ZprávyGruzínská volební komise přepočítá hlasy v některých volebních místnostech

Gruzínská volební komise přepočítá hlasy v některých volebních místnostech

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po parlamentních volbách hlasy ve zhruba 14 procentech volebních místností, napsala dnes agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen, ale prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat. Maďarský premiér Viktor Orbán, který přiletěl na oficiální návštěvu Tbilisi, dnes označil volby za svobodné a demokratické a svému gruzínskému protějšku Iraklimu Kobachidzemu gratuloval k vítězství.

„Okresní volební komise přepočítají hlasy v pěti náhodně vybraných volebních místnostech v každém volebním okrsku,“ uvedla ústřední volební komise. Přepočítávání hlasů mělo podle agentury DPA začít dnes.

Prezidentka ohledně částečného přepočítávání hlasů podle agentury Reuters vyjádřila skepsi. „Od ústřední volební komise, která je zcela v rukou strany, jež je u moci, nic neočekávám,“ řekla hlava státu rádiu RFI. Jako jednu z možných cest označila mezinárodní vyšetřování, další možností by podle ní bylo opakování voleb.

Podle téměř kompletních oznámených výsledků získal v sobotních parlamentních volbách 53,9 procenta hlasů Gruzínský sen, který podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Opoziční koalice, které jsou médii označovány obecně za prozápadní, získaly dohromady 37,7 procenta.

Opoziční strany podle AFP označily výsledky za zmanipulované ve prospěch Gruzínského snu a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí. Podle AFP žádají nové hlasování pod mezinárodním dohledem. Zurabišviliová v neděli prohlásila, že Gruzie se stala obětí „ruské speciální operace“ a později agentuře Reuters řekla, že Gruzínský sen získal jen kolem 40 procent hlasů. To je údaj, který víceméně odpovídá dvěma odhadům zveřejněným po volbách, podle nichž většinu křesel v parlamentu získala opozice, napsala agentura Reuters.

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetné hlasování. Skupina gruzínských volebních pozorovatelů podle AFP v pondělí uvedla, že má důkazy o komplexních a rozsáhlých podvodech a navrhuje anulování nejméně 15 procent hlasů.

V pondělí večer proti výsledkům protestovaly v Tbilisi desetitisíce lidí, další protesty se očekávají dnes. Premiér Kobachidze už dříve označil vítězství své strany za „působivé“ a odmítl kritiku od opozice, kterou obvinil z „podkopávání ústavního pořádku země“. Předseda parlamentu Šalva Papuašvili Zurabišviliovou kritizoval, že obviněními z volebních podvodů se snaží rozdělit zemi. Odmítl také nařčení ze zfalšování parlamentních voleb.

Do této situace přicestoval v pondělí odpoledne do kavkazské země maďarský premiér Orbán v doprovodu svých ministrů zahraničí a financí Pétera Szijjárta a Mihályho Vargy. „Blahopřeji vám, že jste hlasovali pro mír,“ řekl dnes v Tbilisi šéf maďarské vlády a prohlásil, že Gruzínci nedopustili, aby se jejich země stala tím, co nazval „druhou Ukrajinou“.

Předvolební kampaň Gruzínského snu se soustředila na teorii o takzvané globální straně války, která ovládá západní instituce a snaží se vtáhnout Gruzii do rusko-ukrajinského konfliktu. Gruzínský sen hlasování vykresloval jako volbu mezi válkou a mírem, zveřejnil například billboardy, kde byly vedle sebe fotografie bombardovaných ukrajinských míst a nezničených gruzínských měst. Ukrajina se už třetím rokem brání ruské agresi. V Gruzii, která sousedí s Ruskem a v roce 2008 s ním svedla (a prohrála) krátkou válku o separatistickou provincii Jižní Osetie, šlo podle stanice BBC o silný vzkaz.

Orbán nyní dále tvrdil, že kdyby vyhrály liberální strany, Brusel by označil sobotní hlasování za demokratické. Sám v sobotu gratuloval Gruzínskému snu k „drtivému“ vítězství v době, kdy ještě nebyly zveřejněny ani průběžné výsledky, uvedla AFP. Premiér Kobachidze uvedl, že se svým maďarským protějškem sdílí „konzervativní, křesťanské hodnoty“ a Orbánovi poděkoval za podporu kandidatury Gruzie na členství v EU, což je podle něj pro jeho vládu stále prioritou.

Maďarsko je v současné době předsednickou zemí EU a šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí uvedl, že Orbán nebude v Gruzii reprezentovat Evropskou unii. Podobně Brusel reagoval na Orbánovy červencové cesty do Ruska a do Číny, které premiér podnikl krátce poté, co se Budapešť ujala předsednictví v Radě Evropské unie. Maďarsko pod Orbánovým vedením udržuje vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kterou Západ odsoudil a kvůli níž na Rusko uvalil sankce.

Evropská unie a Spojené státy žádají vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech v Gruzii, která v roce 2022 zažádala o členství v EU. Ministři zahraničí třinácti zemí EU, včetně Česka, v pondělí uvedli, že odsuzují porušení volebních standardů a požadují nápravu.

Doporučujeme

Saúdská Arábie tajně zaútočila na Írán

Saúdská Arábie podnikla během války na Blízkém východě několik neveřejných úderů na území Íránu. Šlo o odvetu za útoky, které zasáhly saúdské království. Rijád tím poprvé přímo vojensky zasáhl proti svému hlavnímu regionálnímu rivalovi na jeho vlastním území.

Nový Zéland změní klimatický zákon, který zastaví žaloby proti firmám

Novozélandská vláda chce upravit klimatický zákon tak, aby firmy nečelily občanským žalobám za škody spojené se změnou klimatu. Zásah se dotkne i přelomového sporu aktivisty Mike Smitha proti velkým producentům emisí. Kritici mluví o ochraně korporací, vláda naopak tvrdí, že brání ekonomickou jistotu.

Írán si upevňuje kontrolu nad Hormuzským průlivem

Irák a Pákistán si u Íránu zajistily průjezd tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem Perským zálivem. Dohody ukazují, jak silnou páku má Teherán nad jednou z nejdůležitějších energetických tras světa. Krize kolem Hormuzského průlivu už zvedá ceny ropy i LNG a tvrdě dopadá hlavně na asijské ekonomiky.

Král Karel oslavil 50 let od založení The King’s Trust

Charitativní organizace založená králem Karlem na podporu mladých lidí slaví 50 let od svého vzniku. Výroční večer v londýnské Royal Albert Hall spojil členy královské rodiny, známé osobnosti i lidi, kterým projekt během let pomohl změnit život.

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.

Zelenskyj není předmětem vyšetřování, řekl šéf ukrajinské protikorupční agentury

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně není předmětem žádného vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), řekl dnes podle médií šéf této agentury Semen Kryvonos. Učinil tak poté, co úřady v pondělí sdělily bývalému vlivnému šéfovi Zelenského prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, že jej podezírají z praní špinavých peněz.

Těžba písku se stává globálním ekologickým problémem

Písek patří k nejvíce využívaným surovinám na planetě. Používá se při výrobě betonu, skla nebo při rozsáhlých stavebních projektech. Jeho těžba ale v mnoha částech světa začíná vytvářet vážné ekologické problémy.

Dva lidé bojují o život po střelbě v Cambridge

Dva lidé utrpěli kritická zranění po střelbě na rušné silnici v americkém Cambridge ve státě Massachusetts. Ozbrojený muž začal v pondělí odpoledne střílet do projíždějících aut poblíž řeky Charles nedaleko Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.

Při výbuchu bomby na tržišti v Pákistánu zahynulo deset lidí

Osm civilistů a dva policisté dnes zahynuli při výbuchu bomby na tržišti v okrese Lakki Marvat na severozápadě Pákistánu. Podle agentury Reuters to sdělil vysoce postavený policejní důstojník Sadžád Chán. Místní nemocnice přijala 37 pacientů, z nichž někteří jsou v kritickém stavu.

Zlatý mobil Trump Phone T1 se stále nedostal k zákazníkům

Zlatý smartphone Trump Phone T1 měl být jedním z nejvýraznějších technologických projektů spojených se jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Téměř rok po oznámení ale zákazníci stále nemají ani telefon, ani termín vydání. Přesto už firma vybrala desítky milionů dolarů na zálohách.

Starmer i přes výzvy k odchodu sdělil ministrům, že zůstává britským premiérem

Keir Starmer na dnešním zasedání sdělil členům svého kabinetu, že zůstává ve funkci, oznámil úřad britského předsedy vlády. Labouristická strana disponuje procesem pro volbu nového předsedy, a ten nebyl iniciován, dodal premiér. List The Telegraph napsal, že šest předních ministrů na zasedání premiéra vyzve, aby po katastrofálních výsledcích místních voleb z minulého týdne odstoupil z funkce.

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků nepřítele

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl dnes ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS oznámila, že za poslední den bylo zničeno přes 100 ukrajinských dronů a že po skončení dočasného příměří ruské síly obnovily boje proti Ukrajině.

Trump chce pozastavit daň z pohonných hmot

Americký prezident Donald Trump v pondělí avizoval dočasné pozastavení federální daně z benzinu. Důvodem jsou rostoucí ceny u čerpacích stanic kvůli válce s Íránem a zablokované dopravě v Hormuzském průlivu. Toto opatření, které navíc vůbec nemusí projít hlasováním v Kongresu, však spotřebitelům výraznou úlevu nepřinese.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama