Gruzínská prezidentka Salome Zourabišvili v neděli vyzvala lidi, aby vyšli do ulic a protestovali proti výsledkům sobotních sporných parlamentních voleb. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.
Vládnoucí strana Gruzínský sen získala téměř 54 procent hlasů, uvedla volební komise. Opoziční strany výsledek zpochybnily a pozorovatelé hlasování zaznamenali výrazná porušení.
Gruzínský premiér přivítal „drtivý“ výsledek voleb a odmítl obvinění z falšování hlasů a násilí. „K nesrovnalostem dochází všude,“ řekl Irakli Kobachidze ze strany Gruzínský sen v exkluzivním rozhovoru Stevu Rosenbergovi z BBC.
Prezidentka Zourabišvili, bývalá spojenkyně strany Gruzínský sen, která se stala tvrdou kritičkou vládnoucí strany, prohlásila, že výsledky neuznává. Hlasování označila za „ruskou speciální operaci“. Neupřesnila, zda se domnívá, že Rusko mělo ve volbách přímou roli.
„Byl to totální podvod, totální odebrání vašich hlasů,“ řekla novinářům Zourabišvili doprovázena lídry gruzínských opozičních stran.
JUST IN: 🇬🇪 Georgian President Salome Zourabichvili calls on citizens to protest, refusing to recognize official election results.
— First Source Report (@FirstSourceNew) October 27, 2024
"I do not accept this election. It cannot be accepted, accepting it would be accepting Russia into this country, the acceptance of Georgia's… pic.twitter.com/DhvqnQb3kY
Zourabišvili vyzvala Gruzínce, aby v pondělí večer protestovali v centru hlavního města Tbilisi a „oznámili světu, že tyto volby neuznáváme“.
Rusko nebo EU
Výsledky voleb, kdy hlasy byly sečteny téměř ve všech volebních okrscích, jsou ranou pro prozápadní Gruzínce. Ti volby považují za volbu mezi vládnoucí stranou, která prohlubuje vztahy s Ruskem, a opozicí usilující o urychlenou integraci s Evropou.
Gruzínský sen se stává stále více autoritářským a přijímá zákony v ruském stylu. Jsou namířeny proti médiím a nevládním skupinám, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí, a proti komunitě LGBT. Evropská unie v reakci na to zmrazila gruzínskou žádost o vstup do EU a obvinila ji z „demokratického úpadku“.
Vládnoucí strana nyní míří do čtvrtého volebního období, získá v parlamentu 89 křesel. To je o jedno méně, než si zajistila v roce 2020, uvedla podle Reuters komise. Čtyři prozápadní opoziční strany obdržely celkem 61 mandátů.
Ovlivněný výsledek?
Řadu porušení pravidel v neděli zaznamenaly tři samostatné monitorovací mise, včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která sdružuje 57 zemí.
Tyto skupiny uvedly, že údajná porušení, včetně falšování hlasovacích lístků, podplácení, zastrašování voličů a násilí v blízkosti volebních místností, mohla ovlivnit výsledek.
„Nadále vyjadřujeme hluboké znepokojení nad ústupem od demokracie v Gruzii,“ uvedl Antonio Lopez-Isturiz White, vedoucí delegace Evropského parlamentu při misi OBSE. „Průběh včerejších voleb je toho bohužel důkazem,“ řekl novinářům.
Předseda Evropské rady Charles Michel ve svém příspěvku na X vyzval gruzínskou volební komisi, aby plně vyšetřila nahlášená porušení.
„Opakujeme výzvu EU gruzínskému vedení, aby prokázalo svůj pevný závazek na cestě země do EU,“ uvedl.
