ZprávyGruzínská volební komise přepočítá hlasy v některých volebních místnostech

Gruzínská volební komise přepočítá hlasy v některých volebních místnostech

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po parlamentních volbách hlasy ve zhruba 14 procentech volebních místností, napsala dnes agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen, ale prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat. Maďarský premiér Viktor Orbán, který přiletěl na oficiální návštěvu Tbilisi, dnes označil volby za svobodné a demokratické a svému gruzínskému protějšku Iraklimu Kobachidzemu gratuloval k vítězství.

„Okresní volební komise přepočítají hlasy v pěti náhodně vybraných volebních místnostech v každém volebním okrsku,“ uvedla ústřední volební komise. Přepočítávání hlasů mělo podle agentury DPA začít dnes.

Prezidentka ohledně částečného přepočítávání hlasů podle agentury Reuters vyjádřila skepsi. „Od ústřední volební komise, která je zcela v rukou strany, jež je u moci, nic neočekávám,“ řekla hlava státu rádiu RFI. Jako jednu z možných cest označila mezinárodní vyšetřování, další možností by podle ní bylo opakování voleb.

Podle téměř kompletních oznámených výsledků získal v sobotních parlamentních volbách 53,9 procenta hlasů Gruzínský sen, který podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Opoziční koalice, které jsou médii označovány obecně za prozápadní, získaly dohromady 37,7 procenta.

Opoziční strany podle AFP označily výsledky za zmanipulované ve prospěch Gruzínského snu a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí. Podle AFP žádají nové hlasování pod mezinárodním dohledem. Zurabišviliová v neděli prohlásila, že Gruzie se stala obětí „ruské speciální operace“ a později agentuře Reuters řekla, že Gruzínský sen získal jen kolem 40 procent hlasů. To je údaj, který víceméně odpovídá dvěma odhadům zveřejněným po volbách, podle nichž většinu křesel v parlamentu získala opozice, napsala agentura Reuters.

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetné hlasování. Skupina gruzínských volebních pozorovatelů podle AFP v pondělí uvedla, že má důkazy o komplexních a rozsáhlých podvodech a navrhuje anulování nejméně 15 procent hlasů.

V pondělí večer proti výsledkům protestovaly v Tbilisi desetitisíce lidí, další protesty se očekávají dnes. Premiér Kobachidze už dříve označil vítězství své strany za „působivé“ a odmítl kritiku od opozice, kterou obvinil z „podkopávání ústavního pořádku země“. Předseda parlamentu Šalva Papuašvili Zurabišviliovou kritizoval, že obviněními z volebních podvodů se snaží rozdělit zemi. Odmítl také nařčení ze zfalšování parlamentních voleb.

Do této situace přicestoval v pondělí odpoledne do kavkazské země maďarský premiér Orbán v doprovodu svých ministrů zahraničí a financí Pétera Szijjárta a Mihályho Vargy. „Blahopřeji vám, že jste hlasovali pro mír,“ řekl dnes v Tbilisi šéf maďarské vlády a prohlásil, že Gruzínci nedopustili, aby se jejich země stala tím, co nazval „druhou Ukrajinou“.

Předvolební kampaň Gruzínského snu se soustředila na teorii o takzvané globální straně války, která ovládá západní instituce a snaží se vtáhnout Gruzii do rusko-ukrajinského konfliktu. Gruzínský sen hlasování vykresloval jako volbu mezi válkou a mírem, zveřejnil například billboardy, kde byly vedle sebe fotografie bombardovaných ukrajinských míst a nezničených gruzínských měst. Ukrajina se už třetím rokem brání ruské agresi. V Gruzii, která sousedí s Ruskem a v roce 2008 s ním svedla (a prohrála) krátkou válku o separatistickou provincii Jižní Osetie, šlo podle stanice BBC o silný vzkaz.

Orbán nyní dále tvrdil, že kdyby vyhrály liberální strany, Brusel by označil sobotní hlasování za demokratické. Sám v sobotu gratuloval Gruzínskému snu k „drtivému“ vítězství v době, kdy ještě nebyly zveřejněny ani průběžné výsledky, uvedla AFP. Premiér Kobachidze uvedl, že se svým maďarským protějškem sdílí „konzervativní, křesťanské hodnoty“ a Orbánovi poděkoval za podporu kandidatury Gruzie na členství v EU, což je podle něj pro jeho vládu stále prioritou.

Maďarsko je v současné době předsednickou zemí EU a šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí uvedl, že Orbán nebude v Gruzii reprezentovat Evropskou unii. Podobně Brusel reagoval na Orbánovy červencové cesty do Ruska a do Číny, které premiér podnikl krátce poté, co se Budapešť ujala předsednictví v Radě Evropské unie. Maďarsko pod Orbánovým vedením udržuje vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kterou Západ odsoudil a kvůli níž na Rusko uvalil sankce.

Evropská unie a Spojené státy žádají vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech v Gruzii, která v roce 2022 zažádala o členství v EU. Ministři zahraničí třinácti zemí EU, včetně Česka, v pondělí uvedli, že odsuzují porušení volebních standardů a požadují nápravu.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama