Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn a vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli z místa reportéři agentury AFP. Prezidentka Salome Zurabišviliová, která je stoupenkyní evropské integrace, vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.
Policie v Tbilisi zadržela 43 lidí za neuposlechnutí pokynů policistů a za drobné výtržnosti, uvedlo dnes ráno podle ruské tiskové agentury TASS gruzínské ministerstvo vnitra. Podle stejného zdroje zranění utrpělo 32 policistů; o zraněných na straně demonstrantů ministerstvo neinformovalo. Jedna z nemocnic v Tbilisi podle agentury Interfax novinářům sdělila, že žádný z hospitalizovaných účastníků protestu není v ohrožení života.
Georgian riot police use tear gas and water cannons to disperse a peaceful protest, following Georgian Dream’s decision to halt EU accession talks. pic.twitter.com/dAftO6nMUq
— Formula NEWS | English (@FormulaGe) November 29, 2024
„Demonstranti zůstávají na Rustaveliho třídě a stavějí nové barikády poté, co ty předchozí policie odstranila vodním dělem,“ napsal v noci na sociální síti Telegram kanál Paper Kartuli, který také zveřejnil záběry ze zatýkání demonstrantů.
Podle webu civil.ge byl zraněn kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej. Policisté napadli i další novináře a zranili také dvě opoziční političky. Policie si počínala brutálně a vodní děla použila za teplot pohybujících se v Tbilisi okolo nuly, napsal portál. „Komu sloužíte? Gruzii, nebo Rusku?“ ptala se policejních těžkooděnců prezidentka Zurabišviliová, která se podle serveru Gruzija online přidala k demonstrantům.
Měsíc po parlamentních volbách, které vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen a které kvůli nesrovnalostem a přehmatům kritizovala opozice, se v Tbilisi i v dalších gruzínských městech shromáždily tisíce lidí. Demonstranti v metropoli mávali vlajkami Evropské unie a Gruzie a blokovali dopravu před parlamentem a sídlem vládní strany, kterou kritici obviňují, že směřuje k autoritářskému vládnutí v ruském stylu.
Vstup do EU má Gruzie jako svůj cíl zakotvený v ústavě. Premiér Irakli Kobachidze ale ve čtvrtek prohlásil, že země sice bude pokračovat ve snahách připojit se k EU, ovšem „otázku otevření jednání s EU nezařadí na pořad dne do roku 2028“. Vládní strana se tak rozhodla vzhledem ke „kaskádám urážek“ ze strany sedmadvacítky,
„Gruzínský sen nevyhrál volby, ale zinscenoval převrat. V Gruzii není žádný parlament ani legitimní vláda,“ řekl AFP dvacetiletý demonstrant Šota Sabašvili. „Nedovolíme, aby samozvaný premiér zničil naši evropskou budoucnost,“ dodal.
Evropský parlament ve čtvrtek přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby v Gruzii nebyly svobodné a spravedlivé a že byly dalším projevem propadu demokracie v zemi, „za který je plně odpovědný Gruzínský sen“. Europoslanci vyzvali, aby se během roku volby konaly znovu, aby je uspořádaly nezávislé úřady a aby byly pod důkladným mezinárodním dohledem. Chtějí, aby sedmadvacítka uvalila sankce na gruzínskou vládu a omezila s ní kontakty.
V reakci na to gruzínský premiér obvinil Evropský parlament a „některé evropské politiky“ z „vydírání“.
Gruzie, bývalá sovětská republika, oficiálně získala status kandidáta členství v EU v prosinci 2023, ale Brusel od té doby proces zmrazil a obvinil vládu Gruzínského snu z vážných prohřešků proti demokracii. Premiér naopak kritizoval EU i USA a tvrdil, že chtějí Gruzii zatáhnout do války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Prezidentka, jejíž role je hlavně ceremoniální, již dříve řekla, že „vládnoucí strana vyhlásila válku svým vlastním lidem, své minulosti a své budoucnosti“. Politička příští měsíc v úřadu skončí a Gruzínský sen na prezidentský post nominoval kritika Západu Michaila Kavelašviliho, bývalého profesionálního fotbalistu.
„Demokratické instituce zmizely, gruzínský stát čelí existenční krizi,“ řekl AFP jeden z autorů gruzínské ústavy Vachtang Chmaladze.
