh střílí na židovský stát rakety a jemenští povstalci ve spojenectví se somálskými piráty napadají a unášejí zahraniční komerční lodě v Rudém a Arabském moři. Napětí na Blízkém východě roste a zvyšuje se riziko totální války, varují AP a ABC.

Každý izraelský úder a protiúder během zuřící války v Pásmu Gazy probouzí strach ze scénáře, že se konflikt rozlije po celém Blízkém východě. A že se do něj přímo zapojí USA a Írán – mocnosti, které jsou ve vzájemných vztazích v patové situaci celá desetiletí.

Násilí vede k dalšímu násilí. Napětí mezi Izraelem a jeho spojenci a osou odporu (militantní skupiny podporované Íránem) v čele s Teheránem roste. USA se snaží tento požár spíše uhasit, Izrael hovoří o zničení Hamásu a nutnosti eliminovat hrozby přicházející z Libanonu.

Jak upozornila agentura AP, Hamás podle svých slov zaútočil na Izrael v rámci odboje proti židovské okupaci. Jeho cílem bylo vyvolat v regionu válku, která by spojila všechny nepřátele Izraele.

Nic však nenasvědčuje tomu, že o plánech Hamásu ostatní členové osy odporu věděli. Jak dále varuje AP, bez ohledu na tohle podezření nemohly a nemohou militantní skupiny podporované Íránem včetně jeho samotného mlčet.

V případě, že nechá Írán útok Izraele na Pásmo Gazy bez odezvy, riskuje rozpad osy odporu, upozorňuje dále televize ABC. „Nechtějí válku, ale zároveň nemohou nechat útočit Izrael bez odezvy,“ řekl expert na Hizballáh Qassim Qassir.

Vyjednávání ohněm

Největšímu dilematu čelí Hizballáh. Pokud bude tolerovat izraelské útoky jako ten v Bejrútu, při němž zahynul druhý nejvyšší vůdce Hamásu Sálih Arúrí, bude vypadat jako slabý a nespolehlivý spojenec.

Izrael však již dříve pohrozil, že v případě přímého zapojení Hizballáhu do války srovná Libanon se zemí. Hizballáh zatím „pouze“ střílí na židovský stát rakety a on odpovídá, obě strany se přitom „krotí“, aby se příliš nezvýšila intenzita útoků.

Desítky tisíc Izraelců se ale budou chtít vrátit do osad u hranice s Libanonem a izraelská vláda už možná nebude podle AP schopna Hizballáh tolerovat. „Ani jedna strana válku nechce, ale obě věří v její nevyhnutelnost,“ řekl expert z Telavivské univerzity Yoel Guzansky.

Bílý dům zvažuje letecké údery v Jemenu kvůli Húsiům. Ti ve spolupráci se somálskými piráty napadají a unášejí komerční lodě v Rudém a Arabském moři mířící do Izraele. Americké námořnictvo v regionu už proti nim zasahovalo a několik jich zabilo.

Írán tvrdí, že Húsiové jednají sami, je však známo, že je podporuje. Tohle napětí bude vysoké, dokud válka v Pásmu Gazy potrvá (Izrael odhaduje, že letos neskončí). Očekává se, že íránští spojenci budou nadále útočit na americké síly.

Ty budou nuceny odpovídat. „Američané nechtějí otevřenou válku s Íránem a Írán nechce otevřenou válku s Američany,“ uvedl analytik Ali Hamadeh píšící pro libanonský deník An-Nahar. „Proto dochází k vyjednávání ohněm“.

Reklama

Doporučujeme

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama