5.9 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
ZprávyGrónské volby vyhrála opozice, která chce pomalejší cestu k nezávislosti

Grónské volby vyhrála opozice, která chce pomalejší cestu k nezávislosti

Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravicová strana Demokraté (Demokraatit). Ta upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Druhé skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji. Napsala to dnes agentura Reuters po sečtení všech hlasů. Volby byly sledované především kvůli tomu, že americký prezident Donald Trump usiluje o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům.

Vládnoucí strana Inuitské společenství (Inuit Ataqatigiit) a její koaliční partner Pokroková strana (Siumut), které také volí pomalejší cestu k nezávislosti, získaly podle Reuters dohromady 36 procent hlasů, což je o 30 procentních bodů méně než ve volbách v roce 2021.

Vítězným Demokratům dalo hlas 29,9 procenta voličů, a strana si tak několikanásobně polepšila od posledního hlasování, kdy získala 9,1 procenta. Druhá Naleraq obdržela 24,5 procenta hlasů.

„Lidé chtějí změnu,“ reagoval na výsledky šéf Demokratů Jens-Frederik Nielsen. „Nechceme nezávislost zítra, chceme dobrý základ,“ podotkl také.

Grónský premiér Múte Egede předčasné volby, jejichž výsledek respektuje, jak uvedl na sociálních sítích, vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. Otázky sebeurčení jsou v Grónsku často diskutované i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v dosavadním 31členném parlamentu měly většinu strany prosazující nezávislost na Dánsku a vypsání referenda o odtržení. Diskutovalo se tak především o tom, kdy by referendum mělo být vyhlášeno.

Většina obyvatel Grónska, které má strategickou polohu a významné zásoby nerostných surovin, nyní nezávislost podporuje, zároveň ale odmítají možnost stát se součástí USA, jak by chtěl Trump. „Nechceme být součástí USA z jasných důvodů – zdravotnictví a Trump,“ vyjádřila svůj názor bankovní zaměstnankyně z Nuuku Tuuta Lynge-Larsen.

„Pevně podporujeme vaše právo na určení vlastní budoucnosti. A pokud se pro to rozhodnete, přivítáme vás do Spojených států amerických,“ uvedl Trump na adresu obyvatel Grónska v nedávném projevu před oběma komorami amerického Kongresu. V minulosti přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly k získání ostrova.

Ostrov obývaný zhruba 56.000 lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Dánsko ostrovní ekonomice také poskytuje kolem miliardy dolarů (23 miliard Kč) ročně, což je jeden z důvodů, proč část obyvatel neusiluje o rychlou nezávislost v obavě, že by to vedlo k výraznému snížení životní úrovně.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama