Americký prezident Donald Trump zvýšil od středy cla na dovoz z Číny na minimální hranici 104 procent, informovala televize CNN odvolávající se na mluvčí Bílého domu. Zároveň začaly platit 20procentní reciproční tarify pro zbytek zemí, včetně těch evropských. Bílý dům však potvrdil probíhající jednání o dohodách se zasaženými zeměmi. Situaci sleduje i stanice CNBC.
Na čínský dovoz do USA platí clo v ohromující výši 104 procent. Nejprve Trump uvalil na komunistický stát 34procentní clo, čímž se celkové zdanění jeho dovozu na tamní trh zvýšilo na 54 procent. Peking reagoval odvetným plošným tarifem 34 procent, což amerického prezidenta popudilo. Jelikož Čína neustoupila od stanoveného termínu odvetného cla, uvalil na její dovoz další clo ve výši 50 procent.
President Trump is set to impose an astounding 104% in levies across all Chinese imports on Wednesday, White House Press Secretary Karoline Leavitt announced on Tuesday. https://t.co/CyBHyXvEbT
— KRDO13 (@KRDO_13) April 9, 2025
„Země jako Čína, které se rozhodly pro odvetu a pokoušejí se znásobit své špatné zacházení s americkými dělníky, dělají chybu,“ komentovala zvýšení cel vůči Pekingu mluvčí Bílého domu Karoline Levitt. „Prezident Trump má ocelovou páteř a ta se nezlomí,“ dodala s tím, že Číňané chtějí dohodu, jen neví, jak jí dosáhnout.
Není však jasné, co musí Peking udělat, aby Trump zvážil snížení cel. Pokud se však ozve, prezident bude podle Levitt „neuvěřitelně laskavý“. Udělá však to, co bude „nejlepší pro americký lid“ a Čína se musí ozvat první, zdůraznila tisková mluvčí.
Mluvčí čínského ministerstva obchodu už v pondělí varoval Washington před protiopatřeními, pokud cla zvýší. Pohrozil, že „Čína bude bojovat až do konce“.
Trump dělá „dohody na míru“
Ve středu 9. dubna vešla v platnost poslední série recipročních cel. Evropská unie (EU) čelí plošným poplatkům 20 procent. Jednání o dohodách mezi zasaženými zeměmi a USA začaly okamžitě. Potvrdil to třeba Tom Emmer, vůdce republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů. „Právě teď zahajují jednání,“ uvedl.
I Levitt potvrdila začínající jednání o nových clech. Na Bílý dům se podle ní v této věci obrátilo 70 zemí. Trump jim vyjde vstříc, pokud budou dohody ve prospěch amerických dělníků a budou řešit chronické obchodní deficity s USA, řekla.
Trump později prohlásil, že jednání s ostatními zeměmi pokračují dobře. Vznikají podle něj „dohody na míru“, detaily ale neprozradil. Také prohlásil, že do USA míří o clech jednat zástupci Jižní Koreje a Japonska.
15. dubna a o měsíc později vejdou v platnost odvetná opatření EU. Pokud se tak stane, blok se připojí k obchodní válce s největší světovou ekonomikou.
Trumpova administrativa odmítla podle mluvčího Evropské komise (EK) nabídku na snížení průmyslových cel na nulu. Požaduje, aby evropské země nakoupily od USA energie v hodnotě 350 miliard dolarů (asi osm bilionů korun). Právě takový je podle Trumpa obchodní deficit EU.
Myšlenka nákupu amerických energií ve snaze vyhnout se clům přitom není nová, už dříve s ní přišla šéfka EK Ursula von der Leyen. USA ale nenabídly žádnou konkrétní podobu toho, jak by mohla taková dohoda vypadat.
