ZprávyGruzínská volební komise přepočítá hlasy v některých volebních místnostech

Gruzínská volební komise přepočítá hlasy v některých volebních místnostech

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po parlamentních volbách hlasy ve zhruba 14 procentech volebních místností, napsala dnes agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen, ale prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat. Maďarský premiér Viktor Orbán, který přiletěl na oficiální návštěvu Tbilisi, dnes označil volby za svobodné a demokratické a svému gruzínskému protějšku Iraklimu Kobachidzemu gratuloval k vítězství.

„Okresní volební komise přepočítají hlasy v pěti náhodně vybraných volebních místnostech v každém volebním okrsku,“ uvedla ústřední volební komise. Přepočítávání hlasů mělo podle agentury DPA začít dnes.

Prezidentka ohledně částečného přepočítávání hlasů podle agentury Reuters vyjádřila skepsi. „Od ústřední volební komise, která je zcela v rukou strany, jež je u moci, nic neočekávám,“ řekla hlava státu rádiu RFI. Jako jednu z možných cest označila mezinárodní vyšetřování, další možností by podle ní bylo opakování voleb.

Podle téměř kompletních oznámených výsledků získal v sobotních parlamentních volbách 53,9 procenta hlasů Gruzínský sen, který podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Opoziční koalice, které jsou médii označovány obecně za prozápadní, získaly dohromady 37,7 procenta.

Opoziční strany podle AFP označily výsledky za zmanipulované ve prospěch Gruzínského snu a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí. Podle AFP žádají nové hlasování pod mezinárodním dohledem. Zurabišviliová v neděli prohlásila, že Gruzie se stala obětí „ruské speciální operace“ a později agentuře Reuters řekla, že Gruzínský sen získal jen kolem 40 procent hlasů. To je údaj, který víceméně odpovídá dvěma odhadům zveřejněným po volbách, podle nichž většinu křesel v parlamentu získala opozice, napsala agentura Reuters.

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetné hlasování. Skupina gruzínských volebních pozorovatelů podle AFP v pondělí uvedla, že má důkazy o komplexních a rozsáhlých podvodech a navrhuje anulování nejméně 15 procent hlasů.

V pondělí večer proti výsledkům protestovaly v Tbilisi desetitisíce lidí, další protesty se očekávají dnes. Premiér Kobachidze už dříve označil vítězství své strany za „působivé“ a odmítl kritiku od opozice, kterou obvinil z „podkopávání ústavního pořádku země“. Předseda parlamentu Šalva Papuašvili Zurabišviliovou kritizoval, že obviněními z volebních podvodů se snaží rozdělit zemi. Odmítl také nařčení ze zfalšování parlamentních voleb.

Do této situace přicestoval v pondělí odpoledne do kavkazské země maďarský premiér Orbán v doprovodu svých ministrů zahraničí a financí Pétera Szijjárta a Mihályho Vargy. „Blahopřeji vám, že jste hlasovali pro mír,“ řekl dnes v Tbilisi šéf maďarské vlády a prohlásil, že Gruzínci nedopustili, aby se jejich země stala tím, co nazval „druhou Ukrajinou“.

Předvolební kampaň Gruzínského snu se soustředila na teorii o takzvané globální straně války, která ovládá západní instituce a snaží se vtáhnout Gruzii do rusko-ukrajinského konfliktu. Gruzínský sen hlasování vykresloval jako volbu mezi válkou a mírem, zveřejnil například billboardy, kde byly vedle sebe fotografie bombardovaných ukrajinských míst a nezničených gruzínských měst. Ukrajina se už třetím rokem brání ruské agresi. V Gruzii, která sousedí s Ruskem a v roce 2008 s ním svedla (a prohrála) krátkou válku o separatistickou provincii Jižní Osetie, šlo podle stanice BBC o silný vzkaz.

Orbán nyní dále tvrdil, že kdyby vyhrály liberální strany, Brusel by označil sobotní hlasování za demokratické. Sám v sobotu gratuloval Gruzínskému snu k „drtivému“ vítězství v době, kdy ještě nebyly zveřejněny ani průběžné výsledky, uvedla AFP. Premiér Kobachidze uvedl, že se svým maďarským protějškem sdílí „konzervativní, křesťanské hodnoty“ a Orbánovi poděkoval za podporu kandidatury Gruzie na členství v EU, což je podle něj pro jeho vládu stále prioritou.

Maďarsko je v současné době předsednickou zemí EU a šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí uvedl, že Orbán nebude v Gruzii reprezentovat Evropskou unii. Podobně Brusel reagoval na Orbánovy červencové cesty do Ruska a do Číny, které premiér podnikl krátce poté, co se Budapešť ujala předsednictví v Radě Evropské unie. Maďarsko pod Orbánovým vedením udržuje vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kterou Západ odsoudil a kvůli níž na Rusko uvalil sankce.

Evropská unie a Spojené státy žádají vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech v Gruzii, která v roce 2022 zažádala o členství v EU. Ministři zahraničí třinácti zemí EU, včetně Česka, v pondělí uvedli, že odsuzují porušení volebních standardů a požadují nápravu.

Doporučujeme

Menšík a Nosková postoupili v Cincinnati do osmifinále

Čeští tenisté slavili na turnaji v Cincinnati dvě vítězství. Jakub Menšík přehrál Australana Rinkyho Hijikatu 6:3, 6:4 a Linda Nosková zdolala Dánku Claru Tausonovou 7:6, 6:2. Jiří Lehečka naopak podlehl Francouzi Arthuru Filsovi 1:6, 7:6, 3:6. Pozornost poutal také společný návrat Sereny a Venus Williamsových.

Na moskevský region mířilo přes 600 dronů, uvedl starosta ruské metropole

Na moskevský region útočilo v noci na dnešek 620 dronů, uvedl podle agentury AFP starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Kanada se snaží na poslední chvíli odvrátit americká cla

Kanada se na poslední chvíli snaží odvrátit nová americká cla, která mají vstoupit v platnost už ve středu. Vyjednavači obou zemí vedou ve Washingtonu intenzivní rozhovory, dohoda ale zatím nevznikla. Premiér Mark Carney označil jednání za velmi citlivá a odmítl zveřejňovat podrobnosti.

Hamás podle AFP potvrdil dodržování mírové dohody v Gaze, Izrael ji zatím odmítá

Teroristická organizace Hamás dnes podle agentury AFP potvrdila, že bude dodržovat mírovou dohodu v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však dohodu, která má zahájit druhou fázi plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, odmítá, připomíná agentura. V pondělí uvedl, že hodlá pokračovat v útocích na dosavadními boji zpustošenou oblast.

Mořské želvy na Floridě překonaly rekord v počtu hnízd

Na floridských plážích letos vzniká rekordní množství hnízd mořských želv. Karety obecné se rozmnožují ve vyšších počtech než kdy dříve, ochránci přírody ale upozorňují, že jejich návrat z kritického stavu ještě není u konce. Budoucnost populací navíc může ovlivnit oslabování ochrany ohrožených druhů ve Spojených státech.

Pokus o převzetí Hugo Boss nevyšel. Frasers přesto získala téměř polovinu firmy

Britská maloobchodní skupina Frasers Group zvýšila svůj podíl v německé módní společnosti Hugo Boss téměř na 48 procent. Nabídka na úplné převzetí však nezískala dostatečnou podporu ostatních akcionářů.

Hasičí se na východě Belgie snaží obklíčit nejhorší lesní požár v dějinách země

Hasiči, kteří na východě Belgie bojují s nejhorším lesním požárem v historii země, doufají, že se jim dnes podaří zasaženou lokalitu definitivně uzavřít tak, aby se oheň nemohl dál šířit. Požár v belgickém regionu Hautes Fagnes v blízkosti německých hranic od pátku spálil přibližně 3000 hektarů přírodního parku a stále se jej nepodařilo dostat plně pod kontrolu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Americký torpédoborec zůstal v Jihočínském moři čtyři dny bez proudu

Americký raketový torpédoborec USS Benfold zůstal koncem července čtyři dny bez elektřiny v Jihočínském moři. Technická závada vyřadila nejen pohon plavidla, ale také klimatizaci, toalety, kuchyň a zásobování pitnou vodou. K incidentu došlo v době, kdy sílí obavy z tlaku na americké námořnictvo kvůli válce s Íránem a dalším globálním závazkům.

Sýrie obvinila Izrael z útoku na vojenské letiště v syrském Idlibu

Sýrie obvinila Izrael z útoku na opuštěné vojenské letiště Abú Zuhúr na severozápadě země v provincii Idlib, kde se nacházejí ozbrojené složky ministerstva obrany. Uvedl to podle agentury AFP blíže neupřesněný vojenský zdroj citovaný syrskou stanicí Al-Ichbáríja.

Ruský opoziční politik dostal 11 let vězení za kritiku války

Ruský opoziční politik Lev Shlosberg dostal trest 11 let a jeden měsíc v trestanecké kolonii. Soud ho uznal vinným z diskreditace armády a šíření údajně nepravdivých informací o válce na Ukrajině. Shlosberg vinu odmítá a tvrdí, že jde o politický proces.

Při ruském útoku v Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zahynulo nejméně deset lidí, uvedl náčelník oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. Dalších osm osob bylo podle něj zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.

Vybombardujeme je, vyhrožuje Trump spojenci USA Ománu

Americký prezident Donald Trump odmítl prodloužit prozatímní dohodu s Íránem a prohlásil, že Teherán nepřistoupí na podmínky, které podle něj mohou ukončit válku. Zároveň pohrozil bombardováním Ománu, pokud bude podle něj překážet jednáním o obnovení dopravy v Hormuzském průlivu.

Odpovědné cestování pomáhá chránit Velký bariérový útes

Velký bariérový útes u australského Cairns patří k nejpozoruhodnějším ekosystémům planety. Turisté tu mohou plavat mezi korály, sledovat mořské želvy nebo se zapojit do výzkumu. Jejich návštěva zároveň přináší peníze na ochranu přírody. Podmínkou zůstává ohleduplné chování a správný výběr turistického programu.

Po sobotním zemětřesení je v Indonésii 68 mrtvých, v oblasti platí nouzový stav

Tisíce lidí na indonéském ostrově Flores stále čekají na pomoc, a to dva dny poté, co oblast zasáhlo zemětřesení, které zabilo nejméně 68 lidí, zranilo více než 200 dalších a poškodilo i stovky domů a dalších budov. V zasažené oblasti také platí stav nouze, napsala dnes agentura AP.

Izrael chce dál útočit v Gaze, Kushnerova jednání průlom nepřinesla

Dnešní schůzka mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a vyjednavačem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem skončila dohodou, která prozatím umožní Izraeli pokračovat v cílených úderech v Pásmu Gazy. Izraelskému deníku Haarec to řekl informovaný zdroj. Podle zdroje agentury AFP Netanjahu požádal USA, aby na odzbrojení teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy dohlédl americký generál. Podle agentury Reuters tak Kushnerova dvoudenní jednání se zástupci Izraele a představiteli Hamásu patrně nepřinesla průlom v patové situaci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama