Podle nové studie zadané Evropskou komisí do konce století v Evropě prudce vzroste počet úmrtí na nemoci spojené s extrémním horkem. Jako nejohroženější státy výzkumníci vybrali Španělsko, Itálii, Řecko a Francii. Výzkum zdůrazňuje, jak důležité je splnit stanovené klimatické cíle. Informuje o tom Euronews.
Vědci Evropské komise analyzovali data z téměř 1 400 regionů a ve 30 zemích po celé Evropě, nejrychleji se oteplujícícím kontinentu, aby odhadli počet úmrtí v důsledku extrémního horkého a chladného počasí v budoucnu.
Analýza počítala s globálním průměrným oteplením o tři stupně Celsia. To je podle odhadů Organizace spojených národů (OSN) horní hranice současné trajektorie oteplování a dvojnásobek cíle Pařížské dohody – hranice 1,5 stupně.
🇪🇺⚠️ As European death toll from extreme temperatures will climb without climate action, scientists warn…
— Dr. Wolfgang Köhler (@WolfgangKoehle4) August 22, 2024
We need definitely an CLIMATE EMERGENCY ACTION PLAN such as much more GEN4 nuclear power plants within Europe! https://t.co/6iE4ygLjRJ
🇪🇺 @europarl_EN #news #BREAKING… pic.twitter.com/qWX8Dm8aQm
V současnosti ročně zemře na následky horka nebo zimy celkem asi 407 500 lidí. Pokud neudržíme oteplování na hranici 1,5 stupně, do konce století zemře ročně dalších 55 000 lidí. Tyto výsledky zveřejnil časopis The Lancet Public.
Vysoké teploty způsobují tepelný stres, kdy se lidský organismus nezvládá aklimatizovat pocením. V nejhorších případech nastává selhání orgánů. Nejzranitelnější jsou senioři, což platí i o nízkých teplotách, kdy jejich život ohrožuje i nachlazení.
Horko jen tak nezmizí, naopak
„Evropa, stejně jako zbytek světa, čelí rostoucímu počtu extrémně horkých dnů a země nejsou připraveny na dopady pro zdraví svých obyvatel,“ sdělila webu Euronews Medeleine Thomson z britské zdravotnické nadace Wellcome Trust.
V letech 1991 až 2020 v Evropě na následky nachlazení zemřelo asi 364 000 lidí. Asi 44 000 jich podlehlo nemocem spojeným s horkem. Zima zabíjela více ve východní Evropě, vysoké teploty zase v jižní. Tyto regionální rozdíly se budou prohlubovat.
Množství úmrtí na nachlazení by měl v následujících desetiletích klesnou, ukázala analýza, očekává se však jejich nárůst v Irsku, Norsku a Švédsku, kde je větší zima a v populaci roste podíl osob ve věku 85 let a více.
Vědci očekávají nárůst počtu úmrtí souvisejících s horkem po celém kontinentu, nejvíce však ve Španělsku, v Řecku, Itálii a ve Francii. „Se změnou klimatu jsou vln veder intenzivnější a trvají déle,“ sdělila Rebecca Emerton, klimatická vědkyně z Copernicus.
Studie zdůrazňuje potřebu zavádět cílenější politiky pro ochranu nejzranitelnějších oblastí a splnit stanovené klimatické cíle. K tomu mimochodem minulý měsíc vyzval i generální tajemník OSN António Guterres.
